Kruševac
Kruševac | |
![]() | |
Poloha | |
---|---|
Souřadnice | 43°35′ s. š., 21°19′36″ v. d. |
Nadmořská výška | 137 m n. m. |
Stát |
![]() |
![]() ![]() Kruševac | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 854 km² |
Správa | |
Vznik | 1371 |
Oficiální web |
www |
PSČ | 37000 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kruševac (srbsky Крушевац/Kruševac) je město, které se nachází ve střední části Srbska. V roce 2011 mělo 58 745 obyvatel. Město Kruševac, které tvoří několik městských částí, se nachází na ploše o rozloze 854 km².
Obsah
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Samotné město se nachází v Kruševacké kotlině, která zaujímá údolí Západní Moravy a prostírá se mezi Levčou a Temničí na severu, Župou, Kopaonikem a Jastrebacem na jihu a Královskou kotlinou, resp. Ibarskou nížinou na západě. Střed města se nachází v nadmořské výšce 137 m.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Srbský vládce Lazar Hrebeljanović nechal město zbudovat roku 1371. Roku 1387 byl Kruševac poprvé zaznamenán na dokumentu, který definoval obchodní práva mezi srbským státem a Dubrovnickou republikou. Svůj název získalo město podle kamene krušac, kterému odpovídá i český ekvivalent krušec. Z tohoto kamene, který se nacházel v údolí řeky Západní Moravy, byly také i středověké domy v Kruševaci zbudovány. Pro Srbsko závěru 14. a začátku 15. století představoval Kruševac významné město, centrum obchodu a hospodářství. Město se rozvíjelo od středověké pevnosti Lazara Hrebeljanoviće, která byla známá pod názvem Šaren grad, nebo také Aladža hisar.
Po bitvě na Kosově poli figurovalo město i nadále jako centrum srbského státu. Země se však stala vazalským státem Osmanské říše. V 15. století nechal Štěpán Lazarević přesunout hlavní město do Bělehradu, který se nacházel dále od území ovládaného expandujícím tureckým státem. Samotný Kruševac obsadila turecká vojska až roku 1472, a to po několika neúspěšných nájezdech.
Město bylo obsazeno v závěru 17. století rakouskou armádou v souvislosti s průnikem habsburského vojska do nitra Balkánu během tzv. Velké turecké války. Po vyjednáváních mezi tureckou a rakouskou stranou bylo nicméně následně opět vráceno Osmanské říši. Poté bylo na krátkou dobu (1737-1739) v držení protitureckých povstalců. Turecká správa byla na území Kruševace ohrožena ještě v roce 1789; Svištovským mírem však byly opět potvrzeny původní hranice roku 1791.
K Srbsku bylo město připojeno až roku 1833. Následoval rychlý rozvoj města; Kruševac se stal jedním z významných regionálních center tehdejšího Srbska. Už v roce 1834 získalo město první urbanistický plán.[1].
V roce 1904 byl odhalen památník Bitvy na Kosově poli, který se nachází v samotném centru města.[2]
Roku 1922 získalo elektrické osvětlení, o osm let později pak i elektrárnu.[1] Během druhé světové války město ostřelovaly německé okupační síly z kopce Bagdala. Po válce se celý prostor stal parkem s názvem „Slobodilište“.
Dne 14. října 1944 bylo město osvobozeno jednotkami jugoslávských partyzánů.
V dobách existence SFRJ bylo centrum města v ose současné ulice Vidovdanska modernizováno. Byly vybourány původní budovy a nahrazeny obytnými bloky a několika vyššími komerčními objekty.
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
V Kruševaci se nachází několik továren, které byly v období existence Jugoslávie známé po celé zemi. Mezi ně patří například Trayal (výrobce pneumatik), Merima (výrobce léčiv) nebo "Župa" (výživa pro skot) a továrna "14 jul" (zpracování oceli). [zdroj?] Významným podnikem v Kruševaci je také společnost Rubin, která vyrábí nápoj Vinjak.
Kvůli problematické transformaci srbského hospodářství se Kruševac potýká s vysokou nezaměstnaností, nízkou motivací mladých lidí k občanské aktivitě a kriminalitou.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
V blízkosti Kruševace se nachází hlavní srbská dálnice, která spojuje města Niš a Bělehrad. Z ní údolí řeky Západní Morava poté vedou další silniční komunikace do samotného Kruševace. Kromě napojení na dálnici má město také spojení hlavními silničními tahy s Kraljevem, Prokupljem a Kragujevacem.
Ve východo-západním směru prochází přes Kruševac železniční trať, která je jednokolejná a slouží pouze pro nákladní dopravu.
V jižní části města se nachází sportovní letiště Koširsko polje s nezpevněnou přistávací dráhou.
Sport[editovat | editovat zdroj]
V Kruševaci sídlí fotbalový tým FK Napredak Kruševac, který se účastní srbské nejvyšší fotbalové ligy.[zdroj?]
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Pistoia, Itálie (1966)
Trogir, Chorvatsko (1972)
Travnik, Bosna a Hercegovina (1972)
Korfu, Řecko (1985)
Szentendre, Maďarsko (1990)
Kirjat Gat, Izrael (1990)
Râmnicu Vâlcea, Rumunsko (2003)
kromě klasického partnerství udržuje město ještě podobné styky následujícími městy:
Volgograd, Rusko (1999)
Stara Zagora, Bulharsko (2000)
Rjazaň, Rusko (2000)
Žalec, Slovinsko (2006)
Bijeljina, Bosna a Hercegovina (2006)
Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Stojan Protić (1857–1923), meziválečný jugoslávský premiér
- Stanislav Binički (1872–1942), skladatel písně Pochod na Drinu
- Taško Načić (1934–1993), srbský herec
- Miodrag Petrović Čkalja (1924–2003), srbský komik
- Bata Paskaljević (1923–2004), srbský herec
- Dobrica Ćosić (nar. 1921), srbský spisovatel a prezident
- Miroslav Mišković (nar. 1945), srbský podnikatel
- Dragiša Binić (nar. 1961), srbský fotbalista
- Milić Jovanović (nar. 1966), srbský fotbalista
- Nikola Milošević, srbský fotbalista
- Predrag Jovanović (nar. 1950), srbský hudebník
- Nebojša Bradić (nar. 1956), srbský divadelní režisér a ministr kultury
- Goran Grbović (nar. 1961), jugoslávský basketbalista
- Vojin Ćetković (nar. 1971), srbský herec
- Nataša Tapušković (nar. 1975), srbská herečka
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-7. Kapitola Kruševac, s. 323. (srbština)
- ↑ Článek na portálu rts.rs (srbsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kruševac ve Wikimedia Commons
Zpráva Výbuch v Kruševaci si vyžádal deset zraněných ve Wikizprávách
- Web města