Krymská jaderná elektrárna
| Krymská jaderná elektrárna | |
 Nedostavěná krymská elektrárna s ještě stojícím jeřábem dánské výroby | |
| Stát |
 Rusko |
|---|---|
| Umístění | jižně od Ščolkina |
| Stav | nedostavěná, ruiny |
| Začátek výstavby | 1976 |
| Dokončení | nedostavěno |
| Náklady na výstavbu | cca 750 mil. sovětských rublů |
| Jaderná elektrárna | |
| Reaktory v provozu | žádný |
| Reaktory ve výstavbě | 2 |
| Plánované reaktory | 2 |
| Typ reaktorů | VVER-1000/320 |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Výkon po dokončení | 4 × 1000 MW (hrubý) |
| Celkem vyrobeno | nic |
| Souřadnice | 45°23′30,97″ s. š., 35°48′13,42″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krymská jaderná elektrárna (ukrajinsky Кримська АЕС, rusky Крымская АЭС) je rozestavěná, nikdy nedokončená a nyní opuštěná jaderná elektrárna severně od Aktašského jezera u města Ščolkine v Autonomní republice Krym.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Stavba elektrárny začala v roce 1976 v době budování jaderných elektráren jako symbolů pokroku po celém Sovětském svazu. Nedaleko od elektrárny o dva roky později bylo postaveno město Ščolkine, kde byli ubytováni dělníci pracující na stavbě elektrárny. Stavba se táhla a postupovala jen pomalu. Po černobylské havárii byly zpřísněny kontroly a následná inspekce roku 1987 shledala, že elektrárna stojí na půdě, která je kvůli blízké přítomnosti slaného Aktašského jezera nestabilní. Výstavba elektrárny proto byla ukončena, první reaktor byl v té době dostavěn na 80 procent, druhý na 18. Po několika letech politických diskusí bylo v roce 1989 definitivně rozhodnuto elektrárnu nedostavět.[1]
Průběh stavby[editovat | editovat zdroj]
Na stavbě byl použit pro instalaci vnitřních částí reaktorových bloků jeřáb dánské výroby. Na stavbě zůstal opuštěn do roku 2003, kdy byl prodán ukrajinskou vládou za 310 tisíc hřiven.[1]
Přehled reaktorů[editovat | editovat zdroj]
| Blok | Typ reaktoru | Síťová kapacita | Hrubý výkon | Začátek výstavby | Zrušení projektu | Dostavěno[1] |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Krym-1[2] | VVER-1000/320 | 950 MWe | 1000 MWe | 1. prosince 1982 | 1. ledna 1989 | 80 % |
| Krym-2[3] | VVER-1000/320 | 950 MWe | 1000 MWe | 1983 | 1. ledna 1989 | 18 % |
| Krym-3[4] | VVER-1000/320 | 950 MWe | 1000 MWe | stavba nezapočala | 1. ledna 1989 | — |
| Krym-4[5] | VVER-1000/320 | 950 MWe | 1000 MWe | stavba nezapočala | 1. ledna 1989 | — |
Turistika[editovat | editovat zdroj]
Elektrárna je zcela přístupná, nehlídaná. I proto, že leží nedaleko mořského pobřeží a turistických kapacit, slouží jako turistický cíl. Od ruské anexe Krymu ale turistů ubývá. V druhé polovině 90. let se zde konalo několik ročníků známého ukrajinského festivalu elektronické hudby KaZantip.[1]
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Krymská jaderná elektrárna byla zapsána do Guinnessovy knihy rekordů jako nejdražší nedokončená stavba světa.[zdroj?] Stavba stála půl miliardy sovětských rublů plus čtvrt miliardy v nepoužitém materiálu uskladněném na stavbě. V přepočtu na dnešní kurz ruského rublu (2015) by šlo o desítky miliard.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e DP. Na Krymu mají obří jadernou elektrárnu - ale je úplně k ničemu [online]. zoom.iprima.cz [cit. 2015-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Nuclear Power Reactor Details - CRIMEA-1, databáze PRIS IAEO (anglicky)
- ↑ Nuclear Power Reactor Details - CRIMEA-2, databáze PRIS IAEO (anglicky)
- ↑ Nuclear Power Reactor Details - CRIMEA-3, databáze PRIS IAEO (anglicky)
- ↑ Nuclear Power Reactor Details - CRIMEA-4, databáze PRIS IAEO (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krymská jaderná elektrárna ve Wikimedia Commons
