Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Velký Varadín)
| Katedrála Nanebevzetí Panny Marie ve Velkém Varadíně | |
|---|---|
 Varadínská katedrála Nanebevzetí Panny Marie | |
| Místo | |
| Stát |  Rumunsko |
| Sedmihradsko | |
| župa | Bihor |
| Obec | Velký Varadín (rum. Oradea) |
| Souřadnice | 47°4′8,11″ s. š., 21°55′55,24″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | velkovaradínská |
| Status | katedrála, basilica minor (od roku 1991) |
| Zasvěcení | Panna Maria |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Typ stavby | bazilika |
| Další informace | |
| Oficiální web | Oficiální web |
| Kód památky | BH-II-m-A-01080 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (rumunsky Catedrala Adormirea Maicii Domnului) v Oradeji (česky: Velkém Varadíně (maďarsky Nagyvárad) v Rumunsku je biskupský kostel římskokatolické diecéze Oradea Mare postavený v letech 1752–1780 a zároveň největší barokní kostel v Rumunsku. Maďaři ji nazývají katedrálou svatého krále Ladislava Uherského (Szent László-székesegyház). Papež Jan Pavel II. jí roku 1991 udělil čestný titul Basilica minor.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]
Biskupství ve Velkém Varadíně založil uherský král Ladislav I. Svatý v roce 1083. Původní románská katedrála byla poškozena při vpádu Tatarů v roce 1241 a v první polovině 14. století byla nahrazenou novou gotickou stavbou. Budova kostela se nacházela v citadele a sloužila jako pohřebiště příslušníků uherské královské dynastie (byl zde pohřben mj. český a uherský král a římský císař Zikmund Lucemburský). Hrobky, včetně hrobek sv. Ladislava I. a sv. Emericha, byly zničeny ve druhé polovině 16. století. Maďarská historiografie z toho viní Osmany, zatímco rumunská historiografie protestantské povstalce.[1] Po vítězství kalvínské reformace ve městě a regionu v 16. století začala katedrála chátrat. Během vojenských konfliktů v 17. století byly ruiny zbourány, aby se získal stavební a opevňovací materiál.[2]
Po několika letech pod osmanskou nadvládou byla Oradea v letech 1692 až 1918 součástí Habsburské říše. V 18. století intenzivní stavební činnost pod vedením vídeňského architekta Franze Antona Hillebrandta proměnila Oradeu v barokní město. V této souvislosti byla v letech 1720 až 1741 postavena prozatímní katedrála sv. Ladislava a v roce 1752 katedrála sv. Marie.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kathedrale St. Mariä Himmelfahrt (Oradea) na německé Wikipedii.
- ↑ Großwardein/Oradea. ome-lexikon.uni-oldenburg.de [online]. [cit. 2025-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Catholic Encyclopedia: Grosswardein [online]. 2008 [cit. 2025-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Katedrála Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons - Dějiny, popisky a obrázky (welcometoromania.ro, rumunsky)
- Architektura a mobiliář (revistamagazin.ro, rumunsky)