Anton von Jaksch

Příbuzenstvo
syn	Zdenko von Jaksch
syn	Eugen von Jaksch
dcera	Karolina von Jaksch
dcera	Maria Margaretha von Jaksch
dcera	Octavia Margaretha von Jaksch

Anton von Jaksch
Anton von Jaksch
	Anton rytíř Jaksch von Wartenhorst
Narození	11. dubna 1810; Stráž pod Ralskem; Rakouské císařství
Úmrtí	2. září 1887 (ve věku 77 let); Luhov; Rakousko-Uhersko
Povolání	lékař, pedagog, internista a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatel	Univerzita Karlova
Ocenění	Řád železné koruny
Děti	Rudolf von Jaksch; August von Jaksch; Friedrich Jaksch von Wartenhorst
Funkce	rektor Univerzity Karlovy (1858–1859); poslanec Českého zemského sněmu
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anton rytíř Jaksch von Wartenhorst (11. dubna 1810 Stráž pod Ralskem^[1] – 2. září 1887 Luhov, Líšťany u Stříbra)^[2]^[3] byl česko-rakouský lékař se specializací na vnitřní medicínu.

Život

Jeho otec, ševcovský mistr Ignác Jaksch (1773–1860), se do Stráže přestěhoval z nedalekého Hamru na Jezeře. Roku 1801 se zde oženil s Marií Margarethou Schäferovou (1769–1858), dcerou pletaře. Dne 11. dubna 1810 se jim ve Stráži narodil syn pokřtěný jako Anton. Rodiče mu umožnili navštěvovat gymnázium v Litoměřicích, po jehož absolvování zahájil na pražské univerzitě lékařská studia u profesora Julia Vinzenze von Krombohlz, shodou okolností spolurodáka z Českolipska, a pokračoval ve Vídni u věhlasných osobností tehdejší medicíny Josefa Škody, Karla Rokytanského a Jakoba Kolletschky (poslech a poklep). Doktorem všeobecného lékařství byl promován roku 1835. Poté se vrátil do Prahy, kde nastoupil jako asistent na II. lékařské klinice a začal učit na univerzitě jako profesor speciální patologie a terapie. Z Vídně sem přinesl moderní medicínské postupy a přispěl tak k rozvoji lékařské vědy v českých zemích. Byl jedním z prvních stoupenců nového pojetí fyzikální diagnostiky na lůžku. Prosazoval novou metodu vyhodnocení výsledků vyšetření poklepem a poslechem, precizovanou MUDr. Škodou. Důležitý význam přikládal patologii. Je autorem několika odborných pojednání. Jeho odborných kvalit využívali příslušníci šlechtických rodin, v některých zdrojích se uvádí, že poskytoval domácí lékařské služby i císaři Ferdinandovi I.

V letech 1842–1846 byl ředitelem nově zřízeného oddělení pro plicní choroby II. pražské lékařské kliniky, poté přednostou této. Od roku 1849 až do odchodu na penzi k 30. září 1881 řídil I. interní kliniku. Mezitím byl jmenován c. k. dvorním radou a v akademickém roce 1858/59 zastával úřad rektora pražské univerzity. Byl považován za výborného přednašeče a zastánce progresivních vyšetřovacích metod včetně fyziologické chemie. Byl odpůrcem pouštění žilou. Pracoval vědecky v oblasti diagnostiky a sémiotiky srdečních chorob.

Významné zásluhy si získal během epidemie cholery v letech 1866–1867. Za ně jej císař František Josef I. vyznamenal 19. prosince 1870 Řádem železné koruny III. třídy a v návaznosti na to povýšil 16. srpna 1871 do rakouského rytířského stavu s predikátem „von Wartenhorst“ (možná odvozeným od jména Antonova rodiště) a obdařil ho erbem. Ten tvořil polcený štít, v jehož pravém poli byl zdola vystupující černý sloup obtočený zlatým hadem, dotýkajícím se ústy stříbrné misky na hlavici sloupu. V levém zlatém poli se objevila modrá hora s pěti vrcholky a nad ní v hlavě pole pět hvězd téže tinktury. Nad štítem byly dvě korunované turnajské přilby s modro-zlatými přikryvadly, na pravé v klenotu modrá hůl obtočená zlatým hadem (podobně jako v pravém poli štítu jde o lékařskou symboliku), na levé pak modrá obrněná paže, ohnutá v lokti, držící tři zlaté řetízky se zavěšenými pamětními mincemi. Pod štítem byla na stříbrné pásce devíza LITTERIS ET SALUTI PUBLICAE (Pro vědy a veřejné zdraví) v černém lapidárním písmu.

Kromě toho byl Anton Jaksch již od roku 1854 nositelem rytířského a od roku 1875 komturského kříže Řádu Františka Josefa.

V roce 1861 si zakoupil manský statek Lazsko u Milína na Příbramsku, kde vystavěl menší zámeček. Dočkal se též zrušení lenního poměru vůči hradu Karlštejnu českým místodržitelstvím roku 1871, čímž statek přešel do jeho dědičného vlastnictví jako zemskodeskový. Již v následujícím roce ho ale prodal a přenesl své majetkové zájmy na severní Plzeňsko, kde v letech 1868–1872 postupně získal statky Hracholusky, Dolany, Luhov a Třebobuz. Luhovský zámek se stal jeho hlavním venkovským sídlem, v Hracholuskách zase nechal roku 1883 zřídit pod kaplí sv. Diviše rodinnou hrobku. Mimo to byl spolumajitelem domu čp. 119 v Mikulandské ulici na Novém Městě pražském.

Ženat byl dvakrát. Jeho první manželkou se 10. srpna 1841 stala Karolina Anna Barbara von Helly (1823–1859), dcera staroměstského lékárníka. S ní měl jedenáct dětí, z nichž se dospělosti dožilo osm. Několika byl za kmotra a jedno dokonce přímo křtil P. Ignác Jaksch, Antonův příbuzný.

Jako vdovec se Anton oženil 4. srpna 1870 v kostele sv. Petra na Slivici nedaleko Lazska se Sofií Augustou Bärndorfovou von Bauerhorst, ovdovělou Schoultzovou von Ascheraden (1825–1911). Ta pocházela z protestantské pruské velkostatkářské rodiny (k sňatku tedy musela být římskokatolickými církevními úřady vydána dispens pro rozdílné náboženství) a již v 16 letech se vydala na hereckou dráhu. Debutovala roku 1846 v královském divadle v Berlíně, poté měla angažmá v Oldenburgu. V letech 1848–1857 byla dvorní herečkou v Petrohradu a od roku 1857 působila trvale v Hannoveru. Hostovala ovšem v USA a ve Vídni. Divácky byla oblíbena, úspěchů dosahovala v rolích klasických milovnic a též v komediích. Od roku 1868 však dostávala role již jen zřídka a v roce 1870 ukončila hereckou kariéru. Roku 1881 byla jmenována čestnou členkou hannoverského dvorského divadla. Z prvního manželství měla dvě děti, z druhého s MUDr. Jakschem vzhledem k pokročilému věku obou již žádné. Po smrti druhého manžela žila nejprve v Baden-Badenu a pak v Římě.

Emeritní univerzitní profesor, nositel několika řádů a velkostatkář MUDr. Anton Jaksch von Wartenhorst zemřel na zámku v Luhově dne 2. září 1887. Pochován byl do rodinné hrobky v Hracholuskách, kam nechal předtím přenést i ostatky své první manželky. S rodinným majetkem naložil tak, že Luhov a Třebobuz předal ještě za života svým dvěma starším synům Friedrichovi (právník a politik) a Zdenkovi, zatímco Dolany a Hracholusky připadly po jeho smrti mladším Rudolfovi a Augustovi (historik a archivář).^[4]

Dílo

Diss. inaug. med. sistens conspectum morborum in clinico ophthalmiatrico Pragensi anno 1834 tractatorum, Dissertation, Prag 1835
Abhandlung über das perforirende Magengeschwür in diagnostischer und therapeutischer Hinsicht, 1844
Ueber die spontane Heilung der Krankheiten der Herzklappen
Bericht über Duchenne's de Boulogne Faradisation localisée und Claude Bernard nach einem längeren Aufenthalte in Paris 1852, 1860
Über Blutvergiftung durch Hautresorption, 1844
Einige Mitt. über die Wichtigkeit des Gesichts- und Tastsinnes bei Erforschung der Krankheiten der Respirationsorgane, 1847
Klinische Vorträge über die Lehre von der Syphilis innerer Organe, 1864

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anton von Jaksch na německé Wikipedii.

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Stráž pod Ralskem
↑ Autoritní záznam v databázi NK ČR. aut.nkp.cz [online]. [cit. 2010-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-28.
↑ Autoritní záznam v databázi Národní lékařské knihovny^{[nedostupný zdroj]}
↑ ČERVENKA, Vadimír. Rodinný archiv Jaksch-Wartenhorstů-inventář archivního fondu. Plzeň: Státní oblastní archiv v Plzni, 2018.

Biografie na stránkách NLK^{[nedostupný zdroj]}

Literatura

Pagel: Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des neunzehnten Jahrhunderts. Berlin, Wien 1901, Sp. 814 f.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Anton von Jaksch na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Anton von Jaksch

Rektor Univerzity Karlovy
Předchůdce: Gabriel Güntner	od 1858/59 Anton von Jaksch	Nástupce: August Reuss

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu farnosti Stráž pod Ralskem

[2] Autoritní záznam v databázi NK ČR. aut.nkp.cz [online]. [cit. 2010-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-28.

[3] Autoritní záznam v databázi Národní lékařské knihovny^{[nedostupný zdroj]}

[4] ČERVENKA, Vadimír. Rodinný archiv Jaksch-Wartenhorstů-inventář archivního fondu. Plzeň: Státní oblastní archiv v Plzni, 2018.

[1]

[2]

[3]

[4]