Karagandská oblast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Karagandská oblast
Қарағанды облысы
Карагандинская область
Каркаралы, Karkaraly National Park, Kazakhstan.jpg
Znak
Znak
Geografie
Karagandy in Kazakhstan.svg
Hlavní město Karaganda
Souřadnice
Rozloha 428 000 km²
Časové pásmo +6
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 1 363 638
Hustota zalidnění 3,2 obyv./km²
Jazyk kazaština, ruština
Národnostní složení Rusové 46,9%, Kazaši 32,6%, Ukrajinci 7,2%, Němci 3,1%
Správa regionu
Nadřazený celek KazachstánKazachstán Kazachstán
Druh celku oblast
Podřízené celky 9 okresů a 7 samosprávných měst
Akim Baurzhan Abdishev
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 KZ-KAR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karagandská oblast (kazašsky Қарағанды облысы, rusky Карагандинская область) je oblast v centrální části Kazachstánu. Byla založena 10. března 1932 v rámci Kazašské ASSR. Má rozlohu 428 000 km². Má 1 375 000 obyvatel a je rozdělena na 9 administrativních okresů a 7 samosprávných měst. Hlavním městem je Karaganda.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Oblast hraničí se devíti oblastmi Kazachstánu (Akťubinskou na západě, Kostanajskou na severozápadě, Akmolskou na severu, Pavlodarskou na severovýchodě, Východokazašskou na východě, Almatinskou na jihovýchodě, Žambylskou a Jihokazašskou na jihu a Kyzylordskou na jihozápadě).

Oblast leží severozápadně od jezera Balchaš. Převážnou část zabírá Kazašská pahorkatina (nadmořská výška 300 až 1 000 m). Z ní se zvedají horské masívy Kyzylraj (do 1 566 m) na východě, Karkaralinské hory (do 1 366 m) na severovýchodě a Ulutau (do 1 133 m) na západě. Na jihu přechází pahorkatina v hlinitou poušť Hladovou step (300 až 400 m) a na západě v Turanskou nížinu s písky (Přiaralské Karakumy).

Klima[editovat | editovat zdroj]

Klima je ryze kontinentální, velmi suché. Léto je velmi horké a suché. Vyskytují se pylové bouře a teplota prudce kolísá během 24 hodin. Zima je chladná, dlouhá, s malým množstvím sněhu a se silným větrem a chumelenicemi. Průměrná teplota v červenci 20,1 °С na severu a 25,1 °C na jihu a v lednu -16,7 °С na severu a –13 °C na jihu. Množství srážek za rok je na severu 260 až 280 mm (v horách až 300 mm) a na jihu jenom 100 až 125 mm.

Vodní zdroje[editovat | editovat zdroj]

Největší řeky jsou Nura a Sarysu. Všechny řeky s výjimkou horního toku Išimu na samém severu patří k bezodtokému povodí Balchašského jezera a dalších nevelkých jezer. V řekách je obecně málo vody a v létě jí ještě ubývá a rozpadají se na oddělené tůně, stávají se slanými nebo zcela vysychají. Za účelem zavlažování byly postaveny přehrady. Největší vodní nádrže jsou Samarkandská a Šerubaj-Nurinská u Karagandy a Kengirská u Džezkazganu. Dále byl postaven kanál Irtyš-Karaganda (délka 495 km). V oblasti je mnoho jezer, především slaných (Karasor na severu a Karakoin na jihu), z nichž mnohé se naplňují vodou jen na jaře. Na jihovýchodě je jezero Balchaš. Hodně se využívají sladké podzemní vody.

Půdy a flóra[editovat | editovat zdroj]

Severní část oblasti je tvořena travnato-pelyňkovou stepí na tmavě kaštanových a kaštanových půdách. Jižněji se vyskytuje řídká polopouštní a pouštní s pelyňkovo slaniskovým porostem na částečně slaných světle kaštanových půdách a na samém jihu pak na šedých a hnědých půdách, které se střídají se slanisky a písky. Na písečných masívech roste tráva, pelyněk a křoviska. Na vyšších místech pahorkatiny se rozkládá step malými lesíky (borovice, břízy, osiky, vrby) na silně štěrkových kaštanových a horských černozemních půdách.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

V polopouštích a pouštích žije mnoho hlodavců (sysli, frčci, pískomilové) a šelem (vlci, korsaci), dále sudokopytníci (sajga tatarská, gazela perská, ovce a na pahorkatině také srny) a ptáci (drop). Na březích jezer a řek je mnoho vodního ptactva, v porostech rákosu pak divočáci a aklimatizovaná ondatra. V jezeře Balchaš je mnoho ryb (kapři, candáti, marinky).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]