Ašer Chiram

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ašer Chiram
Rodné jméno Zikmund Kerekes
Narození 17. prosince 1897
Budapešť, Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. listopadu 1973 (75 let)
Jeruzalém, Izrael
Místo pohřbení Har ha-Menuchot
Vzdělání Německá vysoká škola technická v Brně,
Vídeňská univerzita
Alma mater Vídeňská univerzita
Povolání architekt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ašer Chiram (hebrejsky: אשר חירם, rodným jménem Zikmund Kerekes; 17. prosince 1897, Budapešť26. listopadu 1973, Jeruzalém) byl izraelský architekt maďarského původu, který ve 20. a 30. letech žil a projektoval v Československu. Je mimo jiné autorem národního vojenského hřbitova na Herzlově hoře v Jeruzalémě.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Budapešti a po absolvování reálky odešel do Brna, kde roku 1920 nastoupil ke studiu na Německé vysoké škole technické. Během studií se oženil s Růženou rozenou Atlaszovou. Roku 1922 zdárně absolvoval a v témže roce se mu narodila dcera Gisela. Následně začal pracovat jako praktikant v projekční kanceláři Jindřicha Kumpošta a působil též v ateliéru Ernsta Wiesnera.[1]

Bassova vila v Brně z roku 1932

Jeho prvními realizacemi v Brně byly nájemní a rodinné domy, postavené koncem 20. let.[1] Patřil mezi ně například rozsáhlý blok budov na rohu ulic Černopolní a Durďákova. Přibližně v roce 1930 si založil vlastní architektonický ateliér a ve funkcionalistickém duchu vyprojektoval Bassovu a Morgensternovu vilu v Lipové ulici. Roku 1936 si postavil vlastní rodinný dům v Hansmannově ulici.[1] Ještě před vypuknutím druhé světové války opustil Československo a přes Maďarsko se dostal do britské mandátní Palestiny. Tam si změnil jméno na Ašer Chiram.

V Izraeli projektoval památníky a vojenské hřbitovy a je rovněž autorem izraelského jednotného vojenského hrobu.[2] Mezi jeho tvorbu patří například památník na náměstí Davidka v Jeruzalémě, národní vojenský hřbitov na Herzlově hoře. Kromě působení ve funkci architekta na ministerstvu obrany v letech 1950 až 1962 pracoval v Izraelském památkovém úřadu, kde měl na starosti ochranu historických budov. Zajímal se především o starodávné synagogy a na toto téma napsal disertační práci, kterou obhájil na Vídeňské univerzitě, kde získal titul doktor. V roce 1962 svou práci publikoval ve vědeckém časopise Wiener Jahrbuchs für Kunstgeschichte.

Zemřel ve věku sedmdesáti pěti let v Jeruzalémě, kde je pohřben na Har ha-Menuchot po boku své manželky.

Dílo v Brně a v Praze[editovat | editovat zdroj]

  • 1929 Nájemní dům Hermanna Blocha, Křížkovského 19, Brno
  • 1929 Nájemní dům manželů Meerbaumových, Černopolní 10 / Durďákova 1, Brno
  • 1929-1931 Vila Ing. B. Vavříka, U Dívčích hradů 1971/18, Praha 5 – Smíchov
  • 1931 Rodinný dům, Zdráhalova 34, Brno
  • 1932 Nájemní dům s obchody družstva "Freundschaft", Merhautova 13, Brno
  • 1932 Vila manželů Morgensternových, Lipová 20, Brno
  • 1932 Vila manželů Baasových, Lipová 22, Brno
  • před 1934 obchod s uzeninami, Masarykova 25 - 27, Brno
  • asi 1935 Nájemní dům, Mezírka 14, Brno
  • 1936 vlastní vila, Hansmannova 19, Brno
  • 1936 Nájemní dům manželů Morgensternových, Merhautova 5, Brno
  • 1938 Nájemní dům Arthura Katschera, Milady Horákové 5a, Brno[3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Ukázka z Kerekesovy/Chiramovy tvorby v Izraeli:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Zikmund Kerekes [online]. Brněnský architektonický manuál [cit. 2013-06-09]. Dostupné online. 
  2. DVIR, Noam. The architect who pioneered the way Israel remembers its fallen soldiers [online]. Haaretz, 2012-04-24 [cit. 2013-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Zikmund Kerekes. In: PELČÁK, Petr; SAPÁK, Jan; WAHALA, Ivan. Brněnští židovští architekti : 1919 - 1939. Brno: Obecní dům Brno, 2000. ISBN 80-238-7188-9. S. 54-57, 91.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]