Zlatiborský okruh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zlatiborský okruh
Zlatiborski okrug
Златиборски округ
Sjenické jezero
Geografie
Zlatibor in Serbia.svg
Hlavní městoUžice
Statusokruh
Souřadnice
Rozloha6 140 km²
Nejvyšší bodKatunić (1733 m n. m.)
Časové pásmo+1
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel286 549 (2011)
Hustota zalidnění46,7 obyv./km²
Jazyksrbština
Národnostní složeníSrbové, Bosňáci, Romové, Černohorci
Správa regionu
Nadřazený celekSrbskoSrbsko Srbsko
Podřízené celky10 opštin, 438 sídel
KomisařBoban Perišić
Oficiální webwww.zlatiborskiokrug.net
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlatiborský okruh (srbsky Zlatiborski okrug, cyrilicí МЗлатиборски округ) je administrativní jednotka v Srbsku. S rozlohou 6 140 km² je největším srbským okruhem. Je jedním z osmi okruhů statistického regionu Šumadija a Západní Srbsko. Na západě sousedí s Bosnou a Hercegovinou (konkrétně Republikou srbskou), na jihozápadě s Černou Horou (konkrétně opštinami Bijelo Polje a Pljevlja), na severu s Mačvanským a Kolubarským okruhem, na východě s Moravickým okruhem a na jihovýchodě s Rašským okruhem. Byl pojmenován podle pohoří Zlatibor, které se ve středu okruhu rozkládá.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 zde žilo 286 549 obyvatel. Rozloha okruhu je 6 140 km². Správním střediskem a největším městem Zlatiborského okruhu je Užice, která je zároveň čtrnáctým největším srbským městem.

Zlatiborský okruh je hornatý a po téměř celém jeho jižním území se rozprostírá pohoří Zlatibor. Nejvyšším vrcholem je Katunić (1 733 m). Nejvýznamnějšími řekami jsou Lim, Rzav a Západní Morava. Nacházejí se zde jezera Zaovine, Perućac, Zlatarské jezero a Sjenické jezero.

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Ve Zlatiborském okruhu se nachází celkem 11 měst: Arilje, Bajina Bašta, Čajetina, Kosjerić, Nova Varoš, Požega, Priboj, Prijepolje, Sjenica, Užice a Zlatibor. Kromě Zlatiboru, který je součástí opštiny města Čajetina, jsou všechna města středisky deseti stejnojmenných opštin.

Národnostní složení[editovat | editovat zdroj]

Etnická skupina Populace Procenta
Srbové 235 650 82,2 %
Bosňáci 43 220 15,1 %
Romové 785 0,27 %
Černohorci 561 0,2 %
Jugoslávci 258 0,09 %
Chorvati 175 0,06 %
Makedonci 118 0,04 %
Ostatní 4,782 1,7 %

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zlatibor District na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]