Berta Fantová
| Berta Fantová | |
|---|---|
.jpg) Berta Fantová | |
| Rodné jméno | Berta Sohrová |
| Narození | 19. května 1865 Libochovice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 28. prosince 1918 (ve věku 53 let) Praha  Československo |
| Povolání | saloniérka a organizátorka |
| Choť | Max Fanta |
| Děti | Elsa dcera Otto Fanta syn |
| Příbuzní | Ida Freund (sourozenec) Martin S. Bergmann (vnuk) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Berta Fantová, nepřechýleně Fanta, roz. Sohr(ová), (19. května 1865, Libochovice, Rakousko-Uhersko – 18. prosince 1918, Praha[1], Československo) pražská německy hovořící intelektuálka, průkopnice ženského hnutí v českých zemích.[2] Byla příležitostnou spisovatelkou, svá díla však nikdy nepublikovala.[3]
Život[editovat | editovat zdroj]
Původ a rodina[editovat | editovat zdroj]
Berta Sohrová pocházela ze zámožné židovské rodiny.[4] Jejími rodiči byli Albert Sohr, svého času rychtář libochovické židovské čtvrti a jeho žena Emilie. Berta navštěvovala školu pro dívky z bohatých rodin v Praze.
V roce 1884 se vdala za lékárníka Maxe Fantu (vynálezce Fantovy misky).[5] Mladý pár se přestěhoval do pražského domu „U Kamenného beránka“ s lékárnou zvanou „U Bílého jednorožce“ na Staroměstském náměstí, který novomanželům koupila nevěstina matka Emilie.[6] Zde se také narodily jejich dvě děti Elza Fantová (1886[7]–1969) a Otto Fanta (1890[8]–1940).[9] (Dcera Elsa se stala roku 1908 první vysokoškolsky vzdělanou farmaceutkou v českých zemích.[10])
Berta Fantová, ač židovského původu, se v dospělosti nezajímala ani o judaismus ani o židovskou nauku.[11] Byla obdivovatelkou německé kultury, zejména hudby Richarda Wagnera a spisů filosofa Friedricha Nietzscheho.[11] Tvrdilo se, že Fantová upřednostňovala německou kulturu před českou, nicméně velmi obdivovala také českou hudbu např. Antonína Dvořáka ad.[12]
Pražský "Fantakreis"[editovat | editovat zdroj]
Kolem roku 1907 se v pražské kavárně Louvre na tehdejší Třídě císaře Ferdinanda (dnešní Národní) konalo první setkání filosofického kroužku "Fantakreis", který se později pod názvem Café Louvre přesunul do bytu Fantových na Staroměstském náměstí.[13] Zde Berta každý čtvrtek večer pořádala neoficiální setkávání kroužku intelektuálů, kterých se účastnila řad významných osobností, jako spisovatelé Franz Kafka, Max Brod, a později také antroposof Rudolf Steiner, filosof Christian von Ehrenfels a další.[14] Společnost se ovšem neomezovala pouze na intelektuální či duchovní témata. Některé společenské večery byly věnovány umění a hudbě. V letech 1911–1912[15] se setkání účastnil také Albert Einstein, který zde s klavíristkou Otýlií Nagelovou hrával na housle duety.[16]
V téže době se Berta Fantová začala zabývat také studiem teosofických spisů a vstoupila do české Teosofické společnosti, kde se seznámila s Rudolfem Steinerem. V roce 1912 iniciovala s Mathildou Schollovou založení antroposofické společnosti v Praze.[2]
Společně se svou sestrou Idou (vd. Freundovou, 1868–1931) nastoupila studium filosofie na Pražské německé univerzitě, kde byl jejím profesorem mj. Anton Marty. Nadchla se nejprve pro filosofii Friedricha Nietzscheho, poté se však přiklonila ke spisům Franze Brentana. Spolu se sestrou se angažovala ve spolku Frauenfortschritt (Ženský pokrok), podporujícím emancipaci žen,[17] založený manželkou Arnošta Rychnovského a profesora Winternitze.
Závěr života[editovat | editovat zdroj]
Po začátku první světové války narukovali Oskar Pollak a Bertin zeť Samuel Hugo Bergmann do armády a její manžel dočasně sloužil jako sanitář ve Vídni. Válka otřásla její důvěrou v evropskou civilizaci a proto chtěla se svou dcerou Elsou[18] a svým zetěm Samuelem emigrovat do Palestiny.[11] K tomu však již nedošlo, neboť měla záchvat mrtvice, po němž se již neprobrala z bezvědomí.[19]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Archivováno 31. 5. 2020 na Wayback Machine. židovské náboženské obce v Praze
- ↑ a b Tomas Zdrazil: Berta Fanta Archivováno 18. 12. 2014 na Wayback Machine.. Krátká biografie výzkumného pracoviště Kulturní impuls, 4. května 2016.
- ↑ Franz Kafka muzeum. www.facebook.com [online]. [cit. 2019-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zedlitz: Neues preussisches Adels-Lexicon. Leipzig 1839, S. 103.
- ↑ Tomáš Andrt: Významné osobnosti z řad židovských farmaceutů, slide 8 a 11
- ↑ GIMPL, Josef. Weil der Boden selbst hier brennt. Aus dem Prager Salon der Berta Fanta (1865–1918). Furth im Wald - Praha: [s.n.], 2001. 234 s.
- ↑ Matriční záznam o narození Elsa Fantová Archivováno 5. 4. 2018 na Wayback Machine. židovské náboženské obce v Praze
- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce Otto Fanta Archivováno 6. 6. 2020 na Wayback Machine. židovské náboženské obce v Praze
- ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 113, obraz 388
- ↑ Tomáš Andrt: Významné osobnosti z řad židovských farmaceutů, slide 12
- ↑ a b c Fanta, Berta [online]. [cit. 2014-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Cafe Louvre, circe.paris-sorbonne.fr, Retrieved February 2, 2014
- ↑ IGGERS, Wilma. Women of Prague: Ethnic Diversity and Social Change from the Eighteenth Century to the Present. [s.l.]: [s.n.], 1995. Dostupné online. ISBN 9781571810083. (anglicky)
- ↑ Tomáš Andrt: Významné osobnosti z řad židovských farmaceutů, slide 10
- ↑ EINSTEIN Albert - Na domě čp. 551 na Staroměstském náměstí 17-Praha 1: Pamětní desky v Praze. www.pametni-desky-v-praze.cz [online]. [cit. 2019-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Logical and epistemological studies in contemporary physics. Redakce Cohen, Robert S.. [s.l.]: Reidel, 1974. Dostupné online. ISBN 9027703779. S. 389. (anglicky)
- ↑ Albert Lichtblau: Als hätten wir dazugehört. Böhlau, Wien 1999, S. 81.
- ↑ Else Bergmann: Erinnerung für F. K. Archivováno 21. 1. 2019 na Wayback Machine.
- ↑ Dopis Maxe Broda Franzi Kafkovi z 20. prosince 1918
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Berta Fantová na Wikimedia Commons
