Čuvaši

Čuvaši
čăvašsem - *чăвашсем*
*чуваши* - čuvaši
Populace
	celkově 1 077 420
Rusko: Čuvašsko; 814 750 obyvatel ; 889 268 obyvatel ; Tatarstán; 116 252 obyvatel ; 126 532 obyvatel ; Baškortostán; 107 450 obyvatel ; 117 317 obyvatel ; Uljanovská oblast; 94 970 obyvatel ; 111 316 obyvatel ; Samarská oblast; 84 105 obyvatel ; 101 358 obyvatel ; Moskva; 14 313 obyvatel ; 16 011 obyvatel ; Ch.m. a. ok. - Jugra; 13 596 obyvatel ; 15 261 obyvatel ; Orenburská oblast; 12 492 obyvatel ; 17 211 obyvatel ; Moskevská oblast; 12 466 obyvatel ; 12 530 obyvatel ; Saratovská oblast; 12 261 obyvatel ; 15 956 obyvatel ; Krasnojarský kraj; 11 036 obyvatel ; 16 859 obyvatel ;	1 043 000 1 435 872 ; 1 637 094 obyvatel
Ukrajina	10 593
Uzbekistán	10 074
Kazachstán	7 301
Turkmenistán	2 281 3 600
Bělorusko	1 277
Moldavsko	1 204 1 000
Kyrgyzstán	848
Jazyk(y)
	čuvaština, ruština (sekundárně)
Náboženství
	pravoslaví, animismus, islám (lokálně)
Příbuzné národy
	Suaři; Volžští Tataři, Volžští Bulhaři
	Poznámky
	Původem: Protobulhaři, Suaři

Čuvaši nebo Bulgaři^[1] (plurál) jsou turkický národ žijící v Ruské federaci, zejména v Čuvašsku, kde tvoří 70 % obyvatel, dále v Tatarstánu a Baškortostánu a zemích bývalého SSSR. Jazykově jsou potomky či příbuznými volžských Bulharů.

Čuvaština patří do západoturkických jazyků, do ogurské neboli bulgarské skupiny ^{[pozn. 1]}. Čuvaštinou hovoří celkem 1,5--2 miliony lidí.^[1] Obsahuje tři nářečí: anatri, bulgar a viryal.

Čuvaši vyznávají křesťanství a své původní náboženství, typově zařaditelné k animismu.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

↑ Turkické jazyky se obecně dělí na „Šahz“ čili „Turkic-i Kadim“ anebo „Lir“ čili „R“. Ogurské nebo Bulgarské jazyky patří do skupiny Lir nebo R

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ^c ^d LEWIS, M. Paul (ed.). Ethnologue: Languages of the World, Sixteenth edition. Dallas: Tex.: SIL International Publications 2013. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l Russian Census 2010: Informacionnye materialy ob okoončateľnych itigach Vserossijskoj perepisi naselenija 2010 goda. [s.l.]: [s.n.]
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l Russian Census 2002: Vserossijskaja perepis naselenija 2002 goda. [s.l.]: [s.n.] 2004.
↑ Census 2001 Vseukrajinskij perepis naselennja 2001. Russkaja versija. Rezuľtaty. Nacionaľnosť i rodnoj jazyk.. [s.l.]: [s.n.]
↑ ^a ^b ^c ^d ^e Chuvash Ethnic People in all Countries. [s.l.]: [s.n.]
↑ Census 1989 Demoskop. Uz. SSR. 1989. [s.l.]: [s.n.]
↑ Census 2009. Agentstvo Respubliki Kazachstan po statistike. [s.l.]: [s.n.] [sostav.rar Nacionaľnyj sostav naselenija.rar Dostupné online].
↑ V 1989 godu — 22 305 čuvašej v Kazachskoj SSR Demoskop. Kaz. SSR 1989. [s.l.]: [s.n.]
↑ Census 1989 Demoskop. Turkmen. SSR. 1989. [s.l.]: [s.n.]
↑ Census 2009 Nacionaľnyj sostav naselenija Belorussii, ejo oblastej i rajonov.. [s.l.]: [s.n.]
↑ Census 1989 Demoskop. MSSR. 1989. [s.l.]: [s.n.]
↑ Census 1999 Demografičeskie tendencii, formirobanie našij i mežetničeskie otnošenija v Kirgizii v 1926—2000 g. Demoskop. [s.l.]: [s.n.]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Čuvaši na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Čuvašové v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[13] Turkické jazyky se obecně dělí na „Šahz“ čili „Turkic-i Kadim“ anebo „Lir“ čili „R“. Ogurské nebo Bulgarské jazyky patří do skupiny Lir nebo R

[ethnologue-1] LEWIS, M. Paul (ed.). Ethnologue: Languages of the World, Sixteenth edition. Dallas: Tex.: SIL International Publications 2013. (anglicky)

[census10-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l Russian Census 2010: Informacionnye materialy ob okoončateľnych itigach Vserossijskoj perepisi naselenija 2010 goda. [s.l.]: [s.n.]

[census02-3] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l Russian Census 2002: Vserossijskaja perepis naselenija 2002 goda. [s.l.]: [s.n.] 2004.

[ucensus01-4] Census 2001 Vseukrajinskij perepis naselennja 2001. Russkaja versija. Rezuľtaty. Nacionaľnosť i rodnoj jazyk.. [s.l.]: [s.n.]

[joshua-5] Chuvash Ethnic People in all Countries. [s.l.]: [s.n.]

[uzcensus89-6] Census 1989 Demoskop. Uz. SSR. 1989. [s.l.]: [s.n.]

[kcensus09-7] Census 2009. Agentstvo Respubliki Kazachstan po statistike. [s.l.]: [s.n.] [sostav.rar Nacionaľnyj sostav naselenija.rar Dostupné online].

[8] V 1989 godu — 22 305 čuvašej v Kazachskoj SSR Demoskop. Kaz. SSR 1989. [s.l.]: [s.n.]

[9] Census 1989 Demoskop. Turkmen. SSR. 1989. [s.l.]: [s.n.]

[10] Census 2009 Nacionaľnyj sostav naselenija Belorussii, ejo oblastej i rajonov.. [s.l.]: [s.n.]

[11] Census 1989 Demoskop. MSSR. 1989. [s.l.]: [s.n.]

[12] Census 1999 Demografičeskie tendencii, formirobanie našij i mežetničeskie otnošenija v Kirgizii v 1926—2000 g. Demoskop. [s.l.]: [s.n.]

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[pozn. 1]

Turkické národy

Kurzíva s † ukazují vymřelé skupiny – znak † ukazuje vymírající skupiny

Historické skupiny národů, kmenů a klanů	Turkuti † • Jenisejští Kyrgyzové † • Kanglyové † • Karlukové • Kimakové † • Kumáni (Polovci) • Kypčaci • Kızılbašové • Ogurští Turci – Avaři † • Hunové † • Chazaři † • Prabulhaři † • Oguzští Turci • Türgešové † • Siungnuové † • Šatoové † • Tinglingové † • Wusunové †

Současné národy a národnosti	Altajové • Azerové • Balkaři • Baškirové • Chakasové• Chaladžové • Chorásánští Turci • Čulymci • Čuvaši • Dolgani † • Gagauzové • Iráčtí Turkmeni • Jakuti • Karačajové † • Karaimové † • Karakalpaci • Karamanliové • Karapapachové † • Kaškajové • Kazaši • Krymčáci † • Krymští Tataři • Kumandynci † • Kumykové • Kyrgyzové • Meschetští Turci • Najmani • Nogajové • Salarové • Syrští Turkmeni • Šorci • Tataři • Telengiti • Teleuti • Tofalaři † • Turci • Turkmeni • Tuvinci • Ujgurové • Urumové • Uzbeci • Jugurové †

Západoevropští Turci	Turci v západní Evropě

Balkánští a ostatní Turci	Turci v Bulharsku • Turci v Egyptu • Turečtí Kyprioti • Turci v Kosovu • Turci v Severní Makedonii • Turci v Rumunsku • Turci v Západní Thrákii • Muslimové v Řecku

Čuvaši

Obsah

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Navigační menu

Hledání

Populace
celkově 1 077 420 ^[1]
Rusko: Čuvašsko 814 750 obyvatel ^[2] 889 268 obyvatel ^[3] Tatarstán 116 252 obyvatel ^[2] 126 532 obyvatel ^[3] Baškortostán 107 450 obyvatel ^[2] 117 317 obyvatel ^[3] Uljanovská oblast 94 970 obyvatel ^[2] 111 316 obyvatel ^[3] Samarská oblast 84 105 obyvatel ^[2] 101 358 obyvatel ^[3] Moskva 14 313 obyvatel ^[2] 16 011 obyvatel ^[3] Ch.m. a. ok. - Jugra 13 596 obyvatel ^[2] 15 261 obyvatel ^[3] Orenburská oblast 12 492 obyvatel ^[2] 17 211 obyvatel ^[3] Moskevská oblast 12 466 obyvatel ^[2] 12 530 obyvatel ^[3] Saratovská oblast 12 261 obyvatel ^[2] 15 956 obyvatel ^[3] Krasnojarský kraj 11 036 obyvatel ^[2] 16 859 obyvatel ^[3]	1 043 000 ^[1] 1 435 872 ^[2] 1 637 094 obyvatel ^[3]
Ukrajina	10 593 ^[4]^[5]
Uzbekistán	10 074 ^[6]^[5]
Kazachstán	7 301 ^[7]^[8]
Turkmenistán	2 281 ^[9] 3 600 ^[5]
Bělorusko	1 277 ^[10]
Moldavsko	1 204 ^[11] 1 000 ^[5]
Kyrgyzstán	848 ^[12]^[5]
Jazyk(y)
čuvaština, ruština (sekundárně)
Náboženství
pravoslaví, animismus, islám (lokálně)
Příbuzné národy
Suaři Volžští Tataři, Volžští Bulhaři
Poznámky
Původem: Protobulhaři, Suaři