Jedna země, dva systémy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Jedna země, dva systémy (čínsky 一国两制, pchin-jin: yì guó liǎng zhì) byla oficiální politická strategie Teng Siao-pchinga vůči Hongkongu, Macau a Tchaj-wanu, kterou prosazoval od počátku osmdesátých let dvacátého století.

Klíčovým bodem politiky „jedna země, dva systémy“ je, že ve sjednocené Číně si kontinentální část zachová svůj formálně socialistický systém, zatímco Hongkong, Macao a Tchaj-wan si ponechají kapitalistický systém. Cílem je dosáhnout mírové sjednocení Číny a zároveň udržet stabilitu a prosperitu ve zmíněných třech státech.

Poprvé navrhl Teng Siao-pching tuto možnost britské premiérce Margaret Thatcherové v roce 1984 ohledně Hongkongu, později o tom jednal v roce 1986 s Portugalci. Od let 1997 a 1999, když se tyto dvě bývalé kolonie navrátily pod čínskou správu, se v nich tento systém na dobu 50 let uplatňuje. ČLR také od Tchaj-wanu požaduje, aby se s ní na základě tohoto pravidla znovusjednotil.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jedna krajina, dva systémy na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]