Káthmándú

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Káthmándú
काठमाडौं
Locus3.jpg
Ghanta Ghar-Trichandra College-Kathmandu-1591.jpg
Tundikhel2020a.jpg
Pashupatinath Temple-2020.jpg
Ve směru hodinových ručiček shora: panoráma Káthmándú, Tundikhel, chrám Pašupatináth, Ghantaghar
Káthmándú – znak
znak
Káthmándú – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1400 m n. m.
StátNepálNepál Nepál
ProvincieBágmatí
OkresKáthmándú
Káthmándú
Káthmándú
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha49,5 km²
Počet obyvatel845 767 (2021)[1]
Hustota zalidnění17 103,5 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.kathmandu.gov.np
Telefonní předvolba01
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Káthmándú (nepálsky काठमाडौं, Kāṭhamāḍauṃ, névársky येँ, Jeṃ) je hlavním a nejlidnatějším městem Nepálu s 845 767 obyvateli k roku 2021[2] a 2,9 milionu lidí v městské aglomeraci. Nachází se v Káthmándském údolí, velkém údolí na náhorní plošině v centrálním Nepálu, v nadmořské výšce 1 400 metrů.

Město je jedním z nejstarších nepřetržitě osídlených míst na světě, bylo založeno ve 2. století n. l. Údolí se historicky nazývalo "Nepálská mandala" a bylo domovem Névárců, kosmopolitní městské civilizace v podhůří Himálaje. Město bylo královským hlavním městem Nepálského království a nachází se zde paláce, sídla a zahrady vybudované nepálskou aristokracií. Od roku 1985 je sídlem Jihoasijského sdružení pro regionální spolupráci (SAARC). Dnes je sídlem vlády Nepálské federativní demokratické republiky, na kterou se Nepál v roce 2008 přeměnil, a je součástí provincie Bágmatí.

Káthmándú je a po mnoho let bylo centrem nepálské historie, umění, kultury a hospodářství. Žije zde mnohonárodnostní obyvatelstvo s hinduistickou a buddhistickou většinou. Náboženské a kulturní slavnosti tvoří významnou součást života obyvatel Káthmándú. Důležitou součástí ekonomiky města je cestovní ruch. V roce 2013 se Káthmándú umístilo na třetím místě mezi deseti nejoblíbenějšími turistickými destinacemi na světě podle TripAdvisoru a na prvním místě v Asii. Město je považováno za vstupní bránu do nepálského Himálaje a nachází se zde několik památek světového dědictví: náměstí Durbar, Svajambhúnáth, Boudhanáth a Pašupatinát. Káthmándské údolí roste podle Světové banky z roku 2010 tempem 4 % ročně, což z něj činí jednu z nejrychleji rostoucích metropolitních oblastí v jižní Asii a první nepálský region, který čelí nebývalým výzvám rychlé urbanizace a modernizace v metropolitním měřítku.[3] Je to největší metropolitní oblast nacházející se v Himálaji.

Historické území Káthmándú bylo vážně poškozena v dubnu 2015 zemětřesením o síle 7,8 stupně. Některé budovy byly obnoveny, zatímco další stále prochází rekonstrukcí.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Domorodý nepálský bhaský výraz pro Káthmándú je Yen. Nepálský název Káthmándú pochází od pagody Kasthamandap, který stál na náměstí Durbar v centru Káthmándú, byl zcela zničen zemětřesením v dubnu 2015, ale od té doby byl zrekonstruován. V sanskrtu Kāṣṭha (काष्ठ) znamená "dřevo" a Maṇḍapa (मण्डप) znamená "pavilon". Tento veřejný pavilon, známý také jako Maru Satta v névárštině, byl přestavěn v roce 1596 Bisethem v období krále Laxmi Narsingha Mally. Třípatrová stavba byla celá ze dřeva a nepoužívala žádné železné hřebíky ani podpěry. Podle legend bylo veškeré dřevo použité na stavbu pagody získáno z jediného stromu.[4] Stavba se zřítila během silného zemětřesení v dubnu 2015.

Kolofony starých rukopisů, datovaných až do 20. století, uvádějí Káthmándú jako Kāṣṭhamaṇḍap Mahānagar v nepálské Mandale. Mahánagar znamená "velké město". Město se nazývá Kánhamaňáp podle slibu, který buddhističtí kněží dodnes odříkávají. Káthmándú je tedy známé také jako Kánhamašap. Ve středověku se město někdy nazývalo Kántipur (v sanskrtu: कान्तिपुर). Tento název je odvozen ze dvou sanskrtských slov - Kānti a Pur. Kānti je slovo, které znamená "krása" a je většinou spojováno se světlem, a Pur znamená místo, čímž získává význam: "Město světla".

Mezi původními obyvateli kmene Névárů je Káthmándú známé jako Yeṃ Dey (névársky: येँ देय्) a Pátan a Bhaktapúr jako Yala Dey (névársky: यल देय्), respektive Khwopa Dey (névársky: ख्वप देय्).[5] "Yen" je zkrácená podoba Yambu (névársky: यम्बु), která původně označovala severní polovinu Káthmándú. Starší severní osady byly označovány jako Yambi, zatímco jižní osada byla známá jako Yangala.[6][7]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Maňdžušrí s Čandrahrasou, buddhistickým božstvem, které údajně stvořilo údolí

Při archeologických vykopávkách v různých částech Káthmándú byly nalezeny důkazy o dávných civilizacích. Nejstarším z těchto nálezů je soška nalezená v Maligaonu, která byla datována do roku 185 n. l.[8] Při vykopávkách v Dhando Čajtja byla objevena cihla s nápisem v písmu bráhmí. Archeologové se domnívají, že je starý dva tisíce let.[8] Kamenné nápisy jsou všudypřítomným prvkem na památkách a jsou klíčovým zdrojem informací o historii Nepálu.

Nejstarší západní zmínka o Káthmándú se objevuje ve zprávě portugalského jezuity P. Joao Cabrala, který procházel údolím Káthmándú na jaře roku 1628[9] a na cestě z Tibetu do Indie byl vlídně přijat tehdejším králem, pravděpodobně králem Lakšminarasimhou Mallou z Káthmándú,[10] a oznámil, že dorazili do "Kádmendu", hlavního města Nepálského království.[11]

Starověká historie[editovat | editovat zdroj]

Dávná historie Káthmándú je popsána v tradičních mýtech a legendách. Podle buddhistického spisu Svájambhu Purána bylo dnešní Káthmándú kdysi obrovským a hlubokým jezerem jménem "Nagdaha", protože bylo plné hadů. Bódhisatva Maňdžušrí jezero svým mečem vysušil a vodu z něj odvedl. Poté založil město zvané Maňdžupattan a vládcem země v údolí ustanovil Dharmakara. Po nějaké době démon jménem Banasúr odtok uzavřel a údolí se opět proměnilo v jezero. Poté přišel do Nepálu Kršna, zabil Banasúra a opět odvedl vodu tím, že přetnul okraj kopce Čobhar touto Sudharšan čakrou. Přivedl s sebou několik gópálů a Bhuktamana učinil králem Nepálu.[12][13][14]

Kotirudra Samhita ze Šiva Purány, kapitola 11, sloka 18, označuje toto místo jako město Najapala, které bylo proslulé svou Pašupati Šivalingou. Název Nepál pravděpodobně pochází od tohoto města Najapala.

O období před středověkými vládci Liččhaviovy existuje jen velmi málo historických záznamů. Podle Gopalraj Vansawaliho, genealogie nepálské monarchie, byli vládci Káthmándského údolí před Liččhaviovy Gópálové, Mahispalové, Aabhírové, Kiratové a Somavanšiové.[14][15] Dynastii Kiratů založil Jalamber. V době Kiratů existovala v severní polovině starého Káthmándú osada zvaná Jambu. V některých čínsko-tibetských jazycích se Káthmándú dodnes nazývá Jambu. Další menší osada zvaná Jengal se nacházela v jižní polovině starého Káthmándú, poblíž Maňdžupattanu. Za vlády sedmého kiratského vládce Džitedastiho vstoupili do údolí Káthmándú buddhističtí mniši a založili lesní klášter v Sankhu.

Mapa Nepálského údolí z roku 1802

Dynastie Liččhaviů[editovat | editovat zdroj]

Liččhaviové z Indoganžské nížiny se stěhovali na sever, porazili Kiráty a založili dynastii Licchavů, kolem roku 400 n. l. Během této éry, po genocidě Šákjů v Lumbiní, kterou provedl Virudhaka, přeživší migrovali na sever a vstoupili do lesních klášterů lora maskovaní jako Kolijové. Ze Sankhu migrovali do Jambu a Jengalu (Lanjagwal a Maňdžupattan) a založili první stálé buddhistické kláštery na území Káthmándú. Tím vytvořili základ nevárského buddhismu, který je jedinou přežívající buddhistickou tradicí založenou na sanskrtu na světě.[16] S jejich migrací se Jambu nazývalo Koligram a Jengal se po většinu ličavské éry nazýval Dakšin Koligram.[17][18]

Nakonec liččhavský vládce Gunakamadéva spojil Koligram a Dakšin Koligram a založil město Káthmándú,[18] které bylo navrženo ve tvaru Čandráši, meče Mandžušrího. Město bylo obklopeno osmi kasárnami, které střežili adžimové. Jedna z těchto kasáren je stále v provozu v Bhadrakali (před Singha Durbarem). Město sloužilo jako důležitý tranzitní bod v obchodu mezi Indií a Tibetem, což vedlo k obrovskému rozvoji architektury. V dochovaných denících cestovatelů a mnichů, kteří žili v této době, byly nalezeny popisy budov, jako jsou Managriha, Kailaskut Bhawan a Bhadradiwas Bhawan. Například slavný čínský cestovatel ze 7. století Süan-cang popsal Kailaskut Bhawan, palác ličavského krále Amšuvarmana.[19] Obchodní cesta vedla také ke kulturní výměně. Umělecké umění Névarců - původních obyvatel Káthmándského údolí - se v této době stalo velmi vyhledávaným jak v údolí, tak v celém Himálaji. Névarští umělci hojně cestovali po celé Asii a vytvářeli náboženské umění pro své sousedy. Aniko například vedl skupinu svých krajanských umělců po Tibetu a Číně. Bhrkutí, nepálská princezna, která se provdala za tibetského panovníka Songcäna Gampa, se zasloužila o zavedení buddhismu do Tibetu.

Dynastie Mallů[editovat | editovat zdroj]

Panorama Káthmándú, kolem roku 1793
Kathmandské náměstí Durbar, 1852
Pohled na údolí Káthmándú ze Svajambhúnáthu, 1863

Po éře Liččhaviů následovala dynastie Mallů. Vládci z Tirhutu po útoku Dillíského sultanátu uprchli na sever do údolí Káthmándú. Smísili se s nepálskou královskou rodinou, což započalo dynastii Malla. První roky dynastie Malla byly neklidné, docházelo k nájezdům a útokům khásovských a turkických muslimů. Došlo také k ničivému zemětřesení, které si vyžádalo životy třetiny obyvatel Káthmándú včetně krále Abhaja Mally. Tyto katastrofy vedly ke zničení většiny architektury z doby Liččhaviů (například Mangriha a Kailashkut Bhawan) a ke ztrátě literatury shromážděné v různých klášterech ve městě. Navzdory počátečním těžkostem se Káthmándú opět dostalo do popředí a po většinu trvání dynastie Malla dominovalo obchodu mezi Indií a Tibetem. Nepálská měna se stala standardní měnou v transhimálajském obchodě.

V pozdější době dynastie Malla se údolí Káthmándú skládalo ze čtyř opevněných měst: Kantipur, Lalitpur, Bhaktapúr a Kirtipur. Tato města sloužila jako hlavní města nepálské konfederace Malla. Tyto státy spolu soupeřily v umění, architektuře, estetice a obchodu, což vedlo k obrovskému rozvoji. Králové tohoto období přímo ovlivňovali nebo se podíleli na výstavbě veřejných budov, náměstí a chrámů, stejně jako na rozvoji vodovodů, institucionalizaci svěřenectví (tzv. guthis), kodifikaci zákonů, psaní dramat a hraní divadelních her na městských náměstích. Důkazem přílivu myšlenek z Indie, Tibetu, Číny, Persie a Evropy je mimo jiné kamenný nápis z doby krále Pratap Malla. Z této doby byly nalezeny knihy, které popisují jejich tantrickou tradici (např. Tantrakhjan), medicínu (např. Haramekhala), náboženství (např. Mooldevshashidev), právo, morálku a historii. Nalezen byl také Amarkoš, sanskrtsko-nepálský slovník bhásy z roku 1381 n. l. K architektonicky pozoruhodným stavbám z této doby patří káthmándské náměstí Durbar, pátanské náměstí Durbar, bhaktapúrské náměstí Durbar, bývalý durbar v Kirtipuru, Njatapola, Kumbheshwar, Krišnův chrám a další. 

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Pohled na dnes již zbořený starý královský palác roku 1920

Počátky šáhovy vlády[editovat | editovat zdroj]

Království Gorkha ukončilo mallovskou konfederaci po bitvě u Káthmándú v roce 1768. To znamenalo začátek moderní éry Káthmándú. Bitva u Kirtipuru byla počátkem dobytí údolí Káthmándú královstvím Gorkhů. Káthmándú bylo přijato za hlavní město gorkhského království a samotné království bylo nazváno Nepál. Během rané části této éry si Káthmándú udrželo svou osobitou kulturu. V této době byly postaveny budovy s charakteristickou nepálskou architekturou, jako je například devítipatrová věž Basantapur. Obchod však upadal kvůli neustálým válkám se sousedními národy. Bhimsen Thapa podporoval Francii proti Velké Británii; to vedlo k rozvoji moderních vojenských staveb, jako jsou například moderní kasárna v Káthmándú. Devítipatrová věž Dharahara byla původně postavena v tomto období.

Vláda Ránů[editovat | editovat zdroj]

Vláda Ránů nad Nepálem začala masakrem v Kótu v roce 1846, ke kterému došlo poblíž Hanuman Dhoka Durbaru. Během tohoto masakru byla Džangem Bahádurem a jeho stoupenci zmasakrována většina vysokých nepálských úředníků. Další masakr, Bhandarkhalský masakr, provedl Kunwar a jeho stoupenci rovněž v Káthmándú. Za Ranova režimu se spojenectví Káthmándú změnilo z protibritského na probritské; to vedlo k výstavbě prvních budov ve stylu západoevropské architektury. K nejznámějším z těchto staveb patří Singha Durbar, Zahrada snů, Šital Niwas a starý palác Narayanhiti. V této době byla také postavena první moderní obchodní silnice v Káthmándském údolí, Nová silnice. V tomto období byla v Káthmándú postavena Trichandra College (první vysoká škola v Nepálu), Durbar High School (první moderní škola v Nepálu) a Bir Hospital (první nemocnice v Nepálu). Vzdělání bylo dostupné pouze privilegovaným vrstvám. Vláda Ránů se vyznačovala despotismem, ekonomickým vykořisťováním a náboženským pronásledováním.[20][21]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Káthmándú se nachází v severozápadní části údolí Káthmándú severně od řeky Bágmatí a má rozlohu 50,7 km2. Průměrná nadmořská výška je 1400 m n. m.[22] Město sousedí s několika dalšími obcemi v údolí Káthmándú: jižně od Bágmátí leží metropolitní město Pátan, s nímž tvoří jednu městskou oblast obklopenou okružní silnicí, na jihozápadě s Kirtipurem a na východě s Madyapur Thimi. Na severu se urbanizovaná oblast rozprostírá do několika obcí: Nagarjun, Tarakeshwor, Tokha, Budhanilkantha, Gokarneshwor a Kageshwori Manohara. Městská aglomerace však zasahuje daleko za hranice sousedních obcí, např. do Bhaktapúru, a pokrývá téměř celé Káthmándské údolí.

Panoramatický pohled na údolí Káthmándú ze Svajambhúnáthu
Panoramatický pohled na údolí Káthmándú ze Svajambhúnáthu

Káthmándú protéká osm řek, hlavní řeka údolí Bágmatí a dále přítoky, z nichž největší jsou Bišnumati, Dhobi Khola, Manohara Khola, Hanumante Khola a Tukucha Khola. Hory, z nichž tyto řeky pramení, se pohybují v nadmořské výšce 1500-3000 m a jsou v nich průsmyky, které umožňují přístup do Káthmándského údolí a zpět.[23][24][25] Kdysi vedl z kopce Nagardžuná přes Baladžu do Káthmándú starobylý kanál, který je dnes již zaniklý.

Město Káthmándú a okolní údolí leží v zóně opadavého monzunového lesa (monzuny ovlivněné vlhké subtropické podnebí)) (nadmořská výška 1 200 až 2 100 m), jedné z pěti vegetačních zón stanovených pro Nepál. Dominantními druhy stromů v této zóně jsou dub, jilm, buk, javor a další, ve vyšších nadmořských výškách se vyskytují i jehličnaté stromy.[26]

Správa Káthmándú[editovat | editovat zdroj]

Káthmándú a sousední obce se skládají ze čtvrtí, jejíž názvy místní obyvatelé znají a hojně používají. Administrativně je však město rozděleno do 32 obvodů, které jsou očíslovány od 1 do 32. Dříve bylo obvodů 35, což z něj činilo metropolitní město s největším počtem obvodů. Novým starostou Káthmándú byl zvolen Balendra Šáh (Balen).

Klima[editovat | editovat zdroj]

Káthmándú
klimagram
123456789101112
 
 
14
 
19
2
 
 
19
 
21
5
 
 
34
 
25
8
 
 
61
 
28
12
 
 
124
 
29
16
 
 
236
 
29
19
 
 
363
 
28
20
 
 
331
 
29
20
 
 
200
 
28
19
 
 
51
 
27
13
 
 
8.3
 
24
8
 
 
13
 
20
4
průměrné max. a min. teploty ve °C
úhrn srážek v mm

Podle Köppenovy klasifikace podnebí mají části města s nižší nadmořskou výškou (1300-1400 m), což je 88 % z celkového počtu, vlhké subtropické podnebí (Cwa), zatímco části města s vyšší nadmořskou výškou mají obecně "monzuny ovlivněné mírné oceánické podnebí" (Cwb). V údolí Káthmándú, které je reprezentativní pro údolní podnebí, se průměrná letní teplota pohybuje mezi 28 a 30 °C. Průměrná zimní teplota je 10,1 °C . V Nepálu se nachází pět hlavních klimatických oblastí. Z nich se vyšší hory v údolí Káthmándú včetně kopce Čandragiri nacházejí v teplé mírné oblasti (nadmořská výška od 1 200 do 2 300 m), kde panuje poměrně mírné, pro tuto oblast netypické klima. Na tuto zónu navazuje chladná mírná zóna s nadmořskou výškou od 2 100 do 3 300 metrů.

Podnebí ve městě je obecně teplé, po teplých dnech následují chladné noci a rána. Vzhledem k tomu, že v zimě mohou teploty klesnout na 1 °C nebo méně, lze očekávat nepředvídatelné počasí. Během studené fronty v roce 2013 klesly zimní teploty v Káthmándú až na -4 °C a nejnižší teplota byla zaznamenána 10. ledna 2013, a to -9,2 °C. Srážky jsou většinou monzunové (přibližně 65 % celkového množství se soustředí během monzunových měsíců od června do září) a výrazně klesají (1000 až 2000 mm) od východního Nepálu k západnímu. V údolí Káthmándú je zaznamenáno přibližně 1 400 milimetrů srážek, ve městě Káthmándú je to v průměru 1 407 milimetrů. Průměrná vlhkost vzduchu je 75 %.[23][27][28] Níže uvedený graf vychází z údajů Nepálského úřadu pro standardy a meteorologii, Weather Meteorology za rok 2005. V grafu jsou uvedeny minimální a maximální teploty v jednotlivých měsících. Roční úhrn srážek podle měsíčních údajů uvedených v tabulce výše činil v roce 2005 1 124 milimetrů.[28] V desetiletí 2000-2010 byly v Káthmándú zaznamenány velmi proměnlivé a bezprecedentní srážkové anomálie. Bylo to způsobeno především ročními výkyvy jihozápadního monzunu, například v roce 2001 bylo zaznamenáno pouze 356 mm srážek v důsledku mimořádně slabého monzunového období. Naproti tomu rok 2003 byl v Káthmándú nejvlhčím rokem vůbec, celkem spadlo přes 2 900 mm srážek v důsledku mimořádně silného monzunového období.

Káthmándú – podnebí
Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
Nejvyšší teplota [°C] 24,4 28,3 33,3 35 36,1 37,2 32,8 33,3 33,3 33,3 29,4 28,3 37,2
Průměrné denní maximum [°C] 19,1 21,4 25,3 28,2 28,7 29,1 29,1 28,7 28,1 26,8 23,6 20,2 25,6
Průměrná teplota [°C] 10,8 13 16,7 19,9 22,2 24,1 24,3 24,3 23,3 20,1 15,7 12 18,9
Průměrné denní minimum [°C] 2,4 4,5 8,2 11,7 15,7 19,1 20,2 18,5 18,5 13,4 7,8 3,7 12,0
Nejnižší teplota [°C] −9,2 −1,1 1,7 4,4 9,4 13,9 16,1 16,1 13,3 5,6 0,6 −1,7 −9,2
Průměrné srážky [mm] 14,4 18,7 34,2 61 123,6 236,3 363,4 330,8 199,8 51,2 8,3 13,2 1 454,9
Dní se srážkami 2 3 4 6 12 17 23 22 15 4 1 1 110
Relativní vlhkost [%] 79 71 61 53 57 73 81 83 82 79 85 80 74
Slunečných hodin 223 254 260 231 229 186 136 159 132 252 244 250 2 556
Zdroj: Ústav hydrologie a meteorologie (Nepál)[29], Světová meteorologická organizace (srážkové dny)[30], Danmarks Meteorologiske Institut (slunce a relativní vlhkost)[31], Sistema de Clasificación Bioclimática Mundial (extrémy)[32]

Kvalita ovzduší[editovat | editovat zdroj]

Znečištění ovzduší je v údolí Káthmándú velkým problémem.[33][34][35] Podle databáze Světové zdravotnické organizace o znečištění vnějšího ovzduší z roku 2022 byla průměrná roční koncentrace PM2,5 (prachových částic) v roce 2019 51 μg/m3, což je 5 krát více, než doporučuje Světová zdravotnická organizace.[36] Od začátku roku 2017 nepálská vláda a velvyslanectví Spojených států v Káthmándú monitorují a veřejně sdílejí údaje o kvalitě ovzduší v reálném čase. Podle zprávy Republica zveřejněné 23. listopadu 2019 dosáhl v Nepálu počet předčasných úmrtí v důsledku znečištění ovzduší 37 399 a v samotném Káthmándú 9 943 ročně. Z toho vyplývá, že přibližně čtvrtina všech úmrtí v důsledku znečištění ovzduší v Nepálu připadá na Káthmándú.[37][38]

Státní a veřejné služby[editovat | editovat zdroj]

Občanská správa[editovat | editovat zdroj]

Úřad předsedy nepálské vlády v Singha Durbar, Káthmándú

Káthmándská městská společnost (KMS) je hlavním uzlovým orgánem pro správu Káthmándú. Magistrát Káthmándú byl v roce 1995 povýšen na metropolitní město.

Metropolitní Káthmándú se dělí na pět sektorů: centrální sektor, východní sektor, severní sektor, jádro města a západní sektor. Pro účely občanské správy je město dále rozděleno na 35 správních obvodů. Rada spravuje metropolitní oblast Káthmándú prostřednictvím 177 volených zástupců a 20 nominovaných členů. Schází se dvakrát ročně, aby přezkoumala, zpracovala a schválila roční rozpočet a přijala důležitá politická rozhodnutí.[23][39] Dokumenty o profilu všech 35 obvodů, které připravila Metropolitní rada Káthmándú, jsou podrobné a poskytují pro každý obvod informace o počtu obyvatel, struktuře a stavu domů, typu komunikací, vzdělávacích, zdravotnických a finančních institucích, zábavních zařízeních, parkovacích místech, bezpečnostních opatřeních atd. Obsahuje také seznamy dokončených, probíhajících a plánovaných rozvojových projektů spolu s informativními údaji o kulturním dědictví, festivalech, historických památkách a místních obyvatelích. Největší je okrsek 16 s rozlohou 437,4 ha, nejmenší je okrsek 26 s rozlohou 4 ha.[40]

Káthmándú je sídlem přilehlého okresu Káthmándú. Káthmandú je od roku 2015, kdy v Nepálu vznikly provincie, největším sídlem provincie Bágmatí.

Právo a pořádek[editovat | editovat zdroj]

Metropolitní policie je hlavním donucovacím orgánem ve městě. V jejím čele stojí policejní komisař. Metropolitní policie je divizí nepálské policie a administrativní kontrola spadá pod ministerstvo vnitra.

Zákon a pořádek[editovat | editovat zdroj]

Hlavním donucovacím orgánem ve městě je městská policie. V jejím čele stojí policejní komisař. Metropolitní policie je divizí nepálské policie a administrativní kontrola spadá pod ministerstvo vnitra.

Nizozemský konzulát. V Káthmándú sídlí 28 diplomatických zastoupení

Hasičská služba[editovat | editovat zdroj]

Hasičský sbor, známý jako Barun Jantra Karjalaja (nepálsky: वारुण यन्त्र कार्यालय), otevřel svou první stanici v Káthmándú v roce 1937 s jedním vozidlem. Byla postavena železná věž, která monitorovala město a hlídala požár. Jako preventivní opatření byli hasiči vysíláni do oblastí, které byly označeny jako oblasti náchylné k neštěstím. V roce 1944 byla hasičská služba rozšířena do sousedních měst Lalitpur a Bhaktapúr. V roce 1966 byla zřízena hasičská služba na centrálním letišti v Káthmándú. V roce 1975 přibylo díky daru západoněmecké vlády do hasičské služby v Káthmándú sedm hasičských vozů. Na hasiče ve městě dohlíží také mezinárodní nevládní organizace Firefighters Volunteer Association of Nepal (FAN), která byla založena v roce 2000 s cílem zvýšit povědomí veřejnosti o požárech a zlepšit bezpečnost.[41]

Zásobování elektřinou a vodou[editovat | editovat zdroj]

Veřejné lázně, Káthmándú. 1979

Elektřinu v Káthmándú reguluje a distribuuje Nepálský úřad pro elektřinu. Zásobování vodou a hygienická zařízení zajišťuje společnost Kathmandu Upatyaka Khanepani. Ve městě je velký nedostatek vody pro domácí účely, jako je na pití, na koupání, na vaření a na praní a zavlažování. Lidé pro všechny účely spojené s vodou používají balenou minerální vodu, vodu z cisteren a ze starobylých dhunge dharas (nepálsky: ढुङ्गे धारा). Nedostatek vody ve městě by měl vyřešit nový vodovod Melamči, který byl opoždněně dokončen v roce 2021. Navzdory neustálému úsilí vládních orgánů je Káthmándú jedním z nejvíce znečištěných měst v Nepálu, a to především kvůli přelidnění.[42][43]

Nakládání s odpady[editovat | editovat zdroj]

Nakládání s odpady může probíhat prostřednictvím kompostování v jednotkách pro nakládání s komunálním odpadem a v domácnostech s domácími kompostéry. Oba systémy jsou běžné a zavedené v Indii a sousedních zemích.[44]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Káthmándú je díky svému kosmopolitnímu charakteru nejlidnatějším městem Nepálu. Podle národního sčítání lidu z roku 2011 žilo ve městě Káthmándú celkem 975 543 obyvatel v 254 292 domácnostech, přičemž roční míra přírůstku oproti roku 2001 činila 6,12 %. Celkem 70 % všech obyvatel žijících v Káthmándú bylo ve věku od 15 do 59 let.[45]

Během jednoho desetiletí se počet obyvatel zvýšil z 427 045 v roce 1991 na 671 805 v roce 2001. Podle prognóz měl počet obyvatel v roce 2011 dosáhnout 915 071 a v roce 2021 1 319 597. Aby bylo možné udržet tento růst počtu obyvatel, rozšířila se plocha kontrolovaná KMS o rozloze 5 100 ha na 8 100 ha v roce 2001. Díky této nové rozloze zůstala hustota zalidnění, která v roce 1991 činila 85 obyvatel, v roce 2001 na 85 obyvatel; v roce 2011 měla stoupnout na 111 a v roce 2021 na 161 obyvatel.[46]

Jazyky[editovat | editovat zdroj]





Circle frame.svg
     nepálština (62 %)
      nepálština bhasa (19 %)
     tamangština (6 %)
     maithilština (3 %)
     gurungština (2 %)
     magarština (2 %)
     ostatní (6 %)





Circle frame.svg

Etnické skupiny v Káthmándú

     Névárci (24,7 %)
     Horští Brahmani (24,5 %)
     Čhetriové (18 %)
     Tamangové (7,8 %)
     Magarové (3,8 %)
     ostatní (21,2 %)

Podle sčítání lidu z roku 2011 byla v Káthmándú nejrozšířenějším mateřským jazykem nepálština, kterou hovoří 62 % obyvatel. Névársky mluví 19 % obyvatel a mezi další mateřské jazyky, kterými se používají, patří tamangština (6 %), maithili (3 %), bhódžpurština (2 %), gurungština (2 %), magarština (2 %) a šerpština (1 %). Mnozí mluví také anglicky.[47]

Etnické skupiny[editovat | editovat zdroj]

Nejpočetnější etnickou skupinou jsou původní Névárci, jejichž různé kastovní skupiny dohromady tvoří 24,7 % obyvatel. Téměř stejný počet obyvatel mají Bahunové s 24,5 % a Čhetriové s 18 %. K dalším skupinám v Káthmándú patří Džanadžatové, včetně Tamangů (7,8 %), Magarů (3,8 %), Gurungů (2,6 %), Raiů (2,1 %) a muslimů (1,8 %).[48] V poslední době tvoří podstatnou část obyvatel města další horské etnické skupiny a kastovní skupiny z Teraje a žije zde asi 12 000 Marvádů, převážně obchodníků.

Architektura a městská panoramata[editovat | editovat zdroj]

Kathmandu Market 1920.jpg
Kathmandu Durbar Market 2007.jpg
IMG 0483 Kathmandu Pashupatinath.jpg
Changu Narayan (5244433170).jpg
SwayambhunathAtNight.jpg
Boudhanath Img291.jpg
Patan1.jpg
Bhaktapur palais 55 fenetres.JPG
Sedm památek a budov v údolí Káthmándú, které jsou součástí světového dědictví UNESCO (WHS)
Zeshora: Káthmándské náměstí Durbar v roce 1920; Káthmándské náměstí Durbar v roce 2007; Pašupatináth; Čangunaraján; Svajambhúnáth; Boudhanáth; Pátanské náměstí Durbar; Bhaktapurské náměstí Durbar

Starobylá obchodní cesta mezi Indií a Tibetem, která procházela Káthmándú, umožnila spojení uměleckých a architektonických tradic jiných kultur s místním uměním a architekturou.[49] Památky města Káthmándú byly v průběhu staletí ovlivněny hinduistickými a buddhistickými náboženskými praktikami. Architektonický poklad údolí Káthmándú byl zařazen do známých sedmi skupin památek a staveb. V roce 2006 UNESCO prohlásilo těchto sedm skupin památek za Světové dědictví. Sedm památkových zón se rozkládá na ploše 190 hektarů, přičemž nárazníková zóna dosahuje rozlohy 2 400 hektarů. Sedm památkových zón zapsaných původně v roce 1979 a s menší úpravou v roce 2006 tvoří durbarová náměstí v Káthmándú, Pátanu a Bhaktapúru, hinduistické chrámy Pašupatináth a Čangunaraján, buddhistické stúpy Svajambhúnáth a Boudhanáth.[50][51]

Náměstí Durbar[editovat | editovat zdroj]

Doslovný význam slova Durbar je "místo paláců". V údolí Káthmándú se nacházejí tři zachovalá náměstí Durbar a jedno nezachovalé v Kirtipuru. Náměstí Durbar v Káthmándú se nachází ve starém městě a nachází se na něm památkově chráněné budovy představující čtyři království (Kantipur, Lalitpur, Bhaktapúr, Kirtipur); nejstarší z nich je z dynastie Liččhaviů. Komplex má 50 chrámů a je rozmístěn ve dvou kvadrantech náměstí Durbar. Ve vnějším čtyřúhelníku se nachází Kasthamandap, Kumari Ghar a chrám Šiva-Parvati; ve vnitřním čtyřúhelníku je palác Hanuman Dhoka. Oba kvadranty byly vážně poškozeny při zemětřesení v dubnu 2015.

Hanuman Dhoka je komplex staveb s královským palácem králů Malla a dynastie Šáhů. Rozkládá se na ploše dvou hektarů. Východní křídlo s deseti nádvořími je nejstarší částí, která pochází z poloviny 16. století. V 17. století jej král Pratap Malla rozšířil o mnoho chrámů. Královská rodina v tomto paláci žila až do roku 1886, kdy se přestěhovala do Královského paláce. Venku je kamenný nápis v patnácti jazycích.

Kumárí Ghar je palác v centru Káthmándú, vedle náměstí Durbar, kde sídlí královská dívka Kumárí vybraná vždy z několika Kumárí. Kumárí neboli Kumárí Déví je tradice uctívání mladých předpubertálních dívek jako projevů božské ženské energie nebo déví v jihoasijských zemích. V Nepálu je proces výběru velmi přísný. Dříve, v době monarchie, královna a kněží jmenovali navrženou Kumárí jemným procesem astrologického vyšetření a fyzického vyšetření 32 "gun". Podobně měla vypadat i čína (nepálsky: चिना), starověká hinduistická astrologická zpráva, o Kumárí a vládnoucím králi. Kumárí je považována za tělesné vtělení bohyně Taleju (nepálské jméno pro Durgu), dokud nedostane první menstruaci, po níž se věří, že bohyně její tělo opustí. Vážná nemoc nebo velká ztráta krve při zranění také způsobí, že se vrátí mezi obyčejný stav. Současná Kumárí, Trishna Shakya, které byly v době jmenování tři roky, byla uvedena do úřadu v září 2017 a vystřídala Matinu Shakyu, která byla první Kumárí Káthmándú po skončení monarchie.[52]

Kasthamandap je třípatrový chrám, v němž je zasvěcen obraz Gorakhnatha. Byl postaven v 16. století ve stylu pagody. Název Káthmándú je odvozen od slova Kasthamandap. Byl postaven za vlády krále Laxmi Narsingha Malla. Kasthamandap stojí na křižovatce dvou starobylých obchodních cest spojujících Indii a Tibet na náměstí Maru. Původně byl postaven jako odpočinkový dům pro pocestné.

Chrám Pašupatináth[editovat | editovat zdroj]

Panorama chrámu Pašupatináth z druhého břehu řeky Bágmatí
Pašupatináth při pohledu z druhého břehu řeky Bágmatí

Chrám Pašupatináth (nepálsky: पशुपतिनाथ मन्दिर) je slavný hinduistický chrám z 5. století zasvěcený bohu Šivovi. Chrám Pašupatináth se nachází na břehu řeky Bágmatí a je nejstarším hinduistickým chrámem v Káthmándú.[53] Až do sekularizace Nepálu sloužil jako sídlo národního božstva, boha Pašupatinátha. Značná část chrámu však byla zničena mughalskými nájezdníky ve 14. století a z původního exteriéru chrámu z 5. století nezbylo téměř nic. Chrám v dnešní podobě byl postaven v 19. století, ačkoli obraz býka a černý čtyřhlavý obraz boha Pašupatinátha jsou staré nejméně 300 let.[54] Chrám je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.[54][55] Šivaratri neboli noc Pána Šivy je nejvýznamnějším svátkem, který se zde koná a přitahuje tisíce oddaných a sádhuů.

Věřící v Pašupatináth (převážně hinduisté) mají do chrámového areálu vstup povolen, nehinduističtí návštěvníci si však mohou chrám prohlédnout pouze z druhého břehu řeky Bágmatí.[54] Kněží, kteří v tomto chrámu vykonávají bohoslužby, jsou od dob krále Malla Jakša Malla bráhmani z Karnátaky v jižní Indii.[56] Předpokládá se, že tato tradice byla zahájena na žádost Ádi Šankaráčárji, který se snažil sjednotit státy Bháratamu, oblasti v jižní Asii, o níž se věřilo, že jí vládne mytologický král Bhárat, tím, že podporoval kulturní výměnu. Tento postup se dodržuje i v dalších chrámech po celé Indii, které posvětil Ádi Šankaráčárja.

Chrám je postaven ve stylu pagodové architektury s krychlovými konstrukcemi a vyřezávanými dřevěnými trámy (tundal), na nichž spočívají, a dvouúrovňovými střechami z mědi a zlata.

Boudhanáth[editovat | editovat zdroj]

Budovy kolem stúpy Boudhanáth
Stúpa Boudhanáth, jedna z největších v Nepálu, zachycená během oprav po zemětřesení z roku 2015.

Boudhanáth (nepálsky: बौद्ध स्तुप; psáno také jako Boudhanath, Bodhnath je spolu se Svajambhúnáthem jedním z nejposvátnějších buddhistických míst v Nepálu. Jedná se o velmi oblíbené turistické místo. Boudhanáth je u Névárců známý jako Khāsti a u nepálsky mluvících jako Bauddha nebo Bodhnāth.[57] Stúpa se nachází asi 11 km od centra a severovýchodního okraje Káthmándú a díky své mohutné mandale patří k největším kulovitým stúpám v Nepálu.[58] Boudhanáth byl v roce 1979 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Na základně stúpy je 108 malých vyobrazení dhjáního Buddhy Amitábhy. Obklopuje ji cihlová zeď se 147 výklenky, v každém z nich je čtyři nebo pět modlitebních mlýnků s vyrytou mantrou om mani padme hum.[59] U severního vchodu, kudy musí návštěvníci projít, je svatyně zasvěcená Adžimě, bohyni neštovic.[59] Stúpa každoročně přitahuje mnoho tibetských buddhistických poutníků, kteří ve vnitřní spodní ohradě provádějí poklony celým tělem, obcházejí stúpu s modlitebními mlýnky, zpívají a modlí se. [59] Od vrcholu stúpy směrem dolů jsou vztyčeny tisíce modlitebních praporků, které jsou po obvodu komplexu. V důsledku přílivu mnoha tibetských uprchlíků z Číny bylo v okolí Boudhanáthu postaveno více než 50 tibetských gomp (klášterů).

Hlavní stúpa Svajambhúnáthu

Svajambhúnáth[editovat | editovat zdroj]

Svajambhúnáth (nepálsky: स्वयम्भू स्तूप, psán často jako Swayambhunath) je buddhistická stúpa na vrcholu kopce v severozápadní části města. Patří mezi nejstarší náboženské památky v Nepálu. Přestože je místo považováno za buddhistické, je uctíváno jak buddhisty, tak hinduisty. Stúpa se skládá z kopule v základně; nad kopulí se nachází krychlová struktura s očima Buddhy hledícíma do všech čtyř směrů, nad každou ze čtyř stran jsou pětiúhelníkové torany s vyrytými sochami. Za torany a nad ními je třináct pater. Nad všemi stupni je malý prostor, nad nímž leží gajur. I Svajambhúnáth byl v roce 1979 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Rani Pokhari[editovat | editovat zdroj]

Rani Pokhari (nepálsky: रानी पोखरी, doslova "Královnin rybník") je historický umělé jezírko zasazené do centra Káthmándú. Nechal ho postavit král Pratap Malla v roce 1670 n. l. pro svou milovanou královnu poté, co ztratila syna a nemohla se ze ztráty vzpamatovat.[60] Velká kamenná socha slona na jihu označuje podobu Pratapa Mally a jeho dvou synů. Chrám Balgopaleshwor stojí ještě uvnitř chrámu nad jezírkem. Rani Pokhari se otevírá jednou ročně během posledního dne Tiharu, tj. svátku Bhai Tika a Chhath. V Ránipokhari se každoročně koná největší Chhath na světě. Jezírko je jednou z nejznámějších pamětihodností Káthmándú a je známé svým náboženským a estetickým významem. V současné době však probíhá na Ránipokhárí rekonstrukce, která začala v roce 2019 a podle zpráv by měla být dokončena v dalším roce.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Umění[editovat | editovat zdroj]

Kamenné řezby zvané čaityas, které jsou k vidění na nárožích ulic a ve dvorech

Káthmándské údolí, město Névárců, je popisováno jako "obrovská pokladnice umění a soch", které jsou vyrobeny ze dřeva, kamene, kovu a terakoty a které se hojně nacházejí v chrámech, svatyních, stúpách, gombách, čhajtách a palácích. Umělecké předměty jsou k vidění také na nárožích ulic, v uličkách, na soukromých dvorech a na volném prostranství. Většina uměleckých předmětů má podobu ikon bohů a bohyň. Káthmándské údolí opatruje tento umělecký poklad již velmi dlouho, ale světového uznání se mu dostalo až po otevření země okolnímu světu v roce 1950.[61]

Náboženské umění Nepálu a zejména Káthmándú se skládá z ikonické symboliky Matek bohyň, jako např: Bhavani, Durga, Gádža-Lakšmí, Hariti-Sitala, Mahsišamardini, Saptamatrika (sedm mateřských bohyň) a Šrí-Lakšmí (bohyně bohatství). Od 3. století př. n. l. zdobí Nepál obecně a údolí zvlášť kromě hinduistických bohů a bohyň také buddhistické památky z Ašókova období (říká se, že Ašóka navštívil Nepál v roce 250 př. n. l.). Tyto umělecké a architektonické stavby zahrnují tři hlavní vývojová období: Liččhaviové neboli klasické období (500 až 900 n. l.), poklasické období (1000 až 1400 n. l.) se silným vlivem umělecké formy Palla; období Malla (1400 a dále), které vykazovalo vysloveně tantrické vlivy ve spojení s uměním tibetské démonologie.[62]

Dekorativním vzorům a řezbám vytvořeným obyvateli Nepálu byla přisouzena široká typologie. Tito umělci zachovávali směs hinduismu a buddhismu. Typologie podle druhu použitého materiálu je následující: kamenné umění, kovové umění, dřevěné umění, terakotové umění a malba.[63]

Muzea[editovat | editovat zdroj]

V Káthmándú se nachází řada muzeí a uměleckých galerií, včetně Nepálského národního muzea a Nepálského přírodovědného muzea. Nepálské umění a architektura jsou spojením dvou starobylých náboženství, hinduismu a buddhismu. Ty se bohatě odrážejí v mnoha chrámech, svatyních, stúpách, klášterech a palácích v sedmi přesně vymezených památkových zónách v údolí Káthmándú, které jsou součástí světového dědictví UNESCO. Toto spojení se odráží také v plánování a výstavách v muzeích a galeriích po celém Káthmándú a jeho sousedních městech Pátanu a Bhaktapúru. V muzeích jsou vystaveny unikátní artefakty a malby od 5. století n. l. až po současnost, včetně archeologických exportů.[64]

Mezi muzea a umělecké galerie v Káthmándú patří:[64]

  •    Národní muzeum
  •    Přírodovědné muzeum
  •    Palácový komplex Hanuman Dhoka
  •    Kaiserova knihovna
  •    Národní galerie umění
  •    Galerie NEF-ART (Nepálské výtvarné umění)
  •    Galerie Nepálské umělecké rady
  •    Palácové muzeum Narayanhiti
  •    Muzeum Taragaon
Nepálské národní muzeum

Národní muzeum se nachází v západní části Káthmándú, nedaleko stúpy Svajambhúnáth, v historické budově postavené na počátku 19. století generálem Bhimsenem Thapou. Jedná se o nejvýznamnější muzeum v zemi, které uchovává rozsáhlou sbírku zbraní, umění a starožitností historického a kulturního významu. Muzeum bylo založeno v roce 1928 jako sběrna válečných trofejí a zbraní a původní název tohoto muzea byl Chhauni Silkhana, což znamená "kamenný dům zbraní a munice". Vzhledem ke svému zaměření obsahuje muzeum mnoho zbraní, včetně střelných zbraní místní výroby používaných ve válkách, kožených děl z 18.-19. století a středověkých i novověkých děl ze dřeva, bronzu, kamene a obrazů.[65]

Přírodovědné muzeum se nachází na jižním úpatí kopce Svajambhú a má rozsáhlou sbírku různých druhů zvířat, motýlů a rostlin. Muzeum je známé svou expozicí druhů od prehistorických mušlí až po vycpaná zvířata.[65]

V Tribhuvanově muzeu jsou uloženy artefakty související s králem Tribhuvanem (1906-1955). Je zde řada exponátů včetně jeho osobních věcí, dopisů a dokumentů, memorabilií souvisejících s událostmi, kterých se účastnil, a vzácné sbírky fotografií a obrazů členů královské rodiny. Mahendrovo muzeum je věnováno králi Mahéndrovi (1920-1972). Stejně jako Tribhuvanovo muzeum obsahuje jeho osobní věci, jako jsou vyznamenání, známky, mince a osobní poznámky a rukopisy, ale také stavební rekonstrukce jeho kabinetního pokoje a kancelářské komnaty. Palác Hanumandhoka, honosný středověký palácový komplex v Durbaru, obsahuje tři samostatná muzea historického významu. Mezi tato muzea patří Birendrovo muzeum, které obsahuje předměty související s předposledním panovníkem, králem Biréndrou.[65]

Uzavřený areál palácového muzea Narajanhiti se nachází v severní centrální části Káthmándú. "Narayanhiti" (nepálsky: नारायणहिटी) pochází ze slov Narayana (nepálsky: नारायण), což je podoba hinduistického boha Višnu, a Hiti (nepálsky: (हिटी), což znamená "vodotrysk" (chrám pána Višnua se nachází naproti paláci a vodotrysk je východně od hlavního vchodu do okrsku). Současná budova paláce byla postavena v roce 1970 před starým palácem, postaveným v roce 1915, v podobě současné pagody. Byla postavena u příležitosti sňatku tehdejšího korunního prince a následníka trůnu Biréndry. Jižní brána paláce se nachází na křižovatce silnic Prithvipath a Durbar Marg. Rozloha paláce je 30 hektarů a je plně zabezpečen branami ze všech stran.[66][67][68] Tento palác byl v roce 2001 dějištěm nepálského královského masakru. Po pádu monarchie byl přeměněn na muzeum.

Muzeum Taragaon představuje moderní dějiny údolí Káthmándú.[69] Snaží se zdokumentovat 50 let výzkumu a ochrany kulturního dědictví údolí Káthmándú a dokumentuje, čím přispěli umělci, fotografové, architekti a antropologové ze zahraničí v druhé polovině 20. století. Vlastní struktura muzea představuje restaurátorské a rehabilitační úsilí o zachování stavebního dědictví Káthmándú. Navrhl ji Carl Pruscha (hlavní plánovač Káthmándského údolí)[70] v roce 1970 a postavena byla v roce 1971.[71] V roce 2010 byly zahájeny restaurátorské práce na rehabilitaci ubytovny Taragaon na muzeum Taragaon. V návrhu byly použity místní cihly spolu s moderními prvky architektonického designu, stejně jako použití kruhu, trojúhelníků a čtverců.[70] Muzeum se nachází kousek od stúpy Boudhanáth, která je sama vidět z muzejní věže.

Umělecké galerie[editovat | editovat zdroj]

Výstava buddhistických soch v Káthmándú

Káthmándú je centrem umění v Nepálu, kde jsou vystavena díla současných umělců v zemi a také sbírky historických umělců. Zejména Pátan je starobylé město proslulé svým výtvarným uměním a řemesly. Umění v Káthmándú je živé a vykazuje spojení tradicionalismu a moderního umění, které vychází z velkého množství národních, asijských a světových vlivů. Nepálské umění se běžně dělí na dvě oblasti: idealistické tradiční malířství známé v Nepálu jako paubhas a v Tibetu možná známější jako thangky, úzce spjaté s náboženskou historií země, a na druhé straně moderní malířství západního stylu, včetně kompozic založených na přírodě nebo abstraktních uměleckých děl vycházejících z tantrických prvků a sociálních témat, jimiž jsou malíři v Nepálu proslulí.[65] Na mezinárodní úrovni se podporou umění v Káthmándú zabývá charitativní organizace Kathmandu Contemporary Art Centre se sídlem v Británii.[72]

V Káthmándú se nachází mnoho významných uměleckých galerií. Galerie NAFA, provozovaná oddělením umění a řemesel Nepálské akademie, sídlí v neoklasicistním paláci Sita Bhavan, který byl postaven ve stylu starých Ránů.[65]

Galerie současného umění Srijana, která se nachází uvnitř výstaviště Bhrikutimandap, hostí díla současných malířů a sochařů a pravidelně pořádá výstavy. Probíhají zde také dopolední a večerní kurzy uměleckých škol. Za zmínku stojí také galerie Moti Azima v třípatrové budově v Bhimsenthanu, která obsahuje působivou sbírku tradičního nádobí a ručně vyráběných panenek a předmětů typických pro středověký nepálský dům a poskytuje důležitý vhled do nepálské historie. V galerii J Art Gallery poblíž bývalého královského paláce v Durbarmargu jsou vystavena umělecká díla významných, uznávaných nepálských malířů. Galerie Nepálské umělecké rady v Babar Mahalu na cestě k mezinárodnímu letišti Tribhuvan obsahuje umělecká díla domácích i zahraničních umělců a rozsáhlé sály pravidelně využívané pro umělecké výstavy.[65]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

V Pátanu se nachází Nepálská národní knihovna. Je to největší knihovna v zemi s více než 70 000 knihami v angličtině, nepálštině, sanskrtu, hindštině a nepálské bhase. Knihovna vlastní vzácné vědecké knihy v sanskrtu a angličtině pocházející ze 17. století našeho letopočtu. V Káthmándú se nachází také Císařská knihovna, která sídlí v Císařském mahálu v přízemí budovy ministerstva školství. Tato sbírka čítající přibližně 45 000 knih pochází z osobní sbírky císaře Šamšera Džanga Bahádura Rany. Zahrnuje širokou škálu oborů včetně historie, práva, umění, náboženství a filozofie a také sanskrtskou příručku tantry, která je údajně stará více než 1 000 let.[65] Zemětřesení v roce 2015 způsobilo vážné poškození budovy ministerstva školství a obsah Císařské knihovny byl dočasně přemístěn.

Archivy Asa

Za zmínku stojí také archivy Asa. Specializují se na středověké dějiny a náboženské tradice údolí Káthmándú. Archiv v Kulambhulu má sbírku asi 6 000 volných rukopisných knih a 1 000 rukopisů na palmových listech (většinou v sanskrtu nebo v nepálské bhase) a rukopis z roku 1464.[65]

Kino a divadlo[editovat | editovat zdroj]

Káthmándú je domovem nepálských kin a divadel. Ve městě se nachází několik divadel, včetně Národního tanečního divadla v Kanti Path, divadla Ganga, Himálajského divadla a divadelní skupiny Aarohan založené v roce 1982. Ve městě sídlí také M. Art Theater. Divadelní škola Gurukul pořádá Mezinárodní divadelní festival v Káthmándú, na který se sjíždějí umělci z celého světa.[73] Na náměstí Hanumandhoka Durbar bylo otevřeno minidivadlo, které zřídil Výbor pro zachování a propagaci Durbaru.

V Káthmándú je řada kin (stará jednosálová zařízení a některé nové multiplexy), která promítají nepálské, bollywoodské a hollywoodské filmy. Mezi stará zařízení patří kinosál Višvadžjóti, sál Džaj Nepál, kinosál Kumárí, kinosál Gópí Krišna a kinosál Guna. V Káthmándú se nachází také několik kin a multiplexů mezinárodního standardu, například QFX Cinemas, Cine De Chef, Fcube Cinemas, Q's Cinemas, Big Movies, BSR Movies a mnoho dalších.

Hudba[editovat | editovat zdroj]

Tradiční buddhistické hudební vystoupení během Gunla

Káthmándú je centrem hudby a tance v Nepálu a tyto formy umění jsou nedílnou součástí poznávání města. Hudební vystoupení se pořádají v kulturních zařízeních. Hudba je součástí tradičního aspektu Káthmándú. Gunla je tradiční hudební festival podle nepálského sambatu. Newarská hudba pochází z Káthmándú. Kromě toho lze v Káthmándú nalézt hudbu z celého Nepálu.

V 70. letech 20. století zavítala do Káthmándú řada hippies, kteří do města přivezli rokenrol, rock a jazz. Káthmándú je mezinárodně známé svým jazzovým festivalem, lidově nazývaným Jazzmandu. Je to jediný jazzový festival v himálajské oblasti a byl založen v březnu 2002. Festival přitahuje hudebníky ze zemí celého světa, například z Austrálie, Dánska, Spojených států, Beninu a Indie.[74]

Město je zmíněno v mnoha písních, včetně skladeb Cata Stevense ("Katmandu", Mona Bone Jakon (1970), Boba Segera ("Katmandu", Beautiful Loser (1975)), Rush ("A Passage to Bangkok", Pulling into Kathmandu; 2112, 1976), Johna Lennona ("Nobody Told Me" (1984, posmrtně)), skupiny Krematorij ("Kathmandu", Three Springs (2000)), Fito Páeze (Tráfico por Katmandú - "Doprava přes Kathmandu") a Cavalcade ("Kathmandu Kid") 2019.

Kuchyně[editovat | editovat zdroj]

Dal bhat, jedno z typických nepálských jídel v Káthmándú

Základním jídlem většiny obyvatel Káthmándú je dal bhat. Skládá se z rýže a čočkové omáčkou, obvykle se podává se zeleninovým kari, acharem a někdy s čatní. Momo, druh nepálské verze tibetských knedlíků, se v Nepálu stal významným a prodává ho mnoho pouličních prodejců a restaurací. Je to jedno z nejoblíbenějších rychlých jídel v Káthmándú. V Káthmándú jsou známé různé nepálské varianty momo včetně knedlíků buff (tj. buvolích), kuřecího momo a vegetariánského momo.

Většina kuchyní, které se v Káthmándú vyskytují, jsou nevegetariánské. Vegetariánství však není nic neobvyklého a vegetariánské restaurace lze najít po celém městě. Konzumace hovězího masa je velmi neobvyklá a na mnoha místech je považována za tabu. Velmi rozšířené je buvolí (maso vodních buvolů). V Káthmándú je silná tradice konzumace buvolího masa, zejména mezi Nevárci, což se v jiných částech Nepálu nevyskytuje. Konzumace vepřového masa byla ještě před několika desetiletími považována za tabu. Díky promísení s kuchyní Kiratů z východního Nepálu si vepřové maso našlo místo v káthmándských pokrmech. Okrajová část obyvatelstva tvořená zbožnými hinduisty a muslimy ho považuje za tabu. Muslimové zakazují jíst buvolí maso podle Koránu, zatímco hinduisté jedí všechny druhy kromě hovězího, protože krávu považují za bohyni a symbol čistoty. Hlavním obědem/svačinou pro místní obyvatele i návštěvníky je většinou momo nebo chowmein.

V roce 1955 byla v Káthmándú pouze jedna restaurace západního typu.[75] Od té doby se v Káthmándú otevřelo velké množství restaurací, které nabízejí zejména nepálskou, tibetskou, čínskou a indickou kuchyni. Mnoho dalších restaurací bylo otevřeno pro místní obyvatele, cizince a turisty. Růst turistického ruchu v Káthmándú vedl ke kulinářské kreativitě a rozvoji hybridních jídel pro turisty, jako je například americký chop suey, což je sladkokyselá omáčka s křupavými nudlemi, na které se běžně přidává smažené vejce, a další západní úpravy tradiční kuchyně.[75] Na vybraných místech lze najít i kontinentální kuchyni. Restaurace mezinárodních řetězců jsou vzácné, ale nedávno zde byly otevřeny některé pobočky Pizza Hut a KFC.[76]

V Káthmándú je větší podíl konzumentů čaje než kávy. Čaj, místně známý jako čija, je hojně podáván, ale na západní poměry je velmi slabý. Je sytější a obsahuje čajové lístky vařené s mlékem, cukrem a kořením. Široce dostupné jsou čajovny, které speciálně servírují čaj s dalším občerstvením. Hojně se pije alkohol a existuje řada místních variant alkoholických nápojů. Řízení pod vlivem alkoholu je nezákonné a úřady uplatňují politiku nulové tolerance.[77] Ailaa a thwon (alkohol vyrobený z rýže) jsou alkoholické nápoje Káthmándú, které najdete ve všech místních bhattích (jídelnách podávajících alkohol). Čang, tongba (fermentované proso nebo ječmen) a raksi jsou alkoholické nápoje z jiných částí Nepálu, které se prodávají v Káthmándú. V obchodech a barech v Káthmándú se však hojně prodávají západní a nepálská piva.

Festivaly[editovat | editovat zdroj]

Nepálský prezident Rám Baran Jádav sleduje pouliční festival Yenya, což doslova znamená "festival Káthmándú".
Samyak, buddhistický festival, během kterého jsou společně vystaveny sochy Buddhů ze starých klášterů. Na obrázku si všimněte sochy Hanumana vedle Buddhů, která je běžným příkladem náboženské harmonie v Káthmándú.

Většina trhů a festivalů v Káthmándú vznikla v období Malla nebo dříve. Tradičně tyto slavnosti slavili Névarové. V posledních letech si tyto slavnosti našly širší účast i u ostatních obyvatel Káthmándú. Jako v hlavním městě Nepálu se v Káthmándú slaví různé národní slavnosti. Díky masové migraci do města se v hlavním městě setkávají a harmonicky prolínají kultury Khasů ze západu, Kirátů z východu, Bonů/Tibeťanů ze severu a Mithilů z jihu. Slavnosti, jako je Ghode (koňská) džátra, Indra džátra, svátky Dašain Durga púdža, Šivratrí a mnoho dalších, jsou všemi hinduistickými a buddhistickými komunitami v Káthmándú dodržovány s oddaným zápalem a nadšením. Sociální regulace v přijatých zákonících zahrnuje hinduistické tradice a etiku. Těmi se řídili šáhští králové i králové předchozí, jakožto oddaní hinduisté a ochránci buddhistického náboženství.

V Káthmándú i ve zbytku země se po staletí udržuje kulturní nepřetržitost ve výlučném uctívání bohyň a božstev. Mezi tato božstva patří Adžima,[78] Táléju (nebo Tulja Bhavani či Táléju Bhawani)[79] a její další podoba : Digu Taleju (nebo Degu Taleju)[80] a Kumárí (živá bohyně).[81] Umělecké stavby se nyní staly místy uctívání v každodenním životě lidí, proto se udržuje seznam pro dodržování každoročních svátků. Během roku se koná 133 svátků.[82]

Mezi tradiční svátky, které se v Káthmándú dodržují, patří kromě již zmíněných také Bada Dašain, Tihár, Čhát, Maghe Sankranti, Nag Pančami, Džanaj Purnima, Panča Dan, Teej/Riši Pančami, Pahan Čárhe, Džana Baha Djah Džátra (Bílá Machčhendranath Džátra) a Matatirtha Aunsi.[49]

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Hinduismus[editovat | editovat zdroj]

Káthmándské údolí při pohledu z Halchowku během festivalu Deepawali, 2013

Hinduismus je jedním z původních náboženství města. Předpokládá se, že spolu s královstvím Liččhaviů (asi 400 až 750) se v údolí Káthmándú prosadil hinduismus a endogamní společenské rozvrstvení kast. Pro hinduisty mají zvláštní význam chrám Pašupatináth, chrám Čangu Nářjana a Kasthamandap. K dalším významným hinduistickým chrámům v Káthmándú a okolním údolí patří chrám Bajrajogini, chrám Dakšinkali, chrám Guhješvárí a svatyně Šobha Bhágavatí.

Řeka Bágmatí, která protéká Káthmándú, je hinduisty i buddhisty považována za svatou řeku a na březích této řeky se nachází mnoho hinduistických chrámů. Význam Bágmatí spočívá také v tom, že na jejích březích se konají kremace hinduistů a v kopcích u ní se pohřbívají kyranti. Podle nepálské hinduistické tradice musí být mrtvé tělo před kremací třikrát ponořeno do Bágmatí. Hlavní truchlící (obvykle první syn), který zapaluje pohřební hranici, se musí bezprostředně po kremaci vykoupat v posvátné říční vodě. Mnoho příbuzných, kteří se připojí k pohřebnímu průvodu, se také vykoupe v Bágmatí nebo si na konci kremace pokropí tělo svěcenou vodou, protože se věří, že Bágmatí lidi duchovně očišťuje.

Buddhismus[editovat | editovat zdroj]

Buddhismus byl do Káthmándú přinesen s příchodem buddhistických mnichů v době Buddhově (cca 563 - 483 př. n. l.).[83] Ti založili lesní klášter v Sankhu. Tento klášter obnovili Šákjové poté, co uprchli před genocidou ze strany Virudhaky (r. 491-461 př. n. l.).

Během hinduistické éry Lichčavi (cca 400-750) vznikaly různé kláštery a řády, které postupně vedly ke vzniku nevárského buddhismu, který se dodnes praktikuje v základním liturgickém jazyce hinduismu, sanskrtu.

Legendární princezna Bhrkuti (7. století) a umělec Aniko (1245-1306 n. l.) z této tradice údolí Káthmándú sehráli významnou roli při šíření buddhismu v Tibetu a Číně. V Káthmándú se nachází více než 108 tradičních klášterů (bahalů a baháʼí) vycházejících z nevárského buddhismu. Od šedesátých let 20. století se počet stálých tibetských buddhistů v Káthmándú výrazně zvýšil, takže v současnosti se v oblasti nachází více než padesát tibetských buddhistických klášterů. S modernizací nevárského buddhismu vznikly také různé théravádové biháry.

Kirat Mundhum[editovat | editovat zdroj]

Kirant Mundhum je jednou z původních animistických praktik v Nepálu. Praktikují ji Kiratové. Některé animistické aspekty kirantské víry, jako je uctívání předků (uctívání Adžimy), se vyskytují také u Nevárců kirantského původu. Starobylá náboženská místa, o nichž se věřilo, že je uctívali staří Kirátové, jako je Pašupatináth, Wanga Akaš Bhairabh (Jalambar) a Adžima, dnes v Káthmándú uctívají lidé všech dharmických náboženství. Kirati, kteří se do Káthmándú přistěhovali z jiných částí Nepálu, ve městě praktikují Mundhum.[84]

Ostatní náboženství[editovat | editovat zdroj]

Sikhismus se vyznává především v Gurudváře v Kupundole. Dřívější sikhistický chrám se nachází také v Káthmándú, který je dnes již nefunkční.

Džinismus praktikuje malá komunita. V Gjanéšvaru se nachází džinistický chrám, kde džinisté praktikují svou víru.

Podle záznamů Duchovního shromáždění Baháʼí Nepálu je v údolí Káthmándú přibližně 300 stoupenců Baháʼí víry. Jejich národní zastoupení se nachází ve městě Šantinagar v Banéšwóru. Baháʼí také pořádají kurzy pro děti v Národním centru a dalších lokalitách v Káthmándú.

Uvádí se, že jen v samotném Káthmándú je 170 křesťanských kostelů. Působí zde také křesťanské misijní nemocnice, sociální organizace a školy. Nepálští občané, kteří sloužili jako vojáci v indické a britské armádě a kteří během služby konvertovali ke křesťanství, po návratu do Nepálu nadále praktikují své náboženství. Přispěli k šíření křesťanství a stavbě kostelů v Nepálu a zejména v Káthmándú.[85][86]

Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

V Káthmándú se nachází nejstarší moderní škola v Nepálu, Durbar High School, a nejstarší vysoká škola, Tri-Chandra College. Největší (podle počtu studentů a vysokých škol), nejstarší a nejvýznamnější univerzita v Nepálu Tribhuvan University se nachází v Kirtipuru. Druhá největší univerzita, Káthmándská univerzita (KU), se nachází v Dhulikhelu v Kavre na okraji Káthmándú. Je druhou nejstarší univerzitou v Nepálu, byla založena v listopadu 1991.[87] Není proto překvapením, že nejlepší školy a vysoké školy v Nepálu se nacházejí v Káthmándú a přilehlých městech. Každý rok přijíždějí do Káthmándú tisíce studentů z celého Nepálu, aby se dostali na různé školy a vysoké školy. Jednou z hlavních obav odborníků na vzdělávání a znepokojených občanů je masivní odliv studentů z Nepálu za studiem mimo Nepál. Tisíce studentů každoročně žádají o vydání osvědčení o nevydání námitek ke studiu v zahraničí. Poradenské firmy specializující se na přípravu studentů k odjezdu do zahraničí lze najít na všech významných místech. Důvody takového odlivu jsou různé, od vnímané nízké kvality vzdělání, politické nestability, menšího počtu příležitostí na trhu práce, možnosti výdělku při studiu v zahraničí a lepších pracovních vyhlídek s mezinárodním diplomem.

Zdravotní péče[editovat | editovat zdroj]

Zdravotnictví v Káthmándú je nejrozvinutějším v Nepálu a ve městě a okolním údolí se nacházejí jedny z nejlepších nemocnic a klinik v zemi. Nejstarší je nemocnice Bir, kterou v červenci 1889 založil Bir Šamšer Jang Bahadur Rana. Mezi významné nemocnice patří Bir Hospital, Nepálská lékařská vysoká škola (Jorpati) a fakultní nemocnice, Lékařský institut Tribhuvanské univerzity (fakultní nemocnice), Patan Hospital, Kathmandu Model Hospital, Scheer Memorial Hospital, Om Hospital, Norvic Hospital, Grande International Hospital, Nobel Hospital a mnoho dalších.

Ve městě působí specializované nemocnice/kliniky, jako je například Tropická nemocnice Šahída Šukraraje, Nadace Šahída Gangalala, Káthmándská veterinární nemocnice, Nepálská oční nemocnice, Dětská nemocnice Kanti, Nepálská mezinárodní klinika (Centrum cestovní a horské medicíny), Neurocentrum, Centrum rehabilitace páteře a Bhaktapurská onkologická nemocnice. Většina všeobecných nemocnic se nachází v centru města, i když několik klinik je i jinde v okrese Káthmándú.

Tilganga Institute of Ophthalmology je oftalmologická nemocnice v Káthmándú. Je průkopníkem ve výrobě levných nitroočních čoček (IOL), které se používají při operacích šedého zákalu.[88] Tým Dr. Sanduka Ruita v Tilganze se stal průkopníkem bezstehové operace šedého zákalu malým řezem,[89][90] což je technika, která byla použita k léčbě 4 milionů z 20 milionů lidí se šedým zákalem na světě.

Lékařské vysoké školy[editovat | editovat zdroj]

Institute of Medicine, ústřední vysoká škola Tribhuvan University, je první lékařskou vysokou školou v Nepálu a nachází se v Maharajgunj v Káthmándú. Byla založena v roce 1972 a lékařské vzdělání začala poskytovat od roku 1978. V Káthmándú nebo jeho okolí se nacházejí i další významné instituce: Patan Academy of Health Sciences, Kathmandu Medical College, Nepal Medical College, KIST Medical College, Nepal Army Institute of Health Sciences, National Academy of Medical Sciences (NAMS) a Kathmandu University School of Medical Sciences (KUSMS).[91]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Nepálská centrální banka

Poloha a členitost terénu Káthmándú sehrály významnou roli při rozvoji stabilní ekonomiky, která trvá již po tisíciletí. Město se nachází na území starodávné jezerní pánve s úrodnou půdou a rovinatým terénem. Tato geografická poloha pomohla zformovat společnost založenou na zemědělství. To spolu s polohou mezi Indií a Čínou pomohlo Káthmándú v průběhu staletí vybudovat významné obchodní centrum. Obchod v Káthmándú je starobylou profesí, která vzkvétala podél odnože Hedvábné stezky, jež spojovala Indii a Tibet. Lhasko-nevárští obchodníci z Káthmándú již po staletí provozovali obchod napříč Himálajem a přispívali k šíření uměleckých stylů a buddhismu ve střední Asii.[92] Mezi další tradiční profese patří zemědělství, slévárenství, řezbářství, malířství, tkalcovství a hrnčířství.[93]

Káthmándú je nejdůležitějším průmyslovým a obchodním centrem Nepálu. V Káthmándú sídlí nepálská burza cenných papírů, ústředí národní banky, obchodní komora a také ředitelství národních a mezinárodních bank, telekomunikačních společností, úřad pro elektřinu a různé další národní i mezinárodní organizace. Hlavními ekonomickými centry jsou New Road, Durbar Marg, Ason a Putalisadak.[93]

Ekonomický výkon samotné metropolitní oblasti ve výši přibližně 550 miliard rupií ročně představuje více než třetinu národního hrubého domácího produktu (nominálně), zatímco příjem na obyvatele ve výši 2200 dolarů je přibližně trojnásobkem národního průměru.[94] Káthmándú vyváží řemeslné výrobky, umělecká díla, oděvy, koberce, pašmínu, papír; obchod tvoří 21 % jeho příjmů.[93][94] Důležitá je také průmyslová výroba, která tvoří 19 % příjmů, jež Káthmándú vytváří. Nejvýznamnějšími vyráběnými produkty jsou oděvy a vlněné koberce.[94] Mezi další hospodářská odvětví v Káthmándú patří zemědělství (9 %), školství (6 %), doprava (6 %) a hotely a restaurace (5 %).[94] Káthmándú je proslulé papírem lokta a šálami pašmína.

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Hotel Shanker je jedním z oblíbených historických hotelů ve městě

Cestovní ruch je v Nepálu považován za další důležité odvětví. Toto odvětví začalo vznikat kolem roku 1950, kdy se změnilo politické uspořádání země a skončila její izolace od zbytku světa. V roce 1956 byla zavedena letecká doprava a zahájen provoz na Tribhúvanské magistrále mezi Káthmándú a Ráxaulem (na hranicích s Indií). Na podporu této činnosti byly v Káthmándú vytvořeny samostatné organizace; mezi ně patří například Rada pro rozvoj cestovního ruchu, Ministerstvo cestovního ruchu a Ministerstvo civilního letectví. Nepál se dále stal členem několika mezinárodních turistických sdružení. Navázání diplomatických vztahů s dalšími státy tuto činnost dále zvýraznilo. Hotelnictví, cestovní kanceláře, školení turistických průvodců a cílené reklamní kampaně jsou hlavními důvody pozoruhodného růstu tohoto odvětví v Nepálu, a zejména v Káthmándú.[95] Od té doby se cestovnímu ruchu v Nepálu daří. Je nejdůležitějším průmyslovým odvětvím v zemi,[96] cestovní ruch je hlavním zdrojem příjmů pro většinu obyvatel města, které ročně navštíví několik set tisíc lidí. Hinduističtí a buddhističtí poutníci z celého světa navštěvují v Káthmándú náboženská místa, jako jsou Pašupatináth, Svájambhunáth, Boudhanáth, Čangunaraján a Budhanilkantha. Z pouhých 6 179 turistů v roce 1961/62 se jejich počet zvýšil na 491 504 v roce 1999/2000. Z ekonomického hlediska zaznamenaly devizové příjmy v letech 1995/96 3,8 % HDP, poté však začaly klesat. Po skončení maoistického povstání (2006) došlo k výraznému nárůstu počtu příjezdů turistů, v roce 2009 bylo zaznamenáno 509 956 turistů. Od té doby se s přechodem země na republiku cestovní ruch zlepšil. Vysoká úroveň cestovního ruchu je připisována přírodní velkoleposti Himálaje a bohatému kulturnímu dědictví země.[95]

Hyatt Regency, Káthmándú

Čtvrť Thamel je hlavním "cestovatelským ghettem" Káthmándú, plná penzionů, restaurací, obchodů a knihkupectví, které slouží turistům. Další čtvrť s rostoucí popularitou je Jhamel, což je název pro Jhamsikhel, který vznikl jako rým na Thamel.[97] Jhochhen Tol, známý také jako Freak Street, je původní káthmándské cestovatelské místo, které zpopularizovali hippies v 60. a 70. letech 20. století; zůstává oblíbenou alternativou Thamelu. Ason je bazar a obřadní náměstí na staré obchodní cestě do Tibetu a představuje pěkný příklad tradiční čtvrti.

S otevřením turistického průmyslu po změně politického scénáře v Nepálu v roce 1950 se hotelnictví výrazně zlepšilo.[98] Nyní se Káthmándú může pochlubit několika luxusními hotely, jako jsou Hyatt Regency, Dwarika's, Hotel Yak & Yeti, The Everest Hotel, Hotel Radisson, Hotel De L'Annapurna, The Malla Hotel, Shangri-La Hotel (není provozován Shangri-La Hotel Group) a Hotel Shanker. Je zde několik čtyřhvězdičkových hotelů, například Akama Hotel, Hotel Vaishali, Hotel Narayani, The Blue Star a Grand Hotel. Mezi tříhvězdičkové hotely v Káthmándú patří Garden Hotel, Hotel Ambassador a Aloha Inn. Hotely jako Hyatt Regency, De L'Annapurna a Yak & Yeti patří mezi pětihvězdičkové hotely s kasiny.[99]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obloukové mosty přes řeku Dhobi Khola v Baneshworu, Káthmándú

Silnice[editovat | editovat zdroj]

Celková délka silnic v Nepálu je asi 80 tisíc kilometrů, asfaltovaných je asi 11 tisíc km.[100] Tato poměrně rozsáhlá síť napomohla hospodářskému rozvoji země, zejména v oblasti zemědělství, zahradnictví, zelinářství, průmyslu a také cestovního ruchu.[101] Vzhledem ke kopcovitému terénu se doprava v Káthmándú uskutečňuje především po silnici a letecky. Káthmándú je spojeno Tribhúvanskou magistrálou na jihu, která spojuje Indii, Prithvi Highway na západě a Aranickou magistrálou na severu, která spojuje Čínu. BP silnice spojuje Káthmándú s východní částí Nepálu přes Sindhuli.[102] Ve výstavbě je rychlostní silnice, která bude nejkratší cestou spojovat Teraje s údolím.[103]

Sajha Yatayat zajišťuje pravidelnou autobusovou dopravu po celém Káthmándú a okolním údolí. Další autobusové společnosti včetně mikrobusových společností provozují několik nepravidelných linek. Trolejbusy jezdily na trase mezi Tripureshworem a Suryabinayakem na 13kilometrové trase.

Letecká doprava[editovat | editovat zdroj]

Hlavním mezinárodním letištěm obsluhujícím údolí Káthmándú je mezinárodní letiště Tribhuvan, vzdálené asi 6 km od centra města, které provozuje nepálský Úřad pro civilní letectví.[104] Má dva terminály, jeden vnitrostátní a jeden mezinárodní. V současnosti spojuje 30 měst po celém světě v Evropě, Asii a na Blízkém východě, například Istanbul, Dillí, Bombaj, Bengalúr, Kalkatu, Singapur, Bangkok, Kuala Lumpur, Dháku, Paro, Lhasu, Čcheng-tu, Kanton a Hongkong. Od roku 2013 létá z Istanbulu do Káthmándú společnost Turkish Airlines.[105] Od roku 2010 létá z Maskatu do Káthmándú také společnost Oman Air.[106] Od března 2020 začala létat do Tokia-Narity společnost Nepal Airlines.[107] Z regionálního hlediska létá z města do dalších míst v Nepálu několik nepálských leteckých společností, jako je Buddha Air, Nepal Airlines, Shree Airlines a Yeti Airlines.

Lanové dráhy[editovat | editovat zdroj]

Lanové dráhy jsou dalším důležitým dopravním prostředkem v kopcovitém terénu.[108] Mezi Káthmándú a Hetaudou byla v provozu lanovka o délce 43 km, která přepravila 25 tun zboží za hodinu. Její provoz byl od té doby ukončen kvůli nízké přepravní kapacitě a problémům s údržbou. V období vlády Rany byla postavena lanová dráha mezi Mathatirthou v Káthmándú a Dhorsingem v Makawanpuru o délce přes 22 km, která přepravovala náklad 8 tun za hodinu. V současné době je v Káthmándú provozována lanovka v kopcích Čandragiri.[109]

Obálka časopisu Nepál Bhasa z roku 1951

Média[editovat | editovat zdroj]

Káthmándú je televizním centrem Nepálu. Nepálská televize, založená v roce 1985, je nejstarší a nejsledovanější televizní stanicí v Nepálu, stejně jako vládní NTV PLUS a také Kantipur Television, Image Channel, Sagarmatha Television, Himalaya TV, AP1 TV a další kanály.

Ve městě sídlí také řada zpravodajských stanic v zemi, včetně Káthmándú Tribune, vládního deníku Gorkhapatra (nejstarší celostátní deník v Nepálu), Káthmándú Post, Nepali Times, Kantipur Publications a jeho novin Kantipur, Naya Patrika, The Himalayan Times, Karobar Economic Daily, Aarthik Abhiyan National Daily a Jana Aastha National Weekly.

Společnost Nepal Republic Media, vydavatel myRepublica, vstoupila do vydavatelské aliance s International Herald Tribune (IHT) a od 20. července 2011 vydává z Káthmándú asijsko-pacifickou edici IHT. V zemi působí státní Národní tisková agentura (RSS).

Rádio Nepál je státní organizace, která provozuje celostátní a regionální rozhlasové stanice. Těmito stanicemi jsou např: Hits FM, Radio Kantipur, HBC 94 FM, Radio Sagarmatha a Image FM. BBC má v Káthmándú také vysílací stanici na FM frekvenci. V údolí vysílá také několik komunitních rozhlasových stanic, například Radio Pratibodh - 102,4 MHz, Radio Upatyaka - 87,6 MHz atd.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Dasharath Rangasala

Kriket a fotbal jsou nejoblíbenějšími sporty mezi mladou generací v Nepálu a ve městě je několik stadionů. [110] Sport řídí Národní sportovní rada ze svého sídla v Káthmándú. Jediným mezinárodním fotbalovým stadionem ve městě je Dasharath Rangasala, víceúčelový stadion využívaný převážně pro fotbalové zápasy a kulturní akce, ve čtvrti Tripureshwor. Je to největší stadion v Nepálu s kapacitou 25 000 diváků, postavený v roce 1956. Každoročně se na tomto hřišti koná také Liga památky mučedníků. Před konáním 8. jihoasijských her v Káthmándú byl stadion s čínskou pomocí zrekonstruován a byly zde instalovány reflektory. Káthmándú je domovem nejstarších nepálských fotbalových klubů, jako jsou Ranipokhari Corner Team (RCT), Sankata Club a New Road Team (NRT). Mezi další významné kluby patří Manang Marsyangdi Club, Machhindra FC, Tribhuvan Army Club (TAC) a Nepal Police Club.

V Káthmándú sídlí také některé z nejstarších kriketových klubů v Nepálu, například Yengal Sports Club. Káthmándú Kings XI reprezentuje Káthmándú v Everest Premier League.[111]

Mezinárodní vztahy a organizace[editovat | editovat zdroj]

Sekretariát Jihoasijského sdružení pro regionální spolupráci v Káthmándú

Metropolitní město Káthmándú (KMS) zřídilo za účelem podpory mezinárodních vztahů sekretariát pro mezinárodní vztahy (IRC). První mezinárodní vztah KMS byl navázán v roce 1975 s městem Eugene ve státě Oregon ve Spojených státech amerických. Tato činnost byla dále posílena navázáním formálních vztahů s dalšími 8 městy: Matsumoto (prefektura Nagano, Japonsko), Rochester (stát New York), Yangon (dříve Rangún, Myanmar), Xi'an (Shaanxi, Čína), Minsk (Bělorusko) a Pchjongjang (Severní Korea). Stálou snahou KMS je posílit interakci se zeměmi Jihoasijského sdružení pro regionální spolupráci (SAARC), dalšími mezinárodními agenturami a mnoha dalšími velkými městy světa, aby bylo dosaženo lepší správy měst a rozvojových programů pro Káthmándú.[112] V Káthmándú sídlí několik mezinárodních a regionálních organizací, včetně sekretariátu Jihoasijského sdružení pro regionální spolupráci a Mezinárodního centra pro integrovaný rozvoj hor (ICIMOD).

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Káthmándú je partnerským městem s:[113]

  •    Nepál Amargadhi
  •    Spojené státy americké Boulder, Spojené státy americké
  •    Nepál Chandannath
  •    Čína Čcheng-tu, Čína
  •    Spojené státy Eugene, Spojené státy
  •    Spojené státy Fredericksburg, Spojené státy
  •    Čína Lhasa, Čína
  •    Japonsko Macumoto, Japonsko
  •    Nepál Melamchi
  •    Nepál Pakhribas
  •    Severní Korea Pchjongjang, Severní Korea
  •    Nepál Ramgram
  •    Spojené státy Rochester, Spojené státy
  •    Indie Váránasí, Indie
  •    Čína Si-an, Čína
  •    Myanmar Rangún, Myanmar

Navrhovaná sesterská města[editovat | editovat zdroj]

Významní lidé[editovat | editovat zdroj]

  •    Král Tribhuvan
  •    Král Mahéndra
  •    Král Biréndra
  •    Bhimsen Thapa, předseda vlády Nepálu
  •    Džang Bahádur, nepálský premiér
  •    Rana Jang Pande, předseda vlády Nepálu
  •    Gehendra Sumsher Rana, první vědec Nepálu
  •    Laxmi Prasad Devkota, spisovatelka
  •    Nepálští mučedníci:
    •    Dharma Bhakta Mathema
    •    Gangalal Shrestha
  •    Madan Krishna Shrestha, herec a komik
  •    Hari Bansha Acharya, herec a komik
  •    Manisha Koirala, bollywoodská herečka
  •    Rajesh Hamal, herec
  •    Amrita Acharia, herečka
  •    Curtis Waters, hudební umělec
  •    Anuradha Koirala, sociální aktivistka
  •    Pushpa Basnet, sociální aktivistka
  •    Pardeep Bastola, nepálský filmový herec
  •    Baikuntha Manandhar, maratonský běžec
  •    Narendra Man Singh, fotbalista
  •    Paras Khadka, hráč kriketu
  •    Priti Rijal, profesionální tenistka
  •    Sushma Shakya, umělkyně
  •    Gagan Thapa, politik
  •    Prakash Man Singh, politik
  •    Balendra Shah, rapper, stavební inženýr, starosta zvolený v roce 2022
  •    Nirmal Purdža, zvaný Nims Dai, horolezec - 14 vrcholů

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kathmandu na anglické Wikipedii.

  1. 2021 Nepal census. Dostupné online.
  2. Archived copy [online]. [cit. 2022-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 February 2022. (anglicky) 
  3. Managing Nepal's Urban Transition [online]. World Bank [cit. 2019-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 November 2019. (anglicky) 
  4. Introduction [online]. Kathmandu Metropolitan City, Government of Nepal [cit. 2009-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 July 2011. (anglicky) 
  5. KIRKPATRICK, Colonel. An Account of the Kingdom of Nepaul. [s.l.]: London: William Miller, 1811. Dostupné online. S. 159. (anglicky)  pp. 162–63
  6. City Diagnostic Report for City Development Strategy: Kathmandu. Redakce Tenzin Sunam G.. Kathmandu: [s.n.], 2001. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 July 2019. S. 5. (anglicky) 
  7. MALLA, Kamal P. The Limits of Surface Archaeology. CNAS Journal. Tribhuvan University, December 1983. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 March 2014. (anglicky) 
  8. a b सुस्त उत्खनन " पुरातत्व " सम्पदा :: नेपाल [online]. Ekantipur.com, 9 June 2010 [cit. 2012-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 September 2010. (anglicky) 
  9. History of the Catholic Church in Nepal [online]. [cit. 2020-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 December 2020. (anglicky) 
  10. Account Suspended [online]. [cit. 2021-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 August 2021. (anglicky) 
  11. LEVI, Sylvain. Nepal. [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 December 2013. S. 50. (anglicky) 
  12. History [online]. Government of Nepal [cit. 2009-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 January 2019. (anglicky) 
  13. History:Ancient Nepal [online]. New Travels and Tours Ltd [cit. 2009-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 July 2009. (anglicky) 
  14. a b APR. Article:झीसं पत्याः यानाच्वनागु अन्धविश्वास – Author:विपेन्द्र महर्जन Nepalmandal [online]. Nepalmandal.com, 21 April 2010 [cit. 2012-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 February 2012. (anglicky) 
  15. Article:गोपालराज वंशावली Language: Nepalbhasa, Journal:नेपालभाषा केन्द्रीय विभागया जर्नल, Edition:1, Date: 1998, pp. 18–25, 44
  16. A Short History of Sanskrit Buddhist Manuscripts [online]. Dsbcproject.org [cit. 2013-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 April 2013. (anglicky) 
  17. Kathmandu Metropolitan City [online]. Kathmandu.gov.np [cit. 2013-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 June 2012. (anglicky) 
  18. a b काष्ठमण्डप कि होममण्डप [online]. Gorkhapatra.org.np [cit. 2013-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 July 2012. (anglicky) 
  19. राष्ट्रपति अचानक ग्यालरीमा | कला र शैली | :: कान्तिपुर [online]. Ekantipur.com [cit. 2012-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 January 2012. (anglicky) 
  20. DIETRICH, Angela. Buddhist Monks and Rana Rulers: A History of Persecution. Buddhist Himalaya: A Journal of Nagarjuna Institute of Exact Methods. 1996. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 October 2013. (anglicky) 
  21. LAL, C. K. The Rana resonance. Nepali Times. 16 February 2001. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 September 2013. (anglicky) 
  22. Kathmandu Metropolitan City Office – Introduction [online]. Kathmandu Metropolitan City Office [cit. 2014-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 June 2012. (anglicky) 
  23. a b c Kathmandu Facts [online]. Kathmandu Metropolitan City Council, Government of Nepal [cit. 2009-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 March 2017. (anglicky) 
  24. Geography [online]. Kathmandu Metropolitan City [cit. 2009-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 April 2009. (anglicky) 
  25. SHRESHTA, S.H. Nepal in Maps. Kathmandu: Educational Publishing House, 2005. S. 102–14. (anglicky) 
  26. Shrestha S.H. p. 35
  27. SHRESHTA, Vinod Prasad. A Concise Geography of Nepal. Kathmandu: Mandal Publications, 2007. ISBN 978-99946-55-04-5. S. 24–28. (anglicky) 
  28. a b Average Temperature and Rainfall of Kathmandu City [online]. Nepal Bureau of Standards, Weather Meteorology [cit. 2009-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 January 2013. (anglicky) 
  29. Normals from 1981 to 2010 [online]. Department of Hydrology and Meteorology (Nepal) [cit. 2012-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 May 2013. (anglicky) 
  30. World Weather Information Service – Kathmandu [online]. World Meteorological Organization [cit. 2013-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 October 2017. (anglicky) 
  31. CAPPELEN, John; JENSEN, Jens. Nepal – Kathmandu [online]. Danish Meteorological Institute [cit. 2013-04-16]. S. 190. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 January 2013. (dánsky) 
  32. Nepal – Katmandu [online]. Centro de Investigaciones Fitosociológicas [cit. 2013-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 July 2019. (anglicky) 
  33. LODGE, Andrew. Has air pollution made Kathmandu unliveable?. The Guardian. 21 March 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 December 2017. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  34. Clearing the air in Kathmandu. International Institute for Environment and Development. 7 June 2016. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 April 2017. (anglicky) 
  35. You are being redirected... [online]. 24 March 2017 [cit. 2017-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 April 2017. (anglicky) 
  36. Air quality database. www.who.int [online]. [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. Pollution [online]. [cit. 2017-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 April 2017. (anglicky) 
  38. AirNow [online]. [cit. 2017-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 April 2017. (anglicky) 
  39. Metropolis Council [online]. Kathmandu Metropolitan City Council, Government of Nepal [cit. 2009-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 April 2009. (anglicky) 
  40. Ward Profile [online]. Kathmandu Metropolitan City Council, Government of Nepal [cit. 2009-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 April 2009. (anglicky) 
  41. History and problem [online]. Firefighters Volunteer Association of Nepal (FAN) [cit. 2009-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 September 2019. (anglicky) 
  42. Not enough for everyone November 2021/https://web.archive.org/web/20211110135454/https://archive.nepalitimes.com/article/nation/Melamchi-water-not-enough-for-everyone,3899 Archivováno 10. 11. 2021 na Wayback Machine. by Sonia Awale, Nepali Times, 25–31 August 2017. Retrieved 10 September 2019
  43. Melamchi delayed by government extortion June 2021/https://web.archive.org/web/20210622102718/https://www.nepalitimes.com/from-the-nepali-press/melamchi-delayed-by-government-extortion/ Archivováno 22. 6. 2021 na Wayback Machine. by Bikash Thapa, Nepali Times, 28 December 2018. Retrieved 10 September 2019
  44. SHARMA, Roshan. Living amidst filth [online]. D+C, development and cooperation, 13 May 2016 [cit. 2016-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 September 2016. (anglicky) 
  45. National Population and Housing Census 2011 (Village Development Committee/Municipality) [online]. Government of Nepal, National Planning Commission, Central Bureau of Statistics [cit. 2021-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. Population [online]. Kathmandu Metropolitan City, Government of Nepal [cit. 2009-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 April 2009. (anglicky) 
  47. Grid View: Table LANGUAGE – NepalMap [online]. [cit. 2021-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 March 2021. (anglicky) 
  48. Kathmandu Population 2021 (Demographics, Maps, Graphs) [online]. [cit. 2020-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 September 2020. (anglicky) 
  49. a b Festivals [online]. Kathmandu Metropolitan City, Government of Nepal [cit. 2009-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 April 2009. (anglicky) 
  50. Kathmandu Valley – Unesco World Heritage site [online]. World Heritage – UNESCO.org [cit. 2009-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 October 2005. (anglicky) 
  51. Kathmandu Valley World Heritage site: Nepal [online]. Unesco, Kathmandu and Bangkok, 2006 [cit. 2009-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 June 2012. (anglicky) 
  52. Kumari Devi – The Living Goddess [online]. Visitnepal.com [cit. 2009-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 August 2011. (anglicky) 
  53. SAARC tourism [online]. [cit. 2010-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 July 2010. (anglicky) 
  54. a b c MAYHEW, Bradley; BINDLOSS, Joe; ARMINGTON, Stan. Nepal. [s.l.]: Lonely Planet, 2006. Dostupné online. ISBN 978-1-74059-699-2. S. 166. (anglicky) 
  55. SAARC tourism [online]. [cit. 2013-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 July 2010. (anglicky) 
  56. Spiritual guides [online]. 1 January 2006 [cit. 2010-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 June 2010. (anglicky) 
  57. Snellgrove (1987), p. 365.
  58. Fables of Boudhanath and Changunarayan [online]. nepalnews.com [cit. 2009-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 July 2008. (anglicky) 
  59. a b c MAYHEW, Bradley; BINDLOSS, Joe; ARMINGTON, Stan. Nepal. [s.l.]: Lonely Planet, 2006. Dostupné online. ISBN 978-1-74059-699-2. S. 170–71. (anglicky) 
  60. Ranipokhari, the Queen's pond [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 March 2018. (anglicky) 
  61. Jha p. 21
  62. Jha p. 23
  63. Jha pp. 23–24
  64. a b Museums and Art Galleries of Nepal [online]. Asiatravel.com [cit. 2009-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 August 2012. (anglicky) 
  65. a b c d e f g h Museums and art galleries [online]. Asia Travel [cit. 2009-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 August 2012. (anglicky) 
  66. WOODHATCH, Tom. Nepal handbook. [s.l.]: Footprint Travel Guides, 1999. Dostupné online. ISBN 978-1-900949-44-6. S. 194. (anglicky) 
  67. MAYHEW, Bradley; BINDLOSS, Joe; ARMINGTON, Stan. Nepal. [s.l.]: Lonely Planet, 2006. Dostupné online. ISBN 978-1-74059-699-2. Kapitola History – Royal Troubles, s. 38. (anglicky) 
  68. VIBHAGA, Nepal Sūcanā. Narayanhity Royal Palace, home of the King of Nepal. [s.l.]: His Majesty's Govt., Ministry of Communications, Dept. of Information, 1975. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 October 2021. S. 5. (anglicky) 
  69. The Taragaon Museum September 2015/https://web.archive.org/web/20150903235159/https://www.facebook.com/TheTaragaonMuseum Archivováno 3. 9. 2015 na Wayback Machine. on Facebook
  70. a b SPACES Magazine – Carl Pruscha [online]. 25 May 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 May 2014. (anglicky) 
  71. Carl Pruscha " 06 Taragaon – Hostel [online]. [cit. 2014-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 May 2014. (anglicky) 
  72. Kathmandu Contemporary Art Centre [online]. Kathmanduarts.org [cit. 2010-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 July 2010. (anglicky) 
  73. Theatre fest begins. The Kathmandu Post. 18 November 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 January 2014. (anglicky) 
  74. Jazzmandu – About Us [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 June 2020. (anglicky) 
  75. a b Lonely Planet (2003), pp. 91–92
  76. Nepal. KFC, Kathmandu – Restaurant Reviews [online]. TripAdvisor [cit. 2013-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 November 2013. (anglicky) 
  77. Nepal: A whiff of sobriety. The Economist. 28 July 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 December 2013. (anglicky) 
  78. Jwajalapa [online]. [cit. 2011-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 August 2011. (anglicky) 
  79. Taleju Bhavani and Kumari Worship [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 October 2019. (anglicky) 
  80. Reconstruction of Degu Taleju Temple stalled [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 February 2020. (anglicky) 
  81. Living Goddesses of Nepal [online]. 1 June 2015 [cit. 2020-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 August 2019. (anglicky) 
  82. Katmandu as a world Heritage Site [online]. Kathmandu Metropolitan City, Government of Nepal [cit. 2013-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 December 2013. (anglicky) 
  83. L. S. Cousins (1996), "The dating of the historical Buddha February 2011/https://web.archive.org/web/20110226184207/http://indology.info/papers/cousins/ Archivováno 26. 2. 2011 na Wayback Machine.: a review article", Journal of the Royal Asiatic Society (3)6(1): 57–63.
  84. Broadening the Nepali mind [online]. Ekantipur, 2 February 2017 [cit. 2017-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 August 2017. (anglicky) 
  85. Churches in Nepal [online]. Across [cit. 2009-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 May 2010. (anglicky) 
  86. Diplomacy in Action [online]. US Department of State [cit. 2009-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 August 2020. (anglicky) 
  87. Science, research and technology in Nepal [online]. [cit. 2009-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 August 2018. (anglicky) 
  88. Ramon Magsaysay Award Foundation. Ramon Magsaysay Award Foundation [online]. Rmaf.org.ph [cit. 2013-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 December 2013. (anglicky) 
  89. healio [online]. Healio, May 2007 [cit. 2013-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 December 2013. (anglicky) 
  90. Prince Mahidol Award [online]. Prince Mahidol Award, 5 May 2009 [cit. 2013-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 December 2014. (anglicky) 
  91. List of medical colleges of Nepal [online]. Medchrome.com, 26 December 2009 [cit. 2012-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 January 2012. (anglicky) 
  92. LEWIS, Todd T. Buddhism, Himalayan Trade, and Newar Merchants. buddhim.20m.com. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 July 2011. (anglicky) 
  93. a b c Economy [online]. Kathmandu Metropolitan City, Government of Nepal [cit. 2009-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 July 2017. (anglicky) 
  94. a b c d Economy [online]. Kathmandu Metropolitan City Office [cit. 2009-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 July 2017. (anglicky) 
  95. a b Shrestha pp. 86–89
  96. Where is Nepal Located in the world map? [online]. [cit. 2021-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 August 2021. (anglicky) 
  97. Thamel. Nepali Times. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 November 2021. (anglicky) 
  98. Shrestha pp. 86–87
  99. Hotels in Kathmandu [online]. [cit. 2009-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 January 2010. (anglicky) 
  100. NASANA. Total road length crosses 80,000km. The Himalayan Times [online]. 2015-07-13 [cit. 2023-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  101. Shrestha pp. 91–96
  102. BP Highway handed over March 2020/https://web.archive.org/web/20200301173350/https://kathmandupost.com/national/2015/01/21/bp-highway-construction-complete-after-20-years Archivováno 1. 3. 2020 na Wayback Machine. Retrieved 1 March 2020
  103. Nepali Army | नेपाली सेना. www.nepalarmy.mil.np [online]. [cit. 2023-01-20]. Dostupné online. 
  104. [1], September 2007/https://web.archive.org/web/20070928132637/http://www.caanepal.org.np/tia.htm Archivováno 28. 9. 2007 na Wayback Machine.
  105. Turkish Airlines – News – turkishairlines.com [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 August 2014. (anglicky) 
  106. Oman Air to Launch Kathmandu [online]. Routesonline.com, 11 February 2010 [cit. 2017-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 December 2018. (anglicky) 
  107. NAC's last flight to Osaka on Feb 27 March 2020/https://web.archive.org/web/20200301173349/https://thehimalayantimes.com/business/nacs-last-flight-to-osaka-on-feb-27/ Archivováno 1. 3. 2020 na Wayback Machine. Retrieved 1 March 2020
  108. SHRESTHA, Elvin L. Connecting Nepal with ropes – Business – Nepali Times [online]. [cit. 2017-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 October 2017. (anglicky) 
  109. Chandragiri Hills [online]. [cit. 2017-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 October 2017. (anglicky) 
  110. Goal Programme – All-Nepal Football Association – 2001 [online]. FIFA [cit. 2009-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 September 2007. (anglicky) 
  111. Kathmandu Kings XI [online]. [cit. 2018-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 November 2018. (anglicky) 
  112. Outline of International Relations of Kathmandu Metropolitan City [online]. Katamandu Metropolitan City, Government of Nepal [cit. 2009-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 July 2011. (anglicky) 
  113. a b KMC International Relationship With Sister Cities [online]. Kathmandu Metropolitan City [cit. 2020-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 November 2020. (anglicky) 

Další čtení[editovat | editovat zdroj]

  • Beal, Samuel (1884). Si-Yu-Ki: Buddhist Records of the Western World, by Hiuen Tsiang. 2 vols. Translated by Samuel Beal. London. 1884. Reprint: Delhi. Oriental Books Reprint Corporation. 1969.
  • MAYHEW, Bradley; BINDLOSS, Joe; ARMINGTON, Stan. Lonely Planet. [s.l.]: Lonely Planet, 2006. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 October 2021. ISBN 978-1-74059-699-2. S. 416. (anglicky) 
  • MAYHEW, Bradley; BINDLOSS, Joe; ARMINGTON, Stan. Nepal. [s.l.]: Lonely Planet, 2006. Dostupné online. ISBN 978-1-74059-699-2. S. 166. (anglicky) 
  • Mayhew, Bradley; BROWN, LINDSAY; VIVEQUIN, WANDA. Lonely Planet Nepal. [s.l.]: Lonely Planet, 2003. ISBN 978-1-74059-422-6. (anglicky) 
  • Nanjio, Bunyiu (1883). A Catalogue of the Chinese Translation of the Buddhist Pantheon. Oxford at the Clarendon Press.
  • Shaha, Rishikesh (1992). Ancient and Medieval Nepal. Manohar Publications, New Delhi. ISBN 978-81-85425-69-6.
  • SHRESHTA, S.H. Nepal in Maps. Kathmandu: Educational Publishing House, 2005. S. 129. (anglicky) 
  • SHRESHTA, Vinod Prasad. A Concise Geography of Nepal. Kathmandu: Mandal Publications, 2007. ISBN 978-99946-55-04-5. S. 126. (anglicky) 
  • Snellgrove, David (1987). Indo-Tibetan Buddhism: Indian Buddhists & Their Tibetan Successors. Two Volumes. Shambhala Publications, Boston. ISBN 978-0-87773-311-9 (v. 1); ISBN 978-0-87773-379-9 (v. 2).
  • Tamot, Kashinath, and Ian Alsop. (2001). "A Kushan-period Sculpture from the reign of Jaya Varma, CE 184/185, Kathmandu, Nepal." (2001). Asianart.com January 2010/https://web.archive.org/web/20100103112719/http://asianart.com/articles/jaya/index.html Archivováno 3. 1. 2010 na Wayback Machine.
  • Tamot, Kashinath, and Ian Alsop. (date unknown. Update of previous article). "A Kushan-period Sculpture from the reign of Jaya Varman, CE 185, Kathmandu, Nepal." Asianart.com January 2010/https://web.archive.org/web/20100103112719/http://asianart.com/articles/jaya/index.html Archivováno 3. 1. 2010 na Wayback Machine.
  • THAPA, Rajesh Bahadur; MURAYAMA, Yuji; ALE, Shailja. Kathmandu. Cities. 2008, s. 45–57. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 August 2020. DOI 10.1016/j.cities.2007.10.001. (anglicky) 
  • THAPA, Rajesh; MURAYAMA, Yuji. Examining Spatiotemporal Urbanization Patterns in Kathmandu Valley, Nepal: Remote Sensing and Spatial Metrics Approaches. Remote Sensing. 2009, s. 534–556. DOI 10.3390/rs1030534. Bibcode 2009RemS....1..534T. (anglicky) 
  • THAPA, Rajesh Bahadur; MURAYAMA, Yuji. Drivers of urban growth in the Kathmandu valley, Nepal: Examining the efficacy of the analytic hierarchy process. Applied Geography. 2010, s. 70–83. DOI 10.1016/j.apgeog.2009.10.002. (anglicky) 
  • THAPA, Rajesh Bahadur; MURAYAMA, Yuji. Urban growth modeling of Kathmandu metropolitan region, Nepal. Computers, Environment and Urban Systems. 2011, s. 25–34. DOI 10.1016/j.compenvurbsys.2010.07.005. (anglicky) 
  • VIBHAGA, Nepal Sūcanā. Narayanhity Royal Palace, home of the King of Nepal. [s.l.]: His Majesty's Govt., Ministry of Communications, Dept. of Information, 1975. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 October 2021. S. 14. (anglicky) 
  • Watters, Thomas. (1904–05). On Yuan Chwang's Travels in India. (629–645 CE). Royal Asiatic Society. Second Indian Edition. Munshhiram Manoharlal Publishers, New Delhi. (1973).
  • WOODHATCH, Tom. Nepal handbook. [s.l.]: Footprint Travel Guides, 1999. Dostupné online. ISBN 978-1-900949-44-6. S. 194. (anglicky) 


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]