Macao
Zvláštní správní oblast Čínské lidové republiky Macao 中華人民共和國澳門特別行政區 Região Administrativa Especial de Macau da República Popular da China | |||
---|---|---|---|
| |||
Geografie | |||
Hlavní město: | Macau | ||
Rozloha: | 29 km² | ||
Nejvyšší bod: | Coloane Alto (172 m n. m.) | ||
Časové pásmo: | +8 (letní se nepoužívá) | ||
Poloha: | 22°12′2″ s. š., 113°32′46″ v. d. | ||
Geodata (OSM): | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel: | 583 737 | ||
Hustota zalidnění: | 19 396 ob. / km² (1. na světě) | ||
Jazyk: | čínština, kantonština, portugalština (úřední) | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení: | zvláštní správní oblast ČLR | ||
Vedoucí správy: | Che Chou-chua (何厚鏵, Hé Hòuhuá, Edmund Ho Hau-wah) | ||
Měna: | macauská pataca (MOP) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1: | 446 MAC MO | ||
MPZ: | PRC | ||
Telefonní předvolba: | +853 | ||
Národní TLD: | .mo |
Macao (tradiční znaky: 澳門; zjednodušené znaky: 澳门; pinyin: Àomén, portugalsky Macau) je bývalá portugalská kolonie, od roku 1999 zvláštní správní oblast Čínské lidové republiky. Rozprostírá se při ústí Perlové řeky do Jihočínského moře, 60 kilometrů západně od Hongkongu. Jedná se o nejhustěji obydlenou oblast na světě.
Obsah
Historie a politika[editovat | editovat zdroj]
Macao bylo součástí čínského území od starověku. Formálně se stalo součástí Číny ve 3. století př. n. l., kdy bylo začleněno do okresu Faniu prefektury Nan-chaj. Později se stalo částí okresu Siang-šan (nynější město Čong-šan). V roce 1553 Portugalci podplatili místní vládní úředníky v Kuang-tungu a získali povolení kotvit v přístavu Macao a obchodovat. V roce 1557 se začali usazovat v okolí. V období po l. opiové válce roku 1840 Portugalci využili slabosti vlády dynastie Čching a zmocnili se sousedních ostrovů Taipa a Coloane. V roce 1887 donutila portugalská vláda dynastii Čchingů, aby podepsali návrh smlouvy o čínsko-portugalském setkání a následně poté v Pekingu čínsko-portugalskou smlouvu, která ustanovovala, že „Portugalsko bude spravovat Macao a přilehlé oblasti na věky jako kterékoliv jiné jim ovládané území“. Od té doby Portugalsko spravovalo Macao.
Výsledkem dlouhodobého úsilí vlády ČLR o změnu tohoto stavu bylo v roce 1987 parafování společného čínsko-portugalského prohlášení o tom, že 20. prosince 1999 obnoví ČLR svou suverenitu nad Macaem, což se také uskutečnilo. Čínská vláda obdobně jako v případě Hongkongu také zde uplatňuje principy „jedna země, dva systémy“, „správa Macaa obyvateli Macaa“ a „vysoký stupeň autonomie“.
Historické centrum Macaa je součástí světového dědictví.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Území Macaa sestává ze stejnojmenného poloostrova Macao a dvou historických ostrůvků Taipa a Coloane. Tyto ostrovy byly lidskou činností propojeny pevninou (na úkor moře) v jeden ostrov a ten následně spojen s Macauským poloostrovem pomocí mostů. Macau sousedí s čínskou provincií Kuang-tung. Na území 29 km² žije přes 580 000 obyvatel, což z ní činí oblast s nejvyšší hustotou populace na světě.
Od Pevninské Číny má Macao pronajatou část ostrova Cheng-čchin, kde provozuje Macauskou univerzitu.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Macao a jeho společnost vykazuje několik extrémů. Díky svému omezenému území jde s 19 396 obyvatel/km² o nejhustěji osídlenou zemi nebo závislé území na světě. Střední délka života je 84,36 let, což je nejvíce na světě. Kojenecká úmrtnost je jedna z nejnižších na světě. Úhrnná plodnost je 0,91 dítěte na ženu, což je nejméně na světě po Tchaj-wanu.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Pomník Kuan-jin
Sesterská města[editovat | editovat zdroj]
Coimbra, Portugalsko (23. červen 1997)
Danang, Vietnam (10. říjen 2006)
Las Vegas, Nevada, Spojené státy americké (2. listopad 2001)
Linköping, Švédsko (29. listopad 1997)
Lisabon, Portugalsko (20. květen 1982)
Phuket, Thajsko (9. květen 2018)
Praia, Kapverdy (4. prosinec 2007)
Porto, Portugalsko (26. červen 1992)
São Paulo, Brazílie (19. červen 2000)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo Macao ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Macao ve Wikimedia Commons
- Macao Putování po Macao