Ezop

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ezop
Úmrtí 564 př. n. l.
Delfy
Povolání bajkář, spisovatel a mytograf
Národnost Řekové
Významná díla Ezopovy bajky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ezop (řecky Αἴσωπος, Aisópos) je považován za zakladatele řecké bajky a patří dodnes k nejznámějším bajkařům. Působil v Řecku asi v 6. století př. n. l. Pocházel údajně z Malé Asie, žil v Athénách a na ostrově Samos.

O jeho životě toho není příliš známo, narodil se pravděpodobně jako otrok thráckého nebo fryžského původu. Po propuštění z otroctví hodně cestoval. Procestoval Řecko, Babylonii a Egypt. Některé zdroje uvádějí, že byl po celý život velmi nemocen, jiné, že byl mrzák a fyzicky chorý.

Podle pověsti byl Ezop křivě obžalován ze svatokrádeže a v Delfách odsouzen k smrti. Údajně byl shozen ze skály do propasti.

Své bajky přednášel ústně. Šlo o krátké prozaické příběhy se stručným dějem, v nichž vystupovala ustálená skupina postav, zvláště zvířata a rostliny, které přebírají lidské vlastnosti a stávají se typem, nositelem konkrétního charakteru. Mnohdy se objevují také skuteční lidé a postavy řeckých bohů, častý je dialog, který dává bajkám spád, posiluje dramatičnost a dynamiku příběhů. Každá bajka obsahuje na konci většinou didaktické poučení. Ezopova tvorba se stala postupem času známou po celém světě (např. O silném lvu, O pyšném orlu, O chytré lišce aj.).

Teprve ve 3. století př. n. l. byly Ezopovy bajky písemně zaznamenány a později zpracovány v římském prostředí do veršované podoby (Demétrios Falerón, autorem latinského, veršovaného textu je Phaedrus).

Na Ezopovu tvorbu navázali pozdější bajkaři jako třeba Jean de La Fontaine nebo Ivan Andrejevič Krylov.

Legenda o propuštění z otroctví[editovat | editovat zdroj]

Aesopus moralisatus, 1485

Jedna z nejznámějších legend o životě Ezopa[1] vypráví o jeho pánovi, který se jednoho dne při nějaké slavnosti směle vsadil o všechno své bohatství, že vypije moře. Druhého dne, když se probudil, uvědomil si svůj omyl a povolal k sobě Ezopa. Ezop byl prý velmi moudrý, sečtělý a nápaditý člověk. Hned vymyslel, jak svému pánovi pomoci.

Ezop podle Velázqueze

V určenou dobu oba sešli na mořské pobřeží, kde už čekal dav lidí, zvědavých na to, jak Ezopův pán splní svou část sázky - vypije moře. Ezop před ně předstoupil a řekl, že jeho pán klidně celé moře vypije, ale musí to být skutečně jenom to moře. Všechny řeky i jezera, která stékají do moře, musí nejprve zmizet, jinak nebude jeho pán schopen splnit to, co řekl. A protože nikdo nevěděl, jak nechat zmizet všechny řeky a jezera, ze sázky sešlo a Ezopův pán si mohl ponechat svůj majetek.

Aby se za tuto pomoc Ezopovi odměnil, dal mu svobodu.

Ezopovy bajky v češtině[editovat | editovat zdroj]

V českém prostředí byly antické bajky známy již ve středověku, objevují se např. v Prostějovském sborníku z 16. století. Roku 1791 vydal Václav Matěj Kramerius Ezopovy básně, později Václav Rodomil Kramerius překlad pod názvem Obnovený Ezop. V roce 1816 vydal Martin Neureutter Ezopovy bajky pod názvem Ezopowy básně pro mládež : Podlé rozličných básnířů sebrané a vypracowané od A. G. Maißnera. Spis do češtiny přeložil Ignác SSießler.[2] (Maißner měl funkci redaktora a SSießler překladatele do češtiny.)

Z novějších překladů připomínáme překlady Rudolfa Kuthana, které byly vydány pod názvem Ezopovy bajky (Praha: Česká graf. unie, 1941), Ezop (Červený Kostelec: Doležalovo nakl., 1944), Ezopovy bajky (Praha: Mladá fronta, 1975), Svět ezopských bajek (Rudolf Kuthan, Václav Bahník, Jiří Valeš; Praha: Svoboda, 1976) a Pavlem Šrutem převyprávěné a ilustracemi Miloslava Jágra doplněné Ezopovy bajky (Praha: Albatros, 1998). Šrutova práce byla pozitivně hodnocena odbornou obcí, bývá označována jako první vskutku moderní adaptace Ezopa pro dětského čtenáře v českém prostředí. Přebásnění Jiřího Koláře bylo vydáno pod názvem Ezop (Ostrava: Knižní expres, 2000). Dalším převyprávěním je kniha Josefa Lady i s autorovými obrázky (Český Těšín: Albatros, 2002)

Citáty[editovat | editovat zdroj]

  • Slunce vás přiměje rychleji sundat plášť, než to dokáže vítr. A laskavý, přátelský přístup a ocenění může změnit myšlení druhých rychleji než všechno hromování a zuření na celém světě. (Bajky Lafonténovy - Jean de La Fontaine - Vítr a slunce)

Ukázka[editovat | editovat zdroj]

Lékař a nemocný
Byl pohřeb, v průvodu šel i lékař a říkal příbuzným, že kdyby nebyl ten člověk pil víno a kdyby byl užíval klystýry, nebyl by zemřel. Jeden z nich ho přerušil: "Teď to říkat nemusíš, když z toho není žádný užitek, ale měl jsi mu to poradit, dokud se tím mohl řídit."
Bajka ukazuje, že je třeba poskytovat přátelům pomoc, když ji potřebují, a ne se jim vysmívat, když jsou v zoufalém postavení.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Legends about Aesop http://www.greekmyths-greekmythology.com/aesop-greek-aesops-fables
  2. Ezopowy básně pro mládež. Kramerius : Národní knihovna ČR [online].  [cit. 2012-10-23]. Dostupné online.  
  3. Svět ezopských bajek. Praha : Svoboda, 1976. 594 s. S. 155.  

Online dostupné dílo[editovat | editovat zdroj]

  • EZOP. Bajky Aesopovy. mládeži upravil Jan Karlík. Hradec Králové : J. Pospíšil, 1890. 96 s. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]