Hasan Dijáb

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
prof. Hasan Dijáb
Hasan Dijáb (2021)
Hasan Dijáb (2021)
premiér Libanonu
Ve funkci:
21. ledna 2020 – 10. září 2021
PrezidentMichel Aoun
PředchůdceSaad Harírí
NástupceNadžíb Míkátí
ministr školství
Ve funkci:
13. června 2011 – 15. února 2014
PrezidentMichel Sulajmán
Předseda vládyNadžíb Míkátí

Narození1. června 1959 (63 let)
Bejrút, Libanon
Děti3
Alma materLeeds Beckett University
Univerzita v Surrey
Univerzita v Bathu
Profeseinženýr, státní úředník a politik
Náboženstvísunnitský islám
Webová stránkahttps://www.hassandiab.com/
CommonsHassan Diab
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hasan Dijáb (arabsky حسان دياب‎; * 1. června 1959 Bejrút, Libanon) je libanonský akademik, inženýr a politik, který byl od 21. ledna 2020 do 10. září 2021 libanonským premiérem. Do funkce premiéra ho v roce 2019 jmenoval prezident Michel Aoun jako nástupce Saada Harírího.[1][2] V důsledku výbuchu v Bejrútu podal 10. srpna 2020 demisi a působil jako premiér úřednické vlády, dokud Nadžíb Míkátí 10. září 2021 nesestavil novou vládu. Před svým premiérstvím působil od června 2011 do února 2014 jako ministr školství.

Raný život a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 1. června 1959 v Bejrútu.[3] V roce 1981 získal na Leeds Beckett University titul Bachelor of Science v oboru telekomunikační inženýrství.[4][5] Poté získal v roce 1982 magisterský titul v oboru systémové inženýrství na Univerzitě v Surrey[4] a v roce 1985 doktorát v oboru počítačové inženýrství na Univerzitě v Bathu.[5]

Akademická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Působil jako akademický pracovník a v roce 1985 nastoupil na Americkou univerzitu v Bejrútu jako profesor elektrotechniky.[3] Publikoval více než 150 článků a příspěvků ve vědeckých časopisech a na vědeckých konferencích.[3] Sám sebe označoval za zastánce reformy libanonského školství a byl autorem knih na toto téma.[6] Od října 2006 do června 2011 působil také jako viceprezident Americké univerzity v Bejrútu pro regionální externí programy.[7]

Dne 13. června 2011 byl v rámci vlády Nadžíba Míkátího jmenován ministrem školství a vyššího vzdělání. Dijábovo funkční období skončilo 15. února 2014.[8]

Premiérství[editovat | editovat zdroj]

Dijáb byl jmenován premiérem 19. prosince 2019, uprostřed protestů, které vedly k Harírího rezignaci. Dijábova kandidatura získala podporu 69 poslanců ze 128 členů libanonského parlamentu, přičemž jeho podpora pocházela od stran, které spoluvytvářejí Alianci 8. března,[9] konkrétně od parlamentních bloků spřízněných s Hizballáhem, ale nezískal podporu stran ze své vlastní sunnitské komunity.[6]

Je nezávislý, nepodporuje žádnou politickou skupinu a v době svého jmenování se na veřejnosti příliš neprojevoval.[6]

Nová libanonská vláda byla sestavena 21. ledna 2020 poté, co se Dijáb a předseda parlamentu Nabíh Barrí setkali s prezidentem Michelem Aounem.[10][11] Dijáb tehdy oznámil, že nový dvacetičlenný kabinet složený z technokratů bude pracovat na novém volebním zákoně, usilovat o nezávislé soudnictví a navrácení rozkradených veřejných prostředků.[10] Během prvního zasedání nové vlády oznámil, že jeho první oficiální návštěvy se budou týkat zemí „arabského regionu, zejména Perského zálivu“.[12] Neřekl nic o dodržování reforem slíbených Harírím a rozhodl se zachovat ministerstvo informací, které Harírí slíbil zrušit.[13] Dne 3. února podepsal státní rozpočet na rok 2020, který snižuje výdaje o 700 milionů dolarů,[14][15] a 6. února vláda schválila plán finanční pomocí, který předloží parlamentu.[16]

Dne 7. března 2020 oznámil, že Libanon poprvé ve své historii nesplácí státní dluh.[17]

Dne 10. srpna 2020, po výbuchu v Bejrútu, odstoupil z funkce kvůli rostoucímu politickému tlaku a hněvu na libanonskou vládu, která nedokázala katastrofě zabránit, což bylo ještě umocněno stávajícím politickým napětím v zemi.[18][19] Požádal prezidenta Aouna, aby vyhlásil předčasné parlamentní volby.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Je ženatý s Núwar Mawláwí a má tři děti.[6] Je sunnitský muslim.[20]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • DIJÁB, Hasan; DEMASHKIEH, I. A computer-aided teaching package for microprocessor systems education. IEEE Transactions on Education [online]. IEEE [cit. 2022-09-22]. DOI 10.1109/13.81598. 
  • SAADE, J. J.; DIJÁB, Hasan. Defuzzification techniques for fuzzy controllers. IEEE Transactions on Systems, Man, and Cybernetics, Part B (Cybernetics) [online]. IEEE [cit. 2022-09-22]. DOI 10.1109/3477.826965. PMID 18244747. 
  • DAMAJ, Issam; DIJÁB, Hasan. Performance analysis of linear algebraic functions using reconfigurable computing. The Journal of Supercomputing [online]. [cit. 2022-09-22]. DOI 10.1023/A:1020993510939. 
  • DIJÁB, Hasan. Standardization Related to Arabic Language Use in ICT [online]. [cit. 2022-09-22]. 
  • DIJÁB, Hasan; ZOMAYA, Albert Y. Standardization Related to Arabic Language Use in ICT [online]. Wiley [cit. 2022-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  • GHAITH, Ghazi; DIJÁB, Hasan. Determinants of EFL achievement among Arab college-bound learners. Education, Business and Society: Contemporary Middle Eastern Issues [online]. [cit. 2022-09-22]. DOI 10.1108/17537980810929993. 
  • AWADA, Ghada; DIJÁB, Hasan. Lebanon’s 2011 ICT education reform strategy and action plan: Curriculum success or abeyance. Cogent Education [online]. [cit. 2022-09-22]. DOI 10.1080/2331186x.2016.1245086. 
  • AWADA, Ghada; DIJÁB, Hasan. The Effect of Google Earth and Wiki Models on Oral Presentation Skills of University EFL Learners. International Journal of Teaching and Learning in Higher Education [online]. [cit. 2022-09-22]. 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hassan Diab na anglické Wikipedii.

  1. Lebanon protests: University professor Hassan Diab nominated to be PM [online]. BBC, 2019-12-19 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  2. BAHOUNKOVÁ, Petra. Libanon má nového premiéra. Stojí před úkolem dostat zadluženou zemi z krize [online]. Česká televize, 2019-12-19 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  3. a b c SHARTOUNI, Raya. PROFILE - Hassan Diab Lebanon's new premier [online]. 2019-12-20 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  4. a b Životopis [online]. [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  5. a b Our people [online]. [cit. 2022-09-22]. Dostupné v archivu. 
  6. a b c d Who is Hassan Diab, Lebanon's next prime minister?. The National [online]. 2019-12-21 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  7. MROUEH, Wassim. New education minister eschews political spats. Daily Star [online]. [cit. 2022-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  8. Lebanese cabinet formed after 10-month stalemate [online]. 2014-02-14 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  9. Lebanon, Mired in Crises, Turns to a Professor as Prime Minister. The New York Times [online]. [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  10. a b GELDI, Mahmut. Lebanon forms new government led by Hassan Diab [online]. 2020-01-20 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  11. Lebanon unveils new government led by PM Hassan Diab [online]. 2020-01-21 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  12. YASSINE, Hussein. Hassan Diab’s First Official Trip Will Be To The Arab Countries [online]. [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  13. All eyes on PM Hassan Diab and Lebanon’s deadlock [online]. 2020-01-28 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  14. Prime Minister Hassan Diab signs 2020 state budget, referring it to presidency. Daily Star [online]. [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  15. Lebanon PM signs 2020 state budget with $700m spending cuts [online]. 2020-02-03 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  16. BASSAM, Laila. Exclusive: Lebanon approves financial rescue plan with 'painful steps' [online]. Reuters [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  17. For the first time, Lebanon defaults on its debts. The Economist [online]. 2020-03-12 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  18. COOKMAN, Liz. Lebanon's government resigns after Beirut blast. The National [online]. 2020-08-11 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  19. Libanonský premiér oznámil demisi kabinetu, reagoval tak na demonstrace. iDNES.cz [online]. [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  20. Roadblocks across Lebanon as anger rises over Diab pick as PM [online]. Al-Džazíra, 2019-12-20 [cit. 2022-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]