Sídla domorodých úřadů tchu-s’

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sídla domorodých úřadů tchu-s’
Světové dědictví UNESCO
Stéla v Chaj-lung-tchunu

Stéla v Chaj-lung-tchunu

Smluvní stát ČínaČína Čína
Souřadnice
Typ kulturní dědictví
Kritérium ii, iii
Odkaz 1474 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 2015 (39. zasedání)

Sídla domorodých úřadů tchu-s’ (čínsky pchin-jinem Tǔsī yízhǐ, znaky zjednodušené 土司遗址, tradiční 土司遗址) jsou pozůstatky tří domorodých úřadů tchu-s’ v provinciích Chu-nan, Chu-pej a Kuej-čou, které byly v roce 2015 zařazeny na Seznam světového dědictví organizace UNESCO.

Zapsány byly jako symbol historických čínských administrativních postupů „spojujících sjednocování země s respektem ke zvykům a způsobu života menšin“.[1][2] Domorodý úřad tchu-s’ bylo v Číně od 13. století obecné označení autonomních území nečínských kmenů v jihozápadní Číně na úrovni prefektury, kraje nebo okresu. První zřídila říše Jüan, systematicky je zaváděla vláda říše Ming, přetrvaly i za Čchingů. Do světového dědictví byla zařazena sídla domorodých úřadů v Lao-s’-čchengu, Tchang-ja a Chaj-lung-tchunu.

Lao-s’-čcheng leží na západě provincie Chu-nan v okresu Jung-šun v Tchuťiaské a miaoské autonomní prefektuře Siang-si.[1] Od roku 1995 v něm probíhá archeologický výzkum pozůstatků paláce místního náčelníka a s ním souvisejícího sídla, pocházejícího z mingské doby.[3]

Tchang-ja leží na jihozápadě provincie Chu-pej v okresu Sien-feng v Tchuťiaské a miaoské autonomní prefektuře En-š’.[1] Místní tchuťiaští náčelníci zde sídlili od poloviny 14. století do 30. let století osmnáctého.

Chaj-lung-tchun leží u hory Lung-jen v jihočínském okresu Chuej-čchuan (v prefektuře Cun-i na severu provincie Kuej-čou). Má rozlohu 1,59 km², obklopen je téměř šesti kilometry hradeb.[4] Jádrem komplexu byly dva paláce, každý o 20 tisíci m². Vznikl roku 1257.[4] Sloužil jako sídlo a pevnost náčelníků místních kmenů Miao z rodu Jang. Své postavení si udrželi několik století, dokud se poslední z nich po roce 1587 nevzbouřil v povstání Jang Jing-lunga, mingská armáda Chaj-lung-tchun roku 1600 dobyla a vypálila.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c UNESCO. Tusi Sites [online]. UNESCO, 2015 [cit. 2015-07-14]. Sídla domorodých úřadů tchu-s’ ne stránkách UNESCO. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Xinhua. China's Tusi Sites Listed as World Heritage [online]. CRI, 2015-7-4 [cit. 2015-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. The Laosicheng Site in Yongshun County, Hunan. Chinese Archaeology. Listopad 2012, roč. 12, čís. 1, s. 28–35. ISSN 2160-5068, (Print) 5004-4295 (Online) 2160-5068, (Print) 5004-4295. (anglicky) 
  4. a b Chinese Archaeology. Excavation to the Hailongtun Castle in Zunyi, Guizhou Province [online]. The Institute of Archaeology, Chinese Academy of Social Sciences, 2013-3-13 [cit. 2015-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. SWOPE, Kenneth M. A Dragon's Head and a Serpent's Tail: Ming China and the First Great East Asian War, 1592-1598. Norman: University of Oklahoma Press, 2012. 432 s. ISBN 080618504X, 9780806185040. S. 37–39. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • UNESCO. Tusi Sites [online]. UNESCO, 2015 [cit. 2015-07-14]. Sídla domorodých úřadů tchu-s’ ne stránkách UNESCO. Dostupné online. (anglicky) 
  • AMEY, Katie. Now that's a sight Tusi: Remains of ancient Chinese tribal sites are latest to be added to World Heritage List [online]. Daily Mail. MailOnline, 2015-7-4 [cit. 2015-07-14]. Zpráva o zařazení na seznam světového dědictví s fotogalerií. Dostupné online. (anglicky)