Kruševac

Kruševac
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	43°35′ s. š., 21°19′36″ v. d.
Nadmořská výška	137 m n. m.
Stát	Srbsko Srbsko
Kruševac
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	854 km²
Správa
Vznik	1371
Oficiální web	www.krusevac.org.rs
PSČ	37000
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kruševac (srbsky Крушевац/Kruševac) je město, které se nachází ve střední části Srbska. V roce 2011 mělo 58 745 obyvatel. Město Kruševac, které tvoří několik městských částí, se nachází na ploše o rozloze 854 km².

Poloha

Samotné město se nachází v Kruševacké kotlině, která zaujímá údolí Západní Moravy a prostírá se mezi Levčou a Temničí na severu, Župou, Kopaonikem a Jastrebacem na jihu a Královskou kotlinou, resp. Ibarskou nížinou na západě. Střed města se nachází v nadmořské výšce 137 m.

Dějiny

Kostel Lazarica, nacházející se v centru města, v rozvalinách původního hradu

Srbský vládce Lazar Hrebeljanović nechal město zbudovat roku 1371. Roku 1387 byl Kruševac poprvé zaznamenán na dokumentu, který definoval obchodní práva mezi srbským státem a Dubrovnickou republikou. Svůj název získalo město podle kamene krušac, kterému odpovídá i český ekvivalent krušec. Z tohoto kamene, který se nacházel v údolí řeky Západní Moravy, byly také i středověké domy v Kruševaci zbudovány. Pro Srbsko závěru 14. a začátku 15. století představoval Kruševac významné město, centrum obchodu a hospodářství. Město se rozvíjelo od středověké pevnosti Lazara Hrebeljanoviće, která byla známá pod názvem Šaren grad, nebo také Aladža hisar.

Po bitvě na Kosově poli figurovalo město i nadále jako centrum srbského státu. Země se však stala vazalským státem Osmanské říše. V 15. století nechal Štěpán Lazarević přesunout hlavní město do Bělehradu, který se nacházel dále od území ovládaného expandujícím tureckým státem. Samotný Kruševac obsadila turecká vojska až roku 1472, a to po několika neúspěšných nájezdech.

Město bylo obsazeno v závěru 17. století rakouskou armádou v souvislosti s průnikem habsburského vojska do nitra Balkánu během tzv. Velké turecké války. Po vyjednáváních mezi tureckou a rakouskou stranou bylo nicméně následně opět vráceno Osmanské říši. Poté bylo na krátkou dobu (1737-1739) v držení protitureckých povstalců. Turecká správa byla na území Kruševace ohrožena ještě v roce 1789; Svištovským mírem však byly opět potvrzeny původní hranice roku 1791.

K Srbsku bylo město připojeno až roku 1833. Následoval rychlý rozvoj města; Kruševac se stal jedním z významných regionálních center tehdejšího Srbska. Už v roce 1834 získalo město první urbanistický plán..

V roce 1904 byl odhalen památník Bitvy na Kosově poli, který se nachází v samotném centru města.

Roku 1922 získalo elektrické osvětlení, o osm let později pak i elektrárnu. Během druhé světové války město ostřelovaly německé okupační síly z kopce Bagdala. Po válce se celý prostor stal parkem s názvem „Slobodilište“.

Dne 14. října 1944 bylo město osvobozeno jednotkami jugoslávských partyzánů.

V dobách existence SFRJ bylo centrum města v ose současné ulice Vidovdanska modernizováno. Byly vybourány původní budovy a nahrazeny obytnými bloky a několika vyššími komerčními objekty.

Ekonomika

V Kruševaci se nachází několik továren, které byly v období existence Jugoslávie známé po celé zemi. Mezi ně patří například Trayal (výrobce pneumatik), Merima (výrobce léčiv) nebo "Župa" (výživa pro skot) a továrna "14 jul" (zpracování oceli). ^[zdroj?] Významným podnikem v Kruševaci je také společnost Rubin, která vyrábí nápoj Vinjak.

Kvůli problematické transformaci srbského hospodářství se Kruševac potýká s vysokou nezaměstnaností, nízkou motivací mladých lidí k občanské aktivitě a kriminalitou.

Doprava

Náměstí v Kruševaci.

V blízkosti Kruševace se nachází hlavní srbská dálnice, která spojuje města Niš a Bělehrad. Z ní údolí řeky Západní Morava poté vedou další silniční komunikace do samotného Kruševace. Kromě napojení na dálnici má město také spojení hlavními silničními tahy s Kraljevem, Prokupljem a Kragujevacem.

Ve východo-západním směru prochází přes Kruševac železniční trať, která je jednokolejná a slouží pouze pro nákladní dopravu.

V jižní části města se nachází sportovní letiště Koširsko polje s nezpevněnou přistávací dráhou.

Sport

V Kruševaci sídlí fotbalový tým FK Napredak Kruševac, který se účastní srbské nejvyšší fotbalové ligy.^[zdroj?]

Partnerská města

• Pistoia, Itálie (1966)
• Trogir, Chorvatsko (1972)
• Travnik, Bosna a Hercegovina (1972)
• Korfu, Řecko (1985)
• Szentendre, Maďarsko (1990)
• Kirjat Gat, Izrael (1990)
• Râmnicu Vâlcea, Rumunsko (2003)

kromě klasického partnerství udržuje město ještě podobné styky následujícími městy:

• Volgograd, Rusko (1999)
• Stara Zagora, Bulharsko (2000)
• Rjazaň, Rusko (2000)
• Žalec, Slovinsko (2006)
• Bijeljina, Bosna a Hercegovina (2006)

Významní rodáci

• Stojan Protić (1857–1923), meziválečný jugoslávský premiér
• Stanislav Binički (1872–1942), skladatel písně Pochod na Drinu
• Taško Načić (1934–1993), srbský herec
• Miodrag Petrović Čkalja (1924–2003), srbský komik
• Bata Paskaljević (1923–2004), srbský herec
• Dobrica Ćosić (nar. 1921), srbský spisovatel a prezident
• Miroslav Mišković (nar. 1945), srbský podnikatel
• Dragiša Binić (nar. 1961), srbský fotbalista
• Milić Jovanović (nar. 1966), srbský fotbalista
• Nikola Milošević, srbský fotbalista
• Predrag Jovanović (nar. 1950), srbský hudebník
• Nebojša Bradić (nar. 1956), srbský divadelní režisér a ministr kultury
• Goran Grbović (nar. 1961), jugoslávský basketbalista
• Vojin Ćetković (nar. 1971), srbský herec
• Nataša Tapušković (nar. 1975), srbská herečka

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kruševac ve Wikimedia Commons
• Zpráva Výbuch v Kruševaci si vyžádal deset zraněných ve Wikizprávách
• Web města

Portály: Srbsko