Otto Fanta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Otto Fanta
Narození26. října 1890
Praha
Úmrtí7. října 1940 (ve věku 49 let)
Tindal Centre
Alma materFilozofická fakulta Německé univerzity v Praze
Lékařská fakulta Německé univerzity v Praze
Zkušební komise pro učitelství na středních školách Německé univerzity v Praze
Povoláníučitel
RodičeMax Fanta a Berta Fantová
PříbuzníElza Fantová (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Otto Fanta (26. října 1890, Praha[1]1940, Spojené království) byl učitel a grafolog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Otto Fanta se narodil v Praze jako syn lékárníka Maxe Fanty a jeho manželky, pražské intelektuály Berty. (Matka vedla filosofický salon v jejich domě U Kamenného beránka na Staroměstském náměstí.)[2] Ve škole se seznámil se svým spolužákem Franzem Werfelem, do roku studoval 1912 filosofii a později působil jako středoškolský profesor.

Kolem roku 1922 napsal filmový scénářDie Grundlagen der Einsteinschen Relativitätstheorie, který byl – po posouzení Albertem Einsteinem – málem skutečně zfilmován, k čemuž však nakonec nedošlo z důvodu světové hospodářské krize.[3]

Zřejmě roku 1925 se oženil s Hannou Bobatschovou (Johanna Fantová, 9. dubna 1901 Brno - 1981),[4] která v letech 1929/30 setřídila Einsteinovu osobní knihovnu v Berlíně.

Otto byl činný jako grafolog, společně s Willy Schönfeldem napsal pro časopis Die Schrift a roku 1937 se zúčastnil třetího Mezinárodního grafologického kongresu v Paříži.

Před začátkem druhé světové války na poslední chvíli emigroval do Anglie, při tom však přišel o veškerý majetek. Jeho žena, Johana Fantová, po smrti manžela roku 1940 emigrovala do USA a získala knihovnické vzdělání. Byla poslední Einsteinovou životní družkou.[5][6][7]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Systém kriminalistického vzdělání. Kolem roku 1930

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otto Fanta na německé Wikipedii.

  1. Matrika narozených (židovská), Praha 1890 (chalpci), snímek 14. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2019-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-06. 
  2. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 113, obraz 388
  3. BLUMESBERGER, Susanne; NEUBAUER, Rahel Rosa. Die Frauen des jüdischen Prager Kreises. Projekt: Kreative Netzwerke und Transaktionsfelder aus historisch-biografischer Perspektive (Endbericht) [online]. Wien: Institut für Wissenschaft und Kunst, 2008 [cit. 2019-01-23]. Dostupné online. (německy) 
  4. The ancestors and descendants of Albert Einstein: Otto Fanta & Johanna Fantova [online]. amilytrees.genopro.com [cit. 2019-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Steven Schultz. Princeton Weekly Bulletin Vol. 93, No. 25: Newly discovered diary chronicles Einstein’s last years [online]. 2004-04-26 [cit. 2011-06-19]. S. 1. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Gisela Ostwald. stern.de: Einsteins letzte Liebe [online]. 19. Januar 2005 [cit. 2011-06-19]. Dostupné online. 
  7. Dennis Overbye. sun-sentinel.com: A Beautiful Reminder: A Diary From Einstein’s Companion Reveals Poems And Musings [online]. 2004-04-25 [cit. 2011-06-19]. S. 2. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]