Hluchiv

Hluchiv Глухів
Centrum města s Anastasijevským chrámem
Znak Vlajka
Poloha
Souřadnice	51°40′29″ s. š., 33°54′48″ v. d.
Nadmořská výška	166 m n. m.
Časové pásmo	UTC+2
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Sumská
Rajón	Šostský
Hluchiv
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	84,00 km²
Počet obyvatel	31 789 (2022)
Hustota zalidnění	378,4 obyv./km²
Správa
Starosta	Mishelʹ Tereshchenko
Vznik	992
Oficiální web	hlukhiv.com.ua
Adresa obecního úřadu	вул. Шевченка 6 41400 м. Глухів
Telefonní předvolba	5444
PSČ	41400—409
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hluchiv (ukrajinsky Глухів; rusky Глухов – Gluchov) je město v Sumské oblasti na Ukrajině. Leží na řece Esmaň v blízkosti hranice s Ruskou federací zhruba 100 kilometrů na severovýchod od Konotopu a 140 kilometrů na severozápad od Sum.

Dějiny

Panorama města s řekou Esman, pohlednice, kolem roku 1900

Hluchiv je poprvé zmíněn v roce 1152 v Ipaťjevském letopise. V letech 1320 až 1503 byl součástí Litevského velkoknížectví, pak byl součástí Moskevského velkoknížectví. V roce 1618 se stal v rámci Republiky obou národů součástí Koruny polského království a v roce 1644 dostal od Vladislava IV. Vasy magdeburská městská práva. V roce 1654 se na základě Perejaslavské rady stal součástí Ruska. V roce 1664 v rámci Rusko-polské války Hluchiv neúspěšně obléhalo polské vojsko Jana Kazimíra II. V roce 1708 sem Petr Veliký přenesl z Baturynu sídlo kozáckého hejtmanátu, což výrazně přispělo k rozvoji města. Sídlem hejtmana byl zámek, který se dochoval v ruinách. Ve městě žila početná židovská komunita, postavila si dvě synagogy, které byly poničeny již při prvním bolševickém pogromu roku 1918, Židé pak vyhlazeni během druhé světové války.

Doprava

Přes Hluchiv prochází Evropská silnice E101 Moskva – Kyjev a začínají zde Evropská silnice E38 vedoucí do kazašského Šymkentu a Evropská silnice E101 vedoucí do Trosny v Orelské oblasti v Rusku.

Památky

Historické centrum města s domy a rezidencemi z 19. století se poměrně dobře dochovalo a tvoří pěší zónu města.

• Chrám sv. Mikuláše (1693), nejstarší svatyně, významný příklad ukrajinského baroka, knížecí krypta
• Chrám sv. Anastázie
• Chrám Proměnění Páně (Spaso-preobraženský), založen roku 1767
• Klasicistní budova univerzity
• Barokní budova nemocnice sv. Eufrosiny
• Muzea: Městské muzeum místních tradic (bohaté sbírky shromažďované od roku 1902, 12 tisíc předmětů), Muzeu dopravy v agrotechnické škole

Kultura a školství

Kromě základních a středních škol, k nimž patří dvě historické budovy někdejšího chlapeckého a dívčího gymnázia, se ve městě nachází pedagogická univerzita. Dlouzhou tradici má Hudební akademie.

Osobnosti

• Maxim Sozontovič Berezovskij (1745–1777), ukrajinský hudební skladatel
• Dmytro Bortňanskyj (1751-1825), ukrajinský hudební skladatel
• Andrej Kirilovič Razumovskij (1752-1836), ruský diplomat v Rakousku, mecenáš a sběratel umění; jeho první manželkou byla Alžběta z Thun-Hohensteinu
• Josif Samuilovič Šklovskij (1916-1985), astronom a astrofyzik

Galerie

• 
  Kyjevská brána
• 
  Budova okresní a městské rady
• 
  Univerzita
• 
  Chrám sv. Mikuláše
• 
  Chrám Proměnění Páně
• 
  Muzeum dopravy

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hlukhiv na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hluchiv na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky

Autoritní data	NKC: ge1010576 GND: 4251662-6 IEU: H\L\Hlukhiv LCCN: n93116567 NLI: 987007572719405171 VIAF: 157256663 WorldCat Entities: E39PBJfh8Dd4PQygccDFYmyTpP

Portály: Ukrajina