Výbuch v bejrútském přístavu 2020

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Výbuch v bejrútském přístavu 2020
Epicentrum výbuchu: vlevo zdemolované železobetonové obilné silo, vpravo kráter po vybuchlém skladišti zatopený vodou.
Epicentrum výbuchu: vlevo zdemolované železobetonové obilné silo, vpravo kráter po vybuchlém skladišti zatopený vodou.
StátLibanonLibanon Libanon
MístoBejrút
Druh událostiExploze dusičnanu amonného
Datum4. srpna 2020
Čas15:08:18 (UTC)
Příčinavýbuch a industrial fire
Zemřelých207
Zraněných~6 500
Pohřešovaných~9
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

K výbuchu v bejrútském přístavu došlo 4. srpna 2020 v 15:08:18 UTC (18:08:18 místního času) v libanonském hlavním městě Bejrútu. Explodovalo 2 750 tun dusičnanu amonného, který byl vládou již 6 let uložen v bejrútském přístavu bez dostatečných bezpečnostních opatření. Prvotní předběžný odhad síly exploze byl odhadován na 0,50 kt TNT a později byl přehodnocen na 1,12 kt TNT.[1] Šlo tak o jednu z deseti nejsilnějších náhodných nenukleárních explozí, dosahující třetiny síly Halifaxského výbuchu a vůbec nejsilnější takovou událost v 21. století.[2] Podle svědků byla ve stejném skladu jako dusičnan amonný uložena také zábavní pyrotechnika.[3] Některé zdroje spekulovaly o tom, že v místě musela být skladována i vojenská munice.[4] K 10. srpnu byly uváděny ztráty 220 mrtvých, kolem 110 nezvěstných a asi 6 000 zraněných. Přibližně 300 000 lidí přišlo o přístřeší.[5]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Místo výbuchu se na obrázku nachází za silem (světlá budova v horní části uprostřed)
Intenzita otřesů způsobená výbuchem odpovídala zemětřesení o síle 3,3 Mw

Libanon se v současné době potýká s finanční a ekonomickou krizí, kdy libanonská libra ztratila 85 % své hodnoty a více než 50 % obyvatel postihla chudoba.[6][7][8]

Bejrútský přístav je hlavní námořní vstupní bod do země a ročně zde zakotví přes 3 tisíce plavidel. Spadá do vlastnictví libanonské vlády a zahrnuje 16 nábřeží, 12 skladů, obilné silo a 4 místa, kde se lodě mohou otočit. Součástí přístavu je taktéž Bejrútská námořní základna.[9]

23. září 2013 vyplula z gruzínského Batumi nákladní loď MV Rhosus pod moldavskou vlajkou, aby do mosambické Beiry dopravila 2 750 tun dusičnanu amonného. Během cesty se však zastavila v Bejrútu. Důvodem k zastávce byly podle některých zdrojů problémy s motorem. Podle jiných[10] neměl majitel lodi peníze na poplatek pro průjezd Suezským průplavem, proto si v Bejrútu našel dodatečný náklad (těžké stavební stroje). Při pokusu o uložení strojů na nedostatečně pevné poklopy podpalubí však došlo k jejich poškození. Loď nedostala povolení k odplutí (podle jedné verze pro nezaplacené poplatky, podle jiné pro technické poškození). Části posádky se podařilo loď legálně opustit a na lodi zůstali dlouhodobě drženi 4 členové posádky, propuštění až na soudní příkaz po 11 měsících. Majitel lodi vyhlásil bankrot a další osud plavidla už neovlivňoval. Dusičnan amonný byl poté uložen v přístavním skladu bez náležitých bezpečnostních opatření po následujících více než 6 let.[11][12][13][14]

Exploze[editovat | editovat zdroj]

Dne 4. srpna 2020 krátce po 18. hodině místního času byli do přístavu vysláni hasiči, aby uhasili požár skladu. První, menší výbuch se ozval krátce na to a z přístavu začal stoupat hustý kouř. Požár doplňovaly záblesky světla v jeho ohnisku, připomínající ohňostroj.[15]

Ke druhé, hlavní a mnohem silnější explozi došlo v čase 18:08:18 (místního času). Tlaková vlna otřásla centrálním Bejrútem a k nebi vyslala mohutný načervenalý hřibovitý mrak tvořený oxidem dusičitým[zdroj?] (prudce jedovatý produkt vznikající rozkladem dusičnanu amonného).[16] Americký expert Anthony May však na základě dostupných záběrů zpochybňuje, že vybuchl pouze dusičnan amonný.[17]

Výbuch byl pociťován v severním Izraeli či dokonce až v Nikósii na Kypru, vzdálené 240 kilometrů. Americký úřad geologického průzkumu (USGC) zaznamenal explozi na svých seismických přístrojích jako zemětřesení o síle 3,3 Mw.[18][19]

Na místě skladu, který byl v epicentru výbuchu, se vytvořil 43 metrů hluboký a přes 120 metrů široký kráter, který zaplavila mořská voda.[20][21]

Příčina[editovat | editovat zdroj]

Příčina výbuchu nebyla okamžitě stanovena.[22] Státem kontrolovaná média zpočátku informovala, že výbuchy nastaly ve skladu se zábavní pyrotechnikou, zatímco jiná uvedla, že se jedná o sklad oleje či jiných chemikálií.[23] Kromě skladu, který byl ohniskem katastrofy, se v přístavu nacházely další budovy pro podobné účely. V nich byly uskladněny nejen chemikálie (včetně dusičnanů), ale také výbušniny či běžné složky pro výrobu hnojiv a výbušnin.[24]

Libanonský generální ředitel pro veřejnou bezpečnost uvedl, že výbuch byl způsoben dusičnanem amonným (ledkem), který byl v roce 2013 zabaven z plavidla Rhosus, převážejícího náklad ledku z Gruzie do Mosambiku[25] a následně skladován v bejrútském přístavu po dobu více než 6 let.[26] Libanonští celníci několikrát žádali soud, aby nařídil odvoz tohoto materiálu, nebylo jim však vyhověno.[25] Podle bezpečnostní služby mohly být zdrojem požáru svařovací práce ve skladu.[26] Podle svědků byla ve stejném skladu jako dusičnan amonný uložena také zábavní pyrotechnika.[3]

K explozím dusičnanu amonného (ledku) s oběťmi na životech došlo například v srpnu 2015 v čínském Tchien-ťinu nebo v dubnu 2013 v americkém městě West, které je jedním z center česko-americké komunity v Texasu.[27]

Následky[editovat | editovat zdroj]

Škody ve městě[editovat | editovat zdroj]

Tlaková vlna poškodila budovy v okruhu deseti a více kilometrů. Ulice Bejrútu lemovala převrácená auta, zdivo z poškozených budov a trosky vyražených oken a dveří. Bylo zničeno i silo v bejrútském přístavu, které obsahovalo 85 % libanonských zásob pšenice. Ta je podle dostupných informací kontaminovaná a nepoužitelná. První odhady zněly, že o střechu nad hlavou přišlo 200 000–300 000 lidí. Podle vyjádření provinčního guvernéra Marwana Abbuda vůči libanonské televizní stanici MTV byli zásobováni potravinami, vodou a podle možností jim bylo zprostředkováváno náhradní ubytování. Vzniklé materiální škody odhadl guvernér na 3–5 miliard dolarů, „možná více“.[28]

Výbuchem byly vyřazeny z provozu čtyři bejrútské nemocnice. K události navíc došlo v době pandemie covidu-19, kdy zdravotnická zařízení byla přetížena infikovanými pacienty a nebyla schopna přijímat zraněné. Výbuch také zcela zničil jediný významný libanonský přístav. Bejrútské letiště, nacházející se přibližně 9 km od místa výbuchu, utrpělo sice škody, ale zůstalo provozuschopné.

Libanonská vlajka na Bordž-e ÁzádíTeheránu 6. srpna 2020

Škody na lodích v přístavu[editovat | editovat zdroj]

Rozsáhlé škody utrpěla výletní loď Orient Queen, zakotvená blízko epicentra výbuchu. Dva členové posádky byli zabiti[29] a dalších sedm bylo zraněno.[30][31][32] Během noci se loď převrhla a nakonec potopila.[33][29] Dne 7. srpna podali vlastníci lodi, společnost Abou Merhi Cruises, první žalobu týkající se výbuchu; výbuch také zničil kanceláře společnosti.[34][29]

Poškozena byla také korveta BNS Bijoy bangladéšského námořnictva, která se účastnila mise UNIFIL. Loď se nacházela velmi blízko místa výbuchu.[35][36]

Politické následky[editovat | editovat zdroj]

Někteří Libanonci z tragédie obvinili vládu a rozsáhlou korupci vládnoucích elit. V Bejrútu se 8. srpna konala velká protivládní demonstrace, při které dav zaútočil na několik ministerstev. Při střetech zahynul jeden policista[37] a kolem 700 lidí na obou stranách bylo zraněno. Protesty pokračovaly i v následujících dnech. Předseda vlády Hasan Dijáb 10. srpna oznámil demisi svého kabinetu.[38]

Vyšetřování[editovat | editovat zdroj]

Libanonská vláda vyhlásila v Bejrútu 14denní stav nouze a bezpečnostní úkoly převzala armáda. Zřídila rovněž vyšetřovací komisi, které stanovila čtyřdenní lhůtu k vyhotovení detailní zprávy.[39]

Izraelský expert na arabské otázky Ehud Ja'ari však vyjádřil pochybnosti o tom, že by taková komise mohla dospět ke smysluplným závěrům: Až tato ohromná vyšetřovací komise, ustanovená Hizballáhem vedenou vládou, dospěje k závěrům, někteří zaměstnanci přístavu to těžce zaplatí. Žádné odpovědi to ale nepřinese.[40] Pochybnosti vyjádřil i český požární vyšetřovatel Martin Kavka, podle nějž práci vyšetřovatelů bude ztěžovat nejen probíhající dohašování požáru a záchranné práce, ale i okolnost, že mimořádně silný výbuch zničil veškeré stopy, které mohly vypovídat o příčině prvotního požáru.[41]

Mezinárodní pomoc[editovat | editovat zdroj]

Během následujícího dne po explozi nabídli pomoc představitelé řady evropských i blízkovýchodních států, USA a Austrálie jakož i Evropská unie. Francie, která má dlouhodobé vazby na Libanon, vyslala sama již 5. srpna tři vojenská přepravní letadla se záchranáři a materiálem. Kromě toho přicestoval do Libanonu ve čtvrtek 6. srpna francouzský prezident Emmanuel Macron, aby se osobně seznámil s rozsahem škod a dojednal další mezinárodní pomoc, případně ji koordinoval.[42]

Pomocný personál a materiál začalo 5. srpna posílat také Rusko. První letadlo přepravilo do Bejrútu mobilní nemocnici a 50 záchranářů, lékařů a jiných zdravotníků. Další tři letadla s obdobnou pomocí měla přistát na bejrútském letišti v následujících 24 hodinách. Tyto zásilky měly obsahovat mj. testy na covid-19 a ochranná oblečení.[43]

Nizozemský tým pro vyprošťovací práce se chystá odletět do Bejrútu

Česko jako jedna z prvních zemí vyslalo rovněž 5. srpna do Bejrútu tzv. USAR tým s 38 členy, který zahrnuje pražské hasiče, pět kynologů, jednoho lékaře a odborníka na statiku.[44][45] Je to nejpočetnější záchranářský tým vyslaný do zahraničí v české historii.[46] Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka odešle Česko do Libanonu humanitární pomoc v hodnotě 10 milionů korun. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch nabídl vyslání traumatýmu a nabízí léčbu 10 libanonským pacientům na klinikách popáleninové medicíny v Česku.[47]

Humanitární a zdravotnickou pomoc nabídl již ve večerních hodinách po explozi i sousední Izrael. Ředitel Nemocnice pro západní Galileu ve městě Naharija u hranic obou států, Mas'ad Barhum, nabídl arabsky v rozhlasové stanici izraelské armády ve středu 5. srpna „pomocnou ruku“ při ošetřování zraněných Libanonců.[28] Jednání o způsobu poskytnutí izraelské pomoci se pokusila zprostředkovat OSN. První reakcí zástupců libanonské vlády však bylo odmítnutí těmito slovy: „My nepřijmeme žádnou pomoc od nepřátelského státu.“ Izrael je s Libanonem formálně ve válečném stavu; libanonským občanům je jakýkoliv styk s Izraelci zakázán.[28]

Požár[editovat | editovat zdroj]

10. září 2020, měsíc po explozi, vypukl ve stále ještě poničeném přístavu mohutný požár. Hořet začal olej, z něj se oheň rozšířil na pneumatiky. Oheň a stoupající sloup černého dýmu byl viditelný v mnohých částech města a způsobil mezi obyvatelstvem paniku.[48] Požár se podařilo uhasit následující den a nikdo při něm nepřišel o život.

Podle předběžných výsledků vyšetřování zveřejněných agenturou AFP bylo příčinou požáru sváření při opravách po srpnové explozi. Objevily se však i názory, že požár byl založen úmyslně s cílem zničit důkazy a znemožnit vyšetření výbuchu.[49]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Vedle skladu s ledkem stálo obilné silo, jež bylo v letech 1968–1970 postaveno pardubickými dělníky z národního podniku Průmstav. Bylo dominantou bejrútského přístavu a tvořily jej tři řady propojených buněk o výšce 60 metrů. Průmstav ho postavil technologií posuvného bednění. Po explozi zůstala stát jen jeho část. Kvalitní konstrukce patrně pohltila část energie exploze. Kapacita sila byla 120 000 tun a v době exploze zde bylo uskladněno 15 000 tun obilí.[50] Torzo sila se objevilo na většině zpravodajských záběrů z poničeného Bejrútu a vytváří analogii k torzu železobetonové stavby českého architekta Jana Letzela, které zůstalo stát v epicentru výbuchu atomové bomby v japonské Hirošimě téměř přesně před 75 lety. Později byl z hirošimské budovy vytvořen Památník míru.[51]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2020 Beirut explosions na anglické Wikipedii.

  1. RIGBY, S. E.; LODGE, T. J.; ALOTAIBI, S.; BARR, A. D.; CLARKE, S. D.; LANGDON, G. S.; TYAS, A. Preliminary yield estimation of the 2020 Beirut explosion using video footage from social media [online]. Shock Waves, 2020-09-22 [cit. 2020-10-06]. Dostupné online. DOI 10.1007/s00193-020-00970-z. (anglicky) 
  2. RINCON, Jonathan Amos and Paul. Beirut blast was 'historically' powerful. BBC News [online]. 2020-10-05 [cit. 2020-10-06]. Dostupné online. 
  3. a b Drtivé svědectví: Ve skladu byly vedle ledku i pytle s pyrotechnikou. Echo24 [online]. 7. srpna 2020. Dostupné online. 
  4. GRIČOVÁ, Andrea. Výbuch téměř srovnal Bejrút se zemí. Experti: Jen na ledek to nevypadá. Deník.cz [online]. 2020-08-05 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 
  5. Lebanon's government 'to resign over blast'. BBC News. 2020-08-10. Dostupné online [cit. 2020-08-10]. (anglicky) 
  6. Libanon se potýká s finanční a ekonomickou krizí. Pozastavil splácení dluhu ve výši 1,2 miliardy dolarů. iROZHLAS [online]. [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (česky) 
  7. V Libanonu vypukla dolarová horečka, místní měna se zhroutila. iDNES.cz [online]. 2020-07-09 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 
  8. Libanon: V Bejrúte sa konala demonštrácia proti zlej ekonomickej situácii. svet.sme.sk [online]. [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. BALKIZ, Ghazi; QIBLAWI, Tamara; WEDEMAN, Ben. Huge explosion rocks Beirut, injuring thousands across Lebanese capital. CNN [online]. [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 
  10. Odkud se vzal ledek v Beirútu? Rozhovor Echa Moskvy s Borisem Prokoševem, kapitánem MV Rhosus,[1]
  11. https://www.newsweek.com/what-port-beirut-everything-we-know-about-site-following-deadly-explosion-1522830
  12. https://shiparrested.com/wp-content/uploads/2016/02/The-Arrest-News-11th-issue.pdf
  13. Ekspert forklarer, hvad der sandsynligvis skete i Beirut - TV 2. nyheder.tv2.dk [online]. 2020-08-04 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (dánsky) 
  14. Crew kept hostages on a floating bomb – m/v Rhosus, Beirut. FleetMon.com [online]. [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. HUBBARD, Ben; ABI-HABIB, Maria. Deadly Explosions Shatter Beirut, Lebanon. The New York Times. 2020-08-04. Dostupné online [cit. 2020-08-05]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  16. What is ammonium nitrate and what happens when it explodes? Compoundchem.com, [2], 5. srpna 2020 (anglicky).
  17. Výbuch v Bejrútu vyřadil z provozu čtyři nemocnice. Umírali pacienti i personál - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. 2020-08-05 [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. 
  18. https://earthquake.usgs.gov/earthquakes/eventpage/us6000b9bx/executive
  19. ‘Like an earthquake’: Huge explosion rips through Beirut captured on video. Hindustan Times [online]. 2020-08-04 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. mor, ČTK. V Bejrútu se po explozi stále pohřešuje 21 lidí. Účastníci dárcovské konference slíbili na pomoc přes 250 milionů eur. ČT24 [online]. Česká televize, 2008-08-09 [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. 
  21. WOLFE, Daniel. The Beirut explosion created a 405-foot-wide crater. CNN [online]. 2020-08-04 [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. 
  22. AZHARI, Timour. Dozens killed as huge explosion rips through Lebanon's Beirut. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 
  23. Massive explosions rock Lebanon’s capital of Beirut; Trump says it was an ‘attack’. Al Arabiya English [online]. 2020-08-04 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Massive blast rips through Beirut, killing 78 and injuring thousands. Reuters. 2020-08-05. Dostupné online [cit. 2020-08-05]. (anglicky) 
  25. a b https://www.youtube.com/watch?v=fnuSUhKDabg
  26. a b Beirut reels from huge blast, as death toll climbs to at least 100. Reuters. 2020-08-05. Dostupné online [cit. 2020-08-05]. (anglicky) 
  27. Příčina výbuchu ledek. Bejrút není první podobný případ. Seznam Zprávy [online]. 6. srpna 2020. Dostupné online. 
  28. a b c Hunderttausende obdachlos: Halb Beirut von Explosion betroffen. (Statisíce lidí jsou bezdomovci. Polovina Bejrútu byla zasažena výbuchem.) Frankfurter Allgemeine Zeitung, [3], 5. srpna 2020, 15:45 hod. (německy).
  29. a b c Orient Queen Sinks in Beirut, Two Crew Reported Dead [online]. Cruise Industry News, 2020-08-05 [cit. 2020-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-06. (anglicky) 
  30. Owner of cruise ship sunk by Lebanon blast sues 'those responsible' [online]. euronews, 2020-08-07 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. 'I can't believe I'm alive': Survivors recount Beirut explosion [online]. Al Jazeera, 2020-08-04 [cit. 2020-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-05. (anglicky) 
  32. Orient Queen Cruise Ship Damaged in Blast In Beirut [online]. Cruise Law News, 2020-08-05 [cit. 2020-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-05. (anglicky) 
  33. cedar_news. غرق الباخرة السياحية [online]. 2020-08-05 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. (arabsky) 
  34. Beirut explosion: cruise ship owner sues "those responsible", as more protests loom [online]. The Guardian, 2020-08-08 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. Beirut blast: 4 Bangladeshis killed, 21 Bangladesh Navy crew injured [online]. Dhaka Tribune, 2020-08-05 [cit. 2020-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-05. (anglicky) 
  36. Lebanon: UN 'actively assisting' in response to huge explosions at Beirut port [online]. UN News, 2020-08-04 [cit. 2020-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-05. (anglicky) 
  37. Protestující v Bejrútu zaútočili na několik ministerstev. Na útěku před demonstranty zemřel policista. Novinky.cz [online]. 8. srpna 2020. Dostupné online. 
  38. Libanonský premiér oznámil demisi kabinetu, reagoval tak na demonstrace. iDNES.cz [online]. 2020-08-10 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. 
  39. Macron přiletěl do Bejrútu zničeného explozí. Lidé volali, aby provedl revoluci. eurozpravy.cz [online]. 2020-08-06 [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. 
  40. https://www.israelnationalnews.com/News/News.aspx/284844
  41. SHABU, Martin. ‚Ledek bouchá až při tisíci stupních.‘ Požární vyšetřovatel nevěří, že se někdy zjistí příčina výbuchu | Domov. Lidovky.cz [online]. 2020-08-05 [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. 
  42. Prohledávání sutin po výbuchu pokračuje. Macron chce koordinovat mezinárodní pomoc Libanonu. Česká televize [online]. 6. srpna 2020. Dostupné online. 
  43. Russia sends doctors, equipment to Lebanon. Outlook India [online]. 6. srpna 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  44. Česko vyslalo do Libanonu čtyřicetičlenný hasičský tým. V záchranářské skupině jsou i lékaři nebo psi. iROZHLAS [online]. 2020-08-05 [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. 
  45. KUBVANT, Vít. Spor Hamáčka s armádou o převoz záchranářů do Libanonu. ‚Máme létající muzeum,‘ napsal ministr. iROZHLAS [online]. 2020-08-06 [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. 
  46. Bejrút je největší zahraniční akcí českých záchranářů. Deník N [online]. 2020-08-05 [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. 
  47. Český tým v Bejrútu blokovala armáda. Místo k pomoci si musel najít sám. iDNES.cz [online]. 2020-08-06 [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. 
  48. https://eurozpravy.cz/zahranicni/blizky-vychod/po-nicive-explozi-dalsi-pohroma-v-bejrutu-vypukl-mohutny-pozar.0c62512a/
  49. https://eurozpravy.cz/zahranicni/blizky-vychod/mohutny-pozar-v-bejrutu-vyvolal-paniku-hasici-bojovali-s-plameny-celou-noc.878bae56/
  50. Obří silo v bejrútském přístavu postavili v 70. letech Čechoslováci. Přežilo války, po úterní explozi ale opravit nepůjde. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-08-06 [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. 
  51. STEIN, Dominik. Česká stopa v tragédií zasaženém Bejrútu i Hirošimě? Budovy, které odolaly zkáze. Lidovky.cz [online]. 2020-08-06 [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]