Čuvaši

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čuvaši
tšəvašsem - чăвашсем
чуваши - čuvaši
1. řádek:I. JakovlevN. BičurinŞeşpĕl Mišši
2. řádek:N. PavlovaK. IvanovV. Kuzmina
3. řádek:G. AygiA. NikolajevN. NikolskyParametr "image" (nyní s hodnotou " 1. řádek:I. Jakovlev • N. Bičurin • Şeşpĕl Mišši2. řádek:N. Pavlova • K. Ivanov • V. Kuzmina3. řádek:G. Aygi • A. Nikolajev • N. Nikolsky") šablony "Infobox - etnická skupina" je zastaralý. Více informací po kliknutí.
Populace
celkově 1 077 420 [1]
Flag of Russia.svg Rusko: 1 043 000 [1] 1 435 872 [2]
1 637 094 obyvatel [3]
Ukrajina Ukrajina 10 593 [4][5]
Uzbekistán Uzbekistán 10 074 [6][5]
Kazachstán Kazachstán 7 301 [7][8]
Turkmenistán Turkmenistán 2 281 [9] 3 600 [5]
Bělorusko Bělorusko 1 277 [10]
Flag of Moldova.svg Moldavsko 1 204 [11] 1 000 [5]
Kyrgyzstán Kyrgyzstán 848 [12][5]
Jazyk(y)
čuvaština, ruština (sekundárně)
Náboženství
pravoslaví, animismus, islám (lokálně)
Příbuzné národy
Suaři
Volžští Tataři, Volžští Bulhaři
Poznámky

Původem: Protobulhaři, Suaři

Čuvaši anebo plurál Bulgaři[1] jsou turkický národ žijící v Ruské federaci, zejména v Čuvašsku, kde tvoří 70 % obyvatel, dále v Tatarstánu a Baškortostánu a zemích bývalého SSSR. Jazykově jsou potomky či příbuznými volžských Bulharů.

Čuvaština patří do západoturkických jazyků, do ogurské neboli bulgarské skupiny [pozn. 1]. Čuvaštinou hovoří celkem 1,5--2 miliony lidí.[1] Obsahuje tři nářečí: anatri, bulgar a viryal.

Čuvaši vyznávají křesťanství a své původní náboženství, typově zařaditelné k animismu.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Turkické jazyky se obecně dělí na „Šahz“ čili „Turkic-i Kadim“ anebo „Lir“ čili „R“. Ogurské nebo Bulgarské jazyky patří do skupiny Lir nebo R

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d LEWIS, M. Paul (ed.). Ethnologue: Languages of the World, Sixteenth edition. Dallas : Tex.: SIL International Publications. 2013. (anglicky)  
  2. a b c d e f g h i j k l Russian Census 2010: Informacionnye materialy ob okoončateľnych itigach Vserossijskoj perepisi naselenija 2010 goda. [s.l.] : [s.n.].  
  3. a b c d e f g h i j k l Russian Census 2002: Vserossijskaja perepis naselenija 2002 goda. [s.l.] : [s.n.]. 2004.  
  4. Census 2001 Vseukrajinskij perepis naselennja 2001. Russkaja versija. Rezuľtaty. Nacionaľnosť i rodnoj jazyk.. [s.l.] : [s.n.].  
  5. a b c d e Chuvash Ethnic People in all Countries. [s.l.] : [s.n.].  
  6. Census 1989 Demoskop. Uz. SSR. 1989. [s.l.] : [s.n.].  
  7. Census 2009. Agentstvo Respubliki Kazachstan po statistike. [s.l.] : [s.n.]. [sostav.rar Nacionaľnyj sostav naselenija.rar .]  
  8. V 1989 godu — 22 305 čuvašej v Kazachskoj SSR Demoskop. Kaz. SSR 1989. [s.l.] : [s.n.].  
  9. Census 1989 Demoskop. Turkmen. SSR. 1989. [s.l.] : [s.n.].  
  10. Census 2009 Nacionaľnyj sostav naselenija Belorussii, ejo oblastej i rajonov.. [s.l.] : [s.n.].  
  11. Census 1989 Demoskop. MSSR. 1989. [s.l.] : [s.n.].  
  12. Census 1999 Demografičeskie tendencii, formirobanie našij i mežetničeskie otnošenija v Kirgizii v 1926—2000 g. Demoskop. [s.l.] : [s.n.].  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]