Kardžali
| Kardžali Кърджали | |
|---|---|
 Archeologické muzeum | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 41°38′34″ s. š., 25°22′7″ v. d. |
| Nadmořská výška | 275 m n. m. |
| Stát |  Bulharsko |
| Oblast | Kardžalijská |
| Obština | Kărdžali |
  Kardžali | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 49 383 ([1]2016) |
| Etnické složení | Bulhaři, Turci |
| Náboženské složení | pravoslaví, islám |
| Správa | |
| Starosta | Hasan İsmail |
| Telefonní předvolba | 0361 |
| PSČ | 6600 |
| Označení vozidel | K |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kardžali (bulharsky Кърджали, turecky Kırcaali, správným přepisem Kărdžali) je oblastní město v jižním Bulharsku. Žije tu necelých 50 tisíc obyvatel.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Místo[editovat | editovat zdroj]
Kardžali se nachází ve Východních Rodopech po obou březích řeky Arda. Město leží 259 km od Sofie, 100 km od Plovdivu, 50 km od Chaskova a 15 km od historického města Perperikon.
Městem prochází panevropský dopravní koridor č. 9, který spojuje Bulharsko s Egejským mořem přes průsmyk Makaza. Vzdálenost z Kardžali do Komotini v Řecku přes průsmyk Makaza je 84 km.
Na západě od města se na řece Arda nachází přehradní nádrž Kardžali. Na východ od Kardžali začíná přehradní nádrž Studen Kladenec (Студен кладенец).
Podnebí[editovat | editovat zdroj]
Podnebí je kontinentální středomořské, mírné a vlhké, s mnoha slunečnými dny v roce. Zimy jsou poměrně mírné - průměrné teploty se pohybují kolem 0 °C. Léto je teplé a slunečné, maximální teploty dosáhují 40 až 45 °C. Nejdelší sluneční svit je v Kardžali pozorován v červnu, červenci a srpnu.
Název[editovat | editovat zdroj]
Za bulharské říše se město nazývalo Višegrad.[2] Podle legendy vděčí město za svůj současný název osmanskému veliteli Kırca Alimu, který zde ve 14. století padl a jeho následovníci poblíž jeho hrobu založili vesnici.[3] Hrob byl otevřen v 20. letech, ale byl prázdný, a archeologové dospěli k závěru, že se jednalo o symbolický hrob.
Po městě je pojmenován mys Kărdžali na Livingstonově ostrově na Jižních Shetlandách v Antarktidě.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Oblast kolem města je kolébkou různých civilizací a kultur. Během uplynulých tří tisíciletí se zde střetávali Thrákové, Řekové a Římané, Slované, Byzantinci a Turci.
Nejstarší období[editovat | editovat zdroj]
Předpokládá se, že zdejšími původními obyvateli byli Thrákové. V 6. století se na středním toku řeky Ardy usídlili Slované. Noví obyvatelé s sebou přinesli své tradice, jazyk a životní styl, ale od původního obyvatelstva postupně převzali vyšší kulturu. Zpočátku Slované v tomto regionu zůstávali v područí Byzantské říše, ale za vlády prvního bulharského cara Simeona II. se město i s okolím stalo součástí první bulharské říše.
Byzantský středověk[editovat | editovat zdroj]
Vzhledem ke své důležité strategické poloze a ekonomickému významu východních Rodopů byla oblast trvale vystavena konfliktům. Ve středověku bylo Kardžali významným křesťanským centrem a neslo jméno Achridos. Město z 11. až 14. století vykazuje podle nálezů společné rysy s materiální kulturou starých bulharských měst Pliska, Preslav, Trnovo nebo Nesebar. Materiální důkazy naznačují příslušnost i k druhé bulharské říši. Díky své příhraniční poloze se oblast stala předmětem soupeření bulharských a byzantských feudálů. Ve 14. století se město stalo součástí domény vévody Momčila. Jeho jméno je spojeno s odporem bulharských obyvatel proti invazi osmanských Turků.
Osmanská říše[editovat | editovat zdroj]
V letech 1370 – 1371 zde proběhlo několik neúspěšných bitev, které měly odradit vojáky Murada I. do útoků. Zdejší bulharské pevnosti byly dobyty a většina obyvatel byla zabita, prodána do otroctví nebo asimilována. Menší část se stáhla do nepřístupných hlubin hor a uchovala si svůj jazyk i příslušnost k bulharskému národu.
Koncem 18. století se oblast stala součástí Janinského pašaliku. Ještě v polovině 19. století bylo Kardžali nevelkou vsí, jak zaznamenal francouzský cestovatel Auguste Viquesnel.[4] Po rusko-turecké válce a sanstefanském míru se město stalo součástí Bulharska a následně dle Berlínského kongresu součástí autonomní Východní Rumélie. Jenže po faktickém připojení Východní Rumélie k Bulharsku v roce 1885, získalo Turecko podle smlouvy v Tophane oblast okolo města zpět jako kompenzaci.
Moderní doba[editovat | editovat zdroj]
Město patří k Bulharsku poté, co ho Bulhaři obsadili 21. října 1912 během první balkánské války. V roce 1934 se město stalo sídlem obštiny a v roce 1959 sídlem okruhu. V roce 1987 byla obština i s městem zařazena do oblasti Chaskovo, ale od roku 1999 se město stalo správním střediskem samostatné oblasti. V současnosti je velkým administrativním, průmyslovým, obchodním a kulturním centrum Východních Rodopů.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Ve městě žije 45107 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 64 238 obyvatel.[1] Podle sčítáni 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[5][p 1]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel svatého Jana Křtitele -
Správní budova zdejší obštiny -
Centrum města v zimě
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Тримесечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2016-03-15 [cit. 2017-01-15]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Тракийска и средновековна крепост "Вишеград" [online]. Obština Kărdžali, 2011 [cit. 2017-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-09. (bulharsky)
- ↑ Легендата за Кърджи Али гази [online]. Obština Kărdžali, 2004, rev. 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ За нашия град [online]. Регионална библиотека "Н.Й.Вапцаров" [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. (bulharsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kardžali na Wikimedia Commons - Kardžali
