Obchodní centrum Dornych

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Obchodní centrum Dornych
Budova od východu
Budova od východu
Účel stavby

obchodní centrum

Základní informace
ArchitektiZdeněk Řihák, Zdeněk Sklepek, Jan Melichar
Poloha
AdresaBrno-střed, Trnitá, ČeskoČesko Česko
UliceDornych
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obchodní centrum Dornych (původně Obchodní dům Prior, později K-Mart a Tesco) je budova, která se nachází v Brně, v blízkosti hlavního nádraží, v sevření Úzké a Dornych, ve čtvrti Trnitá, v místě dřívějšího předměstí Náhon. Budova byla otevřena v roce 1984 jako obchodní dům podniku Prior. Navrhli ji architekti Zdeněk Řihák a Zdeněk Sklepek, v 90. letech prošel objekt přestavbou pod vedením Jana Melichara. Budovu má přibližně podobu kvádru, v přední části protaženou do původního schodiště a novějšího obchodního parteru. V zadní části pak obklopuje kvádr budovy prstenec, který je tvořen schodišti a nad obchodním centrem kancelářemi. Spodní část je obložena plechovými dílci vínové barvy, původní blok tmavě hnědou obkladačkou, zbytek tvoří šedavý betonový obklad, nebo skleněné prvky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nové centrum Brna[editovat | editovat zdroj]

Během poloviny 60. let dva brněnští architekti Ivan Ruller a Zdeněk Řihák začali pracovat na jednom z možných návrhů nového brněnského regionálního centra, tehdy ještě pod dohledem Státního projektového ústavu Brno a Útvaru hlavního architekta. Spolupracovali s nimi i Milan Záhorský, Stanislav Prokeš a Jan Říha. Nové regionální centrum mělo nahradit historické jádro města. To už nevyhovovalo tehdejším nárokům pro obchod. Navíc byla jeho infrastruktura přetížena automobilovou dopravou. Návrh rozšířil stávající město jižním směrem a mělo se zastavět i nákladové nádraží před hotelem Grand a železnicí ve směru k budovám bývalé továrny Friedriecha Wanniecka (dnešní Galerie Vaňkovka).[1]    

Koncem 60. let to vypadalo, že se začne se stavbou, jelikož bylo získáno povolení, avšak realizaci zabránila okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. K realizaci nového centra již nedošlo a původní plán byl redukován pouze na jedno obchodní centrum.[1]

Obchodní dům Prior[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k nedostatečné kapacitě prodejních míst v centru, mohli přistoupit architekti Zdeněk Řihák a Zdeněk Sklepek v roce 1975 k návrhu nové podoby obchodního domu. Objekt byl umístěn do blízkosti hlavního vlakového nádraží. Stavět se začalo v roce 1980, přičemž po čtyřech letech, konkrétně 30. listopadu 1984, byl obchodní dům Prior slavnostně otevřen.[1] Aby nemuseli pěší obcházet celé nádraží byl postaven podchod vedoucí od obchodního domu pod nádražím směrem do města. Je z něho možné vystoupit na tramvajovou zastávku Hlavní nádraží[2], končí však až v ulici Josefská.[3] Jeho autorem je architekt Otakar Maděra.[1]

Poslední úpravy[editovat | editovat zdroj]

Poslední úpravou prošel dům v 90. letech 20. století. Jan Melichar navrhl jeho částečnou adaptaci na tehdejší potřeby.[1] Vznikla tak ocelová přístavba charakteristická svou vínovou barvou, která rozšířila obchodní prostory.

Záměr demolice[editovat | editovat zdroj]

V roce 2017 koupila tehdejší obchodní dům Tesco developerská skupina Crestyl.[4] Jak se ukázalo, cílem bylo budovu zbourat a na jejím místě vystavět nové centrum s byty, obchody a kancelářemi.[5] V dubnu 2021 požádal investor o demolici. K té by mělo dojít v první polovině roku 2023.[6] Nové multifunkční centrum Dornych, nabízející maloobchodní, kancelářské a rezidenční plochy, by mělo vzniknout do roku 2026.[7]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Nákupní centrum zepředu, bez zakrytí plachtou

Jedná se o šestipatrovou budovu na obdélném půdorysu, která je tvořena několika výškově nestejnými částmi. Nejvyšší je prestenec obklopující hlavní kvádr objektu z 80. let 20. století, ve kterém jsou po stranách schodiště a nad hlavní částí obchodní domu se nachází tři patra kanceláří. O tři patra nižší je pak objekt původní stavby. V prvním a druhém poschodí se nachází obchody, třetí poschodí je nepřístupné a původně zde byly prostory pro učně, kteří se učili a pracovali v provozu. Tato část má tvar kvádru s krčkem vedoucím ke schodišťové věži ve směru ulice Dornych. Nejnovější část obchodní domu z 90. let je v prvním patře a plošně obklopuje původní kvádr a schodiště. Vychází od schodišťové věže nesoucí kancelářské přemostění, obklopuje samotný obchodní část objektu, krček ke schodišti, samotné schodiště a vrací se kolem severní strany, kde je však ukončena na začátku hlavního bloku. Mezi tímto ukončením a schodištěm severní strany je pak volný prostor – terasa. V přízemí objektu se pak v západní části nachází dvůr a prostor pro manipulaci se zbožím, částečně vystupující až za samotný kvádr hlavní části – na obrácené straně, tedy východní je protažen v pochozí verandu na kterou je vytažen hlavní proud lidí směřujících buď z centra, nebo z obchodního centra Vaňkovka. Vedle provozní části se v přízemí nachází i samoobsluha.[1]

Zvláštní kapitolu tvoří zdvižení přístupu do obchodního domu do prvního patra, které souvisí s původním konceptem nového městského centra, které plánovalo vyzdvihnout terén pro pěší o patro a dopravu vést v koridorech pod ním. Návštěvníci přicházející z centra, tak musí po opuštění podchodu pod Hlavním nádraží vyjet eskalátory, nebo vystoupat na piazzetu před hlavním vstupem do obchodního domu. Z druhé strany je schodiště a lávka spojující OC Dornych s OC Vaňkovka.

Pohled zezadu

Fasády domu jsou buď pouze omítlé a natřené bílou barvu, nebo pokryté dekorativním obkladem. Přízemí a část s kancelářemi je pouze natřená na bílo. Všechny tři schodišťové věže jsou obloženy čtvercovými cementovými dílci, které jsou dekorovány vertikálními zářezy patrnými i zdálky. Hlavní blok obchodní centra je pokryt tmavěhnědou vertikálně vrubovanou obkladačkou a nejnovější přízemní část je pak obložena čtvercovými dílci vínové barvy. Hlavní schodiště je prosvětleno copilitem, který pokrývá celý krk spojující schodiště s hlavním objektem, a dále se nachází ve třetím poschodí hlavní části v místech, kde je fasáda prolomena vystouplými betonovými liniemi ve tvaru písmene U. Dvě z nich se nachází směrem na jih a jsou spojeny linií menších oken. Třetí je pak východním směrem na jižní straně. Schodiště spojující všechna patra jsou osvětlena zvenku vertikálním dvouřadím čtvercových oken, skel s ochranou fólií proti slunci, které jsou zasazeny v hliníkových rámech.

Původní vyvýšené pochozí plochy východním směrem jsou ohraničené kovovým zábradlím, na kterém jsou přichyceny betonové dekorativní dílce od sochaře Milana Buřivala. Do této pochozí části jsou nově předsazeny i ocelové nosníky ve tvaru písmene I nesoucí nově vybudovaný obchodní parter.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f S.R.O, Via Aurea. Obchodní dům Prior | Objekty | Brněnský architektonický manuál - průvodce brněnskou architekturou. www.bam.brno.cz [online]. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. 
  3. Městský podchod Brno. www.bariery.centrumpronevidome.cz [online]. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. 
  4. Crestyl koupil brněnské Tesco – Stavební fórum a.s. [online]. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. 
  5. Tesco u brněnského nádraží čeká proměna, vzniknou byty a levnější obchody. iDNES.cz [online]. 2018-06-14 [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. 
  6. KREČ, Luboš. Z Brna zmizí hranatý Prior. U nádraží vyroste průchozí komplex bytů, kanceláří a obchodů za sedm miliard. CzechCrunch [online]. 2022-08-10 [cit. 2023-02-27]. Dostupné online. 
  7. KREČ, Luboš. Z Brna zmizí hranatý Prior. U nádraží vyroste průchozí komplex bytů, kanceláří a obchodů za miliardy [online]. 2022-08-10 [cit. 2022-08-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]