Kruševac

	Kruševac
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	43°35′ s. š., 21°19′36″ v. d.
Nadmořská výška	137 m n. m.
Stát	Srbsko
	Kruševac
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	854 km²
Počet obyvatel	58 745 (2011)
Hustota zalidnění	68,8 obyv./km²
Správa
Vznik	1371
Oficiální web	www.krusevac.org.rs
Telefonní předvolba	037
PSČ	37000
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kruševac (srbsky Крушевац/Kruševac) je město, které se nachází ve střední části Srbska. V roce 2011 mělo 58 745 obyvatel. Město Kruševac, které tvoří několik městských částí, se nachází na ploše o rozloze 854 km².

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Samotné město se nachází v Kruševacké kotlině, která zaujímá údolí Západní Moravy a prostírá se mezi Levčou a Temničí na severu, Župou, Kopaonikem a Jastrebacem na jihu a Královskou kotlinou, resp. Ibarskou nížinou na západě. Střed města se nachází v nadmořské výšce 137 m. Kruševac je vzdálen 152 km jihovýchodně od Bělehradu a 54 km severozápadně od Niše.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Kostel Lazarica, nacházející se v centru města, v rozvalinách původního hradu

Srbský vládce Lazar Hrebeljanović nechal město zbudovat roku 1371. Roku 1387 byl Kruševac poprvé zaznamenán na dokumentu, který definoval obchodní práva mezi srbským státem a Dubrovnickou republikou. Svůj název získalo město podle kamene krušac, kterému odpovídá i český ekvivalent krušec. Z tohoto kamene, který se nacházel v údolí řeky Západní Moravy, byly také i středověké domy v Kruševaci zbudovány. Pro Srbsko závěru 14. a začátku 15. století představoval Kruševac významné město, centrum obchodu a hospodářství. Město se rozvíjelo od středověké pevnosti Lazara Hrebeljanoviće, která byla známá pod názvem Šaren grad, nebo také Aladža hisar.

Po bitvě na Kosově poli figurovalo město i nadále jako centrum srbského státu. Země se však stala vazalským státem Osmanské říše. V 15. století nechal Štěpán Lazarević přesunout hlavní město do Bělehradu, který se nacházel dále od území ovládaného expandujícím tureckým státem. Samotný Kruševac obsadila turecká vojska až roku 1472, a to po několika neúspěšných nájezdech.

Město bylo obsazeno v závěru 17. století rakouskou armádou v souvislosti s průnikem habsburského vojska do nitra Balkánu během tzv. Velké turecké války. Po vyjednáváních mezi tureckou a rakouskou stranou bylo nicméně následně opět vráceno Osmanské říši. Poté bylo na krátkou dobu (1737-1739) v držení protitureckých povstalců. Turecká správa byla na území Kruševace ohrožena ještě v roce 1789; Svištovským mírem však byly opět potvrzeny původní hranice roku 1791.

K Srbsku bylo město připojeno až roku 1833. Následoval rychlý rozvoj města; Kruševac se stal jedním z významných regionálních center tehdejšího Srbska. Už v roce 1834 získalo město první urbanistický plán.^[1].

V roce 1904 byl odhalen památník Bitvy na Kosově poli, který se nachází v samotném centru města.^[2]

Roku 1922 získalo elektrické osvětlení, o osm let později pak i elektrárnu.^[1] Během druhé světové války město ostřelovaly německé okupační síly z kopce Bagdala. Po válce se celý prostor stal parkem s názvem „Slobodilište“.

Dne 14. října 1944 bylo město osvobozeno jednotkami jugoslávských partyzánů.

V dobách existence SFRJ bylo centrum města v ose současné ulice Vidovdanska modernizováno. Byly vybourány původní budovy a nahrazeny obytnými bloky a několika vyššími komerčními objekty. Překotná modernizace města měla na svědomí dramatický nárůst obyvatelstva. Město, jehož počet obyvatel se pohyboval okolo dvaceti tisíc dosáhlo téměř tisíc padesáti. Modernizován byl rovněž i jeho střed. Vzniklo nové moderní náměstí (srbsky Trg kosovskih junaka, Náměstí kosovských hrdinů) a ulice Gazimestanska a Mirka Tomića s novými výškovými budovami.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Dle sčítání lidu mělo město Kruševac v roce 1991 58 808 obyvatel. V roce 2011 bylo napočítáno 58 745 lidí; město Kruševac tak nezaznamenává ani významnější nárůst ani pokles počtu obyvatel. Zvyšuje se však průměrný věk místního obyvatelstva.

Z etnického hlediska jsou obyvatelé Kruševace především Srbové.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

V Kruševaci se nachází několik továren, které byly v období existence Jugoslávie známé po celé zemi. Mezi ně patří například Trayal (výrobce pneumatik), Merima (výrobce léčiv) nebo "Župa" (výživa pro skot) a továrna "14 jul" (zpracování oceli). ^[zdroj?] Významným podnikem v Kruševaci je také společnost Rubin, která vyrábí nápoj Vinjak.

Kvůli problematické transformaci srbského hospodářství se Kruševac potýká s vysokou nezaměstnaností, nízkou motivací mladých lidí k občanské aktivitě a kriminalitou.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Náměstí v Kruševaci

Hotel Rubin v Kruševaci

V blízkosti Kruševace se nachází hlavní srbská dálnice, která spojuje města Niš a Bělehrad. Z ní údolí řeky Západní Morava poté vedou další silniční komunikace do samotného Kruševace. Kromě napojení na dálnici má město také spojení hlavními silničními tahy s Kraljevem, Prokupljem a Kragujevacem.

Ve východo-západním směru prochází přes Kruševac železniční trať, která je jednokolejná a slouží pouze pro nákladní dopravu. Autobusové nádraží je umístěno v blízkosti železničního.

V jižní části města se nachází sportovní letiště Koširsko polje s nezpevněnou přistávací dráhou.

Školství[editovat | editovat zdroj]

V Kruševaci působí 19 základních škol a 6 škol středních.

Sport[editovat | editovat zdroj]

V Kruševaci sídlí fotbalový tým FK Napredak Kruševac, který se účastní srbské nejvyšší fotbalové ligy.^[zdroj?]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

kromě klasického partnerství udržuje město ještě podobné styky následujícími městy:

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Stojan Protić (1857–1923), meziválečný jugoslávský premiér
Stanislav Binički (1872–1942), skladatel písně Pochod na Drinu
Taško Načić (1934–1993), srbský herec
Miodrag Petrović Čkalja (1924–2003), srbský komik
Bata Paskaljević (1923–2004), srbský herec
Dobrica Ćosić (1921-2014), srbský spisovatel a prezident
Miroslav Mišković (nar. 1945), srbský podnikatel
Dragiša Binić (nar. 1961), srbský fotbalista
Milić Jovanović (nar. 1966), srbský fotbalista
Nikola Milošević, srbský fotbalista
Predrag Jovanović (nar. 1950), srbský hudebník
Nebojša Bradić (nar. 1956), srbský divadelní režisér a ministr kultury
Goran Grbović (nar. 1961), jugoslávský basketbalista
Vojin Ćetković (nar. 1971), srbský herec
Nataša Tapušković (nar. 1975), srbská herečka

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Ljiljana Stričević: Problemi savremenog demografskog razvoja na prostoru Opštine Kruševac (srbsky)

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-7. Kapitola Kruševac, s. 323. (srbština)
↑ Článek na portálu rts.rs (srbsky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kruševac na Wikimedia Commons
Zpráva Výbuch v Kruševaci si vyžádal deset zraněných ve Wikizprávách
Web města

[GENS2-323-1] STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-7. Kapitola Kruševac, s. 323. (srbština)

[2] Článek na portálu rts.rs (srbsky)

[1]

[2]

Srbsko – Србија, Srbijа – (SRB)

Okruhy v Srbsku a jejich hlavní města

Centrální Srbsko	Město Bělehrad • Borský okruh (Bor) • Braničevský okruh (Požarevac) • Jablanický okruh (Leskovac) • Kolubarský okruh (Valjevo) • Mačvanský okruh (Šabac) • Moravický okruh (Čačak) • Nišavský okruh (Niš) • Pčinjský okruh (Vranje) • Pirotský okruh (Pirot) • Podunajský okruh (Smederevo) • Pomoravský okruh (Jagodina) • Rasinský okruh (Kruševac) • Rašský okruh (Kraljevo) • Šumadijský okruh (Kragujevac) • Toplický okruh (Prokuplje) • Zaječarský okruh (Zaječar) • Zlatiborský okruh (Užice)

Vojvodina	Jihobačský okruh (Novi Sad) • Jihobanátský okruh (Pančevo) • Severobačský okruh (Subotica) • Severobanátský okruh (Kikinda) • Středobanátský okruh (Zrenjanin) • Sremský okruh (Sremska Mitrovica) • Západobačský okruh (Sombor)

Kosovo a Metochie *	okruhy (neexistující od roku 1999, avšak srbskou vládou nadále uznávané): Prištinský okruh (Priština) • Kosovskomitrovický okruh (Kosovska Mitrovica) • Kosovsko-Pomoravský okruh (Gnjilane) • Pećský okruh (Peć) • Prizrenský okruh (Prizren)

Poznámka: * Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost, avšak Srbsko a většina světového společenství jej nadále považují za součást srbského území a nezávislou Kosovskou republiku neuznávají (viz článek Seznam států a mezinárodních organizací podle postoje k nezávislosti Kosova).