Sapareva Baňa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sapareva Baňa
Сапарева баня
Sapareva Baňa – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1 020 m n. m.
StátBulharskoBulharsko Bulharsko
oblastKjustendilská
obštinaSapareva Baňa
Sapareva Baňa
Sapareva Baňa
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha79,7 km²
Počet obyvatel4 121 (2020[1])
Hustota zalidnění51,7 obyv./km²
Etnické složeníBulhaři
Náboženské složenípravoslaví
Správa
Oficiální webwww.saparevabanya.bg
Telefonní předvolba0707
PSČ2650
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sapareva Baňa (bulharsky Сапарева баня) je město ležící v západním Bulharsku, v údolí mezi pohořími Rila a Verila. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má zhruba 4 tisíce obyvatel. Vyvěrá zde největší pravý gejzír na kontinentální Evropě (104 °C).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Místo bylo osídleno již v pravěku, a to nepřetržitě od neolitu do eneolitu. Nejstarší zaznamenané sídlo se nazývalo Germanía, což pochází z thráckého kořene germ-, ve významu horký (podobně anglicky warm nebo řecky θερμ-). Tento název se dochoval v názvu zde protékající říčky Džerman (Джерман). Thrácká minulost je doložena četnými archeologickými vykopávkami. Pod původním jménem je připomínáno ještě v roce 1153 jako „velkolepé město”.[2]

Po porážce Bulharska a začlenění do Osmanské říše bylo původní obyvatelstvo vyhnáno do nedalekého suchého údolí a tato ves se pak podle nich zprvu nazývala Bılgarino, ale v berním soupisu z roku 1576 se už uvádí jako Çiparova. Město zabrali vítězové a zřídili zde vojenskou posádku. Cestovatel Evlija Čelebi ho v roce 1662 zaznamenal jako město Nahiya se 300 domy a smíšeným muslimským a křesťanským obyvatelstvem. Nicméně po celou dobu osmanské nadvlády byla obě sídla uváděna jako jediná správní jednotka.[2]

Postupem doby docházelo k demografickým změnám a v polovině 19. století nabylo bulharské obyvatelstvo i ekonomické převahy. V roce 1864 vybudovali Saparevský kanál, který v délce 14 km přiváděl vodu z Černého Iskăru. Po rusko-turecké válce se obec stala součástí Bulharského knížectví a bezprostředně poté byla rozdělena na dvě vsi (Saparevo a Gorna Baňa).[2] V roce 1943 byla Gorna Baňa přejmenována na současný název a od 50. let k ní byly připojovány sousední obce. V roce 1974 k ní bylo připojeno i Saparevo a téhož roku získala statut města. Saparevo se od města znovu oddělilo v roce 1986.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Ve městě žije 4 067 obyvatel a je zde trvale hlášeno 4 121 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]

BulhařiRomovéostatní: 3 (0.1 %)Circle frame.svg
  •   Bulhaři: 3 533 (95.8 %)
  •   Romové: 153 (4.1 %)
  •   ostatní: 3 (0.1 %)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Тримесечни таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2020 г. (по области, общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2020-09-15 [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. (bulharsky) 
  2. a b c История на Сапарева баня-Древна Германея [online]. Obština Sapareva Baňa [cit. 2020-11-02]. Dostupné online. (bulharsky) 
  3. НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]