Beneš Veliký z Vartenberka
| Beneš (Veliký) z Vartemberka | |
|---|---|
.png) Beneš Veliký z Vartenberka (B. Paprockiː Diadochos id est svccessio, 1602) | |
| Úplné jméno | Beneš z Vartemberka zv. Veliký |
| Narození | 13. století u Mladé Boleslavi |
| Úmrtí | 1294 |
| Země |  České království |
| Rod | Markvartici |
| Manžel/ka | Anežka z Ronova |
| Děti | Jan I. z Vartenberka, Beneš z Vartenberka a Veselí a Beneš z Vartenberka na Kosti |
| Příbuzní | bratři Beneš a Záviš |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Beneš Veliký z Vartemberka († 1294?) byl český šlechtic z rodu Markvarticů a zakladatel rodu pánů z Vartenberka. Za krále Václava II. byl nejvyšším číšníkem a zastával i další významné úřady.
Život
[editovat | editovat zdroj]Byl zřejmě synem Markvarta mladšího a vnukem Markvarta z Března. Jako první z Markvarticů se uvádí s přídomkem z Vartenberka v roce 1281 (i když je možné, že hrad založil již jeho otec).
Společně s řadou svých příbuzných vyjednával v letech 1281–1282 v Braniborsku o navrácení českého krále Václava do Čech. Na listině z roku 1283 je zachována Benešova pečeť, kde je označen jako pincerna, tedy nejvyšší číšník krále Václava II. Na straně krále stál i o rok později ve sporu proti Závišovi z Falkenštejna.[1]
Po smrti Záviše z Falkenštejna se dostal na dvoře krále Václava k dalším úřadům. Roku 1289 zastával úřad královského podkomořího, asi od roku 1291 byl pražským purkrabím a byl uváděn mezi předsedajícími zemského soudu.
Potomstvo
[editovat | editovat zdroj]S manželkou Anežkou z Ronova měl Beneš pět synů,[2] z nichž čtyři byli zakladateli nových větví rodu:[3][4]
- Jan – pošlost děčínská
- Beneš (II.) – pošlost veselská
- Markvart – pošlost kumburská
- Beneš (III.) – pošlost kostecká
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VOJTÍŠEK, Břetislav; VOJTÍŠKOVÁ, Marie. Stráž pod Ralskem. Česká Lípa: END, 2002. ISBN 80-901955-7-1. Kapitola Vartemberkové, s. 25.
- ↑ Waldstein 11. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Historie Mimoňska. Vartenberkové (1350–1489 + 1511–1516). www.historiemimone.cz [online]. [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl.. Praha: J. Otto, 1907. Dostupné online. S. 434.