Požarevac

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Centrum města
Požarevac
Red pog.svg
Požarevac
Lokalizace města

Požarevac je srbské město ve stejnojmenné opštině v Braničevském okruhu. Podle sčítání lidu z roku 2002 mělo 41 736 obyvatel (v roce 1991 43 885 obyvatel). Požarevac, kdysi jedno z nejvýznamnějších administrativních, ekonomických a kulturních center Srbska, se nachází 80 km jihovýchodně od hlavního města Bělehradu. Rozkládá se mezi třemi řekami – Dunajem, Velikou Moravou a Mlavou. Nedaleko od města se vypíná hora Čačalica.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město je poprvé připomínáno roku 1467 v tureckém dokumentu. Požarevac byl tehdy vesnice v náchii Lučica a žil zde 49 rodin. Město se postupně rozvíjelo; roku 1476 se zde nacházelo 123 domů. Město ale bylo na počátku 15. století opuštěno a znovu osídleno až v letech 15211523.

Požarevac se proslavil především díky podpisu Požarevaského míru v roce 1718, který byl podepsán mezi Rakouskem a Tureckem. V roce 1733 byla při místním pravoslavném kostele zřízena první škola.

V letech 17181739 bylo součástí Srbska pod nadvládou Habsburské monarchie. V letech 17391813 pak bylo opět součástí Osmanské říše. Pro Miloše Obrenoviće byl Požarevac druhým hlavním městem. Nechal zde zřídit například první soud, který autonomní Srbsko ustanovilo.

V roce 1842 získalo město i vlastní divadlo.

Město bylo osvobozeno od fašismu dne 15. října 1944 jednotkami Rudé armády a partyzánů. Město si dodnes tento den připomíná jako Den osvobození. V dobách existence SFRJ zde byl rozvíjen průmysl a energetika. Město se stalo známé díky výrobě sušenek Plazma keks.

Sport[editovat | editovat zdroj]

V letech 1926-2014 zde na stadionu Vašariště s kapacitou 4 000 diváků působil srbský fotbalový klub FK Mladi radnik Požarevac s původním jménem SK Radnički. Jeho nástupcem se stal v roce 2014 vzniklý klub FK Radnički 1926.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]