Šedý zákal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Šedý zákal u člověka

Šedý zákal (katarakta) je vážné onemocnění oka. Odborný název pochází z řeckého slova katar(rh)aktes, které je odvozeno z původního slova katarassein, což znamená „padat dolů“, neboť Řekové přirovnávali katarakt k vodopádu. (kata – dolů, arassein – padat). V latinském názvosloví se katarakta nazývala portcullis, což v překladu znamená padací mříž.

Katarakta je vlastně zákal oční čočky a projevuje se viděním jakoby přes špinavé sklo nebo pomalu zamrzající okno. Nemoc se dnes léčí nahrazením zakalené lidské čočky tenkou umělou čočkou. Ve světě je dnes šedý zákal i přes pokročilou moderní léčbu stále jednou z hlavních příčin slepoty v rozvojových zemích. Podle WHO je šedý zákal celosvětově zodpovědný za 48 % případů slepoty v dospělosti (okolo 18 miliónů lidí).

Naproti tomu ve vyspělých zemích jsou dnes technologie na takové úrovni, že operace šedého zákalu je zcela rutinní a vysoce bezpečný zákrok, který trvá 15 -30 minut. Jen v ČR se provede téměř 150 tisíc operací šedého zákalu ročně a jedná se o nejčastější chirurgický zákrok na lidském těle.

Příčina a druhy[editovat | editovat zdroj]

Šedý zákal je nejčastěji způsoben stárnutím, tzv. senilní katarakta. Tento typ tvoří naprostou většinu operovaných šedých zákalů.

Následkem nejen věku, ale i přidružených onemocnění může docházet k degenerativním změnám ve tkáních čočky, které vytvářejí drobné shluky uvnitř čočky. S vývojem zákalu se stávají tyto shluky hustější, zakalenější a zabírají čím dále větší plochu. Zakalená čočka rozptyluje a blokuje průchod světla a brání tak vzniku ostrého obrazu, což způsobuje potíže s viděním.

Dědičnost může ovlivnit, jestli šedý zákal vznikne dříve nebo později. Základního vyvolavatele však medicína dosud nezná, proto není možno stanovit ani jednoznačnou prevenci. Onemocnění se považuje za multifaktoriální (více příčin), kromě věku hraje úlohu pohlaví (častěji ženy), rasa (černoši), kouření, cukrovka, složení stravy, míra znečištění ovzduší a další.

Šedý zákal může vzniknout také v důsledku trvalého užívání některých léčiv (hlavně kortikosteroidů) nebo v důsledku jiného celkového nebo očního onemocnění. Jedná se pak o tzv. komplikovanou kataraktu.

Také vystavení očí ultrafialovému záření zvyšuje riziko katarakty, ať už se jedná o součást slunečního záření nebo např. ze solária.[1]

Další příčinou vzniku šedého zákalu je proběhlý úraz oka, těžší oční zánět, nádor oka, metabolická a systémová onemocnění.

Oboustranný šedý zákal jako součást syndromu vrozených zarděnek

Jinou příčinou, u vrozené katarakty, může být dědičnost nebo infekce matky v době těhotenství. Jde o tzv. kongenitální kataraktu.

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

  • zamlžené vidění, rozostřené vidění, neostrý obraz, hlavně při pozorování předmětů do dálky
  • nepříjemné oslňování a citlivost na silnější světlo (například na sluneční světlo)
  • oslňování při nočním řízení automobilu
  • barvy nejsou tak syté jako na druhém oku, lámou se, mají jinou intenzitu a odstín
  • při pohledu jedním okem se předměty jeví zdvojené až ztrojené
  • narůstající krátkozrakost, narůstající astigmatismus

Zpočátku, když zákal postihuje malou část čočky, nemusejí být příznaky příliš patrné. U některého typu zákalu může dokonce přechodně dojít ke zlepšení vidění na blízko. Čím více však je čočka zakalená, tím jsou projevy výraznější a více rušivé.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Šedý zákal se nedá ani zastavit, ani zpomalit jakoukoliv terapeutickou intervencí. U šedého zákalu dochází k metabolickým změnám uvnitř lidské čočky, následnému zkalení periferní a následně optické části čočky. Nedá se léčit jinak než chirurgicky. Operaci vždy indikuje oftalmolog a provádí se, pokud katarakta snižuje kvalitu vidění natolik, že obtěžuje osobní nebo pracovní život nebo pokud je to nutné z jiného léčebného důvodu – např. u určitých typů glaukomu (zeleného zákalu).

Již dávno není pravda, že šedý zákal musí tzv. dozrát, právě naopak. Čím méně je čočka zakalená, tím je operace šetrnější pro tkáně oka, probíhá rychleji a snižuje se riziko možných komplikací. Závažné komplikace během operace a nebo po operaci, které by ohrožovaly zrak pacienta, jsou extrémně vzácné a pohybují se v řádu promilí.

Operace se provádí v tzv. topické anestézii. Ta spočívá v kapání anestetických kapek na rohovku a spojivku, čímž dochází ke znecitlivění oka. Zkalené jádro čočky se odstraňuje rozmělněním jádra čočky speciálním ultrazvukem a odsáváním částeček jádra vakuem a řízeným podtlakem z oka. Do zbylého průhledného čočkového pouzdra, které v oku zůstává, se vkládá umělá nitrooční čočka. Umělá čočka nahrazuje dioptrickou sílu odstraněné lidské čočky a je předem spočítána na speciálním přístroji. Umožňuje tak ostré vidění i po operaci. Volbou dioptrické síly umělé čočky se může odstranit krátkozrakost nebo dalekozrakost. Ke stabilizaci vidění dochází většinou za 2 až 4 týdny po operaci. Pokud je zakalená čočka odstraněna bez náhrady, stává se oko afakickým, což s sebou nese neschopnost akomodace a zpravidla silnou dalekozrakost, kterou ovšem lze kompenzovat brýlemi apod. (typicky víceohniskovými, aby byla nahrazena chybějící akomodace).

V současné době je možné nahradit čočku v oku i speciálními multifokálními (více ohniskovými) nitroočními čočkami, které kromě krátkozrakosti či dalekozrakosti řeší také vetchozrakost (presbyopii), tedy potřebu brýlí na čtení. Existují i torické nitrooční čočky, které korigují astigmatismus. Je tak možné se operací šedého zákalu i zcela zbavit brýlí. Tyto nadstandardní nitrooční čočky nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Přestože mají multifokální nitrooční čočky i svá negativa, zažívají obrovský technologický pokrok, díky kterému se zásadně snížily vedlejší optické fenomény těchto čoček, které vyplývají z jejich fyzikálně optické konstrukce. Tyto negativní optické fenomény jsou patrné především za horších světelných podmínek, při umělém osvětlení a v noci. Patří mezi ně - kruhy (haló) okolo světelných zdrojů, tříštění světel, oslnění (glare). Jejich míra je závislá na konstrukci čočky a u nejmodernějších čoček ze skupiny EDoF (Extended Depth of Focus) jsou nejméně patrné. K odstranění šedého zákalu se využívá i femtosekundový laser. Laser nahrazuje plně či částečně při operaci ultrazvuk, ostré nástroje a skalpel. Femtosekundový laser je zásadně přesnější a jemnější než lidská ruka chirurga a ultrazvuk. Laser je až 10x přesnější než člověk a až o 96 % šetrnější než ultrazvuk[zdroj?].

Přestože je využití femtosekundového laseru při operaci šedého zákalu velkým pokrokem a zjednodušením pro chirurga, provádí pouze úvodní část operace. Odsátí zkalené čočky z oka, vložení čočky umělé a celý závěr operace je stále v rukou operatéra. Poslední studie i ukazují, že asistence laseru při operaci může snížit míru určitých komplikací, ale současně přináší jistou míru komplikací jiných, specifických právě pro použití této technologie. Stejně tak se studie shodují na diskutabilním přínosu v rámci pooperačních výsledků.

Riziko vzniku demence[editovat | editovat zdroj]

Podle výzkumu Harvardovy univerzity lidé se šedým zákalem, kteří podstoupili oční operaci, měli téměř o třetinu nižší riziko vzniku demence než nemocní, kteří nepodstoupili zákrok.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]