Viktor Brjuchanov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Viktor Brjuchanov
Narození1. prosince 1935
Taškent
Úmrtí13. října 2021 (ve věku 85 let)
Kyjev
Místo pohřbeníKyjev
BydlištěKyjev
ObčanstvíUkrajina
Alma materTaškentská státní polytechnická univerzita
Povoláníředitel Černobylské jaderné elektrárny
ZaměstnavatelČernobylská jaderná elektrárna (1969–1986)
OceněníŘád Říjnové revoluce
Medaile 100. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina
Řád rudého praporu práce
medaile Veterán práce
State Prize of Ukraine in Science and Technology
Politická stranaKomunistická strana Sovětského svaz
DětiOleg, Lilia
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Viktor Petrovič Brjuchanov (uzbeckou cyrilicí: Виктор Петрович Брюханов; 1. prosince 1935, Taškent, SSSR13. října 2021, Kyjev, Ukrajina) byl manažer výstavby Černobylské jaderné elektrárny Vladimíra Iljiče Lenina a jejím ředitelem v letech 19701986.

Život[editovat | editovat zdroj]

Viktor Brjuchanov se narodil 1. prosince v Taškentu v Uzbecké SSR v tehdejším Sovětském svazu. V roce 1966 začal pracovat v tepelné elektrárně Slavjanskaja, kde se vypracoval až na hlavního inženýra, vedoucího směny. Od roku 1966 byl členem Komunistické strany Sovětského svazu. V letech 1970 až 1986 byl opakovaně zvolen jako člen do krajského úřadu Kyjeva, Černobylu a Pripjati.

Výstavba Černobylské jaderné elektrárny V.I.L.[editovat | editovat zdroj]

V šedesátých a začátkem sedmdesátých let mu byl nabídnut úkol postavit jadernou elektrárnu obsahující čtyři reaktory RBMK na břehu řeky Pripjať. Ačkoli Brjuchanov prosazoval evoluci a výstavbu tlakovodních reaktorů, jeho názor byl v rozporu s ekonomickými důvody, které upřednostňovaly výstavbu reaktorů RBMK, protože byly levnější, snazší na výrobu a daly se lépe využít i pro vojenské účely, krom toho v té době nejvýkonnější tlakovodní reaktor dosahoval výkonu pouze 440 MW. K výstavbě elektrárny mu bylo přiděleno 400 milionů rublů. První blok byl spuštěn 27. září 1977 s dvouletým zpožděním a od roku 1984 byly všechny čtyři reaktory v provozu. Od roku 1983 začaly být budovány další dva reaktory stejného typu společně s chladicími věžemi na takzvaném "ostrově", což je okolí elektrárny obklopováno téměř všude vodou.

Havárie[editovat | editovat zdroj]

Dne 26. dubna 1986 bylo Brjuchanovovi oznámeno, že se v elektrárně stal údajně malý incident. Snažil se kontaktovat vedoucího směny Anatolije Ďatlova do velína, ale nikdo se neozýval. Byl proto nucen se osobně dostavit k elektrárně. Po příjezdu byl zděšen, byl to moment, kdy si uvědomil, že polovina reaktorové budovy chyběla. Kvůli chybným popisům od Ďatlova, Brjuchanov stále popíral, že by mohl být reaktor zničen. Ve 3:00 proto volal do Moskvy na úřad zodpovědný za jaderné záležitosti s oznámením, že došlo k malé havárii na čtvrtém bloku.

Později po havárii[editovat | editovat zdroj]

Poté, co Brjuchanov odešel 22. května 1986 na týdenní dovolenou, bylo rozhodnuto, že bude natrvalo odstraněn z funkce ředitele elektrárny. Vyšetřovatelé v rámci zákonných vyšetřovacích postupů přinesli materiály, které během vyšetřování odhalili a které byly použity v případě proti němu. Brjuchanov také našel soupis informací o RBMK od jednoho z odborníků Kurčatovova institutu, který odhalil technické nedostatky konstrukce reaktoru, které byly před ním a jeho zaměstnanci utajeny po dobu 16 let.[1]

Viktor Brjuchanov byl shledán vinným z hrubého porušení bezpečnostních předpisů, které vedlo k explozi. Brjuchanov byl odsouzen na 10 let v pracovním táboře spolu s pětiletým trestem za zneužití moci. V roce 1991 byl však propuštěn díky všeobecné amnestii a také špatnému zdravotnímu i psychickému stavu.[2]

Žil v Desnjanském okresu v Kyjevě a pracoval jako zaměstnanec státní společnosti Ukrinterenergo, která měla na starosti likvidaci následků havárie v Černobylu nebo jako náměstek ředitele zahraničněobchodního sdružení při ukrajinském ministerstvu energetiky. Zemřel 13. října 2021 v Kyjevě.[3][4]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Laureát republikánské ceny Ukrajinské SSR (1978)
  • Řád rudého praporu práce (1978)
  • Řád Říjnové revoluce (1983)
  • Medaile „Za statečnou práci. Na památku sté výročí narození V. I. Lenina“ a „Veterán práce“
  • Čestné osvědčení Nejvyšší rady Ukrajinské SSR (1980).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. AUTHOR., Higginbotham, Adam,. Midnight in Chernobyl : the untold story of the world's greatest nuclear disaster. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-593-07684-2, ISBN 0-593-07684-2. OCLC 1086614911 
  2. SNELL, Victor G. The Cause of the Chernobyl Accident. London: Palgrave Macmillan UK Dostupné online. S. 1–24. 
  3. Former director of the Chernobyl nuclear power plant Viktor Bryukhanov dies [online]. 2021-10-13 [cit. 2021-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. MILENKOVIČOVÁ, Ivana. iRozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 14. října 2021 [cit. 14.října 2021]. Dostupné online.