Jihoukrajinská jaderná elektrárna
| Jihoukrajinská jaderná elektrárna | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Ukrajina |
| Umístění | Južnoukrajinsk, Mykolajivská oblast |
| Stav | V provozu |
| Začátek výstavby | Blok 1: 1. srpna 1976 Blok 2: 1. července 1981 Blok 3: 1. listopadu 1984 |
| Zprovoznění | Blok 1: 2 .prosince 1983 Blok 2: 6. dubna 1985 Blok 3: 29. prosince 1989 |
| Vlastník | Energoatom |
| Zhotovitel | Atomenegoprojekt |
| Jaderná elektrárna | |
| Reaktory v provozu | 3 × 950 MW |
| Typ reaktorů | VVER-1000/302 VVER-1000/338 VVER-1000/320 |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 2850 MW |
| Roční výroba | 16 367 GW·h (2016) |
| Koeficient využití | 65,56% |
| Souřadnice | 47°49′0″ s. š., 31°13′0″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jihoukrajinská jaderná elektrárna (ukrajinsky Південноукраїнська атомна електростанція, do roku 2022 Южно-Українська АЕС – ЮУАЕС) se nachází na poblíž města Južnoukrajinsk přibližně 350 kilometrů od Kyjeva. Elektrárna disponuje třemi tlakovodními reaktory typu VVER. Blok č. 3 je technologicky totožný blokům Temelína.
Historie a technické informace[editovat | editovat zdroj]
Již v roce 1975 začalo první plánování pod sovětským vedením. Projektovaný výkon byl v roce 1975 již 4000 MW a plánovány byly čtyři reaktory VVER o výkonu 1000 MW každý s tlakovodní koncepcí.
Stavba prvního bloku začala 1. března 1977. Jaderná elektrárna Jižní Ukrajina byla jednou z prvních jaderných elektráren v Sovětském svazu, které byly vybaveny tlakovodními reaktory typu VVER-1000.
Připojení prvního bloku do sítě proběhlo 31. prosince 1982 a komerční provoz elektrárny byl zahájen 18. října 1983. Druhý blok byl připojen 1. června 1985 a do komerčního provozu vstoupil již o 4 dny později.
Expanze na 6000–8000 MW[editovat | editovat zdroj]
Už v roce 1988 byl přijat plán rozšíření na celkový výkon 6000 a později až 8000 MW, což se rovná 8 reaktorům. K realizaci těchto plánů nikdy nedošlo (ostatně ani k dokončení čtvrtého bloku) kvůli rozpadu SSSR a následné ekonomické krizi a taky proto, že jezero je příliš malé a nestačilo by k ochlazování 8 jaderných reaktorů najednou. K tomu by musely být postaveny chladicí věže nebo rozstřikovací bazény[1]
Podobná situace nastala v Kalininské jaderné elektrárně, kde v 80. letech v letních měsících musely bloky pracovat na snížený výkon, neboť infrastruktura chladicích kanálů a velikost jezera byla pro tehdejší výkon 2000 MW nedostatečná (nehledě na to, že v dané lokalitě byly ve výstavbě další 2 bloky).[2]
Stavba 4. bloku[editovat | editovat zdroj]
Výstavba čtvrtého bloku započala 1. ledna 1987. Dle posledního harmonogramu z roku 1990 měl být uveden do provozu v roce 1998[3]. V roce 1990 byla však stavba čtvrtého reaktoru pozastavena na dobu neurčitou. Mohl za to především nový zákon o zákazu stavby nových jaderných reaktorů v ukrajinské SSR. Po roce 1993 byl sice tento zákon zrušen a v roce 1994 bylo plánováno stavbu obnovit kvůli uzavření Černobylské jaderné elektrárny, avšak to se nikdy nestalo, protože byly upřednostněny bloky Chmelnyckyj-2 a Rovno-4, oba dokončené na přelomu let 2004–2005 a uvedené do provozu roku 2006.[1]
Reaktor č.4 byl v roce 1990 v počáteční fázi stavby.[4] Výstavba nebyla nikdy oficiálně zrušena a blok byl zakonzervován, ale jeho dokončení je nepravděpodobné.
4. blok jako AP1000[editovat | editovat zdroj]
V roce 2021 podepsal prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dekret o výstavbě 5 reaktorů AP1000 na Ukrajině. Jeden z nich se má nacházet jako 5. blok (náhrada za 4. nedokončený) v Jihoukrajinské jaderné elektrárně.[5]
Palivo[editovat | editovat zdroj]
Dne 11. dubna 2014, po ruské anexi Krymu, byla do roku 2020 se společností Westinghouse prodloužena smlouva o palivu. Palivo je vyráběno v továrně ve Västerås.[6]
Informace o reaktorech[editovat | editovat zdroj]
| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| čistý | Hrubý | ||||||
| Jižní Ukrajina-1 | VVER-1000/302 | 950 MW | 1000 MW | 3. 1. 1977 | 31. 12. 1982 | 18. 10. 1983 | |
| Jižní Ukrajina-2 | VVER-1000/338 | 950 MW | 1000 MW | 1. 1. 1979 | 1. 6. 1985 | 4. 6. 1985 | |
| Jižní Ukrajina-3 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 2. 1. 1985 | 20. 9. 1989 | 29. 12. 1989 | |
| Jižní Ukrajina-4 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 1. 1. 1987 | 1998 | Stavba pozastavena v roce 1989 | |
| Jižní Ukrajina-5 | AP1000 | – | – | ? | ? | ? | |
| Jižní Ukrajina-5 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | Plánovaná výstavba zrušena v roce 1990 | |||
| Jižní Ukrajina-6 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | Plánovaná výstavba zrušena v roce 1990 | |||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku je použit text článku Kernkraftwerk Süd-Ukraine na Nucleopedii.
- ↑ a b Kernkraftwerk Süd-Ukraine – Nucleopedia. de.nucleopedia.org [online]. [cit. 2021-08-17]. Dostupné online.
- ↑ Kernkraftwerk Kalinin – Nucleopedia. de.nucleopedia.org [online]. [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
- ↑ Атомная энергия. Том 69, вып. 2. — 1990 — Электронная библиотека «История Росатома». elib.biblioatom.ru [online]. [cit. 2022-09-06]. Dostupné online.
- ↑ Datei:RB Sued-Ukraine-4.png – Nucleopedia. de.nucleopedia.org [online]. [cit. 2021-08-17]. Dostupné online.
- ↑ Westinghouse podepsal první smlouvu na dodávku reaktoru AP1000 na Ukrajině. oEnergetice.cz [online]. 26. listopad 2021, 12:54 [cit. 2022-01-07]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ More Westinghouse fuel for Ukraine [online]. World Nuclear News, 11 April 2014 [cit. 2014-04-16]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jihoukrajinská jaderná elektrárna na Wikimedia Commons
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
