Požarevac

Požarevac ;
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	44°37′12″ s. š., 21°11′23″ v. d.
Nadmořská výška	94 m n. m.
Stát	Srbsko
	Požarevac
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	491 km²
Správa
Oficiální web	www.pozarevac.rs
Telefonní předvolba	012
PSČ	12000
Označení vozidel	PO
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Požarevac (v srbské cyrilici Пожаревац) je srbské město ve stejnojmenné opštině v Braničevském okruhu, jehož je administrativním centrem.^[1] Podle sčítání lidu z roku 2002 mělo 41 736 obyvatel (v roce 1991 43 885 obyvatel^[1]). Požarevac, kdysi jedno z nejvýznamnějších administrativních, ekonomických a kulturních center Srbska, se nachází 80 km jihovýchodně od hlavního města Bělehradu. Město se proslavilo díky Požarevackému míru a také jako rodiště Slobodana Miloševiće.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Požarevac leží ve východním Srbsku v úrodné rovině mezi řekami Velikou Moravou a Mlavou. Severně od něj protéká řeka Dunaj. Nedaleko od města se také vypíná hora Čačalica.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název města je slovanského původu, od slova požár. V této podobě byl přejímán do cizích jazyků, např. v němčině existuje historická podoba názvu Passarowitz, v maďarštině jako Pozsarevác apod.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sídlo vzniklo nejspíše ve 14. století pod názvem Puporače. Písemně je poprvé připomínáno roku 1467 v tureckém dokumentu. Požarevac byl tehdy vesnice v náchii Lučica a žil zde 49 rodin. Vesnice se postupně rozvíjela rozvíjelo; uvedený dokument uváděl 123 obydlených domů. Poté však po nějakou dobu byla vesnice opuštěna a znovu osídlena až v letech 1521–1523. Po dobytí Turky byl ze správního hlediska součástí Smederevského sandžaku.

Požarevac se proslavil především díky podpisu Požarevackého míru v roce 1718, který byl podepsán mezi Rakouskem a Tureckem. Město bylo vybráno z důvodu své vhodné pozice (na hranici mezi Habsburskou monarchií a Osmanskou říší).^[1] V roce 1733 byla při místním pravoslavném kostele zřízena první škola.

V letech 1718–1739 bylo součástí Srbska pod nadvládou Habsburské monarchie. Od roku 1739 pak bylo opět součástí Osmanské říše. Na počátku 19. století jej při prvním srbském povstání obsadili ozbrojenci loajální srbskému vůdci Karađorđemu. Pro Miloše Obrenoviće byl Požarevac druhým hlavním městem. Nechal zde zřídit například první soud, který autonomní Srbsko ustanovilo. Kníže Miloš se zasadil o rozvoj města i řadou dalších kroků; v roce 1827 například nechal připojit i nedaleké vesnice Burjan a Bresje pod město. Vznikly i budovy v dnešním historickém centru města.^[1] Kostel byl postaven roku 1819 a jeho palác v roce 1821.

V roce 1842 získalo město i vlastní divadlo, které odehrálo první představení Romea a Julie na území Balkánu. Svoji knihovnu potom měl Požarevac o pět let později. V nedalekém Ljubičevu byl provozován chov koní. V roce 1862 měl Požarevac 6062 obyvatel.^[1] V roce 1896 získalo město vlastní muzeum (druhé v Srbsku po metropoli Bělehradě) a v obdobné době sem byla otevřena i železniční trať Železniční trať Mala Krsna–Varažogrnac do Požarevace, která jej napojila na další velká města na území tehdejšího Srbska.^[2]

Roku 1871 zde byl založen jeden z prvních peněžních ústavů v Srbsku (mimo Bělehrad).^[3]

Město bylo osvobozeno od fašismu dne 15. října 1944 jednotkami Rudé armády a partyzánů. Město si dodnes tento den připomíná jako Den osvobození, paradoxně na stejný den v obou světových válkách. V dobách existence SFRJ zde byl rozvíjen průmysl a energetika. Město se stalo známé díky výrobě sušenek Plazma keks. Jeho střed byl kompletně přebudován. Hlavní třída (tabačka čaršija) byla přebudována do podoby rozlehlého bulváru obklopeného vysokými bytovými domy.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Téměř všechny firmy z regionu jsou soustředěny Požarevaci a jeho blízkém okolí. Nejznámějším průmyslovým podnikem je potravinářský kombinát Požarevac, který pokrývá čtvrtinu potravinové produkce Srbska. Průmyslová zóna je umístěna na jihozápadním okraji Požarevace, blízko jižního obchvatu města a přístupu k hlavní dálnici.

V okolí města se také těží ropa.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V Požarevaci vzniklo po druhé světové válce kulturní centrum (dům kultury) v duchu moderní jugoslávské architektury.

Kromě výše uvedených historických kulturních institucí sídlí v Požarevaci také galerie, která nese jméno místní rodačky, Mileny Pavlović-Barili. Svoji pobočku zde má také srbské národní muzeum.

V Ljubičevu se konají pravidelné koňské hry, další významnou kulturní akcí Požarevace jsou Dny herectví Milivoje Živanoviće.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Přes město Požarevac vedou dva hlavní silniční tahy celostátního významu od Smedereva (resp. dálnice A1 u vesnice Mala Krsna) přes Požarevac dále k Dunaji a do měst Donji Milanovac, resp. Majdanpek. Silnice jsou vedeny okolo města a tvoří tak severní i jižní obchvat Požarevace.

Kromě toho samotným městem prochází železniční trať vedená obdobným směrem.

Sport[editovat | editovat zdroj]

V letech 1926-2014 zde na stadionu Vašariště s kapacitou 4 000 diváků působil srbský fotbalový klub FK Mladi radnik Požarevac s původním jménem SK Radnički. Jeho nástupcem se stal v roce 2014 vzniklý klub FK Radnički 1926.

Na západním okraji Požarevace se nachází hipodrom.

Školství[editovat | editovat zdroj]

V Požarevaci se nachází gymnázium (srbsky Požarevačka gimnazija) a Vyšší technická škola srbsky Visoka tehnička škola strukovnih studija u Požarevcu).

Další instituce[editovat | editovat zdroj]

Severozápadním směrem od středu města stojí rozsáhlá věznice (trestně-nápravní zařízení) Zabela. Severně od města se potom nachází kasárna Zvezda.

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

Požarevac má svoji nemocnici.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Sídlo primátora
Centrum
Požarevac Park
Historické Muzeum Požarevac
Galerie Milena Pavlović-Barili

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Slobodan Milošević, srbský politik
Milivoje Stojanović, srbský vojenský důstojník
Slaviša Žungul, fotbalista
Prvoslav Vujčić, spisovatel
Đorđe Jovanović, sochař
Petar Dobrnjac, vojenský velitel
Milenko Stojković, vojenský velitel
Radmila Manojlović, zpěvačka
Milena Pavlović-Barili, malířka

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Požarevac na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d ^e STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-15-5. Kapitola Požarevac, s. 284. (srbština)
↑ STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-15-5. Kapitola Požarevac, s. 285. (srbština)
↑ DJORDJEVIĆ, Dimitrije. Istorija moderne Srbije: 1800–1918. Bělehrad: Zavod za udžbenike, 2017. ISBN 978-86-17-18636-2. S. 219. (srbština)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Požarevac na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Požarevac v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Stránky o městu
Portál Požarevac

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[GENS3-284-1] STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-15-5. Kapitola Požarevac, s. 284. (srbština)

[GENS3-285-2] STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-15-5. Kapitola Požarevac, s. 285. (srbština)

[IMS-219-3] DJORDJEVIĆ, Dimitrije. Istorija moderne Srbije: 1800–1918. Bělehrad: Zavod za udžbenike, 2017. ISBN 978-86-17-18636-2. S. 219. (srbština)

[1]

[2]

[3]

Srbsko – Србија, Srbijа – (SRB)

Okruhy v Srbsku a jejich hlavní města

Centrální Srbsko	Město Bělehrad • Borský okruh (Bor) • Braničevský okruh (Požarevac) • Jablanický okruh (Leskovac) • Kolubarský okruh (Valjevo) • Mačvanský okruh (Šabac) • Moravický okruh (Čačak) • Nišavský okruh (Niš) • Pčinjský okruh (Vranje) • Pirotský okruh (Pirot) • Podunajský okruh (Smederevo) • Pomoravský okruh (Jagodina) • Rasinský okruh (Kruševac) • Rašský okruh (Kraljevo) • Šumadijský okruh (Kragujevac) • Toplický okruh (Prokuplje) • Zaječarský okruh (Zaječar) • Zlatiborský okruh (Užice)

Vojvodina	Jihobačský okruh (Novi Sad) • Jihobanátský okruh (Pančevo) • Severobačský okruh (Subotica) • Severobanátský okruh (Kikinda) • Středobanátský okruh (Zrenjanin) • Sremský okruh (Sremska Mitrovica) • Západobačský okruh (Sombor)

Kosovo a Metochie *	okruhy (neexistující od roku 1999, avšak srbskou vládou nadále uznávané): Prištinský okruh (Priština) • Kosovskomitrovický okruh (Kosovska Mitrovica) • Kosovsko-Pomoravský okruh (Gnjilane) • Pećský okruh (Peć) • Prizrenský okruh (Prizren)

Poznámka: * Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost, avšak Srbsko a většina světového společenství jej nadále považují za součást srbského území a nezávislou Kosovskou republiku neuznávají (viz článek Seznam států a mezinárodních organizací podle postoje k nezávislosti Kosova).