V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Rudolf Pokorný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rudolf Pokorný
Rudolf Pokorny ZlataPraha.PNG
Narození 18. dubna 1853
Heřmanův Městec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 19. září 1887 (ve věku 34 let)
Libochovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Pseudonym Ranko Petar
Povolání spisovatel, básník, překladatel a úředník státní služby
Národnost Češi
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Rudolfa Pokorného (matrika N 1849-1862 územní rozsah: Heřmanův Městec (SOA Zámrsk))

Rudolf Pokorný (18. dubna 1853 Heřmanův Městec19. září 1887 Libochovice[1]) byl básník a úředník. Propagoval svou literární tvorbou myšlenky slovanské vzájemnosti a také překládal. Použil pseudonymy Ranko Petar a Heřman Městecký.

Příbuzenstvo
tchán Karel Purkyně
švagr Cyril Purkyně
švagr Jan Purkyně

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval v Chrudimi a Pardubicích a pak absolvoval obchodní školu v Praze. Absolvoval vojenskou službu, po návratu se stal v letech 1876 až 1878 v Praze úředníkem. Stále víc se věnoval literatuře, až na sklonku nedlouhého života byl tři měsíce okresním tajemníkem v Libochovicích. Zde byl už nemocný a zatrpklý a tady i zemřel.

Podílel se na činnosti pražské Umělecké besedy. Založil v roce 1881 Knihovnu československou. Byl vedoucí osobností humoristického časopisu Paleček a později i jeho přílohy Šotek.[2]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Pokorný byl ženat, s manželkou Růženou, rozenou Purkyňovou (1863-1951) měl syny Jiřího (1883-??).[3] a Vladimíra a dceru Rozálii. Manželka Růžena (Rosalie) byla dcera českého malíře Karla Purkyněho.[4]

Literární práce[editovat | editovat zdroj]

Začal básničkami uveřejněných mu v různých časopisech, pak vydával celé básnické sbírky.[5] Několika básněmi přispěl i do almanachu Ruch a pak začal s překlady a jinou tvorbou.

Vydané sbírky[editovat | editovat zdroj]

  • 1874 Z jarních luhů
  • 1877 Básně
  • 1879 Pod českým nebem
  • 1879 Nemilostné písně (jako Ranko Petar)
  • 1881 Z hor
  • 1882 Vlastenecké šlehy (jako Heřman Městecký)
  • 1883 Z procitlým jarem
  • 1883 Vlasti a svobodě
  • 1885 Mrtvá země
  • 1887 Opět na horách (vydáno posmrtně)

Jiné práce[editovat | editovat zdroj]

  • 1879 Povídky, arabesky a drobné kresby
  • 1880 Literární shoda československá
  • 1883 Potulky po Slovensku (několik dílů)

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  2. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. Kapitola Rudolf Pokorný, s. 215. 
  3. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 473, obraz 74, Pokorný Rudolf
  4. Soupis pražských obyvatel, Karel Purkyně
  5. VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola Rudolf Pokorný, s. 10. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]