Požarevac
| Požarevac | |
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 44°37′12″ s. š., 21°11′23″ v. d. |
| Nadmořská výška | 129 m n. m. |
| Stát |
 Srbsko |
  Požarevac | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 491 km² |
| Správa | |
| Oficiální web |
www |
| PSČ | 12000 |
| Označení vozidel | PO |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Požarevac (v srbské cyrilici Пожаревац) je srbské město ve stejnojmenné opštině v Braničevském okruhu, jehož je administrativním centrem.[1] Podle sčítání lidu z roku 2002 mělo 41 736 obyvatel (v roce 1991 43 885 obyvatel[1]). Požarevac, kdysi jedno z nejvýznamnějších administrativních, ekonomických a kulturních center Srbska, se nachází 80 km jihovýchodně od hlavního města Bělehradu. Rozkládá se mezi třemi řekami – Dunajem, Velikou Moravou a Mlavou. Nedaleko od města se vypíná hora Čačalica.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Město je poprvé připomínáno roku 1467 v tureckém dokumentu. Požarevac byl tehdy vesnice v náchii Lučica a žil zde 49 rodin. Město se postupně rozvíjelo; roku 1476 se zde nacházelo 123 domů. Město ale bylo na počátku 15. století opuštěno a znovu osídleno až v letech 1521–1523.
Požarevac se proslavil především díky podpisu Požarevackého míru v roce 1718, který byl podepsán mezi Rakouskem a Tureckem. Město bylo vybráno z důvodu své vhodné pozice (na hranici mezi Habsburskou monarchií a Osmanskou říší).[1] V roce 1733 byla při místním pravoslavném kostele zřízena první škola.
V letech 1718–1739 bylo součástí Srbska pod nadvládou Habsburské monarchie. V letech 1739–1813 pak bylo opět součástí Osmanské říše. Pro Miloše Obrenoviće byl Požarevac druhým hlavním městem. Nechal zde zřídit například první soud, který autonomní Srbsko ustanovilo. Kníže Miloš se zasadil o rozvoj města i řadou dalších kroků; v roce 1827 například nechal připojit i nedaleké vesnice Burjan a Bresje pod město. Vznikly i budovy v dnešním historickém centru města.[1]
V roce 1842 získalo město i vlastní divadlo. V roce 1862 měl Požarevac 6062 obyvatel.[1] V roce 1896 získalo město vlastní muzeum a v obdobné době sem byla otevřena i železniční trať Železniční trať Mala Krsna–Varažogrnac do Požarevace, která jej napojila na další velká města na území tehdejšího Srbska.[2]
Město bylo osvobozeno od fašismu dne 15. října 1944 jednotkami Rudé armády a partyzánů. Město si dodnes tento den připomíná jako Den osvobození. V dobách existence SFRJ zde byl rozvíjen průmysl a energetika. Město se stalo známé díky výrobě sušenek Plazma keks.
Sport[editovat | editovat zdroj]
V letech 1926-2014 zde na stadionu Vašariště s kapacitou 4 000 diváků působil srbský fotbalový klub FK Mladi radnik Požarevac s původním jménem SK Radnički. Jeho nástupcem se stal v roce 2014 vzniklý klub FK Radnički 1926.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Sídlo primátora
Centrum
Požarevac Park
Historické Muzeum Požarevac
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-15-5. Kapitola Požarevac, s. 284. (srbština)
- ↑ STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-15-5. Kapitola Požarevac, s. 285. (srbština)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Požarevac ve Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Požarevac v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Stránky o městu
- Portál Požarevac
Encyklopedické heslo 
