Sklobeton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pojem sklobeton se užívá pro dva zcela odlišné materiály.

Dělení dle použití[editovat | editovat zdroj]

Kompozitní materiál[editovat | editovat zdroj]

Sklobeton lze odlévat do forem a dosahovat tak téměř libovolných tvarů. Často se využívá schopnosti sklobetonu přenášet velká zatížení i v malých tloušťkách materiálu, obvykle 1-3 cm. Další důležitou vlastností sklobetonu je nízká tepelná roztažnost a vysoká odolnost proti tepelným rázům. Díky těmto vlastnostem je oblast použití sklobetonu velmi široká. Používá se na obkladové desky, kabelové žlaby s velkými požadavky na mechanickou pevnost a ohnivzdornost (zkratové proudy apod.), kryty kabelových žlabů, skříně, nádoby, chráničky, vložkování stávajících konstrukcí, ztracené bednění, ozdobné prvky budov, okenní orámování, atd. Všechny tyto výrobky jsou díky tenkým stěnám relativně lehké a snadno manipulovatelné.

Konečný výrobek[editovat | editovat zdroj]

  • Sklobeton jako konečný výrobek tvořený betonem, luxferami a ocelovou výztuží.

Ze sklobetonu se vytváří svislé i vodorovné konstrukce, které díky použitým luxferám umožňují různou míru prostupu světla skrz konstrukci. Vlastnosti sklobetonu jsou rozmanité a závisí na druhu a množství použitých materiálů. Nosnou konstrukci sklobetonových konstrukcí tvoří výhradně železobetonový (u nosných prvků), nebo betonový (u nenosných prvků) rám, případně trámy.

Sklobetonové konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Nosné[editovat | editovat zdroj]

Zde se sklobeton používá nejčastěji na zastropení prostor vyžadujících větší přístup denního světla.Příkladem mohou být stropy sklepních světlíků, ateliéry, nebo pasáže (Václavská pasáž na Karlově náměstí v Praze). Geometrický tvar zastropení může být charakteru rovinné desky nebo křivky (kruhový oblouk - klenba, parabolický oblouk,atd. Po stavebně-technické stránce jsou obvyklé dvě varianty těchto stropů. První je varianta s rovným podhledem, kdy nosné trámy lícují na vnějším i vnitřním povrchu stropu se skleněnými tvarovkami. U tohoto druhu se zpravidla používají duté tvarovky. Druhou možností je sklobetonový strop s viditelnými trámy. Tento se z hlediska statického působení neliší od typu prvního. Rozdíl spočívá v tom, že na vnitřní straně stropu nosné trámy přesahují skleněné tvarovky. U této varianty se používají hlavně tvarovky, které nejsou uzavřené, tj. nemají vzduchovou dutinu. Dle statického působení můžeme rozlišit tyto stropy na tzv. jednosměrně nebo obousměrně pnuté. U jednosměrného systému jsou nosná žebra vedena pouze v jednom směru (vždy v tom půdorysně kratším). Žebra vedoucí v druhém směru tedy nejsou nosné a jejich únosnost se při návrhu nezohlednuje. U obousměrného systému se vedou nosná žebra v obou směrech. Tento druhý systém se používá k zastropení půdorysů o poměrech rozměrů cca 1:1,5.

Nenosné[editovat | editovat zdroj]

I zde našly sklobetonové konstrukce své uplatnění. Používají se zejména jako příčky a výplně otvorů. Je třeba zdůraznit že tyto typy prvků nesmějí být přímo zatíženy! Příčky se staví z uzavřených dutých tvárnic, u starších objektů se můžeme setkat i s plnými. Tvárnice se kladou na sebe a do ložných spár se vkládá ocelová výztuž (může být betonářská nebo pásková). Celá příčka se musí ukotvit do přiléhajícího zdiva. Toto se provádí dvěma způsoby. První z nich spočívá ve vysekání drážky do zdiva, hluboké min. 25mm. Při stavbě příčky se pak provádí betonový rám šířky min. 50mm, který je vyztužen betonářskou ocelí. Tento rám je v drážce uložen do pružné vložky( drážka je „vystlána“ např. plstí). Druhým řešením je ukotvení příčky do ocelového U profilu, který se upevní k nosným stěnám, nejlépe nastřelením.Tohoto způsobu se využije zejména při kotvení do železobetonových stěn. U příček vyšších než 3 metry se dělí příčka železobetonovým trámem. Příčky o o velké ploše se dělí dilatačními spárami na plochy o velikosti cca 12 m čtverečních. Pro výplně otvorů platí stejné zásady jako pro příčky a provádějí se stejně. U otvorů oddělujících vnitřní a vnější prostory se zásadně používají duté tvarovky, kvůli tepelnému odporu. Velká technologická a staveništní pracnost vedla u nenosných sklobetonových prvků k jejich prefabrikaci. Prefabrikáty se používají většinou jako výplně otvorů(spíše okna). vyrábějí se v modulových rozměrech a do stavby jsou montována pomocí zdvihací techniky, např. autojeřábu.