Pohledový beton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Geometrický tvar konstrukce
(Royal National Theatre Londýn)
Členění ploch konstrukce
svislými a vodorovnými spárami
(Knihovna Hradec Králové)
Struktura betonové zdi vytvořená vložením plastové matrice do bednění
(NOE-Schaltechnik, Süßen)
Pemrlovaný povrch betonu
Vymývaný povrch betonu,
(asi 80 × 40 cm)
Konstrukce z barevného betonu
(Cathedral of Our Lady of the Angels v Los Angeles)

Pohledový beton je označení pro viditelný povrch betonové konstrukce, u kterého je požadován předem definovaný vzhled. Projektant, (zpravidla architekt), určuje následující vlastnosti:

  • geometrický tvar konstrukce
  • členění ploch konstrukce
  • strukturu povrchu
  • barvu betonu

Geometrický tvar konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Beton je stavební materiál, který umožňuje vytvářet rovinné i zakřivené plochy. Betonové konstrukci dává její tvar bednění, které musí umožnit splnění architektových představ. Pro zakřivené plochy je zpravidla nutné vyrobit individuální bednění. Výjimku tvoří plochy kolmých válců. Pro sloupy kruhového průřezu jsou vyráběna systémová bednění standardizovaných rozměrů a pro větší plochy mají systémová bednění k dispozici zařízení, která zajistí požadované zakřivení překližek bednicího pláště.
Požadovaný geometrický tvar konstrukce je určen výkresem tvaru, v němž jsou definovány rozměry, sklony, zakřivení, výstupky, otvory atd.

Členění ploch konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Pro konstrukce z pohledového betonu je zpravidla zapotřebí stanovit také rozčlenění ploch. Přirozené rozčlenění plochy, které je dáno otiskem spojů jednotlivých bednicích dílců, může být ještě zdůrazněno úpravou bednění. Požadované rozčlenění jednotlivých ploch určuje architekt tzv. spárořezem. Při návrhu spárořezu je nutné vycházet ze standardizovaných rozměrů systémových bednění a zvažovat rovněž umístění nutných pracovních spar vznikajících při betonáži.

Struktura povrchu[editovat | editovat zdroj]

Struktura povrchu plochy pohledového betonu je primárně dána vlastnostmi materiálu, ze kterého je zhotoven bednicí plášť, což je část bednění, která je v dotyku s ukládaným čerstvým betonem při betonáži. Bednicí plášť se zhotovuje z prken nehoblovaných i hoblovaných, překližky, může být také z plechu. Na plášť mohou být upevněny pryžové nebo plastové matrice.
Plochy zatvrdlého betonu mohou být strukturovány dodatečnými úpravami, při kterých je narušován povrch betonu. Užívá se zejména:

Barva[editovat | editovat zdroj]

Základní barvou betonu je šedá. Různé odstíny šedé v ploše pohledového betonu jsou způsobeny jiným vodním součinitelem čerstvého betonu. Beton s nízkým vodním součinitelem je tmavší a tento barevný rozdíl zůstává i při stárnutí konstrukce stále patrný
Při míchání čerstvého betonu se do záměsi přidávají různé pigmenty, které probarví beton v celé hmotě.

Třídy pohledového betonu[editovat | editovat zdroj]

Podle stoupajících nároků na vzhled jsou betonové plochy rozděleny[1] do pěti tříd.

Třídy pohledového betonu
Třída
pohledového
betonu
Požadavky na plochy betonu Příklady použití
PB0 nejsou kladeny žádné požadavky tzv. režný beton (např. plochy základů v zemi, omítané, obkládané či jinak zakrývané plochy)
PB1 jsou kladeny nízké požadavky interiéry garáží, sklepů, opěrné stěny, jednoduchá oplocení
PB2 jsou kladeny vysoké požadavky běžné dopravní stavby, exteriéry běžných budov, dekorativní oplocení
PB3 jsou kladeny velmi vysoké požadavky interiéry budov a exteriéry budov s vysokými požadavky
PBS zvláštní třída architektonicky exponované plochy reprezentativní stavby mimořádného významu

Posuzování vzhledu[editovat | editovat zdroj]

Zkušební plocha pohledového betonu

Vzhled betonových ploch[pozn. 1] je nutné posuzovat vždy z odstupu, který odpovídá vzdálenosti z níž budou vnímat plochy betonu uživatelé stavby a kolemjdoucí. Posuzují se tyto vlastnosti provedených betonových prvků:

  • Pórovitost povrchu
  • Vyrovnaná barevnost
  • Rovinnost
  • Kvalita pracovních spár
  • Struktura

U pohledových betonů třídy PB2 a PB3 se doporučuje provést před zahájením prací zkušební (referenční) plochy, u pohledových betonů zvláštní třídy jsou zkušební plochy předepsány.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V odborné literatuře se užívá termín pohledovost

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HELA, ŠRŮMA a kol.: Pohledový beton, Technická pravidla ČBS 03, tabulka 4/1

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HELA Rudolf, PŘIKRYL Jan: Stanovení povrchové pórovitosti pohledových betonů, In Beton TKS, č. 2 rok 2008, str.52-54 [1]
  • LADRA Josef: Pohledový beton, učební pomůcka VUT Brno [2]
  • Povrchy betonu, Samostatná příloha časopisu Beton TKS, 2008
  • Povrchové úpravy a design časopis Beton TSK č. 2/2005
  • ŠTEGER Ondřej, POPENKOVÁ Miloslava: Chyby vznikající při realizaci pohledového betonu, ASB, [3]

Normy a technické pokyny[editovat | editovat zdroj]

  • HELA Rudolf, ŠRŮMA Vlastimil a kol.: Pohledový beton, Technická pravidla ČBS 03, ČBS Servis, 2009, ISBN 978-80-87158-17-3
  • ÖNORM B 2211:2009-06-01 Beton-, Stahlbeton- und Spannbetonarbeiten - Werkvertragsnorm (Rakousko 2009)
  • Norm SIA 118/262 Allgemeine Bedingungen für Betonbau (Švýcarsko 2004)

Související články[editovat | editovat zdroj]