Stefan Lazarević

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stefan Lazarević
srbský despota
Stefan Lazarević v klášteře Manasija
Stefan Lazarević v klášteře Manasija
Narození 1377?
Kruševac
Úmrtí 14. července 1427
Kragujevac
Pochován Klášter Koporin
Dynastie Lazarovićové
Otec Lazar Hrebeljanović
Matka Milica Nemanjić

Stefan Lazarević, známý také jako Stevan Vysoký (Стеван Високи; 1377?, Kruševac14. července 1427, Kragujevac) byl srbský vládce v letech 13891427.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem knížete Lazara z rodiny Hrebeljanović a s tituly kneze (knížete, 13891402) a despoty (14021427) vládl v Srbsku. Je považován za jednoho z největších srbských vladařů a vojevůdců vůbec. Jeho literární díla ho řadí mezi nejlepší srbské spisovatele středověku.

Po otcově smrti v bitvě na Kosově poli roku 1389 přišel jako nezletilý do vlasti a s pomocí své matky Milice Nemanjić vládl do plnoletosti v roce 1393.

Jako otomanský vazal vedl srbské pomocné oddíly do:

Se svou silou přinesl Osmanům vítězství nad spojenými křesťanskými silami z Evropy v bitvě u Nikopole.

V roce 1413 se spojil s osmanským sultánem Mehmedem I. a v Bulharsku porazil a zabil svého švagra Musu, syna sultána Bajezida I. a bratra Mehmeda. Po bitvě začalo v Srbsku dlouhé období míru. V roce 1427 náhle zemřel na infarkt. Protože neměl žádné děti, předal již v roce 1426 na shromáždění v Srebrenici trůn svému synovci Đurađu Brankoviči. Je pohřben v klášteře Koporin, který si sám v roce 1402 postavil.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Stefan Lazarevic vlastnil velkou knihovnu, v níž shromáždil řadu prací o filozofii, historii a poezii ve slovanských jazycích, ale i v řečtině a latině. Založil několik klášterů, z nichž nejznámější je klášter Manasija. Byl známý jako „Resavska škole“, centrum pro překlad a přepis knih.

Sám začal psát po svém návratu z bitvy Ankary. 29. ledna 1412 v Novo Brdo, vydal „Zákon o dolech“. Napsal i několik dalších děl. Nejstarší existující práce pochází z roku 1403 nebo 1404 a je to chvalozpěv „Zahvalni govor knezu Lazarju“. Dalším dochovaným dílem je text na mramorovém sloupu v Kosovu. Jeho třetím dílem je milostná báseň „Beseda Ljubezni“. Báseň je psána jako akrostich.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]