Vstavač vojenský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Wikipedie:Jak číst taxoboxVstavač vojenský
alternativní popis obrázku chybí
Vstavač vojenský (Orchis militaris)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád chřestotvaré (Asparagales)
Čeleď vstavačovité (Orchidaceae)
Rod vstavač (Orchis)
Binomické jméno
Orchis militaris
L., 1753
Synonyma
  • Orchis cinerea
  • Orchis rivini
  • Strateuma militaris
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květenství

Vstavač vojenský (Orchis militaris) je statná rostlina s lodyhou vysokou téměř půl metru, kvetoucí v květnu a červnu růžově-červenými pyskatými květy seřazenými v až 20 cm dlouhém květenství. Přestože je v České přírodě považován za původní druh a patří k nejčastěji se vyskytujícím vstavačům, je rostlinou poměrně vzácnou, ohroženou vymizením a chráněnou zákonem.[1]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Euroasijský druh roztroušeně rozšířený v mírném pásmu od západní Evropy až na Ural a Kavkaz na východě. V Asii se dále přerušovaně vyskytuje v areláchMalé Asii, v západní a střední Sibiři, Mongolsku a severozápadních oblastech Číny. V České republice roste v Českém středohoří, Českém krasu, Polabí a nejvíce na jihu a jihovýchodě Moravy, poměrně častý je v Bílých Karpatech.[1][2][3]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Jeho stanoviště se nacházejí na teplých, osluněných loukách, na stráních s řídkými křovinami i v bylinných lemech světlých lesů. Obvykle vyhledává bazické skeletovité, na živiny bohaté půdy na podložíkrystalických vápenců.

Kvete od května do června, květy jsou opylovány blanokřídlým nebo dvoukřídlým hmyzem. Při uvadání rostlina voní kumarinem. Atraktivní květy připomínají svým tvarem některým lidem postavu rozkročeného vojáka s přilbou, odtud také pochází jeho druhové jméno "vojenský". Sušené, drcené hlízy jsou považované za afrodisiakum a bývaly součástí tradičního blízkovýchodního nápoje salep.[1][2][4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Květy

Vytrvalá bylina se vzpřímenou, nevětvenou lodyhou obvykle dosahující výšky 20 až 40 cm, která vyrůstá z kulovité, asi 1,5 cm velké hlízy. V době růstu a květu jsou hlízy dvě, loňská z níž lodyha vyrůstá a letošní nabírající živiny pro příští rok. Slabě rýhovaná, vespod šupinatá lodyha má tři až pět listů nahloučených v dolní části. Listy mají pochvy, jsou podlouhle eliptické, na vrcholu tupé a bývají 5 až 15 cm dlouhé a 2 až 5 cm široké.

Na vrcholu lodyhy vyrůstá husté, válcovité květenství, dlouhé až 20 cm, tvořeno pěti až patnácti vonnými, bělavě růžovými až nachově červenými, 1,5 cm velkými květy rozkvétajícími od spodu nahoru. Květy s nafialovělou stopkou vyrůstají v paždí šupinových listenů. Tři vnější a dva vnitřní okvětní lístky jsou k sobě skloněné a tvoří kopinatě vejčitou, špičatou, uzavřenou přilbu, poslední lístek vytváří nápadný hluboce třílaločný pysk. Přilba je z vnější strany světle růžová a z vnitřní má výrazné nachové žilkování. Pysk je světle červený, místy chlupatý a po obvodě výrazně tmavý. Větší prostřední lalok je na konci rozšířený a hluboko rozeklaný, postranní laloky jsou úzké a na koncích odstálé, všechny jsou na vnější straně nachově červené. Ostruha je krátká, válcovitá a směřuje dolů, semeník je zelený.

Variabilní druh vytváří mnoho forem, různost se projevuje ve stavbě i barvě květu, existují i bělokvětí jedinci. Tato rozdílnost pravděpodobně souvisí s rozlohou areálu. Plod je podlouhlá tobolka s množstvím semen.[1][2][4][5]

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Patří k nejnápadnějším orchidejím rostoucím ve střední Evropě a v  české přírodě je vzhledově téměř nezaměnitelných druhem. Od nejpodobnějšího, vstavače nachového (Orchis purpurea) se odlišuje menším vzrůstem, špičatou přilbou a protáhlým prostředním lalokem pysku.[2]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Plody jsou tobolky obsahující množství drobných semen rozptylovaných větrem na velké vzdálenosti. Vstavač vojenský, stejně jako ostatní druhy orchidejí, potřebuje k vyklíčení semen i dalšímu úspěšnému růstu orchideoidní mykorhizní symbiózu, při které do jeho kořínků vrostou houbová mycelia zajišťující přísun potřebných živin. Obvykle se pojí s houbovými symbionty některých rodůčeledí tulasneovkovitých (Tulasnellaceae) a rohoplodníkovitých (Ceratobasidiaceae).

Je rostlinou s dlouhým vývojem, od klíčení semene po vyrašení prvních listů nad zem uběhnou průměrně čtyři roly a stejně dlouho trvá, než se objeví prvé květy. Za příznivých podmínek se tento geofyt může dožít i patnácti let.[1][6][7]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Vstavač vojenský patřil k poměrně častým druhům vstavačů, dnes však z mnoha původních stanovišť postupně mizí. Nejvíce je ohrožován sukcesí způsobenou změnou v zemědělském hospodaření v druhé polovině 20. století. Mnoho otevřených travnatých míst, kde se pravidelně vyskytoval, přestalo být spásáno a koseno, naopak zarostlo býlím a křovinami. Dále je tento nápadný a dekorativní druh ohrožován vyhrabáváním hlíz ve snaze přesazovat je do zahrad. Je proto ve "Vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb.", stejně jako v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" z roku 2012 zařazen do kategorie mezi silně ohrožené druhy (§2, C2b).[1][2][8][9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Vstavač vojenský [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 22.07.2007 [cit. 2017-11-27]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Vstavač vojenský [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 23.09.2009 [cit. 2017-11-27]. Dostupné online. (česky) 
  3. HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Orchis militaris [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Květena ČR: Vstavač vojenský [online]. Petr Kocián [cit. 2017-11-27]. Dostupné online. (česky) 
  5. CHEN, Xinqi; CRIBB, Phillip J.; GALE, Stephan W. Flora of China: Orchis militaris [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. SUCHÁČEK, Pavel. Klíčivost vybraných druhů vstavačovitých rostlin .... České Budějovice, 2013 [cit. 27.11.2017]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Jana Jersáková. Dostupné online.
  7. ARKive: Orchis militaris [online]. ARKive, Wildscreen Trading Ltd., Bristol, UK [cit. 2017-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 27.11.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 631-645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  9. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2017-11-27]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]