Heinrich Blum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ing. arch. dr. Heinrich Blum
Narození 16. ledna 1884
Soběšice u Brna
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1942 (ve věku 58 let)
Alma mater Německá vysoká škola technická v Brně
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Heinrich Blum, někdy uváděn Jindřich Blum (16. ledna 1884 Soběšice u Brna – po 27. dubnu 1942 (přesně není známo)), byl brněnský funkcionalistický architekt.

Život[editovat | editovat zdroj]

Heinrich Blum se narodil v Soběšicích u Brna v židovské rodině. Otec Šimon, matka Leopolda rozená Polatschková. Studia absolvoval na První německé reálce v Brně, poté na Německé technice tamtéž, kde byl imatrikulován 17. ledna 1903. První státní zkoušku složil roku 1914 (51 bodů), druhou až v roce 1921 pravděpodobně kvůli vojenské službě v 1. světové válce.[1]

Na technice pokračoval jako asistent postgraduálním studiem a disertační prací „Studie zástavby Akademické čtvrti na Kraví hoře s návazností na území mezi Kraví horou a Královým polem“.[2] V polovině 30. let bydlel v bytě rodičů na Kobližné 18.[3]

Po studiu se Heinrich zařadil k brněnským architektům, vesměs židům - Ernst Wiesner, Otto Eisler, Sikmund Kerekes, kteří viděli hlavní orientační bod v Adolfu Loosovi s nímž se setkali v roce 1920. Díky vlivu Loose tak Brno získalo velký náskok v uplatněním moderní architektury.[4]

Válka[editovat | editovat zdroj]

Na začátku listopadu 1941 se oženil s Gertrudou Nasch (* 14. ledna 1905 v Holešově) a bydlel Na Ponávce 16.[1][3] Spolu se svou ženou byl 14. dubna 1942 deportován do terezínského gheta transportem Ah jako č. 713 a následně 27. dubna 1942 transportem Aq jako č. 618 do polské Izbice.[5][6] Z Izbice pak byli zřejmě transportováni do některého z blízkých vyhlazovacích táborů Majdanek, Belžec, Chelmno nebo Sobibor, kde byli zavražděni.[7]

Přehled[editovat | editovat zdroj]

Realizace[editovat | editovat zdroj]

Masarykova německá lidová vysoká škola (Blum, 1931)
  • 1924 Silo cementárny a vápenky, Slaměníkova 23
    • spoluautor: František Hýbl
    • stavebník: Továrna na portlantský cement a vápno, Leo Czech a spol, Maloměřice
  • 1928 Vila, Preslova 7
    • stavebník: Adéla a Jindřich Rosenberg
  • 1928 Vila, Preslova 291/5
    • stavebník: Alfréd a Marie Koblitz
  • 1931 Deutsche Masaryk-Volkshochschule, Janáčkovo nám. 654/2a
  • 1932 Vila, Hroznová 39
    • stavebník: Yohann, Friederike Wittal
  • 1932 Nájemní blok s minimálními byty, Merhautova 931/13
  • 1936 Nájemní dům, Preslova 11
První moravská spořitelna, (Polášek, Oplatek, Blum 1938)

[1][9]

Soutěže a návrhy[editovat | editovat zdroj]

  • 1919 Soutěžní návrh na školu, Třebíč
  • 1935 Soutěžní návrh na Německé divadlo, Tyršův sad, Brno
  • 1936 Soutěžní návrh na malobytové domy, Renneská ul. Brno
  • 1937 Návrh na ředitelství Československých státních drah, Kounicova ul. Brno[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Brněnští židovští architekti : 1919–1939 / [editoři: Petr Pelčák, Jan Sapák a Ivan Wahla].. -- Brno : Spolek Obecní dům Brno, 2000. -- 95 s. :. Sign: 4-1086.657[nedostupný zdroj]
  2. Ideelles Projekt für die Verbauung des sogenanntes "Akademischen Viertels" auf dem Kuhberge in Brünn im Zusammenhang mit dem Sektor zwischen dem Kuhberge und Königsfeld einerseits v. der "Bauerschen Rampe" anderseits / Heinrich Blum. -- Brünn : Německá technika, 1925. -- 11 s.. Sign: TK-0055.223,20[nedostupný zdroj]
  3. a b c Docomomo CZ: Heinrich Blum, citováno 31.10.2011
  4. Jan Sapák: Adolf Loos Archivováno 27. 8. 2004 na Wayback Machine, časopis "Architekt" 7/2000
  5. Dr. Ing. Jindřich Blum in holocaust.cz
  6. Gertruda Blumová in holocaust.cz
  7. Po stopách akce Lublin - Izbica in Newsletter der Theresienstädter Initiative Nr. 17, 19. 9. 2000
  8. BAM: Blum Heinrich, cit 31.10.2011
  9. a b O nové Brno : brněnská architektura 1919–1939 : katalog. I, Textová část / redakce Zdeněk Kudělka a Jindřich Chatrný.. -- Brno : Muzeum města Brna, 2000. -- 141,444 s. :. ISBN 80-901969-6-9. Sign: 3-1085.767,1[nedostupný zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]