Kostel svatého Zikmunda (Stráž pod Ralskem)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Zikmunda
ve Stráži pod Ralskem
Kostel sv. Zikmunda ve Stráži pod Ralskem
Kostel sv. Zikmunda ve Stráži pod Ralskem
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký
OkresČeská Lípa
ObecStráž pod Ralskem
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevčeská římskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátčeskolipský
FarnostStráž pod Ralskem
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
ZasvěceníSvatý Zikmund
Datum posvěcení2. května 1781
Architektonický popis
Stavební slohpozdní baroko
Výstavba17721779
Specifikace
Stavební materiálzdivo
Další informace
AdresaMimoňská 144
Stráž pod Ralskem
UliceMimoňská
Oficiální webstránky farnosti
Kód památky19020/5-3295 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Zikmunda je filiální římskokatolický kostel postavený v barokním slohu v 18. století. Původně byl chrám ve správě Římskokatolické farnosti ve Stráži pod Ralskem. Nachází se u křižovatky ulic Mimoňské a U Potoka ve Stráži pod Ralskem v okrese Česká Lípa. V těsném sousedství kostela se nachází barokní budova fary, hřbitov a parčík se sochou císaře Josefa II. Společně s farou je kostel chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na závěr kostel sv. Zikmunda a sochu Josefa II. od severovýchodu.

Původní gotický farní kostel ze 13. století byl zasvěcen svatému Mikuláši. Když panství získali Vartenberkové, došlo roku 1413 ke změně zasvěcení na svatého Zikmunda.

V letech 17721779, již po přestavbě gotického kostela na renesanční, byl na stejné místo postaven hrabětem Františkem Hartigem zhruba do dnešní podoby pozdního baroka nový kostel. Architektem nové stavby byl J.J. Kunz, který starý kostel nechal zbořit. Nový kostel byl vysvěcen 2. května 1781. Drobné stavební úpravy probíhaly i v 18. a 19. století. Z předchozího období zůstala věž, která byla přistavěna již roku 1605.

V letech 1735–1884 byli v kryptě před hlavním oltářem pohřbíváni příslušníci šlechtického rodu Hartigů, kteří byli poslední vrchností ve Stráži pod Ralskem.[2]

Od roku 1945 stavba postupně chátrala. V roce 1960 byl kostel uzavřen a poté využíván jako skladiště. Teprve kolem roku 2000 začaly z iniciativy mimoňského faráře Václava Horniaka postupné opravy. Podílelo se na nich i město.

Současné užívání[editovat | editovat zdroj]

Farní kostel dnes slouží k pravidelným bohoslužbám (středy, neděle). Vede je zpravidla mimoňský farář Václav Horniak (excurrendo).

Kostel byl zpřístupněn i na Noc kostelů v květnu 2013 i o rok později, kdy v něm proběhla celá řada zajímavých akcí.[3][4]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Kostel stojí na půdorysu latinského kříže. Věž se nachází v rizalitu dlouhého ramene. Po jižní straně presbytáře je pravoúhlý přístavek. Vnějšek kostela je členěn vpadlými poli. Vnitřek kostela je sklenut plackovými klenbami. Výmalba vnitřních kleneb a bosáží pochází z 80. let 19. století. Výmalba boční kaple z let 1980-1982 je od akad. malíře Vojmíra Vokolka.

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

Zařízení kostela je z 18. století. Autorem obrazů Dobrého pastýře, sv. Ignáce a „Nechte maličkých přijíti ke mně“ je Josef Führich, který je namaloval v letech 1841-1844. Původní nástroj 1726 – Stráž pod Ralskem, výstavba nových varhan v kostele sv. Zikmunda se 14 rejstříky. Varhany se nezachovaly, roku 1912 je nahradil nový nástroj Heinricha Schiffnera.

Současné varhany Martina Zausse pocházející původně z Chebu, byly v roce 1953 přeneseny regenschorim Janem Vovsem do Děčína, kostela sv. Františka na Husově náměstí. V roce 2000 byly prodány na díly do Stráže pod Ralskem, aby je následně nainstaloval a opravil varhanář Pavel Truhlář se svým synem. Financováno z programu Rozvoje venkova. 26.11. 2006 nástroj opětovně vysvětil litoměřický biskup Mons. Pavel Posád.

Dispozice:

I. manál: Principal 8´, Hohflŏte 4´, Doppelflŏte 8´, Gedakt 8´, Dolce 8´, Octave 4´, Picollo 2´ (původně Gamba 8´, zbavena strojku a zkrácena), Mixtur 2fach.

II.manuál: Nachthorn 8´ (zkrácený, na nepůvodním popisku Lesní roh), Flute harmonique 8´, Still gedakt 8´, Salicional 8´, Quinte 2 2/3´(zkrácená, nepůvodní popisek, Fugara), Flute harmonique 4´, Flute 2´ (zkrácená, na nepůvodním popisku Flétna lesní).

Pedál: Zartflōte 8´, Still gedakt 16´, Subbas 16´, Octavbas 8´ (zkrácený, původně Violon).

Pomocná zařízení: Tremulant II. man., Manual koppel II/I, Pedal koppel I/P, Pedal koppel II/P, Suboctav koppel II/I, Superoctav koppel II/I. Kolektivy: PP, P, mF, F, FF, Pleno, anulátor. Sklopné šlapky Jalousie schweller pro II. manuál, crescendo/decrescendo. Kalkant z levé strany. Dmychadlo Laukhuff.

Prospekt varhan Martina Zausse ve Stráži pod Ralskem

poznámka: Po transferu do Děčína v r. 1953 se nástroj na zdejší kůr stavebně nevešel, proto byly nejdelší píšťaly zkráceny na 1/2. Provedla firma Mỗlzer Kutná hora (zápis uvnitř, zápis na vnitřní straně hracího stolu Jana Vovsa).

Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]

Kostel stojí na hřbitově, do něhož vede barokní vstupní brána. V parku severovýchodně od kostela stojí socha císaře Josefa II.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-11-22]. Identifikátor záznamu 129759 : Kostel sv. Zikmunda s farou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Kostel svatého Zikmunda [online]. Stráž pod Ralskem, 2017-03-19 [cit. 2022-06-21]. Dostupné online. 
  3. Noc kostelů. [s.l.]: Biskupství litoměřické, 2013. Kapitola Stráž pod Ralskem, kostel sv. Zikmunda, s. 67. 
  4. redakce. Noc kostelů: Památky Českolipska večer otevřou své brány. Českolipský deník [online]. 2014-05-23 [cit. 2014-05-23]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Noc kostelů 23.05.14. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2014. 82 s. S. 62–63. 
  • POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III.. Praha: Academia, 1980. 540 s. S. 443. 
  • ZÁHORA, Jan. Historie a popis varhan Martina Zausse v Děčíně-Podmoklech, 1975.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]