Hall in Tirol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hall in Tirol
Hall in Tirol – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 574 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát Rakousko Rakousko
spolková země Tyrolsko
okres Innsbruck-venkov
Hall in Tirol
Red pog.svg
Hall in Tirol
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 5,54 km²
Počet obyvatel 12 695 (1. 1. 2011)
Hustota zalidnění 2 291,5 obyv./km²
Správa
Starosta Mag. Johannes Tratter (ÖVP)
Oficiální web www.hall-in-tirol.at
Adresa obecního úřadu Stadtplatz 1
6060 Hall in Tirol
Telefonní předvolba 05223
PSČ 6060
Označení vozidel IL
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hall in Tirol je rakouské město ležící ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Innsbruck-venkov.

K 1. 1. 2011 tu žilo 12 695 obyvatel.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Hall je v písemných pramenech poprvé zmíněn v roce 1332 latinsky "Salina iuxta Tavr castrum" (solné údolí řeky Inn u hradu Thaur). Sůl se zde těžila již v letech 1256 a 1263.

Od 2. poloviny 13. století byl zdejší solný důl hlavním zdrojem obživy a obchodu obyvatel údolí. Význam soli dokládá také erb - dva lvi drží velký krystal soli. Roku 1371 vévoda Albrecht III. vydal městu tržní privilegia. Rozvoj řemesel a obchodu roku 1447 na čas zastavil velký požár města. Roku 1477 arcivévoda Zikmund Tyrolský podnikl prospekci stříbrných zdrojů, zejména proto, že již byly vytěženy stříbrné doly ve Schwazu. Roku 1486 zde byly vyraženy první stříbrné mince na světě s označením tolar. Byly přijímány v celé, tehdy známém světě, nacházejí se v archeologických lokalitách od habsburského Španělska (v Segovii) po Jižní Ameriku (Potosí). Mincovna na hradě Hasegg v Hallu byla roku 2003 zpřístupněna s velkou expozicí dějin mincovnictví, s četnými příklady ražeb a s razicím strojem.

Hall v 15. a 16. století představoval jedno z nejdůležitějších měst habsburských držav. Florian Waldauf městu daroval svou sbírku relikvií, která vyvolala poutě tisíců poutníky. Velmi brzy se v Hallu prosadila luteránská víra, díky kazatelům a teologům Jacobu Straussovi a Urbanu Rhegiovi.

Roku 1567 byl založen ženský klášter jako ústav pro výchovu šlechtických dcer. Počátkem 17. století u novostavby kostela Všech svatých založili svou kolej jezuité. Roku 1644 dokončili stavbu kláštera františkáni. Velké zemětřesení z 17. července 1670 zničilo většinu věží a způsobilo škody na klenbách a pilířích budov. Jeho síla se odhaduje na 5,2 stupně Richterovy stupnice, a patřilo k nejsilnějším měřeným na území Rakouska.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]