Volodymyr Zahajkevyč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dr. Volodymyr Zahajkevyč
Volodymyr Zahajkevyč
Volodymyr Zahajkevyč

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1912 – 1918

Poslanec Sejmu
Ve funkci:
1928 – 1935

Vicemaršálek Sejmu
Ve funkci:
1928 – 1930
Stranická příslušnost
Členství Ukrajinské nár. dem. sjednocení

Narození 19. října 1876
Ternopil nebo Přemyšl
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 7. června 1949
Mittenwald
Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
Národnost Ukrajinci
Alma mater Lvovská univerzita
Vídeňská univerzita
Berlínská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Volodymyr Zahajkevyč, cyrilicí Володимир Загайкевич (19. října 1876[1][2] Ternopil[2] nebo Přemyšl[1]7. června 1949 Mittenwald[2]), byl rakouský právník a politik ukrajinské (rusínské) národnosti z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v meziválečném období poslanec polského Sejmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Působil jako právník a politik.[3] Absolvoval gymnázium v Ternopilu a studoval na Lvovské univerzitě, Vídeňské univerzitě a Berlínské univerzitě. Působil jako advokát. Od roku 1907 byl advokátem v Přemyšli. V roce 1908 byl jedním z právních zástupců atentátníka Myroslava Sičynského, který zabil haličského místodržícího Andrzeje Kazimierze Potockého. Od roku 1909 do roku 1914 zastával funkci předsedy pobočky spolku Prosvita a měšťanské záložny. Od roku 1910 do roku 1914 vydával list Peremyskyj visnyk.[2]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v roce 1912. Byl zvolen za obvod Halič 61.[4] Nastoupil jako náhradník poté, co zemřel poslanec Hryhorij Cehlynskyj. Slib složil 11. listopadu 1912.[5] Po roce 1912 byl na Říšské radě členem poslaneckého klubu Ukrajinské parlamentní zastoupení.[4] Uvádí se jako Dr. Wladimir Zahajkiewicz, advokát.[6]

Po válce, v době krátké existence Západoukrajinské lidové republiky, se zapojil do budování tohoto státního útvaru. Byl členem Ukrajinské národní rady. Od podzimu 1918 byl ale vězněn Poláky.[3][2] Veřejně a politicky činným zůstal i v meziválečném období. Od roku 1928 do roku 1935 byl poslancem polského Sejmu.[1] Na Sejmu zastupoval Ukrajinské národně demokratické sjednocení. Od roku 1928 do roku 1930 zastával funkci vicemaršálka (místopředsedy) Sejmu. Předsedal Ukrajinskému klubu na Sejmu.[3][2]

Byl aktivní i jako právní zástupce v četných politických kauzách. Od roku 1939 do roku 1944 působil na postu viceprezidenta apelačního soudu v Krakově. Zemřel v emigraci v Bavorsku.[3] V letech 1919–1929 vydával list Ukrajinskyj posol v Přemyšli.[2]

Jeho bratrem byl pedagog Bohdan Zahajkevyč.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Zahajkiewicz Włodzimierz 1876-1949 [online]. sejm.gov.pl [cit. 2016-02-08]. Dostupné online. (polsky) 
  2. a b c d e f g h ЗАГАЙКЕ́ВИЧ Володимир Вікторович [online]. esu.com.ua [cit. 2016-02-15]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  3. a b c d Загайкевич Володимир [online]. litopys.org.ua [cit. 2016-02-15]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  4. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&page=522&size=45
  6. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0022&page=394&size=45