Leskovac

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Leskovac
Лесковац
Leskovac – znak
znak
Leskovac – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Stát Srbsko Srbsko
okruh Jablanický okruh
Leskovac
Leskovac
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 60 288 (2011)
Správa
Oficiální web www.gradleskovac.org
Telefonní předvolba +381 16
PSČ 16 000
Označení vozidel LE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leskovac (v srbské cyrilici Лесковац) je město na jihu Srbska, centrum Jablanického okruhu. Je také i významným průmyslovým centrem.[1] V roce 1991 měl 62 053 obyvatel, v roce 2011 pak ve městě žilo 60 288 lidí. Do opštiny Leskovac patří pak ještě dalších 144 sídel, většinou vesnic. Leskovac je vzdálen 280 km jižně od Bělehradu, 45 km jižně od Niše, 161 km západně od Sofie a 804 km severně od Atén.

Městem protéká řeka Veternica, která se vlévá do Jižní Moravy. Je napojené na dálniční síť (nejjižnější část bývalé dálnice Bratrství a jednoty) a trať Niš–Skopje (od roku 1886). Jižně od města se nachází tzv. Grdelická soutěska.

V Srbsku je město známé především díky grilovanému masu a pljeskavici. Každý rok se v Leskovaci pořádá festival Roštiljijada[2], kterého se účastní návštěvníci z celého Srbska.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Název Leskovac je slovanského původu a pochází od slova líska (srov. např. Leskovec v České republice). Podle legendy se na místě současného města nacházelo jezero, které následně vyschlo a lískový keř, který na dně vyrostl, dal nové osadě své jméno. Ještě starší název obce Glubočica je rovněž slovanského původu. Turecký název města Hisar označoval pevnost.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Údolí řeky Jižní Morava bylo v oblasti dnešního města osídleno již od pravěku. Postupně se zde vystřídaly různé kultury. Slované oblast osídlili v 7. století. Archeologické průzkumy odhalily řadu artefaktů z této doby, např. v lokalitách Hisar, Gradac, Mala Kopašnica, Slatinska reka a dalších. 30 km od Leskovace se nachází velké archeologické naleziště z 6. století s názvem Caričin Grad. Řada nálezů byla umístěna do leskovackého městského muzea. 15 km jižně se nachází archeologická lokalita Skobaljić Grad.

Součástí středověkého srbského státu se Leskovac se svým okolím stal v 12. století, kdy tehdejší srbská vládce Štěpán Nemanja získal darem region Dubočica od tehdejšího byzantského císaře Manuela I. Komnena. Samotné město Leskovac je poprvé zmíněno pod svým současným názvem v 15. století jako rozsáhlé sídlo. V roce 1374 připadl region Dubočica srbskému knížeti Lazaru Hrebeljanovićovi. V roce 1412 město poprvé napadli Turci. Výboj vedený tureckým spoluvládcem Musou Çelebi původní sídlo zcela zpustošil. Střety pravoslavného obyvatelstva s Turky pokračovaly i nadále; V roce 1454 bylo turecké vojsko poraženo při výpravě na kopec Novo Brdo. O několik měsíců později následoval nový turecký útok, který vedl sám sultán Mehmed II. Od 16. listopadu 1454 až do 11. prosince 1877 byl Leskovac součástí Osmanské říše.

Na konci 18. století bylo město centrem velkého leskovackého pašalíku, který zahrnoval území bývalého sandžaku Aladži-Hisar (Kruševac) a Paraćin. Dle záznamů francouzského cestovatele Ami Boueho z roku 1837, který tehdy Leskovac navštívil, mělo město 3000 domů; 2400 křesťanských, 500 tureckých (muslimských), 30 cikánských a 10 židovských. Počet obyvatel odhadl na 15 000 lidí.

Během prvního srbského povstání se místní pravoslavné, resp. srbské obyvatelstvo připojilo částečně na stranu vzbouřenců. Povstání však Turci v této oblasti velmi rychle potlačili a na tři sta vzbouřenců ze samotného města pobili. Několik tisíc lidí poté bylo popraveno v celém regionu. Další povstání proti Turkům vypuklo v roce 1841. Bylo však velmi špatně zorganizováno a proto i rychle potlačeno. V roce 1807 mělo město 10 tisíc obyvatel, v roce 1858 již 15 tisíc obyvatel.

Srbové město získali po válce s Osmanskou říší v letech 18771878, která zajistila srbskému knížectví nezávislost. Sanstefanská mírová smlouva následně potvrdila, že město bude patřit Srbsku. V této době představoval Leskovac centrum řemeslné výroby a obchodu v jižním Srbsku. V polovině 19. století se zde nacházelo třináct podniků na výrobu textilu. Bylo proto také přezdíváno Srbský Manchester.[3] První moderní továrna na zpracování textilu zde byla otevřena v roce 1902.[3] První nemocnici získal Leskovac roku 1909.

Během první světové války se v blízkosti Leskovace odehrála Bitva na řece Moravě, která skončila sice vítězstvím Bulharska, srbská vojska se však z boje stáhla směrem Prokuplje-Lebane-Medveđa-Priština. Město bylo osvobozeno 7. října 1918 poté, co byla prolomena Soluňská fronta.

V roce 1938 měl Leskovac 18 000 obyvatel. Hlavním průmyslovým odvětvím zde byl textilní průmysl, především zpracování vlny. Spolu s nedalekými obcemi Vučje a Grdelica místní podniky zastupovaly 40 % textilní produkce Království Jugoslávie. Nacházelo se zde také několik bank. V roce 1903 zde byla na řece Vučjanka zbudována druhá vodní elektrárna na území Srbska.

Za druhé světové války byl Leskovac obsazen německými vojsky. Dne 11. října 1943 zde byla zformována První jihomoravská brigáda partyzánského vojska. Tvořilo ji 570 bojovníků. Dne 20. května 1944 byla na vrchu Radan v blízkosti Leskovace zformována 21. srbská divize NOVJ. Od července do srpna 1944 zde proběhla tzv. Topličsko-jablanická operace. Dne 6. října 1944 byl Leskovac bombardován v rámci německé akce Ratweg.[3] Město bylo následně osvobozeno dne 11. října 1944 během Nišské operace.

Moderní rozvoj města byl zahájen po skončení války. V roce 1954 získal Leskovac moderní vodovodní síť.[3] O čtyři roky později potom i kanalizaci.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj). Beograd : Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-7. Kapitola Leskovac, s. 431. (srbština)  
  2. STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj). Beograd : Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-7. Kapitola Leskovac, s. 434. (srbština)  
  3. a b c d STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj). Beograd : Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-7. Kapitola Leskovac, s. 432. (srbština)  

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leskovac na srbské Wikipedii.