Marie Kristýna Rakouská (1574–1621)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marie Kristýna Rakouská
Maria Christierna von Österreich
Arcivévodkyně rakouská a kněžna sedmihradská
Portrét z roku 1592, anonym
Portrét z roku 1592, anonym
Doba vlády1595– 1599
Sňatek6. srpna 159517. srpna 1599
ManželZikmund Báthory
Narození10. listopadu 1574
Štýrský Hradec
Úmrtí6. dubna 1621 (ve věku 46 let)
Hall in Tirol
PohřbenaKlášterní kostel Srdce Ježíšova Hall in Tirol
RodHabsburkové
Báthoryové
OtecKarel II. Štýrský
MatkaMarie Anna Bavorská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Kristýna Rakouská (německy Maria Christierna Erzherzogin von Österreich (10. listopadu 1574, Štýrský Hradec6. dubna 1621, Hall in Tirol) byla princezna Habsburské dynastie, arcivévodkyně rakouská, kněžna Sedmihradská, řeholnice a abatyše řádu sester Srdce Ježíšova v Hallu v Tyrolsku.

Ottavio Zanuoli: Marie Kristýna jako kněžna sedmihradská, asi 1595

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 10. listopadu 1574 ve Štýrském Hradci jako třetí z patnácti dětí arcivévody Karla II. Štýrského, syna císaře Ferdinanda I., a Marie Anny Bavorské. Byla vychovávána svou matkou a prarodiči v Grazu, ve Vídni a v Mnichově. Naučila se dobře číst i psát německy a latinsky, učila se také ručním pracím, hudbě a tanci.[1]

Uherští magnáti naléhali na vládnoucího knížete SedmihradskaZikmunda Báthoryho, aby se oženil s některou habsburskou princeznou a posílil tak politické svazky Rakouské monarchie. Sedmihradsko bylo dosud vazalem osmanského Turecka, proto si také císař Rudolf II. od takového politického sňatku sliboval strategické spojenectví a povýšil Zikmunda do stavu říšských hrabat.

Zásnuby[editovat | editovat zdroj]

Zikmund si při návštěvě hradu ve Štýrském Hradci roku 1593 údajně podle tří portrétů štýrských princezen-sester vybral Marii Kristýnu. Velmi pravděpodobně mu k výběru posloužil portrét reprodukovaný zde v infoboxu. Marie Kristýna i podle hodnocení současníků byla ze sester nejkrásnější a v oblékání vždy elegantní.[2]

Dne 7. února 1595 po svolení císaře a své matky přijala Marie Kristýna v Grazu prostřednictvím Štěpána Bocskaye formální návrh k sňatku. O měsíc později byla sjednána svatební smlouva a věno. 15. června 1595 nevěsta opustila Štýrský Hradec v doprovodu své matky, štýrského knížete–biskupa z Lavantu Georga Stöbause a 6000 jezdců vedených komturem Řádu německých rytířů Antonem von Riedesel.[3] Již v Bratislavě a podruhé Košicích Marie Kristýna onemocněla horečkou, která zdržela její cestu o další měsíc. V Košicích se k doprovodu připojil ostřihomský biskup Miklóš Telegdi. [4]

Sňatek[editovat | editovat zdroj]

Ruiny pevnosti Kövár vára (Chioár) v Karpatech, kde byla Marie Kristýna dvakrát vězněna; litografie z roku 1869

Sňatek se konal 6. srpna 1595 v katedrále sedmihradského hlavního města Weissenburg, snoubence oddával papežský nuncius, přisluhovali Martin Pethe - biskup z Oradey (v zastoupení císaře Rudolfa II.) a biskup ze Seckau.[5] Tímto aktem se Marie Kristýna stala kněžnou a přestěhovala se do Sedmihradska. Jako svatební dar dostala Marie Kristýna mimo jiné hrad Fogáras (Făgăraș) v okrese Brašov.

Zikmund po katastrofální svatební noci odmítl dovršit manželství a poslal svou ženu do horské pevnosti Kővár vára (Chioár), kde byla do 18. dubna 1598 vězněna a teprve po Zikmundově abdikaci 29. srpna 1598 na žádost místní šlechty vybrána na sedmihradský trůn. Nicméně její vláda byla nominální, protože fakticky vládl zástupce císaře Rudolfa II.. Když 20. srpna 1598 Zikmund znovu získal trůn, zdánlivě se s manželkou smířil, avšak poslal ji znovu do pevnosti.

Když Zikmund v březnu roku 1599 abdikoval podruhé, Marie ho směla opustit a v dubnu se vrátila do Rakouska. Dne 17. srpna 1599 papež Klement VIII. manželství rozvedl.

Klášter[editovat | editovat zdroj]

Marie Kristýna roku 1607 společně se svou sestrou Eleonorou a s věnem deset tisíc zlatých vstoupila do kláštera šlechtičen řádu Srdce Ježíšova v Hallu v Tyrolsku, kde platila přísná klauzura, sestry jeho zdi už nikdy neopustily. O jejich zdraví pečoval lékař Hippolyt Guarinoni. Roku 1612 zde Marie byla zvolena abatyší. Zemřela roku 1621, rok po své sestře. Byla pohřbena do chrámové krypty.

Tituly a oslovení[editovat | editovat zdroj]

  • 10. listopadu 1574 - 6. srpna 1595: Její Jasnost arcivévodkyně a princezna Marie Kristýna Rakouská, princezna uherská, česká a štýrská
  • 6. srpna 1595 - 17. srpna 1599: Její Jasnost kněžna Sedmihradska, arcivévodkyně a princezna rakouská, princezna uherská, česká a štýrská
  • 17. srpna 1599 - 6. dubna 1621: Její Jasnost arcivévodkyně a princezna Marie Kristýna Rakouská, princezna uherská, česká a štýrská

Vývod předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Maximilián I. Habsburský
 
 
Filip I. Sličný
 
 
 
 
 
 
Marie Burgundská
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand II. Aragonský
 
 
Jana I. Kastilská
 
 
 
 
 
 
Isabela Kastilská
 
 
Karel II. Štýrský
 
 
 
 
 
 
Kazimír IV. Jagellonský
 
 
Vladislav Jagellonský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Habsburská
 
 
Anna Jagellonská
 
 
 
 
 
 
Gaston II. de Foix-Candale
 
 
Anna z Foix
 
 
 
 
 
 
Kateřina z Foix
 
'Marie Kritstýna Rakouská'
 
 
 
 
 
Albrecht IV. Bavorský
 
 
Vilém IV. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Kunhuta Habsburská
 
 
Albrecht V. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Filip I. Bádenský
 
 
Jakobea z Badenu
 
 
 
 
 
 
Alžběta Falcká
 
 
Marie Anna Bavorská
 
 
 
 
 
 
Filip I. Sličný
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Jana I. Kastilská
 
 
Anna Habsburská
 
 
 
 
 
 
Vladislav Jagellonský
 
 
Anna Jagellonská
 
 
 
 
 
 
Anna z Foix a Candale
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Archduchess Maria Christina of Austria (1574–1621) na anglické Wikipedii. (zčásti)

  1. Karl RIESSENBERGER, 1882. s. 27
  2. Karl RIESSENBERGER, 1882. s. 32
  3. Johannes VOIGT: Geschichte des Deutschen Ritter-Ordens in seinen zwölf Balleien in Deutschland, díl 2, s. 306-307, dostupné online
  4. Jako administrátor zastupoval arcibiskupa v období sedisvakance.
  5. Karl RIESSENBERGER, 1882. s. 34-37

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Karl Reissenberger: Prinzessin Christierna von Innerösterreich (1574–1621). In: Mittheilungen des Historischen Vereins für Steiermark. Svazek 30, Graz 1882, s. 27-71, dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]