Dubno (Ukrajina)
| Dubno Дубно | |
|---|---|
 Dubenská pevnost | |
 Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°23′35″ s. š., 25°44′6″ v. d. |
| Časové pásmo | +2 |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Rovenská |
| Rajón | Dubenský |
  Dubno | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 27,04 km² |
| Počet obyvatel | 36 901 (2022) |
| Hustota zalidnění | 1413 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 3656 |
| PSČ | 35608 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dubno (Дубно) je město na západní Ukrajině; leží na Volyni v Rovenské oblasti na železniční trati spojující Lvov s Kyjevem a na dálkových silnicích E40 a E85. Městem protéká řeka Ikva. Dubno je centrem Dubenského rajónu a žije zde asi 36 000 obyvatel.
Dubenská městská územní hromada (ukrajinsky Дубенська міська територіальна громада) je územní hromada s administrativním centrem v Dubně. Do hromady patří pouze město Dubno. [1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První zmínky pocházejí již z roku 1100, status města Dubno získalo roku 1498. V Dubně působil na konci 16. století před odchodem do Svaté země významný pražský renesanční učenec, rabín a kabalista Ješája Hořovic.
V roce 1772 Dubno připadlo v rámci dělení Polska k habsburské monarchii, kde se stalo součástí Haliče.
V 1. světové válce poblíž cca 12 km severozápadně od Dubna vzdálené vesnice Chorupany bojoval proti ruské armádě 91. pěší pluk Rakousko-uherské armády, který zde 24. září 1915 měl 19 mužů padlých, 76 raněných a 520 zajatých. Osud 426 mužů se nepodařilo zjistit.[2] Zajat zde byl i Jaroslav Hašek.[3]
Po 1. světové válce a po pádu Západoukrajinské lidové republiky Dubno připadlo druhé Polské republice.
Během druhé světové války bylo Dubno v roce 1939 obsazeno Sovětským svazem. Věznice v Dubně byla převzata NKVD v prosinci 1939 a byla využívána pro politické vězně ze všech částí okupovaného Polska. V ní bylo v drsných podmínkách drženo 1500 až 3000 vězňů, přičemž noví vězni přicházeli poté, co byli ti předchozí postupně transportováni do gulagů a dalších sovětských věznic. V roce 1940 byla většina místních Poláků zatčena a přesídlena do různých sovětských gulagů a věznic po celém SSSR. Mezi 23. a 25. červnem 1941, po německé invazi do SSSR, Sověti popravili odhadem 500 až 550 vězňů držených ve věznici v Dubně.[4][5][6][7][8][9] Nález těl vyvolal pogrom proti Židům obviněným z podpory komunismu.[10]
V roce 1941 bylo Dubno okupováno nacistickým Německem. Většina místních Židů (zhruba 12 000, což je 59 % předválečných obyvatel města) byla zavražděna během holocaustu. Byli zastřeleni při masových popravách SS Einsatzgruppe za městem. Podrobný popis masové vraždy podal Hermann Friedrich Graebe na Norimberském procesu. Mladý německý důstojník německého 9. pěšího pluku Axel von dem Bussche byl svědkem poprav a reagoval na ně připojením se k hnutí odporu proti Hitlerovi. Masakry se podařilo přežít asi 300 Židům.[11][10]
Na konci války bylo Dubno včleněno do Ukrajinské sovětské socialistické republiky a s rozpadem Sovětského svazu se v roce 1991 stalo součástí samostatné Ukrajiny.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Pamětní deska na počest politických vězňů, kteří zemřeli ve věznici v Dubně
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dubno na anglické Wikipedii.
- ↑ Дубенська міська громада - Рівненська область,. gromada.info [online]. [cit. 2026-02-21]. Dostupné online.
- ↑ CIGLBAUER, Jan. Jednadevadesátníci : skutečný příběh dobrých vojáků 91. regimentu. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-7415-180-4, ISBN 80-7415-180-8. OCLC 1098031230 S. 157.
- ↑ Dubno [online]. Virtuální muzeum Jaroslava Haška & Josefa Švejka [cit. 2021-04-04]. Dostupné online.
- ↑ WNUK, Rafał. "Za pierwszego Sowieta": polska konspiracja na Kresach Wschodnich II Rzeczypospolitej, wrzesień 1939-czerwiec 1941. Warszawa: Instytut Pamięci Narodowej, Komisja Ścigania Zbrodni przeciwko Narodowi Polskiemu : Instytut Studiów Politycznych PAN 461 s. (Monografie / Instytut Pamięci Narodowej, Komisja Ścigania Zbrodni przeciwko Narodowi Polskiemu). ISBN 978-83-60464-47-2.
- ↑ POPIŃSKI, Krzysztof; KOKURIN, Aleksandr; GURʹI︠A︡NOV, A. Ė. Drogi śmierci: ewakuacja więzień sowieckich z Kresów Wschodnich II Rzeczypospolitej w czerwcu i lipcu 1941. Wyd. 1. vyd. Warszawa: Karta 238 s. (Biała seria). ISBN 978-83-900676-9-8.
- ↑ SOLONIN, Mark Semenovič; PAWŁOWSKA, Anna. Czerwiec 1941: ostateczna diagnoza. Wydanie I. vyd. Poznań: Dom Wydawniczy Rebis 654 s. (Historia). ISBN 978-83-7818-616-8.
- ↑ MUSIAŁ, Bogdan. Rozstrzelać elementy kontrrewolucyjne! brutalizacja wojny niemiecko-sowieckiej latem 1941 roku. Warszawa: Stowarzyszenie Kulturalne "Fronda" 350 s. (Biblioteka Frondy). ISBN 978-83-88747-40-3.
- ↑ Zbrodnicza ewakuacja więzień i aresztów NKWD na Kresach Wschodnich II Rzeczypospolitej w czerwcu-lipcu 1941 roku: materiały z sesji naukowej w 55. rocznicę ewakuacji więźniów NKWD w głąb ZSRR, Łódź, 10 czerwca 1996 r. Příprava vydání Janina Mikoda, Główna Komisja Badania Zbrodni przeciwko Narodowi Polskiemu--Instytut Pamięci Narodowej, Okręgowa Komisja Badania Zbrodni przeciwko Narodowi Polskiemu w Łodzi. Warszawa: Główna Komisja Badania Zbrodni przeciwko Narodowi Polskiemu Instytut Pamięci Narodowej 146 s. ISBN 978-83-903356-6-7.
- ↑ Zbrodnicza ewakuacja więzień i aresztów NKWD na Kresach Wschodnich II Rzeczypospolitej w czerwcu-lipcu 1941 roku: materiały z sesji naukowej w 55. rocznicę ewakuacji więźniów NKWD w głąb ZSRR, Łódź, 10 czerwca 1996 r. Příprava vydání Janina Mikoda, Główna Komisja Badania Zbrodni przeciwko Narodowi Polskiemu--Instytut Pamięci Narodowej, Okręgowa Komisja Badania Zbrodni przeciwko Narodowi Polskiemu w Łodzi. Warszawa: Główna Komisja Badania Zbrodni przeciwko Narodowi Polskiemu Instytut Pamięci Narodowej 146 s. ISBN 978-83-903356-6-7.
- 1 2 BERKHOFF, Karel C. Harvest of despair: life and death in Ukraine under Nazi rule. Cambridge, Mass: Belknap Press of Harvard University Press 463 s. ISBN 978-0-674-01313-1.
- ↑ The United States Holocaust Memorial Museum encyclopedia of camps and ghettos, 1933-1945. Příprava vydání Geoffrey P. Megargee, United States Holocaust Memorial Museum. Bloomington : [Washington, D.C.]: Indiana University Press ; In association with the United States Holocaust Memorial Museum 1 s. ISBN 978-0-253-35328-3, ISBN 978-0-253-35428-0.
- ↑ Partnerská města Uničova:: Uničov. www.unicov.cz [online]. [cit. 2023-10-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dubno na Wikimedia Commons - Oficiální stránky městské rady
