Nišská operace
Nišská operace (srbsky v cyrilici Нишка операција, v latince Niška operacija, bulharsky Нишка операция) byla bojová operace vojsk Lidověosvobozenecké armády Jugoslávie (partyzánů), bulharské armády a Rudé armády proti německým okupačním vojskům, které okupovaly od roku 1941 území tehdejšího jižního Srbska. Probíhala od 8. října do 14. října 1944.
Jugoslávským vojskům během operace velel Koča Popović a sovětským Sergej Birjuzov. Německé vojsko bylo pod vedením Hanse Felbera.
Zatímco jugoslávští partyzáni chystali sabotážní akce a přerušili především silniční a železniční spojení mezi jihosrbskými městy, zahájila bulharská armáda útok z východu a postup na Niš. Špatná koordinace na počátku operace vedla k tomu, že se Němcům dařilo úspěšně odolávat bulharskému útoku. Početní převaha bulharské armády, kterou podporovali i Sověti se však naplno projevila o několik dní později. Německá armáda se pokusila zajistit posily z oblasti dnešní Severní Makedonie, nicméně v blízkosti města Vranje je při jejich postupu na sever zadržely partyzánské a bulharské jednotky.
Bojová operace skončila vítězstvím partyzánů a bulharské armády. Obě síly měly jednak zhruba čtyřnásobnou početní převahu, jednak na počátku střetu získaly vhodnější pozici k útoku. Německé jednotky se během operace připravovaly na ústup, nicméně spojenecké vojsko je obklíčilo a ničilo jednu německou jednotku po druhé.
Po Nišské operaci bylo osvobozeno území údolí řeky Jižní Moravy. Německé vojsko se z oblasti Makedonie mohlo zpět na sever stáhnout jedině přes údolí řeky Ibar a přes Kosovo, což představovalo značnou komplikaci vzhledem k náročnějšímu terénu, než kterým je údolí řeky Moravy.[1]
Jedinou skutečností, která mohla být německé armádě ku prospěchu, byla problematická spolupráce mezi jugoslávskými partyzány a bulharskou armádou. Bulhaři se dle informací jugoslávských vojáků nechovali na území jižního Srbska zrovna nejlépe, a proto představitelé vrchního štábu pro Srbsko požádali Tita, aby okamžitě po obsazení jihu Srbska partyzánským vojskem byla bulharská armáda stažena. Tito následně tento požadavek schválil, a bulharské armádě bylo nařízeno odejít zpět na území Bulharska.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ PETRANOVIĆ, Branko. ISTORIJA JUGOSLAVIJE, knjiga II – NARODNOOSLOBODILAČKI RAT I REVOLUCIJA. Bělehrad: Nolit Kapitola OSLOBOĐENJE I DOPRINOS JUGOSLAVIJE POBEDI NAD FAŠIZMOM, s. 448. (srbochorvatština)