Most Hongkong–Ču-chaj–Macao

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Most Hongkong–Ču-chaj–Macao
Most Hongkong–Ču-chaj–Macao
Most Hongkong–Ču-chaj–Macao
Základní údaje
KontinentAsie
StátyHongkongHongkong Hongkong
MacaoMacao Macao
KomunikaceG94 Pearl River Delta Ring Expressway
Dopravasilniční
PřesDelta Perlové řeky
SprávceHong Kong-Zhuhai-Macao Bridge Authority
Otevřen24. října 2018
Webová stránkawww.hzmb.gov.hk
Souřadnice
Parametry
Délka55 km
Šířka42 m
Max. rozpětí460 m
Mapa
Map
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mapa spojení, mosty vyznačeny plnou čarou, tunel přerušovanou a umělé ostrovy šedivě.

Most Hongkong–Ču-chaj–Macao je 55 km dlouhé silniční pevné spojení zahrnující několik mostů, podmořský tunel a několik umělých ostrovů. Spojení spojuje Hongkong, Ču-chaj a Macao přes deltu Perlové řeky v jižní Číně. Spojení bylo slavnostně otevřeno 23. října 2018.

Výstavba probíhala v letech 2009–2018 s náklady okolo 20 miliard dolarů. Cesta mezi městy se zkrátila ze 3 hodin na 30 minut. Původně mělo být spojení dokončeno v roce 2016, ale výstavbu zpomalilo zkoumání vlivu mostu na životní prostředí, korupce a náklady, převyšující původní rozpočet. Spojení usnadňuje dopravu v deltě řeky, kde se nachází 11 velkých měst s 68 miliony obyvatel.

Technický popis[editovat | editovat zdroj]

Hlavní část spojení tvoří 22,9 km dlouhé přemostění zahrnující tři visuté mosty, když toto přemostění spojuje umělý ostrov u břehů Ču-chaje a umělý ostrov, na kterém začíná 6,7 km dlouhý podmořský tunel. Díky tunelu nebyla narušena frekventovaná lodní trasa. Tunel končí na dalším umělém ostrově na hranicích Hongkongu. Z tohoto ostrova vede 12 km dlouhá kombinace mostů a tunelu, označovaná jako Hong Kong Link Road, která jej spojuje s umělým ostrovem u Hongkongského letiště. Z umělého ostrova u břehů Ču-chaje pak vede 13,4 km dlouhá kombinace mostů a tunelu, označovaná jako Zhuhai Link Road, která jej spojuje se silničními sítěmi Ču-chaje a Macaa.

Konstrukce mostu má odolat zemětřesení o síle 8 stupňů, nárazu nákladní lodě či tajfunu a bylo na ni spotřebováno přes 400 000 tun oceli.[1]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. V Číně otevřeli nejdelší most vedoucí přes moře. Má odolat silnému zemětřesení i supertajfunu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-10-23 [cit. 2018-10-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]