Dřevčice (Dubá)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o vesnici v okrese Česká Lípa. O obci v okrese Praha-východ pojednává článek Dřevčice.
Dřevčice
Autobusová zastávka na hlavní silnici
Autobusová zastávka na hlavní silnici
Lokalita
Charaktervesnice
ObecDubá
OkresČeská Lípa
KrajLiberecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel102 (2011)[1]
Katastrální územíDřevčice (9,21 km²)
Nadmořská výška355 m n. m.
PSČ471 41
Počet domů50 (2011)[1]
Dřevčice
Dřevčice
Další údaje
Kód části obce32948
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dřevčice (německy Sebitsch) jsou vesnice, administrativní část města Dubá v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Nachází se asi 5,3 km na severozápad od Dubé. Vesnice se nachází v katastrálním území Dřevčice s rozlohou 9,21 km²,[2] ve kterém stojí také ves Sušice.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen z osobního jména Dřevík ve významu ves lidí Dřevíkových. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Drzyewysicz (1363), Drzewiczicz (1370), Drzewczycz (1376), Drziewyssicz (1381), Drziewczicz (1384), Drzyewiczye (1390), Drziewczy (1402), Drzewiczicze (1454), na Drzewijcziczjch (1542), Drzewiczicze ( 1546), „w Držewicziczych“ (1575), Držiewcžicze (1654), Sebitsch (1787), Seebitsch a Dřewautice (1833) a Dřevčice nebo Sebitsch (1854).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní náves s rybníkem (1901)

První písemná zmínka o Dřevčicích pochází z roku 1363, kdy na zdejší tvrzi sídlil Soběhrd z Dřevčic. Od roku 1365 mu patřila také tvrz v Drchlavě. Dřevčická tvrz byla v té době opuštěna a zanikla. Vesnici po Soběhrdově smrti v roce 1384 získal Hynek Berka z Dubé.[4]

Časem se ves dostala do majetku pražského arcibiskupství a byla připojena dle dochovaných zpráv z roku 1390 do panství Helfenburk. V roce 1402 byla v panství u Chudého hrádku a tedy ve vlastnictví Berků z Dubé. I v dalších letech se její vlastníci měnili, v 19. století ves patřila k panství Rybnov (dnes část Holan) a také k Novému Zámku (zámek Zahrádky).[5]

V roce 1848 vesnici postihl velký požár, který zničil většinu místních domů. Po této katastrofě dal úřad novozámeckého panství ještě téhož roku v obci postavit novou školu. Byla jednotřídní, chodilo do ní 75 žáků z Dřevčic a Heřmánek. Později byla přestavěna, původní fasádu se nepodařilo zachovat.[6]

Budova staré školy s věžičkou

Dřívější svažitá náves s rybníčkem již dnes není celistvá, neboť byla zastavěna několika domy. Současným centrem vesnice je prostranství před hostincem na hlavní silnici. Rybníček na návsi sloužil pro napájení dobytka i jako požární nádrž. Kvůli nedostatku vody byla roku 1909 postavena v Dolském údolí vodárna, odkud byl položen dva kilometry dlouhý vodovod.

Památkově chráněná budova školy s věžičkou slouží jako hostinec. Nová, patrová budova školy se nachází na protější straně silnice. Škola byla v školním roce 1977/1978 zrušena. Děti od té doby dojíždějí do Dubé.[7] Ve vsi je řada stavení lidové architektury včetně klasicistních zděných jednopatrových budov.[8]

V sousedství staré školy byla otevřena soukromá bylinková zahrada Levandule s více než 80 druhy léčivých bylin ve vyvýšených záhonech. U domu jsou dvě jezírka. Pro zájemce jsou pořádány procházky s výkladem, bylinkové kurzy a výukové programy pro školy či mateřské školky.[9]

V katastrálním území Dřevčice stojí také osady Poustka (0,4 km severovýchodně, německy Pauska, pozůstatek zaniklé vsi Pačkova) a Máselník (0,5 km jihozápadně, německy Butterberg).[10]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Chráněný platan na návsi

U požární nádrže roste patnáct metrů vysoký památný strom, platan javorolistý, stáří je zhruba 150 let. Zhruba 2,5 km západně od vsi je přírodní památka Martinské stěny, vyhlášená roku 2002.[11] V Dřevčicích začíná v roce 2010[12]zrekonstruovaná turistická stezka Čertova rokle vedená Dolským údolím. Lesy ČR zde obnovily studánky (Čertova a Rasova), řadu mostků a povalové chodníky.[13] Silnice z Dubé do Holan tvoří hranici Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj, kam spadá část obce, ležící jižně od silnice. Katastr Dřevčic se zároveň překrývá s územím evropsky významné lokality Roverské skály.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 371 345 350 358 300 320 349 118 116 214 164 138 136 102
Počet domů 64 64 66 64 59 59 58 46 43 32 20 43 47 50

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dřevčice leží na silnici vedoucí z Dubé severně do Holan, po které vede také cyklotrasa 211. Přes vesnici prochází zeleně značená turistická trasaTuhaně do Holan. V blízkém okolí nevede žádná železniční trať. Na hlavní silnici naproti hostinci se nachází autobusová zastávka Dubá,Dřevčice.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Asi dva kilometry severně od vesnice se v Dolském údolí nachází zřícenina hradu Chudý hrádek. Pod zříceninou stával Dolský mlýn (Gründelmühle) s rybníkem. Zbytky hráze jsou ještě v terénu patrné.
  • Budova bývalé školy (čp. 42)
  • Usedlost čp. 4

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Dřevčice, s. 466. 
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Dřevčice – tvrz, s. 105. 
  5. Dubské Švýcarsko: Dřevčice [online]. Dubá: Městský úřad Dubá [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  6. DULÍK, Stanislav; PRÁŠIL, Petr. Dubá a okolí na starých pohlednicích. Hostivice: Mgr Petr Prášil, 2006. ISBN 80-86914-16-X. Kapitola Dřevčice, s. 86. 
  7. Dubá a okolí, str. 100
  8. NOVOTNÁ, Mgr Daniela. Kokořínsko. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-843-1. 
  9. Bylinková zahrada Levandule [online]. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. 
  10. LHOTÁKOVÁ, Martina; MYŠKOVÁ, Markéta. Katastrální území Dřevčice [online]. Městský úřad Dubá [cit. 2011-02-05]. Dostupné online. 
  11. MODRÝ, Martin; SÝKOROVÁ, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 13. 
  12. HORÁČEK, Aleš. Čertova rokle na Českolipsku přivítá turisty. Lesy obnovily stezku vlhkým údolím. iDNES.cz [online]. 2010-09-29 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online. 
  13. Cesta za krásou přírody. Mladá fronta. Sedmička Liberec a Jablonec. Listopad 2010, roč. II, čís. 44, s. 39. 
  14. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Dubá

k. ú. Dubá (Dubá • Horní Dubová Hora • Nový Berštejn) • k. ú. Deštná u Dubé (Deštná) • k. ú. Dražejov u Dubé (Dražejov • Kluk • Nedvězí) • k. ú. Dřevčice (Dřevčice • Sušice) • k. ú. Heřmánky (Heřmánky) • k. ú. Horky u Dubé (Horky) • k. ú. Korce (Korce • Plešivec) • k. ú. Lhota u Dřevčic (Lhota) • k. ú. Nedamov (Nedamov • Křenov • Panská Ves) • k. ú. Zakšín (Zakšín • Bukovec) • k. ú. Zátyní (Zátyní)