Akrostich

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Akrostich [akrostych] (dříve také akrostych, z řeckého akrostichon, složeniny z akros, „krajní“ a stichos, „verš“) je báseň, v níž počáteční písmena, slabiky nebo slova každého verše nebo sloky tvoří slovo, jméno nebo větu, které se také mohou nazývat „akrostich“.

Častým obsahem akrostichu je jméno adresáta básně nebo básníka samotného, v hebrejsky psané biblické poezii se často vyskytují akrostichy, které nevytvářejí žádnou větu, ale pouze sledují pořadí písmen hebrejské abecedy (viz např. Kniha nářků).

Na počátku měl akrostich pravděpodobně magický význam. Nejstarší známé akrostichy se datují do doby Nikandrovy. Řecká a latinská tradice psaní akrostichů (viz Plautus, Commodianus a další) pokračovala i ve středověku (Boccaccio). Akrostichem poslední doby, který i na krátký čas získal pozornost médií, byl vzkaz Arnolda Schwarzeneggera z října 2009 směřovaný členům státního zasedání, jehož úvodní písmena dávala vzkaz „Fuck You“.[1][2]


Analogicky k akrostichu existuje také mezostich, v němž tvoří souvislý text sloupec písmen uprostřed verše, telestich (text tvoří poslední písmena veršů, nikoli první) a nejkomplikovanější akroteleuton, ve kterém první písmena veršů čtena odshora dolů a poslední písmena veršů čtená odspoda nahoru tvoří totéž slovo. Techniku podobnou telestichu využil také François Villon v básni Balada pro milou, v níž všechny verše končí na písmeno r.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Vše vystaráno! Nebojím se psot!
Jsme stejné ráže. Dvojice jsme slot.
Lehká a pasák. Špinavý jsme rod.
Lne rovný k rovné. Jako u těch vran.
Och, tahle špína! Špína je nám vhod.
Nás život vypliv. Plijem na život
zde v hampejzu, kde rozbili jsme stan.

(François Villon: Balada o tlusté Margot, závěr, přeložil Otokar Fischer - za pozornost stojí, že akrostich básníkova příjmení je zdůrazněn kapitalizací, a také v akrostichu tradičně přípustná záměna příliš obtížného písmene I za v češtině častější J, podobně jako záměna U za V)

Proslulým příkladem je akrostich v zavěrečnem sonetu Věnce sonetů romantického slovinského básníka France Prešerena:

Poet tvoj nov Slovencem venec vije,
Ran mojih bo spomin in tvoje hvale,
Iz srca svoje so kali pognale
Mokrócveteče rožice poezíje.

Iz krajev niso, ki v njih sonce sije;
Cel čas so blagih sapic pogreš'vále,
Obdájale so vtrjene jih skale,
Viharjev jeznih mrzle domačije.

Izdíhljaji, solzé so jih redíle,
Jim moč so dale rasti neveselo,
Ur temnih so zatirale jih sile.

Lej, torej je bledo njih cvetje velo!
Jim iz oči ti pošlji žarke mile
In gnale bodo nov cvet bolj veselo.

Akrostichy psal také anglický dramatik Ben Jonson:

Volpone, childless, rich, feigns sick, despairs,
Offers his state to hopes of several heirs,
Lies languishing: his parasite receives
Presents of all, assures, deludes; then weaves
Other cross plots, which ope themselves, are told.
New tricks for safety are sought; they thrive: when bold,
Each tempts the other again, and all are sold.
(Volpone aneb Lišák)

Trochu jinak vypadá akrostich spojeny s telestichem (což je akroteleuton) v Weinerově Mezopotamii, protože v tomto případě tvoří jej nikoli jednotliva pismena, nýbrž celé slabiky[3]. Akrostich byl oblibenou formou maďarského renesančního básníka Valentína Balaši. Rovněž středověký polský básník Władysław z Gielniowa psal latinsky akrostichy[4].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.swamppolitics.com/news/politics/blog/2009/10/schwarzenegger_veto_you.html
  2. http://online.wsj.com/article/SB125737663000529407.html
  3. Josef Brukner, Jiří Filip, Poetický slovník, Mladá fronta, Praha 1997, s. 14.
  4. Władysław z Gielniowa.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]