Sapareva Baňa
| Sapareva Baňa Сапарева баня | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°17′15″ s. š., 23°15′32″ v. d. |
| Nadmořská výška | 757 m n. m. |
| Stát |  Bulharsko |
| Oblast | Kjustendilská |
| Obština | Sapareva Baňa |
  Sapareva Baňa | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 79,7 km² |
| Počet obyvatel | 4 121 (2020[1]) |
| Hustota zalidnění | 51,7 obyv./km² |
| Etnické složení | Bulhaři |
| Náboženské složení | pravoslaví |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 0707 |
| PSČ | 2650 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sapareva Baňa (bulharsky Сапарева баня) je město ležící v západním Bulharsku, v údolí mezi pohořími Rila a Verila. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má zhruba 4 tisíce obyvatel. Vyvěrá zde největší pravý gejzír na kontinentální Evropě (104 °C).
Historie[editovat | editovat zdroj]
Místo bylo osídleno již v pravěku, a to nepřetržitě od neolitu do eneolitu. Nejstarší zaznamenané sídlo se nazývalo Germanía, což pochází z thráckého kořene germ-, ve významu horký (podobně anglicky warm nebo řecky θερμ-). Tento název se dochoval v názvu zde protékající říčky Džerman (Джерман). Thrácká minulost je doložena četnými archeologickými vykopávkami. Pod původním jménem je připomínáno ještě v roce 1153 jako „velkolepé město”.[2]
Po porážce Bulharska a začlenění do Osmanské říše bylo původní obyvatelstvo vyhnáno do nedalekého suchého údolí a tato ves se pak podle nich zprvu nazývala Bılgarino, ale v berním soupisu z roku 1576 se už uvádí jako Çiparova. Město zabrali vítězové a zřídili zde vojenskou posádku. Cestovatel Evlija Čelebi ho v roce 1662 zaznamenal jako město Nahiya se 300 domy a smíšeným muslimským a křesťanským obyvatelstvem. Nicméně po celou dobu osmanské nadvlády byla obě sídla uváděna jako jediná správní jednotka.[2]
Postupem doby docházelo k demografickým změnám a v polovině 19. století nabylo bulharské obyvatelstvo i ekonomické převahy. V roce 1864 vybudovali Saparevský kanál, který v délce 14 km přiváděl vodu z Černého Iskăru. Po rusko-turecké válce se obec stala součástí Bulharského knížectví a bezprostředně poté byla rozdělena na dvě vsi (Saparevo a Gorna Baňa).[2] V roce 1943 byla Gorna Baňa přejmenována na současný název a od 50. let k ní byly připojovány sousední obce. V roce 1974 k ní bylo připojeno i Saparevo a téhož roku získala statut města. Saparevo se od města znovu oddělilo v roce 1986.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Ve městě žije 4 067 obyvatel a je zde trvale hlášeno 4 121 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Тримесечни таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2020 г. (по области, общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2020-09-15 [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ a b c История на Сапарева баня-Древна Германея [online]. Obština Sapareva Baňa [cit. 2020-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-10. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sapareva Baňa na Wikimedia Commons
