Bednění (forma)
Bednění (německy: die Schalung, odtud slangové šalování, šalunk; anglicky: formwork) je dočasná nebo trvalá pomocná konstrukce vytvářející formu pro uložení a zhutnění čerstvého betonu při výrobě betonových a železobetonových konstrukcí a prvků, nebo pro uložení a zhutnění hlíny při budování zdí hliněných staveb. Forma se skládá z bednicího pláště, vnitřních a vnějších výztuh a její poloha je zabezpečována opěrným a podpěrným systémem.
Každá bednicí forma musí splňovat základní požadavky
- Provedení v tolerancích požadovaných projektantem stavby. Forma musí udržet předepsaný tvar pod tlakem čerstvého betonu
- Nesmí být poškozena vlivem povětrnosti před betonáží, vlhkostí čerstvého betonu, vodou při ošetřování betonu ani jeho vysycháním.
- Plášť bednění musí být dostatečně těsný, aby se jemné části čerstvého betonu při jeho zpracovávání nevyplavovaly mimo formu.
- Povrch hotového betonového prvku musí mít požadovanou (stejnou) strukturu.
- Bednění musí zaručovat bezpečnost pracovníků, kteří se na vytváření železobetonové konstrukce postupně podílejí.
Každé bednění je nutné posoudit vzhledem k celkovým nákladům na zhotovovanou železobetonovou konstrukci a k času potřebnému k jejímu vybudování. Podle těchto požadavků se volí materiál na zhotovení bednění.
Možnost opakovaného použití materiálů, ze kterých se skládá forma, zásadně rozděluje bednění na tři skupiny
Ztracené (zabudované) bednění
[editovat | editovat zdroj]Ztracené bednění
[editovat | editovat zdroj]Nepočítá se s jeho demontáží. Například na místech, kam se po zabetonování už nedostaneme. Vytváří tvar konstrukce, je natrvalo její součástí. Může být nenosné nebo spolupůsobící s konstrukcí.
Samonosné bednění
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o pletivo s malými oky, (tzv. B systém), připevněné na výztuž, která přenese zatížení od čerstvého betonu a od zařízení potřebného k provedení betonáže.
Odstraňované jednorázové bednění
[editovat | editovat zdroj]Forma se po ztvrdnutí betonu odbedňuje. Při odbedňování je nevratně poškozena a nelze ji znovu použít. Typickým představitelem je papírové bednění sloupů kruhového půdorysu. Jednorázové odstraňované bednění se proto vyrábí z laciných materiálů (recyklovaný papír, recyklované plasty, laciná překližka)
Opakovaně užité bednění
[editovat | editovat zdroj]Tradiční bednění
[editovat | editovat zdroj]Při klasickém provedení tesařem je bednění zhotoveno z prken, překližky a dřevěných hranolů. Tento způsob je pracný, ale maximálně variabilní, tvarové možnosti jsou téměř neomezené. Nejčastěji se jedná o individuální použití. Do hotového bednění uloží železář ocelovou výztuž (armaturu) a betonář vyplní bednění betonem. Po zatvrdnutí betonu se bednění odstraní (prvek se odbední).
Používají se coulová prkna tloušťky 25 mm, vodovzdorné překližky a dřevěné hranoly 100×100 mm, případně 120×120 mm. Tento materiál je postupně rozřezán, použitý je navíc také znečistěn ztvrdlým betonem a před dalším užitím se musí pracně očišťovat, případně jej nelze dále použít. Je tak postupně spotřebován a proto patří mezi spotřební materiál na staveništi.
Systémové bednění
[editovat | editovat zdroj]Současný typ bednění nahrazuje tradiční. Dodávají je různé firmy např. DOKA, PERI, ULMA, NOE, MEVA. Každý výrobce používá poněkud odlišné prvky systému a materiály. Nejčastěji se jedná o ocel, překližku, přesné dřevěné výrobky a pomalu se začínají prosazovat také plastové materiály.
- Výhody systémového bednění
Rychlá a snadná montáž a demontáž – obsahuje velké díly a má spojovací systém
Mnohonásobné opakované použití
- Nevýhody systémového bednění
Nutný montážní plán bednění
Poměrně vysoká pořizovací cena
Speciální bednění
[editovat | editovat zdroj]- Posuvné bednění
Bednění se posouvá za využití hydrauliky po svislých tyčích. Obsahuje plošinu pro betonáře a železáře. Využívá se u vertikálních konstrukcí s uzavřeným průřezem.
- Nafukovací bednění
Vyrábí se z pryže nebo PVC, vyztužené syntetickou tkaninou.
- Bednění pro tunelové profily
Skruže a ramenáty
[editovat | editovat zdroj]Pro klenutí se zhotovují dřevěné oblouky potřebných poloměrů, kterým se říká ramenáty. Široké jsou podle tloušťky zdi. Tesař -profesionál- vždy na zhotovený ramenát napíše jeho poloměr. Bude ho potřebovat zedník, aby si v tom výchozím středovém bodě upevnil šňůru, napnul ji a podle ní kladl cihly klenby do správného sklonu do středu. Výškové ustavení ramenátu se dělá tak, že se podkládá dřevěnými klíny. Ty je možno pak vyklepnout a ramenát poklesne – tím se pak snadno vyjme. Ramenáty se používají při stavbě klenutých vinných sklepů,[1][2] při výstavbě kleneb v průchozích koridorech. Mají různý tvar, buď jednoduchou šablonu pro šalování typických kleneb, nebo složitější konstrukce ramenátů pro stavbu křížových kleneb.[3]
Bednění v současném umění
[editovat | editovat zdroj]Profesor Vysoké školy výtvarného umění v Drážďanech (německy: Hochschule für Bildende Künste Dresden) Eberhard Bosslet používá od roku 1985 pro své skulptury a instalace prvky systémového bednění. Na svých výstavách v Německu i v zahraničí z nich vytvořil řadu objektů nazvaných "Podpůrná opatření" (německy: Unterstützende Maßnahmen), které nově uspořádávají výstavní prostor a vyvolávají pocity destabilizace konstrukcí budovy.
Také jeho "modulární struktury" jsou volně stojící objekty vybudované pomocí prvků systémového bednění.
Rozlišení použitého bednění dle charakteru staveb
[editovat | editovat zdroj]Svislé bednění
[editovat | editovat zdroj]Vhodné zejména pro bednění stěn. Dle potřeb a tvaru stavby se může dále dělit na stěnové rámové, stěnové prvkové a stěnové kruhové.
Pilířové a sloupové bednění
[editovat | editovat zdroj]Vhodné pro realizaci stěn a sloupů všech tvarů.
Vodorovné bednění
[editovat | editovat zdroj]Vytvořené pro realizaci stropních desek a jiných vodorovných stavebních prvků.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://www.ekovinice.com/index.php?option=com_phocagallery&view=category&id=1:stavbavinnehosklepa&Itemid=15 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. Fotogalerie ze staveb vinných sklepů
- ↑ http://stavebnikomunita.cz/profiles/blogs/nadprazi-stavebnich-otvoru Nadpraží stavebních otvorů
- ↑ http://ceskaplacka.wordpress.com/slovnicek-2/s/salovani/ Šalování
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LADRA J. a kol.: Technologie staveb 11 – Realizace železobetonové monolitické konstrukce budov, skripta ČVUT Praha, Praha 2002, ISBN 80-01-02487-3
- LADRA Josef: Bednění betonových a železobetonových konstrukcí, učební pomůcka VUT Brno, dostupné [1]
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu bednění na Wikimedia Commons