Fu-ťien

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fu-ťien
福建
Fuzhou Cityscape (Taixi CBD).jpg
Hekeng - view from the lookout - DSCF3048.JPG
Punting 9bends.JPG
九鲤湖 - Nine Carps Lake - 2011.07 - panoramio.jpg
View of Urban Area of Amoy from Mount Riguangyan.jpg
Panoramatic view of xiamen university at sunset.jpg
Od shora dolů, zleva doprava: 1. Panorama hlavního města Fu-čou 2. Tradiční hakkské domy tchu-lou 3. Pohoří Wu-i 4. Hora Tchaj-mu 5. Město Sia-men 6. Panorama Siamenské univerzity
Geografie
Provincie Fu-ťien na mapě Číny
Provincie Fu-ťien na mapě Číny
Hlavní městoFu-čou
Souřadnice
Rozloha121 400 km²
Nejvyšší bodChuang-kang-šan (2158 m n. m.)
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel41 540 086 (2020)
HDP/obyv.¥ 105 818
$ 15 500
Jazykčínština, min (minnanština, hokkien, pchusienský min, východní min, fučouský dialekt, centrální min, severní min), hakkština
Národnostní složeníChanové (98%), Šeové, Miaové, Chuejové, Mandžuové
Správa regionu
Nadřazený celekČínská lidová republika
Druh celkuprovincie
Podřízené celky8 městských prefektur, 1 subprovinční město
GuvernérČao Lung
Tajemník KSČJin Li
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2CN-FJ
Oficiální webwww.fujian.gov.cn
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o provincii Čínské lidové republiky. O části této provincie spravované Čínskou republikou na Tchaj-wanu pojednává článek Fu-ťien (Čínská republika).

Fu-ťien (čínsky pchin-jinem Fújiàn, znaky 福建) je pobřežní provincie ve východní Číně. Provincie z větší části náleží k Čínské lidové republice, malou část (ostrovy v Tchajwanském průlivu) však spravuje Čínská republika na Tchaj-wanu; na celé území provincie si činí nárok oba státy. Rozloha provincie Fu-ťien je 121 400 km² a má přibližně 39 730 000[1] obyvatel. Hlavním městem provincie je Fu-čou.

Zatímco je obyvatelstvo Fu-ťienu převážně chanského (etnicky čínského) původu, jedná se o jednu z nejvíce jazykově a kulturně rozmanitých provincií. Historicky byly rozšířeny především dialekty jazykové skupiny Min, včetně skupiny dialektů Hokkien, užívaných na jihovýchodě provincie, či fučouského dialektu, užívaného v okolí hlavního města Fu-čou. Dále je také rozšířený jazyk hakka, jímž hovoří Hakkové.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Raná historie a císařské období[editovat | editovat zdroj]

V pozdější části období Jara a podzimu se na jih od changčouské zátoky nacházelo království Jüe, které zahrnovalo některé oblasti dnešní provincie Fu-ťien. Jeho vládce byl nominálním vazalem čínského krále. Moc království Jüe vzrostla zejména poté, co v roce 473 př. n. l. dobylo stát Wu. Během období válčících států bylo království Jüe v roce 334 př. n. l. naopak dobyto královstvím Čchu. Wu-ču, jeden ze synů sesazeného krále Jüe, uprchl po moři na jih zhruba k dnešnímu Fu-čou a stal se králem státu Min-jüe. Za vlády císaře Wu-tiho bylo potlačeno povstání minjüeských kmenů, načež tyto kmeny byly přesídleny na sever do vnitrozemské oblasti mezi řekami Chuaj a Jang-c'. Po sjednocení Číny za dynastie Čchin byla území království Min-jüe zřízena komandérie Min-čung. Po kolapsu dynastie Čchin a následném zrození říše Chan bylo království Min-jüe obnoveno císařem Kao-cu a vráceno Wu-čuovi za jeho pomoc v boji proti vojevůdci Siang Jüovi.[2]

Během období Šesti dynastií (220–589 n. l.; částečně se překrývajícího s obdobím Šestnácti států) zůstal region v čínské sféře; ke skutečné sinizaci ale došlo až v dobách dynastie Tchang, kdy se sňatky mezi mezi tchangskými osadníky ze severu a místním obyvatelstvem staly běžnými. Po pádu říše Tchang se na území Fu-ťienu rozkládalo království Min s hlavním městem ve Fu-čou. V polovině desátého století bylo království Min rozděleno mezi stát Jin, ovládající oblast severního Fu-ťienu, zatímco jižní Fu-ťien byl spravován státem Min s centrem v Čang-čou.[2]

Význam regionu rychle vzrůstal v období dynastie Jižní Sung, kdy sloužil jako hospodářské zázemí nedalekého hlavního města říše, Lin-anu (nynějšího Chang-čou). Fu-ťien byl klíčovým dodavatelem rýže a hlavním producentem cukrové třtiny, ovoce a čaje. Vzhledem k důležitosti obchodu pro dynastii Jižní Sung, se provincie také stala loďařským a komerčním centrem a to jak pro pobřežní, tak pro zámořský obchod.[2] Přístavní město Čchüan-čou bylo významné v rámci obchodních kontaktů Číny s muslimským světem vedených skrze arabské, později také perské, turecké a indické obchodníky.[3] V letech 1405–1433 z Fu-ťienu vyplouvaly Čeng Cheovy expediční floty včetně tzv. „lodí pokladů“, mnohé z nichž byly lokálně postaveny.[4]

Úpadek Fu-ťienu se pojí se zákazem námořního obchodu v roce 1433 za dynastie Ming a izolacionistickou politikou za dynastie Čching, která Fu-ťien zasáhla nejsilněji na konci 17. století, kdy mingští loajalisté obsadili Tchaj-wan a ostrovy u fuťienského pobřeží.[2] V těchto dobách se navzdory oficiálnímu zákazu námořního obchodu hlavní baštou čínských kupců stal Sia-men, kde na rozdíl od nedalekého Čchüan-čou a Fu-čou nesídlil úřední dozor nad obchodní lodní dopravou.[5]

K mírnému oživení fuťienské ekonomiky došlo ve druhé polovině 19. století, kdy města Fu-čou a Sia-men byla podle tzv. nerovných smluv otevřena západním mocnostem jako smluvní přístavy. Například moderní loďařský průmysl rozvíjející se Ma-weji byl ale zničen francouzskou flotou během čínsko-francouzské války v letech 1883–1885. V roce 1886 byl ostrov Tchaj-wan oddělen od Fu-ťienu a byl ustaven samostatnou provincií.[2]

20. století[editovat | editovat zdroj]

Po Sinchajské revoluci v roce 1911 se Fu-ťien stal součástí nově vzniklé Čínské republiky. Krátce na to se, podobně jako jiné čínské provincie, ocitl ve střetu zájmů tzv. militaristů, lokálních vojenských vůdců, kteří ovládali jednotlivá čínská území. Od roku 1922 byl vojenským guvernérem Fu-ťienu Wang Jung-čchüan, který byl součástí Anchuejské kliky. Na počátku 30. let 20. století byla část západního Fu-ťienu krátkodobě začleněna do tzv. Ústřední revoluční základny, území ovládaného čínskými komunisty. Následná vzpoura vládních vojsk dislokovaných v provincii proti vládě v Nankingu v roce 1933 vedla k reakci ze strany kuomintangské nankingské vlády, která následně provincii znovu ovládla a vypudila komunistické síly.[2]

Po roce 1938, během druhé čínsko-japonské války byla pobřežní centra provincie okupována japonskými silami. Provinční vláda se v roce 1941 stáhla do vnitrozemského Jung-anu v prefektuře San-ming, odkud spravovala zbývající části provincie po dobu trvání války. V roce 1949 v rámci čínské občanské války provincii dobyla komunistická 3. polní armáda a Fu-ťien se tak stal součástí Čínské lidové republiky.[2] Ostrovy v Tchajwanském průlivu ale i nadále zůstávají pod faktickou kontrolou Čínské republiky sídlící na Tchaj-wanu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Poloha a rozloha[editovat | editovat zdroj]

Fu-ťien se nachází jihovýchodním pobřeží Číny, dle zeměpisných souřadnic mezi 23°33′ a 28°20′ severní šířky a 115°50′ a 120°40′ východní délky.[6] Regionálně spadá do východní Číny. Na severu Fu-ťien sousedí s provincií Če-ťiang, na západě s provincií Ťiang-si a na jihu s provincií Kuang-tung. Z východu je obtékán Východočínským mořem, z jihu Jihočínským mořem a na jihovýchodě jej od ostrovu Tchaj-wan odděluje Tchajwanský průliv, úžina, která tato dvě moře spojuje.

Rozloha provincie je 121 400 km².[6]

Povrch[editovat | editovat zdroj]

Provincie Fu-ťien je z většiny kopcovitá a hornatá[6], v čínštině tradičně popisována jako „z osmi částí hory, z jedné části voda, z jedné části pole“ („八山一水一分田“)[7]; nachází se ve východní části Jihočínské hornatiny. Na severozápadu provincie se nachází významné pohoří Wu-i, a pod něj spadající systém Šan-ling, tvořící přirozenou hranici s provincií Ťiang-si.[8][9] V pohoří Wu-i se také nachází nejvyšší hora provincie, Chuang-kang-šan, dosahující výšky 2158 m n. m.[10] Na severu provincie se při hranici s provincií Če-ťiang nachází pohoří Tung-kung a blíže pobřeží také pohoří (s významnou, stejnojmennou horou) Tchaj-mu. Mezi další pohoří Fu-ťienu patří pohoří Ťiou-feng, Taj-jün, a na jihu provincie nacházející se pohoří Taj-mao a hřbet Po-pching.

Lesy zaujímají 66,8% rozlohy provincie, nejvíce ze všech čínských provincií a dalších celků na provinční úrovni.[11]

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Fu-ťien leží ve vlhkém subtropickém podnebném pásu, nicméně podnebné podmínky jsou regionálně závislé, zejména s ohledem na vertikální členění provincie.

Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 17-22 °C, teplota moře celoročně neklesá pod 10 °C. Zimy jsou mírné, s průměrnou teplotou v lednu v pobřežních oblastech 8-13 °C, v horských oblastech 6-8 °C. Průměrná teplota v létě je 20-29 °C.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Největší řekou provincie je Min-ťiang, protékající mimo jiné Nan-pchingem a provinčním hlavním městem Fu-čou. Dalšími významnými toky jsou Ťin-ťiang, či řeka Ťiou-lung, protékající jihem provincie.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Provincie Fu-ťien se dělí na devět celků na prefekturní úrovni – 1 subprovinční město a 8 městských prefektur.

Mapa provincie Název (čínsky) Sídelní městský obvod
český přepis znaky pchin-jin
Subprovinční město
Sia-men 厦门市 Xiàmén Shì S'-ming
Městská prefektura
Fu-čou 福州市 Fúzhōu Shì Ku-lou
Lung-jen 龙岩市 Lóngyán Shì Sin-luo
Nan-pching 南平市 Nánpíng Shì Jen-pching
Ning-te 宁德市 Nánpíng Shì Ťiao-čcheng
Pchu-tchien 莆田市 Pútián Shì Čcheng-siang
Čchüan-čou 泉州市 Quánzhōu Shì Feng-ce
San-ming 三明市 Sānmíng Shì San-jüan
Čang-čou 漳州市 Zhāngzhōu Shì Siang-čcheng

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle Sedmého sčítání lidu Čínské lidové republiky v roce 2020 ve Fu-ťienu žilo 41 540 086 obyvatel, což představuje 2,94 % celkové populace Čínské lidové republiky.[12] Většina populace je koncentrována ve městech u pobřeží, hornaté vnitrozemí je osídleno řidčeji. Z Fu-ťienu také pochází významná část Číňanů žijících v zahraničí, tzv. „zámořských Číňanů“. Fuťienské kořeny má i značná část Číňanů na Tchaj-wanu. Jedná se o jednu z nejvíce jazykově fragmentovaných provincií Číny; historicky byly ve Fu-ťienu rozšířeny především dialekty jazykové skupiny Min, včetně skupiny dialektů Hokkien, užívaných na jihovýchodě provincie, či fučouského dialektu, užívaného v okolí hlavního města Fu-čou. Dále je také rozšířený jazyk hakka, jímž hovoří Hakkové.[13]

Historický vývoj
Rok Populace
1912 15 849 000[14]
1928 10 071 000[15]
1936-1937 11 756 000[16]
1947 11 143 000[17]
1954 13 142 721[18]
1964 16 757 223[19]
1982 25 931 106[20]
1990 30 097 274[21]
2000 34 710 000[22]
2010 36 894 216[23]
2020 41 540 086[12]

Národnostní složení[editovat | editovat zdroj]

Naprostou většinu populace provincie Fu-ťien tvoří Chanové, nejpočetnější etnickou menšinou jsou Šeové.[13] V roce 2010 ve Fu-ťienu žilo přibližně 796 000 příslušníků národnostních menšin; 365 000 z nich byli právě Šeové, což představovalo 51,4 % všech Šeů v celé Číně.[24] Většina Šeů ve Fu-ťienu žije v hornatých oblastech na severu provincie v okolí Ning-te, zejména v okresech Fu-an, Fu-ting a Sia-pchu. Další národnostní menšiny v provincii jsou především Miaové, Chuejové a Mandžuové. Miaové žijí především v hornatém vnitrozemí na severu Fu-ťienu, zatímco Chuejové zejména ve městech Fu-čou, Sia-men, Pchu-tchien a Čchüan-čou. Mandžuové, ve Fu-ťienu žijící především ve Fu-čou, jsou často potomky mandžuských vojáků, kteří tvořili městskou posádku v dobách dynastie Čching.[13]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Politický systém provincie je de facto strukturován jako systém vlády jedné strany, Komunistické strany Číny, podobně jako tomu je na celostátní úrovni.

Vrcholným výkonným orgánem provincie je Lidová vláda, v jejímž čele stojí guvernér, nominálně nejvýše postavený představitel provincie. Guvernér zpravidla bývá zástupcem tajemníka provinčního výboru Komunistické strany Číny, tedy až druhým nejvýše postaveným stranickým hodnostářem v provincii. Guvernér je tak fakticky podřízen stranickému tajemníkovi.

Guvernéři provincie Fu-ťien

  1. Čang Ting-čcheng (张鼎丞) (srpen 1949 – říjen 1954)
  2. Jie Fej (叶飞) (říjen 1954 – leden 1959)
  3. Ťiang I-čen (江一真) (leden 1959 – říjen 1959)
  4. Wu Chung-siang (伍洪祥) (duben 1960 – červen 1962)
  5. Ťiang I-čen (江一真) (listopad 1962 – prosinec 1962)
  6. Wen Ťin-šuej (魏金水) (prosinec 1962 – květen 1967)
  7. Chan Sien-čchu (韩先楚) (srpen 1968 – prosinec 1973)
  8. Liao Č'-kao (廖志高) (listopad 1974 – prosinec 1979)
  9. Ma Sing-jüan (马兴元) (prosinec 1979 – leden 1983)
  10. Chu Pching (胡平) (leden 1983 – září 1987)
  11. Wang Čao-kuo (王兆国) (září 1987 – listopad 1990)
  12. Ťia Čching-lin (贾庆林) (listopad 1990 – duben 1994)
  13. Čchen Ming-i (陈明义) (duben 1994 – říjen 1996)
  14. Che Kuo-čchiang (贺国强) (říjen 1996 – srpen 1999)
  15. Si Ťin-pching (习近平) (srpen 1999 – říjen 2002)
  16. Lu Čan-kung (卢展工) (říjen 2002 – prosinec 2004)
  17. Chuang Siao-ťing (黄小晶) (prosinec 2004 – duben 2011)
  18. Su Šu-lin (苏树林) (duben 2011 – listopad 2015)
  19. Jü Wej-kuo (于伟国) (listopad 2015 – leden 2018)
  20. Tchang Teng-ťie (唐登杰) (leden 2018 – červenec 2020)
  21. Wang Ning (王宁) (červenec 2020 – říjen 2021)
  22. Čao Lung (赵龙) (říjen 2021 – úřadující)

Tajemníci výboru Komunistické strany Číny provincie Fu-ťien

  1. Čang Ting-čcheng (张鼎丞) (srpen 1949 – říjen 1954)
  2. Jie Fej (叶飞) (říjen 1954 – květen 1967)
  3. Ťiang I-čen (江一真) (úřadující 1958–1970)
  4. Chan Sien-čchu (韩先楚) (duben 1971 – prosinec 1974)
  5. Liao Č'-kao (廖志高) (prosinec 1974 – únor 1982)
  6. Siang Nan (项南) (únor 1982 – březen 1986)
  7. Čchen Kuang-i (陈光毅) (březen 1986 – prosinec 1993
  8. Ťia Čching-lin (贾庆林) (prosinec 1993 – říjen 1996
  9. Čchen Ming-i (陈明义) (říjen 1996 – prosinec 2000 
  10. Sung Te-fu (宋德福) (prosinec 2000 – únor 2004
  11. Lu Čan-kung (卢展工) (únor 2004 – listopad 2009
  12. Sun Čchun-lan (孙春兰) (listopad 2009 – prosinec 2012
  13. Jou Čchüan (尤权) (prosinec 2012 – říjen 2017
  14. Jü Wej-kuo (于伟国) (říjen 2017 – 1. prosince 2020)
  15. Jin Li (尹力) (1. prosince 2020 – úřadující)

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

V roce 2021 byl hrubý domácí produkt provincie 4,881 bilionu jüanů (~17,1 bilionů CZK) a zaznamenal tak 8% nárůst oproti roku 2020.[25] V roce 2020 dosáhlo HDP provincie 4,39 bilionu jüanů (690 miliard USD, 15,1 bilionů CZK), přičemž v porovnání s rokem 2019, kdy bylo HDP provincie 4,239 bilionu jüanů (670 miliard USD, 14,6 bilionů CZK), zaznamenalo 3,3% meziroční růst.[26] Podle výše hrubého domácího produktu byl Fu-ťien v roce 2020 7. nejbohatší provincie v Číně, respektive také 7. nejbohatší administrativní celek na provinční úrovni.[27] HDP per capita v roce 2020 dosáhlo výše 105 818 jüanů (~15 500 USD), přičemž v roce 2010 dosahovalo pouze 40 773 jüanů.[28]

Ekonomickým jádrem provincie je jihovýchodní Fu-ťien (čínsky v českém přepisu min tung-nan, pchin-jinem mǐn dōngnán, znaky zjednodušené 闽东南), oblast zahrnující města Fu-čou, Sia-men, Pchu-tchien, Čchüan-čou a Čang-čou. V roce 2019 oblast jihovýchodního Fu-ťienu tvořila 77 % HDP celé provincie.[26]

Na tvorbě HDP Fu-ťienu se podle sektorového hlediska v roce 2020 podílel terciární sektor ze 47,5 %, sekundární sektor činil 46,3 % a primární sektor 6,2 %.[29] I přes to, že zemědělství stále hraje určitou roli, jeho podíl na tvorbě HDP provincie dlouhodobě klesá. Za 49,2 % celkové průmyslové přidané hodnoty v roce 2019 odpovídal těžký průmysl.[26]

V roce 2019 mezi přední průmyslová odvětví (podle podílu na celkových výnosech průmyslových podniků) ve Fu-ťienu patřila výroba nekovových minerálních výrobků (7,8 %), výroba počítačů, komunikačních a jiných elektronických zařízení (7,7 %), výroba kožených, kožešinových, péřových a dalších výrobků a obuvi (7,5 %), zpracování zemědělských a přidružených výrobků (6,1 %), výroba tkanin (6,0 %), výroba textilu, oděvů a módních doplňků (4,6 %), tavení a lisování neželezných kovů (4,5 %), zpracování ropy, uhlí a jiných paliv (4,4 %), výroba elektrických strojů a zařízení (4,3 %), kulturní, vzdělávací a sportovní zboží (3,9 %) a tavení a lisování železných kovů (3,8 %).[26]

Vývoj složení HDP Fu-ťienu (%)[26]
1980 2000 2020
Primární sektor 36,7 17,0 6,2
Sekundární sektor 41,0 43,3 46,3
Terciární sektor 22,3 39,7 47,5

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční[editovat | editovat zdroj]

K roku 2012 bylo v provincii Fu-ťien vystavěno 54 876 km hlavních silnic (čínsky znaky 国道; česky "státních silnic"), z toho 3 500 km dálnic. Cílem 12. pětiletky (2011-2015) bylo do roku 2015 téměř zdvojnásobit délku dálnic, na 5 500 km.[30] Ve Fu-ťienu vedou následující dálnice:

Letecká[editovat | editovat zdroj]

Nejrušnějším letištěm ve Fu-ťienu je Mezinárodní letiště Sia-men Kao-čchi, které zároveň patří mezi 15 nejrušnějších letišť v Číně.[31] Dalšími mezinárodními letišti v provincii jsou Mezinárodní letiště Fu-čou Čchang-le, obsluhující oblast provinčního hlavního města, a Mezinárodní letiště Čchüan-čou Ťin-ťiang. Mezinárodní letiště Fu-čou Čchang-le bylo otevřeno v roce 1997 a patří zhruba mezi 30 nejrušnějších letišť v Číně.[32]

Ve výstavbě je také nové Mezinárodní letiště Sia-men Siang-an, které po dokončení možná nahradí současné Mezinárodní letiště Sia-men Kao-čchi. Do provozu by mělo být uvedeno v roce 2025.[33][34]

Ve Fu-ťienu se také nachází Letiště Wu-i-šan, které obsluhuje severní oblasti provincie, zejména prefekturu Nan-pching, dále Letiště Lung-jen Kuan-č'-šan, sloužící zároveň jako vojenská základna čínského letectva a regionální Letiště San-ming Ša-sien, které bylo otevřeno v roce 2016.[35]

Železniční[editovat | editovat zdroj]

Nástupiště v železniční stanci Sia-men

Vzhledem k hornatému terénu provincie a tradiční prominenci námořní dopravy byl Fu-ťien připojen k železniční síti relativně pozdě. První železniční spojení se sousedními provinciemi Ťiang-si, Kuang-tung a Če-ťiang byla zprovozněna v letech 1959, 2000 a 2009.

K roku 2013 mezi Fu-ťienem a provincií Ťiang-si na severozápadě existovala čtyři železniční spojení: železniční trať Jing-tchan – Sia-men (otevřena v roce 1959), železniční trať Cheng-feng – Nan-pching (1998), železniční trať Kan-čou – Lung-jen (2005) a vysokorychlostní železniční trať Siang-tchang – Pchu-tchien (2013).

Pobřeží provincie je lemováno vysokorychlostní tratí Chang-čou – Fu-čou – Šen-čen, která Fu-ťien spojuje s provinciemi Če-ťiang na severovýchodě a Kuang-tung na jihozápadu. Na území Fu-ťienu se konkrétně nachází tři z pěti sekcí této trati; jedná se o sekci Wen-čou – Fu-čou, sekci Fu-čou – Sia-men a sekci Sia-men – Šen-čen.[36] Trať mezi Sia-menem a Šen-čenem byla uvedena do provozu v prosinci 2013 po šesti letech výstavby. Jednalo se o poslední sekci celé vysokorychlostní trati Chang-čou – Fu-čou – Šen-čen, vysokorychlostního železničního koridoru na jihovýchodním pobřeží Číny. Nová trať zkrátila dobu cesty mezi Sia-menem ve Fu-ťienu a Šen-čenem v provincii Kuang-tung z 11 na 3 hodiny.[37]

Kvůli vysoké vytíženosti je ve výstavbě je druhá, rychlejší vysokorychlostní trať Fu-čou – Sia-men. Měla být uvedena do provozu v roce 2023.

S Kuang-tungem je Fu-ťien také propojen železniční tratí Čang-pching – Lung-čchuan.

Od června 2015 je v provozu také vysokorychlostní trať Che-fej – Fu-čou, která Fu-ťien spojuje s provincií An-chuej. Trať zkrátila dobu cesty mezi hlavními městy těchto tvou provincií z osmi na méně než čtyři hodiny.[38]

Námořní[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejvýznamnější přístavy ve Fu-ťienu patří přístav ve Fu-čou, přístav v Sia-menu a přístav v Mejčoujském zálivu.

Metro[editovat | editovat zdroj]

Ve Fu-ťienu jsou systémy metra budovány ve dvou městech. Jedná se o metro ve Fu-čou, hlavním městě provincie, a metro v Sia-menu. Systém Fučouského metra by podle plánů měl mít celkovou délku 338 km, přičemž bude obsluhováno 215 stanic. První linka byla spuštěna v roce 2016, v roce 2022 byly ve Fu-čou v provozu již 3 linky.[39][40]

V Sia-menu byla první linka metra uvedena do provozu na konci roku 2017. Celkem by síť Siamenského metra měla měla mít 267 km a 139 stanic.[41]

Školství[editovat | editovat zdroj]

V roce 2017 bylo ve Fu-ťienu celkem 7791 mateřských škol s kapacitou pro 1,57 milionu dětí, 6433 základních a nižších středních škol s 4,14 miliony žáky a 533 vyšších středních škol se 634 700 studenty. V provincii bylo také 51 vyšších odborných institucí, z nichž 8 bylo provinčních a 6 národních ukázkových škol. Vyšší odborné školy ve Fu-ťienu navštěvovalo 257 000 studentů, což činilo 34% studentů v institucích vyššího vzdělávání. V provincii dále bylo 207 středních odborných škol se 381 000 studenty. Z nich bylo 31 národních ukázkových škol a 16 provinčních škol. Ve Fu-ťienu je také 62 technických škol (z nichž je 14 klíčových národních škol a 9 provinčních), na kterých studuje 64 000 studentů.[42]

Ve Fu-ťienu bylo 88 institucí vyššího vzdělávání, na nichž studovalo 756 400 studentů bakalářských, či jedno- až tříletých studijních programů. V provincii bylo 203 celků autorizovaných udělovat magisterské tituly a 81 autorizovaných udělovat doktorské tituly.[42]

Vysoké školy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Heslo 福建 [online]. 百度百科 [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g Fujian - History | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 656 s. Dostupné online. ISBN 80-7106-249-9, ISBN 978-80-7106-249-3. OCLC 42028904 S. 324. 
  4. HO, Dahpon David. 12. The Burning Shore: Fujian and the Coastal Depopulation, 1661–1683. [s.l.]: University of Hawaii Press Dostupné online. ISBN 978-0-8248-5277-1. DOI 10.1515/9780824852771-014. S. 261. (anglicky) 
  5. FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 656 s. Dostupné online. ISBN 80-7106-249-9, ISBN 978-80-7106-249-3. OCLC 42028904 S. 327. 
  6. a b c MA, Zhiguo; GUO, Qinyu; YANG, Feiyue. Recent Changes in Temperature and Precipitation of the Summer and Autumn Seasons over Fujian Province, China. Water. 2021-07-09, roč. 13, čís. 14, s. 1900. Dostupné online [cit. 2022-01-05]. ISSN 2073-4441. DOI 10.3390/w13141900. 
  7. 八山一水一分田的福建,森林覆盖率达65.95%. www.360kuai.com [online]. [cit. 2021-04-20]. Dostupné online. (čínsky) 
  8. HORÁLEK, Adam. Geografie Číny : učební materiál pro studenty sinologie. 1. vyd. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci 179 s. Dostupné online. ISBN 978-80-244-3839-9, ISBN 80-244-3839-9. OCLC 876340948 S. 24. 
  9. 10 Best Things to do in Taining, Sanming - Taining travel guides 2021. TRIP.COM [online]. [cit. 2021-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Huanggang Shan 黄岗山 : Climbing, Hiking & Mountaineering : SummitPost. www.summitpost.org [online]. [cit. 2021-04-20]. Dostupné online. 
  11. Fujian's forest coverage rate ranks first in China for 40 years. xiamen.chinadaily.com.cn [online]. 26. 11. 2019 [cit. 2021-04-20]. Dostupné online. 
  12. a b Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3). National Bureau of Statistics of China [online]. 2021-05-11 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. 
  13. a b c Fujian - People | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. 付表2 1912年中国人口. www.ier.hit-u.ac.jp [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  15. 付表3 1928年中国人口. www.ier.hit-u.ac.jp [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  16. 付表4 1936-37年の中国人口. www.ier.hit-u.ac.jp [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  17. 付表5 1947年全国人口. www.ier.hit-u.ac.jp [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  18. 第一次全国人口普查公报. web.archive.org [online]. 2009-08-05 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  19. 第二次全国人口普查数据. web.archive.org [online]. 2012-09-14 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  20. 第三次全国人口普查公报. web.archive.org [online]. 2012-05-10 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  21. 第四次全国人口普查公报(第2号). web.archive.org [online]. 2012-06-19 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  22. 第五次全国人口普查公报(第2号). web.archive.org [online]. 2012-08-29 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  23. Communiqué of the National Bureau of Statistics of People's Republic of China on Major Figures of the 2010 Population Census[1] (No. 2). web.archive.org [online]. 2013-07-27 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  24. Geography and History: Population & Administrative Divisions [online]. Fujian Provincial People's Government, 2017-02-10 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. 
  25. In 2021, the GDP of Fujian Province Was 4,881.036 Billion Yuan, a Year-on-year Increase of 8%-Invest News-News-Invest Fujian. fdi.swt.fujian.gov.cn [online]. [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. 
  26. a b c d e Fujian: Market Profile. research.hktdc.com [online]. 2021-05-13 [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  27. Gross domestic product (GDP) of China in 2020, by region. Statista [online]. 2021-11-23 [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. China: per capita GDP of Fujian province. Statista [online]. [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. Distribution of the gross domestic product (GDP) across economic sectors in China in 2020, by province or region. Statista [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. 2011年福建省国民经济和社会发展统计公报. web.archive.org [online]. 2012-09-04 [cit. 2021-04-20]. Dostupné online. 
  31. XIAMEN GAOQI INTERNATIONAL AIRPORT: ENSURING FAST HEALTH SCREENING FOR INTERNATIONAL ARRIVALS | Transport Security International Magazine. www.tsi-mag.com [online]. 2020-06-27 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. Fuzhou Changle International Airport. placeandsee.com [online]. [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. China Begins Construction Of Xiamen Xiang’an Airport | Aviation Week Network. aviationweek.com [online]. [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. 
  34. Chinese City of Xiamen Starts Work on Second Airport Costing USD9.7 Billion. www.yicaiglobal.com [online]. [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. Sanming Shaxian Airport Opens for Business. www.chinaaviationdaily.com [online]. [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. 
  36. PANG, Kelly. The Southeast Coast High-Speed Rail Lines, China High-Speed Rail. www.chinahighlights.com [online]. 2021-12-27 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. Xiamen–Shenzhen High-Speed Line [online]. Railway Technology, 2014-01-22 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. BARROW, Keith. China opens Hefei - Fuzhou high-speed line [online]. 2015-06-30 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. BARROW, Keith. Fuzhou opens first metro line. International Railway Journal [online]. 2016-05-20 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. 
  40. PRESTON, Robert. Fuzhou Metro opens Line 5. International Railway Journal [online]. 2022-05-04 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. 
  41. BRIGINSHAW, David. First metro line opens in Xiamen. International Railway Jounral [online]. 2018-01-05 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. 
  42. a b Education, Science and Technology - About Fujian - 福建省人民政府门户网站. www.fujian.gov.cn [online]. 2017-02-10 [cit. 2022-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]