Terebovlja
| Terebovlja Теребовля | |
|---|---|
Radnice v Terebovljé | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°18′3″ s. š., 25°41′26″ v. d. |
| Nadmořská výška | 265 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát | |
| Oblast | Ternopilská |
| Rajón | Ternopilský |
Terebovlja | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 10,69 km² |
| Počet obyvatel | 13 226 (2022) |
| Hustota zalidnění | 1 237,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1097 |
| Adresa obecního úřadu | вул. Шевченка 8 48100 м. Теребовля |
| Telefonní předvolba | 3551 |
| PSČ | 48100 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Terebovlja (ukrajinsky i rusky Теребовля, polsky Trembowla) je město v Ternopilské oblasti na Ukrajině. Leží na řece Hnizně těsně nad jejím ústím do Seretu, jižně od oblastního správního střediska Ternopilu na půl cesty na Čortkiv. V roce 2012 měla Terebovlja přes 13 000 obyvatel.[1] Částí Tereblovji je vesnice Boryčivka (Боричівка) (550 obyvatel).[2]
Terebovlanská městská územní hromada (ukrajinsky Теребовлянська міська територіальна громада) je územní hromada s administrativním centrem v Terebovli. Má rozlohu 440,7 km2 a v roce 2020 v ní žilo 30 594 obyvatel. V této hromadě je město Terebovlja a tato sídla:[2][3] Borychivka (Боричівка), Derenivka (Деренівка), Dovhe (Довге), Dolyna (Долина), Humnyska (Гумниська), Kobylovoloky (Кобиловолоки), Krovynka (Кровинка), Laskivci (Ласківці), Lošniv (Лошнів), Maliv (Малів), Mlynyska (Млиниська), Mšanec (Мшанець), Nova Mohylnycja (Нова Могильниця), Ostalci (Остальці), Ostrivec (Острівець), Pidhajčyky (Підгайчики), Pidhora (Підгора), Plebanivka (Плебанівка), Romanivka (Романівка), Semeniv (Семенів), Slobidka (Слобідка), Stara Mohylnycja (Стара Могильниця), Suščyn (Сущин), Verbivci (Вербівці), Zalavje (Залав'є), Zastinoče (Застіноче), Zelenče (Зеленче).
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]První zmínka o Terebovli je v roce 1097 dochovaná v Ipaťjevském letopise. V roce 1340 se stala součástí Polského království a v roce 1389 se stala městem ve smyslu magdeburského práva. V letech 1569 až 1772 byla součástí Republiky obou národů.
S vybudováním hradu ke konci čtrnáctého století se přitom stala Terbovlja hraniční pevností, kde se odehrávaly boje proti Tatarům (1453, 1498, 1508, 1516) a Turkům (1675, 1688), přičemž byla několikrát zničena.
V letech 1772 až 1918 byla Terebovlja součástí Haličsko-lodoměřského království, korunní země Habsburské monarchie. Za Rakouska byla Terebovlja posádkovým městem, v roce 1914 zde byla posádkou 2. část (4. a 6. eskadrona) 2. českého dragounského pluku[4] a 32. uherský prapor polních myslivců.
Po první světové válce se stala krátce od listopadu 1918 do léta 1919 součástí Západoukrajinské republiky, než připadla do Druhé Polské republiky, kde správně patřila do Tarnopolského vojvodství.
Během druhé světové války bylo město nejdřív obsazeno Sovětským svazem, který město obsadil spolu s meziválečným východním Polskem v září 1939. Sověti zůstali u moci až do německé invaze, která začala 22. června 1941. Terebovlja byla pod německou okupací od 5. července 1941 do 22. března 1944. Byla spravována jako součást Haličského distriktu Generálního gouvernementu nacistického Německa. V prvním měsíci německé okupace ukrajinská policie zatkla, mučila a zastřelila čtyřicet Židů. V letech 1942 a 1943 Němci s pomocí ukrajinské policie pozatýkali tisíce Židů. Tisíce jich v okolí zavraždili při masových popravách.[5] Po osvobození přežilo z celé židovské komunity pouze padesát nebo šedesát lidí. Během druhé světové války došlo ve městě a okolí též k masovým vraždám etnických Poláků.[6]
Na konci války byla Terebovlja včleněna do Ukrajinské sovětské socialistické republiky a s rozpadem Sovětského svazu se stala v roce 1991 součástí samostatné Ukrajiny
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Terebowlja na německé Wikipedii a Terebovlia na anglické Wikipedii.
- ↑ Ukrajinský statistický úřad. Статистичний збірник/Statistical Publication "Чисельність наявного населення України"/"Number of Present Population of Ukraine" [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online.
- 1 2 Теребовлянська громада - Тернопільська область,. gromada.info [online]. [cit. 2025-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Децентралізація в Україні. decentralization.gov.ua [online]. [cit. 2025-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-07.
- ↑ Dragounský pluk č. 2 (1867-1918) [online]. [cit. 2013-11-29]. Dostupné online.
- ↑ DEAN, Martin; HECKER, Mel. Encyclopedia of camps and ghettos, 1933-1945. Bloomington (Ind.): Indiana university press ISBN 978-0-253-35599-7, ISBN 978-0-253-00226-6.
- ↑ KOMAŃSKI, Henryk; SIEKIERKA, Szczepan. Ludobójstwo dokonane przez nacjonalistów ukraińskich na Polakach w Województwie Tarnopolskim 1939-1946. Wyd. 2., popr. vyd. Wrocław: Nortom 1182 s. ISBN 978-83-89684-61-5.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Terebovlja na Wikimedia Commons - plán města a okolí (rusky)