Bazická hornina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bazalt z okolí Žiaru nad Hronom, typický představitel bazických hornin

Bazické horniny jsou vyvřelé horniny, které neobsahují křemen, mají vysoký obsah živců (hlavně vápnitých) a mohou obsahovat také pyroxeny a olivín av malém množství i amfiboly a biotit[1]. Horniny jako takové křemen buď neobsahují, nebo je přítomen pouze jako akcesorie. SiO2 je však zastoupen v mnoha jiných minerálech a tvoří 52-44 % objemu horniny. Typickým představitelem bazických hornin jsou bazalt (výlevná hornina), gabro (plutonická hornina) a dolerit (subvulkanická hornina).

Při zvýšeném obsahu sodíku v živcích lze pozorovat přechod do intermediárních hornin, které mají i celkově vyšší obsah SiO2. Při poklesu obsahu živců a převládajícím obsahu mafických minerálů jako jsou olivín a pyroxeny (kde je obsah SiO2 nižší než 44 %) se takové horniny nazývají ultrabazické.[1]

Přesto, že termín lze považovat za zastaralý, v geologické terminologii se nadále běžně používá.[2] Termín bazický není totožný s termínem mafický, i když jsou významově velmi blízké.

V počátcích petrologie se vědci domnívali, že křemík se v magmatu spojuje s vodou a vytváří kyselinu křemičitou a proto byly horniny bohaté na křemen označovány jako kyselé, zatímco horniny bohaté na MgO a FeO měly vytvářet zásady (báze) a horniny, které vytvářely, se označovaly jako bazické.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bázické horniny na slovenské Wikipedii.

  1. a b PETRÁNEK, J. Geologická encyklopedie on-line - bazický [online]. geology.cz [cit. 2015-07-17]. Dostupné online. 
  2. a b Philpotts, AR, 2003: Igneous and Metamorphic Rocks. Waveland Press, Illinois, 179 s.