Smederevský sandžak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Smederevský sandžak
Semendire Sancağı
 
Смедеревски санџак  (Smederevski sandžak)
 Srbský despotát
 Bělehradský banát
14591817 Habsburská okupace Srbska (1686–1691) 
Srbské království (1718–1739) 
Habsburská okupace Srbska (1788–1792) 
Revoluční Srbsko 
Srbské knížectví 
Vlajka státu
vlajka
geografie
Mapa
Smederevský sandžak roku 1791
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
Osmanská říšeOsmanská říše Osmanská říše
státní útvary a území
předcházející:
Srbský despotát Srbský despotát
Bělehradský banát Bělehradský banát
následující:
Habsburská okupace Srbska (1686–1691) Habsburská okupace Srbska (1686–1691)
Srbské království (1718–1739) Srbské království (1718–1739)
Habsburská okupace Srbska (1788–1792) Habsburská okupace Srbska (1788–1792)
Revoluční Srbsko Revoluční Srbsko
Srbské knížectví Srbské knížectví

Smederevský sandžak (turecky Semendire Sancağı, Liva-i Semendire[1]), kolokviálně též Bělehradský pašalík (turecky Belgrad Paşalığı) byl územně správní celek osmanské říše rozkládající se na jih od Dunaje a Sávy až po území na pravém břehu západní Moravy. V jeho čele stál sandžak-beg, případně bělehradský muháfiz (purkrabí).

Mezi lety 1459 a 1541 byl sadžak součástí Rumélijského ejáletu (znovu 1716–1717 a 1739–1817/1830), poté Dunajského ejáletu (1541–1686) a Temešvárského ejáletu (1686–1688 a 1690–1716).

Srbské knížectví roku 1833

V období po Velké turecké válce se hranice sandžaku nekryly s pašalíkem (což je synonymum pro ejálet), neboť součástí Bělehradského pašalíku byl nejen Smederevský sandžak, ale i zbytek někdejšího Sremského sandžaku. V čele této provizorní správní jednotky stál bělehradský muháfiz (purkrabí), a nikoli sandžak-beg. Mezi lety 1718 a 1739 pašalík měli v držení Habsburkové, kteří zde vytvořili vazalské království. Roku 1739 pak došlo k obnovení Smederevského sandžaku, který zůstal součástí osmanské říše do roku 1878, kdy došlo k mezinárodnímu uznání nezávislosti Srbského knížectví (autonomní od 1830).

Sandžak byl obydlen převážně slovanským obyvatelstvem pravoslavné víry. Z něho se v 19. století konstituoval moderní srbský národ. Vedle Srbů v provincii žili Cincaři (Arumuni), Arméni, Romové, Židé a slovanští muslimové.

Sandžak-begové[editovat | editovat zdroj]

  • 0000–1463 Mehmed-beg Minetović
  • 1463–???? Ali-beg Mihajlović (Mihaloğlu Ali Bey/Mihaloğlu Gazı Alauddin Ali Bey)
  • 1474–1475 Gazi Bali-beg Smederevski
  • 0000–0000
  • 1513–1515 Kučuk Bali-beg Jahjapašić (Yahyapaşazade Malkoçoğlu Bali Bey)
  • 0000–0000
  • 1521–1523 Kučuk Bali-beg Jahjapašić (Yahyapaşazade Malkoçoğlu Bali Bey)
  • 1523–1524 Ferhad-paša Dalmatinac (popraven 1524)
  • 1524–1527 Kučuk Bali-beg Jahjapašić (Yahyapaşazade Malkoçoğlu Bali Bey)
  • 1527–1534 Gazi Mehmed-beg Jahjapašić, Bali-begův bratr
  • 1534–1536
  • 1536–1540 Gazi Mehmed-beg Jahjapašić
  • 1540–1540
  • 1540–1540 Gazi Mehmed-beg Jahjapašić
  • 0000–0000
  • 1543–1543 Ahmed-beg Jahjapašić
  • 0000–1550 Gazi Turali-beg 
  • 0000–0000
  • 1557–1568 Bajram-beg
  • 0000–0000 Abdurrahman Abdi-paša Arnaut (Arnavut Abdurrahman Abdi Paşa, ?–1686)
  • 0000–0000 Hasan-paša Haznadar
  • 1698–1700 Ali-paša Moralija (Moralı Ali Paşa), bělehradský muháfiz (zabit 1700)
  • 1700–17?? Hasan-paša Juruk (Yörük Hasan Paşa)
  • 17??–17?? Ali-paša Karajilanoglu (Karayılanoğlu Ali Paşa), bělehradský muháfiz
  • 1717–1717 Halil-paša Ćose (Hacı Halil Paşa), bělehradský muháfiz
  • 0000–0000
  • 1793–1801 Hadži Mustafa-paša (Hacı Mustafa Şinikoğlu Paşa)
  • 1804–1804 Bekir-paša (Bekir Paşa)
  • 1813–1815 Sulejman-paša Skopljak (Süleyman Paşa)
  • 1815–1817 Marašli Ali-paša (Maraşlı Ali Paşa)
  • 0000–0000
  • 18??–1826 Abdurrahim-paša (Abdürrâhîm Paşa)
  • 0000–1833 Husein-paša
  • 1833–1835 Vedžihi Mehmed-paša (Mehmed Vecîhî Paşa, 1797–1867)
  • 0000–0000
  • 1847–1850 Hasan-paša Češmeli
  • 0000–0000
  • 0000–1867 Ali Riza-paša (Ali Rıza Paşa)

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]