Delfy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Archeologická lokalita v Delfách
Světové dědictví UNESCO
Greece Delphi Tholos.jpg
Smluvní stát Řecko Řecko
Souřadnice:
Typ kulturní dědictví
Kritérium i, ii, iii, iv, vi
Odkaz 393 (anglicky)
Oblast Střední Řecko
Zařazení do seznamu
Zařazení 1987 (11. zasedání)

Delfy (řecky Δελφοί) jsou významným antickým městem a archeologickým nalezištěm v Řecku. Od roku 1987 jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.

Historie[editovat | editovat zdroj]

BronzovýHadí sloup“ znázorňující tři spletené hady na jejichž hlavách, na vrcholku sloupu, stála zlatá trojnožka, zhotovená z desátků, kterou Řekové poslali do Delf jako dík za vítězství u Platají. Zhotoveno 479 př. n. l., nyní jako trofej prostřední ze tří sloupů v hipodromu v Istanbulu.

První stopy civilizace na území Delf pocházejí z mykénského období. V následujícím období zde vzniká a upevňuje se kult boha Apollóna, který zde podle báje zabil hada Pýthóna. Ten pronásledoval Apollónovu matku Létó a byl na ni poslán Hérou, aby nenalezla klid a místo pro porod Apollóna a Artemis. Apollón se do Delf dle báje dostal poprvé jako delfín. Samo slovo je odvozeno od řeckého slova pro dělohu odkazující pravděpodobně na původní kult, který reprezentovala matka Gaia.

Velká řecká kolonizace a věštění[editovat | editovat zdroj]

Za nejslavnější dobu Delf lze nejspíše považovat období mezi 8.-6. stoletím př.n.l.; tedy čas Velké řecké kolonizace, kdy věštírna postupně nabyla obrovského vlivu a prestiže. Aby totiž založení regulérní nové řecké osady bylo posvěceno božským souhlasem a tak zajištěna božská přízeň, museli se kolonisté dotázat na soud bohů prostřednictvím některé z věštíren. Proč to byly nejčastěji právě Delfy bylo zřejmě dáno jejich jedinečnou polohou ve středu tehdy známého světa.

Kolonisté většinou přicházeli do věštírny již s přesně stanoveným plánem akce, a věštkyně Pýthia pouze vyřkla souhlas či nesouhlas Apollóna. Výjimečně se stávalo, že byl někdo k založení osady dokonce nucen proti své vůli. Například jistý Battos, syn vládce Théry měl údajně od narození slabý hlas a šišlal. Když dospěl, šel se zeptat do Delf, co má proti tomu dělat. Pýthie mu ale nakázala:

Přišel jsi, Batte, zlepšit svou řeč,
leč Apollón Foibos v bohatou Libyi káže ti jít a založit město.

Battos se hájil slovy: „Ó pane, já jsem za tebou přišel pro věštecký výrok o své řeči, ty mi však přikazuješ věci nemožné, když chceš, abych se usadil v Libyi…“ Apollón však na svém příkazu trval. Battos se tedy vrátil domů s nepořízenou, ale zároveň i bez úmyslu věštbu naplnit. Théřany však postihlo v příštích letech trvalé sucho, a když se dotazovali v Delfách, co je toho příčinnou, Pýthia jim znovu přikázala, ať založí pod vedením Batta Kýrénu na africkém pobřeží. Byly tedy vypraveny dvě padesátiveslice a jejich posádky se po jistém váhání a neúspěšném pokusu o návrat na Théru usadily na malém ostrůvku (zvaném Plateá) blízko libyjského pobřeží. Pobyly tu dva roky, ale nijak se jim nedařilo. Zanechaly tu tedy jednoho strážce a všichni ostatní odpluli stěžovat si zpátky do Delf Apollónovi. Ten odpověděl:

Bohatou Libyi tak předobře znáš, ač nebyls’ tam nikdy?
Jsem udiven velice, moudrostí a znalostmi tvými.

Nato se Théřané vrátili a konečně nyní založili osadu přímo na libyjském pobřeží; budoucí velmi bohaté obchodní centrum. Pověst má ještě dodatek: když se Battos jednou procházel v okolí města, potkal lva a lekl se tolik, že se přece jen nakonec své šišlavosti zbavil.

V nejistých případech ovšem Apollón vydával věštby nanejvýše záhadné nebo dvojznačné. Kupříkladu když se lýdský král Kroisos ptal, má-li vytáhnout do války proti Peršanům, Pýthia mu odpověděla: Kroisos, překroče Halys, velkou rozvrátí říši. Kroisos tedy sebevědomě vytáhl do pole. Velká říše, kterou nakonec zničil, však byla jeho vlastní.

Rozsudky[editovat | editovat zdroj]

Zástupy poutníků, kteří sem v této době přicházeli ze všech končin světa, s sebou přinášeli nejen četné a široké informace o dění ve všech čtyřech světových stranách, ale také nezbytné finance. Koncem 7. století př. n. l. jsou postaveny první dva kamenné chrámy, jeden je zasvěcen bohyni Athéně, druhý Apollónovi. V této době se také Delfy stávají členem Amphiktionie, spojení městských států, které měly stejnou politiku a chránily svatyni před útoky dobyvatelů. Nejvyšším příkazem byla ochrana majetku delfského boha; stanovy rovněž zakazovaly napadnout členské město svazu. Prohřešky byli trestány pokutou, vyloučením ze svazu nebo dokonce zničením města, které se prohřešilo. Svaz se ale v první řadě pokoušel řešit vzniklé spory (jak mezi členy svazu, tak i mezi jinými městskými státy) dohodou a v míru. Pokud se soupeři nedokázali sami shodnout, následovala arbitráž; když i ta byla neúčinná (někdo se odmítl podvolit), pak teprve se dostalo ke slovu vojsko. Postup vskutku ne nesrovnatelný s principy OSN…a to vzniklý před skoro 3000 let!

Vždy se ovšem spory mírovou cestou vyřešit nepodařilo a muselo zasáhnout vojsko. Bylo to v tzv. svatých válkách. Nutno podotknout, že za celou historii Amfiktyonie (tedy za dobu delší než 500 let) byly tyto svaté války vedeny pouze čtyři:

  • 600-590 př. n. l.: Amfiktyonie X Kirrha
  • 448-446 př. n. l.: Fókové X Sparťané
  • 356-346 př. n. l.: Amfiktyonie (+ Fillip II Makedonský) X Fókové
  • 339-338 př. n. l.: Amfíssa X Fillip II Makedonský

Veřejný prostor[editovat | editovat zdroj]

V Delfách se nejen věštilo, ale také se vystavovaly dary: Městské státy se předháněly v okázalosti soch, chrámů a jejich zdobení. Dokonce je úmyslně stavěli tak, aby zastínili stavby a sochy svých rivalů. Bořit a přestavovat cizí nešlo, protože již byly v držení Apollóna. Tím se z Delf stala výkladní skříň blahobytu jednotlivých řeckých měst. Na druhou stranu se tak ale porušovalo první ze dvou mott Apollónova chrámu:

Ničeho příliš.

Postupem času se tato sbírka rozrostla do historického záznamu řecké historie poučné i pro Řeky samotné. Tím se naplňovalo druhé motto Apollónova chrámu:

Poznej sám sebe.

Mnohé z pomníků byly postaveny na oslavu a připomínku vítězných bitev, a to i z bojů mezi řeckými městy navzájem. Výjimečný z tohoto pohledu je Hadí sloup, který stále ještě připomíná řecké vítězství nad Peršany u Platají z roku 479 přnl. Všechny dary Apollónovi jsou vždy podepsané, s věnováním darujícího města. Na hadím sloupu jsou však uvedena všechna řecká města, jež se bitvy účastnila, tedy všechna města tehdejšího nově sjednoceného Řecka. Jde o vůbec první zmínku o Řecku jako takovém.

S rostoucím historickým významem začali Řekové Delfy užívat ke zveřejňování i jiných sdělení: Delfy plnily funkci jako veřejný prostor. Byla mj. postavena stěna z tzv. kyklopského zdiva, do ní se zprávy tesaly, odolné vůči vodě, větru i ohni. Tesány sem byly celé smlouvy, některá sdělení měla i stovky slov. Dokonce se tu nacházejí i oznámení o propuštění jednotlivých otroků na svobodu, jako potrvrzení jejich svobody. V tomto smyslu byly Delfy skutečně středem řeckého světa: Jsou tu oznámení i z tak vzdálených končin jako z tehdejší řecké kolonie v dnešní Marseille nebo z Egypta.

Pýthijské hry[editovat | editovat zdroj]

Pýthijské hry se v Delfách slavily na počest Apollónova vítězství nad drakem Pythónem a jeho převzetí vlády nad svatyní. Kdysi v dávné minulosti je prý založil sám mladý bůh a byly tedy podle pověsti starší i než hry olympijské. Avšak první zmínky o nich pocházejí až z přelomu 8. a 7. stol. př.n.l., kdy se na nich měl utkat v soutěži Homér s Hesiodem.

Zpočátku je tvořila jen jediná soutěž (zpěv za doprovodu kithary) a opakovaly se v osmiletých intervalech. Vítěze tehdy vybírala porota složená z nejvýznačnějších delfských občanů.

V roce 582 př. n. l. je zreorganizoval sikiónský tyran Kleisthenés (na rozdíl od krále Ífita, který podle pověsti upravil hry olympijské, není u Kleisthena sporu, že byl historickou osobností – vládl přes třicet let, do dějin svého města se zapsal úspěšnými válkami a správními reformami, roku 572 př. n. l. zvítězil na 52. olympijských hrách v závodech čtyřspřeží) a náplní, kterou hrám dal, z nich vytvořil programově nejbohatší hry v Řecku: - umělecké soutěže sestávaly za hry na píšťalu a lyru (resp. na kitharu), zpěvu s doprovodem píšťaly, sborového zpěvu, přednesu básní a dramatických představení. - sportovní soutěže zahrnovaly všechny atletické disciplíny zavedené na olympijských hrách a navíc dvojitý a dlouhý běh dorostenců.

Mystická krajina[editovat | editovat zdroj]

Když Zeus hledal střed světa, vypustil dva stejně rychlé orly z opačných břehů Okeánu a místo, kde se setkali – hledaný střed Země – bylo právě v Delfách. Aby nezapomněl, označil jej kamenem pojmenovaným omfalos - pupek. Archeologická lokalita se nachází v jedné z nejpozoruhodnějších světových scenérií na několika terasách v nadmořské výšce kolem šesti set metrů ve vzdálenosti přibližně 17 km od moře.

Moderní město a obec[editovat | editovat zdroj]

Delfy
Δελφοί
ulice v Delfách
ulice v Delfách
poloha
zeměpisné souřadnice:
stát: Řecko Řecko
kraj: Střední Řecko
regionální jednotka: Fókida
obec: Delfy
obecní jednotka: Delfy
komunita: Delfy
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 1123[1] km²
počet obyvatel: 854[2] (2011)
hustota zalidnění: 23,79[3] obyv. / km²
správa
vznik: 2011
oficiální web: http://www.delfoi.gr
označení vozidel: AM

Město Delfy leží v kraji Střední Řecko v regionální jednotce Fókida a stejné jméno má i obec Delfy, která od roku 2011 zahrnuje 8 obecních jednotek včetně hlavního města Fókidy Amfissy. Jednou z nich je obecní jednotka Delfy, která zahrnuje komunity Delfy (1024) a Chrisso (743), přičemž komunita Delfy zahrnuje sídla Delfy (854), Kalania (59) a Kroki (111) a komunita Chrisso (743) zahrnuje vlastní sídlo Chrisso (735) a klášter Profiti Ilia (8). V závorkách je uveden počet obyvatel komunit a sídel.

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Delfy se dělí na 8 obecních jednotek. V závorkách je uveden počet obyvatel obecních jednotek a komunit.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Delfy ve Wikimedia Commons

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. rozloha obce
  2. počet obyvatel města je 854, počet obyvatel komunity je 1024, počet obyvatel obecní jednotky je 1767, počet obyvatel celé obce 26716 dle [1]
  3. hustota zalidnění obce