Stojan Protić , cyrilicí Стојан Протић (16. leden 1857 [1] - 28. říjen 1923 [1] ) byl srbský politik a novinář. Jelikož Protić vystřídal 20. prosince 1918 ve funkci premiéra Nikolu Pašiće , který dosluhoval ještě jako premiér Srbského království , bývá označován za ministerského předsedu první vlády Království Srbů, Chorvatů a Slovinců .[2]
Stojan Protić se narodil v Kruševaci .[1] Navštěvoval gymnázia v Kruševaci a Kragujevaci .[3] V letech 1876 až 1880 studoval Bělehradskou Univerzitu - obor historie a filozofie .[3] [4] Po univerzitě krátce pracoval jako účetní a středoškolský učitel .[3] Po vzniku Národní radikální strany v roce 1881 se začal angažovat ve stranických novinách Samouprava , kde se koncem roku 1881 stal šéfredaktorem.[4] Jeho další novinářská činnost byla spojena s tituly Odjek a Delo .[3] Protić, který měl zkušenosti s psaním článků i knih, prohlašoval, že neexistuje nezávislý novinář a že myšlenka nezávislé žurnalistiky je podvod.[4] V roce 1887 byl zvolen členem parlamentu a již v roce 1888 byl tajemníkem ústavodárné komise, která připravovala ústavu Srbského království .[3] V následujících letech zastával různé funkce ve státní správě. V letech 1900 až 1901 byl ředitelem Národní knihovny Srbska .[5] V roce 1901 se opět stal členem parlamentu.[3] V letech 1903 - 1905 , 1906 - 1907 a 1912 - 1914 byl ministrem vnitra, v letech 1909 - 1912 a 1917 - 1918 ministrem financí a v roce 1918 krátce i zastupujícím ministrem zahraničních věcí.[2] 20. prosince 1918 se stal předsedou první společné vlády Království Srbů, Chorvatů a Slovinců , do které vstoupili zástupci většiny politických stran.[6] Vláda padla vlivem vnitropolitické krize již v srpnu 1919 .[7] Premiérem byl krátce opět v roce 1920 .[2] Koncem února 1920 vydala jeho vláda Předběžné ustanovení o přípravě pozemkové reformy , kterým byly zrušeny feudální povinnosti v Bosně a Hercegovině , Makedonii , Kosovu a Sandžaku , systém kolonátu v Dalmácii a byl přislíben rychlý průběh pozemkové reformy.[8] Protićova vláda padla již v květnu , ale pozemková reforma trvala víc jak deset let.[2] [8]
↑ a b c Arhiv Jugoslavije. Premijeri [online]. 2008 [cit. 2009-08-31]. [online ]. (srbsky)
↑ a b c d Kruševac ONLINE. Stojan Protić [online]. 2006 [cit. 2009-08-31]. [online ]. (srbsky)
↑ a b c d e f Ministarstvo spoljnih poslova. The List of the Ministers for Foreign Affairs since the Forming of the First Government in 1811 to This Day [online]. C2006-2009 [cit. 2009-09-01]. [online ]. (anglicky)
↑ a b c JOVANOVIĆ, Jelena. Stojan Protić - srpski novinar i državnik [online]. 2008-10-28 [cit. 2009-09-01]. [online ]. (srbsky) [nedostupný zdroj ]
↑ National Library of Serbia . Directors [online]. [2002-2009] [cit. 2009-09-01]. [online ]. (anglicky)
↑ ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí . 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9 . S. 396.
↑ ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí . 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9 . S. 397.
↑ a b ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí . 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9 . S. 410.
(srbsky) JOVANOVIĆ, Jelena. Stojan Protić - srpski novinar i državnik [online]. 2008-10-28 [cit. 2009-09-01]. [online ]. (srbsky) [nedostupný zdroj ]
(srbsky) Kruševac ONLINE. Stojan Protić [online]. 2006 [cit. 2009-08-31]. [online ]. (srbsky)
(anglicky) Ministarstvo spoljnih poslova. The List of the Ministers for Foreign Affairs since the Forming of the First Government in 1811 to This Day [online]. C2006-2009 [cit. 2009-09-01]. [online ]. (anglicky)
(anglicky) National Library of Serbia . Directors [online]. [2002-2009] [cit. 2009-09-01]. [online ]. (anglicky)