Liška Bystrouška

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Liška Bystrouška je lyrická bajka určená původně pro děti spisovatele a novináře Rudolfa Těsnohlídka z roku 1920. Hlavní postavou knihy je stejnojmenná liška Bystrouška.

Kniha[editovat | editovat zdroj]

Dílo líči příběhy hlavní postavy. Těsnohlídek pojmenoval lišku jménem Bystronožka, ale při první publikaci došlo v textu k chybě a zrodilo se tak jméno Bystrouška, které již zůstalo. Toto dílo začalo vycházet na pokračování v Lidových novinách s ilustracemi malíře Stanislava Lolka.

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Revírník Bartoš se vrací ze setkání s přáteli v místní hospůdce. Na své cestě domů usne v lese. Aby měl výmluvu, která by odůvodnila jeho opoždění, chytí zaběhlé liščí mládě Bystroušku, která se má stát domácím mazlíčkem jeho vnuka Pepíka. Domestikace lišky ještě nebyla dotažena do konce, a tak i v tomto případě vítězí pravá povaha šelmy. Poté co Bystrouška postupně zdecimuje drůbež chovanou v myslivně, prchá na svobodu. Na své cestě za svobodou prožívá hledání nového domova v noře po jezevci, hledání obživy pytlačením v jezerské myslivně, škádlení trhovců s drůbeží, lásku lišáka Zlatohřbítka.

Zvuková podoba díla[editovat | editovat zdroj]

Knihu později pro Československý rozhlas a gramofonové desky namluvil brněnský rodák a herec pražského Národního divadla Karel Höger.

V roce 2010 zpracoval Český rozhlas dvoudílnou rozhlasovou adaptaci:

Zhudebnění[editovat | editovat zdroj]

Hudebního skladatele Leoše Janáčka tento pohádkový novinový námět zaujal natolik, že mu posloužil jakožto předloha pro libreto k opeře Příhody lišky Bystroušky z roku 1924.

Památka na Lišku Bystroušku[editovat | editovat zdroj]

  • Těsnohlídek umístil Bystroušku do bílovických lesů, a tak na ni místní obyvatelé nezapomínají.
  • Podobně známá je v Hukvaldech (rodišti Leoše Janáčka), kde stojí její socha.
    Socha lišky Bystroušky v Hukvaldech
  • Skutečná Bystronožka však prý skutečně žila v hájovně v obci Veselí. Vyprávění o jejích kouscích vyslechl od místního hajného malíř Stanislav Lolek a nakreslil podle něj kresby. Lolek inspiroval kresbami a vyprávěním Těsnohlídka k napsání povídky o chytré lišce které následně ilustroval.[2]
  • Ve své písní Píseň lesů vod a strání opěvuje Petr Rezek v textu Jaroslava D. Navrátila krásu údoli Svitavy a zmiňuje "kraj moudrých lišek".
  • Bystrouška se stala i nástrojem propagace různých podniků v cestovním ruchu a občerstvení, které její jméno ve zmíněných lokalitách užívají ve svém názvu.
  • Lišku má ve svém znaku obec Hukvaldy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČRo Dvojka. Rudolf Těsnohlídek: Dobrodružství lišky Bystroušky [online]. Český rozhlas, 2016-07-06 [cit. 2016-08-18]. Dostupné online. 
  2. http://www.regionmohelnicko.cz/o/rodiste-lisky-bystrousky-pavlov

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]